Smrt: Vědomá entita?

• Ysu
• 21.11.2018
• Lore

Už od počátku spolu soupeří Světlo a Stín, dvě strany jedné mince. Teprve tehdy, když tyto dvě čiré energie vzájemnými srážkami, ke kterým na základě jejich vlastní podstaty docházelo, zvýšily napětí natolik, že narušily strukturu veškerenstva, teprve tehdy vytvořily říši bytí, dimenze, světy a realitu v ní. V tu chvíli se ovšem zrodily další nesmírně mocné síly, ty největší z nich jsou život a smrt.

 

Život v různých světech a dimenzích přijal různé podoby. Mimo naši realitu se probudili k životu Páni prázdnoty, bytosti z čiré energie prázdnoty, a přece živoucí s vlastní vůlí a vědomím. Ve Spletitém podsvětí život přijal podobu démonů, tvořených chaotickou magií felu. Naproti tomu v utěšenějších dimenzích, přijal život podobu titánů, prosycených obrovskou arkánovou mocí a dále pak život propukl v podobě bezpočtu rostlinných říší, elementů, nesmrtelných i smrtelných ras napříč celou říší bytí. Ale co smrt?

Je přirozeným opakem života, patří k němu, přichází nečekaně a udržuje rovnováhu.

 

Ale co když je to jinak? Co když tak jako se život projevil ve všech myslitelných i nemyslitelných formách i smrt touží mít vlastní říši. Říši, která bude stálá, věčná a krásná. Jako zamrzlá zahrada, kde můžete nekonečně vychutnávat čistou a neměnnou krásu života, který se jako by zastavil.

 

Možná je toto finální sen, který Smrt má, ale ať už to tak je či nikoli, pravdou zůstává, že Smrt se snaží život ve všech jeho formách buď zničit, nebo - je-li to možné - přetvořit.

Nekromantské energie prostupují celý vesmír a tak jako my máme na Azerothu různé formy nemrtvých bytostí a strážců smrti, tak i jinde ve vesmíru jsou s jistotou jiní, kteří ovládli nekromancii a dokáží sebe i jiné přetvořit do věčných v různých formách nemrtvých bytostí.

Netvrdím ovšem, že každý nemrtvý musí nutně používat nekromancii. Existuje mnoho případů, kdy duše dotyčného nemrtvého zůstala nepoškozena. Dokonce máme i případ, kdy Calia Menethil byla jako nemrtvá přivedena Světlem, což se stalo pravděpodobně proto, že na Azerothu se hraje o všechno a Světlo zde potřebovalo mít svého zástupce, kterého nikdy nebudou schopni Staří bohové a Prázdnota obrátit na svou stranu. Smrt tedy může vědomě využívat Světla i Stínu pro své vlastní cíle.

 

Světlo ani Stín přeci netouží život vymazat, obě tyto síly chtějí život ovládnout a naplno ho přetvořit k obrazu svému. Proč by tedy smrt, jako vědomá entita nemohla pomocí svých šampiónů a strážců využívat obou těchto sil k uskutečnění svých záměrů?

 

 

Je-li tedy Smrt určitou formou vědomí, tak první, koho pravděpodobně využila pro své cíle byl Sargeras. Připadá vám tohle všechno nemožné, nebo přinejmenším nepravděpodobné? Tak se pojďme podívat kam nás drobečky na cestě zavedou.

 

Každá z primárních sil, která se ve vesmíru vyskytuje, je zastupována, respektive vykonávána jedním z titánů. I Prázdnota se s pomocí Starých bohů snaží získat svého titána. Proč by tedy smrt nemohla mít také svého? Sargeras ovšem není titánem Smrti. Ta pouze využila toho, když tento šampión titánů dostal oprávněný strach z plánů Pánů prázdnoty a ze zrození temného titána.

 

Víme, že Sargeras dlouho o samotě rozjímal nad osudem vesmíru, až se nakonec rozhodl, že nemá jinou možnost než život z celého stvoření vymazat. Možná mu, ale k tomuto rozhodnutí Smrt dopomohla…

 

O mnoho tisíce let později, kdy už bitva s Pantheonem a převzetí planety Eredarů byla dávnou minulostí, už Sargeras pracoval na svém finálním řešení, jak vyhladit celé stvoření. Tímto řešením a budoucím titánem Smrti se stal Argus Ničitel. Ono, pokud se podíváme na esenci, kterou Argus má a na to, co z jeho obličeje je vidět z pod masky, tak on docela jako smrtka i vypadá.

V mythic verzi souboje s Argusem se zdá, jako by s ním Sargeras dokázal obnovit své spojení. Argusova kůže zčerná a rudé energie, které využívá, se silně podobají těm, se kterými pracuje Sargeras. Tyto energie i celkový dojem z Argusu v této části boje působí značně apokalypticky.

 

 

Ano teď můžete namítnout, že Arguse jsme porazili, tudíž je nebezpečí zažehnáno.

 

Ale opravdu je to tak?

 

Vzhledem k energiím a formě, kterou na sebe Argus vezme při mythic raidu a k tomu jeho spojení se Sargerasem, je dost dobře možné, že Sargeras mohl pohltit esenci Argusu a tu následně při svém zhmotnění vložit do svého meče. Podobné manipulace s esencí titánů přece známe a víme, že jsou možné. Víme, že Sargerasův meč Gorribal obsahoval část jeho moci, ale zároveň mohl obsahovat i esenci Argusu samotného. Ano, uvědomuji si, že stejně tak mohl Gorribal obsahovat i část essence Sargerase, ale pravděpodobnější je Argus, takže se budeme držet jeho.

 

Co když tedy Sargeras zabodl svůj meč do Azerothu s úmyslem předat esenci dospělého Argusu ještě nenarozenému Azerothu? Ale za jakým účelem? Chtěl, aby vědomí Argusu převzalo kontrolu na silou Azerothu? Co když už byl Sargeras v té době jedním ze služebníků Smrti a tento krok měl pouze posílit její vliv a moc na Azerothu, kde se aktuálně hraje o všechno. Dávalo by to smysl, protože vyhubením všeho živého chtěl přeci Sargeras zachránit Stvoření.

 

Hlavním důkazem pro tuto teorii esence Argusu v Azerothu je krev našeho světa zvaná azerite. Nepřišlo vám nikomu divné, proč jsou všichni dobří titáni v jádru zářivě modří, zatímco Sargeras, Aggramar i Argus žhnou zlatorudými plameny? Ne? Tak teď si vzpomeňte, jakou barvu má Azerite, napůl modrý a napůl žlutý, a vzpomeňte si i na reakci Anduina a Sylvanas. Zatímco Anduin sice chápe, že má v rukou něco velmi mocného, tak je to Sylvanas, která říká, že tohle změní vše. Ze strany Sylvanas je to, jako kdyby přesně chápala podstatu toho, co drží v rukou a jaké následky to s sebou přináší.

 

 

Mohla z azeritu Sylvanas cítit kromě síly Azerothu i sílu Argusu, potažmo Smrti? Mohla si v tu chvíli uvědomit, že náš vlastní svět teď bojuje s dospělým titánem o přežití? Nebo, pokud tu nejde o to, aby esence Argusu porazila Azeroth, ale je tu jen jako, možná i jen dočasný, zástupce Smrti samotné, mohlo Sylvanas dojít, že teď se vše radikálně změní?

 

Pokud tedy Legie pracovala pro Smrt, tak by dávala smysl Gul'danova slova z Nightholdu, kde nám slibuje, že smrt nakonec získá tento svět a ona bude čekat. Musíme si přiznat, že Smrt i všichni její strážci za poslední dobu hodně posílili a Gul'dan není jediný, kdo k nám má zajímavé průpovídky. Co takový Varimathras z Antoru, říká o Sylvanas? Z jeho slov je zřejmé, že něco ví. Těžko říct, jestli zná celý plán, ale ví něco do budoucna velmi důležitého.

Pokud mluví o Sylvanas, znamenalo by to, že Sylvanas je buď na straně Starých bohů, což vzhledem k tomu, jak moc Sylvanas Prázdnotě vadí, asi nebude reálné, nebo je Sylvanas na stejné straně jako Legie. Neznamená to, že by je podporovala, ale možná mají stejnou velitelku. Konec konců například Lich King, jeden ze strážců smrti, je sám výtvorem Legie.

 

Pokud Legie pracuje pro Smrt, mohla by být Sylvanas jedním ze šampiónů Smrti? A pokud ano, tak jaký to vše má smysl?

 

Pořád váháte? A co zatím poslední známé díly skládačky? Vol'jinův duch by nám mohl mnohé napovědět a vzhledem k tomu, že většina z vás už snad zná spoilery dalšího Vol'jinova příběhu, tak si shrneme to, co víme a přidáme k tomu to, co by to všechno mohlo znamenat. I když se to možná nezdá, tak tohle zřejmě přímo souvisí s tím, co jsme řešili doposud.

 

 

Vol'jinův duch byl někde, kde ho starý Bwonsamdi nemohl slyšet, a dokonce ani cítit jeho přítomnost, což je u tak mocného loa a strážce smrti docela zvláštní. Něco zablokovalo Vol'jinovu ochranu od loa, aby ho mohl probodnout a otrávit démonův meč. To samé něco nedovolilo Vol'jinovi slyšet hlasy loa a pošeptalo mu, aby za svého nástupce vybral Sylvanas.

 

Vol'jin si ale na nic nevzpomíná. Jediné, co ví je, že se něco pohnulo ve stínech a vzalo ho to na nějaké místo. Nemůže si vzpomenout na jaké, ale ví, že byl někde, kde mu bylo ukázáno proč se Sylvanas musí stát Warchiefem. Cokoli je toto za sílu, lze předpokládat, že Vol'jina chtěla mrtvého. To může mít dva důvody. Prvním je ten, že Vol'jin musel zemřít, aby se Sylvanas mohla stát Warchiefem. Druhým důvod by mohl být ten, že Vol'jin musel zemřít proto, aby se mohl stát něčím jiným, něčím víc.

 

Vol'jin se každopádně vydává na cestu, aby zjistil, co se mu stalo a kdo to způsobil. Jde pro to za třemi strážci smrti, které zná. Bwonsamdi i Lich King shodně říkají, že oni s tím, co se Vol'jinovi stalo, nemají nic společného a shodují se i na tom, že nemají rádi Sylvanas, ne kvůli tomu, že bere a zase vrací životy, ale proto, že množství, ve kterém to provádí přímo narušuje rovnováhu mezi životem a smrtí, na kterou oba kladou silný důraz. Lich King pouze s náznakem odporu dodává, že Vol'jin prošel větší proměnou, než si sám uvědomuje a my musíme okamžitě ukončit návštěvu. Nesmíme taky zapomínat, že v rámci questové linie, kdy jsme měli Bwonsamdimu donést Vol'jinův popel a urnu, což nevyšlo, tak v tu chvíli Bwonsamdi začne mít strach a říká něco o jeho pánovi/paní, který/á se za to na něj bude zlobit.

 

Jaká síla asi dokáže vyděsit loa smrti natolik, že propadá lehké depresi a panice zároveň? Naproti těm dvěma je královna valkýr Eyir trochu sdílnější. Říká Vol'jinovi, že to, čím se stal, přesahuje její vlastní moc, že ona nic takového vytvořit nedokáže. Dále mu prozrazuje, že je to nějaká mocná a temná síla, která stojí za jeho smrtí a volbou Sylvanas na post Warchiefa Hordy. Eyir také ale dodává, že jiná mocná a ušlechtilá síla ho přivolala zpět do našeho světa. Jenže jaká mocná a ušlechtilá síla by to mohla být?

 

V zásadě máme myslím na výběr ze dvou. První by mohla být Elune, to si vysvětlíme zase jindy. Druhou možností je Odyn. Obě tyto možnosti jsou v zásadě vysoce pravděpodobné, ale pro dnešek se budeme věnovat té s Odynem, protože tím se nám záhada hezky uzavře.

Předtím ale zbývá ještě pár věcí k vysvětlení. První, která by nám hodně objasnila je dohoda Sylvanas s Helyou.

 

 

Helya se totiž zásadně liší od ostatních strážců smrti, protože se nestará o rovnováhu, ona chce vyhrát. A chce vyhrát za každou cenu. Helya byla kdysi také jednou z Vytepaných. Ona zná a chápe sílu destrukce, kterou Azeroth prošel při válce mezi Vytepanými a Černou říší. Nehodlá dovolit, aby se něco takového stalo znovu a pravděpodobně také ví, že N'Zothovo vězení slábne.

 

Dále víme, že jediní nemrtví jsou odolní vůči šepotu Starých bohů a Prázdnotě. Nemají stejné emoce jako živé rasy a jejich mysl funguje v důsledku návštěvy Stínových zemí také trochu jinak. A jsou to právě tyto věci, které mohou dělat z Helyi a Sylvanas přirozené spojence.

 

Helya tedy chápe, že za žádnou cenu nesmí dojít k obnově moci Starých bohů a mají-li být nemrtví, nebo přímo Smrt jako taková prostředkem k tomuto cíli, tak také chápe, že je třeba, aby Smrt tuto válku vyhrála, ať to stojí cokoli.

 

Co když to byla Helya, která zablokovala Vol'jinův kontakt s loa a ukázala mu vizi budoucnosti, která potká Azeroth pokud neudělá ze Sylvanas Warchiefa. Stejně tak mohla Helya vzít Vol'jinova ducha do Helheimu a tam ho uschovat do doby, než bude potřeba. V rámci tohoto plánu pak mohla Helya i kontaktovat překvapenou Sylvanas. Víme přece, že Sylvanas byla překvapená, že Vol'jin určil ji na místo Warchiefa a nebylo to nic, o co by sama stála, protože jí vyhovovalo pracovat ze stínů. Jenže Helya mohla i Sylvanas ukázat, proč právě ona musí být Warchief, proč musí vést s Alliancí válku a proč je třeba, aby Horda obsadila a případně zničila Teldrassil. Nezapomeňte, že Teldrassil měl kůru prosycenou azeritem… Zřejmě právě od Helyi měla Sylvanas tu modře zářící lampu, se kterou se snažila ovládnout královnu valkýr.

 

Možná právě proto nás Odyn poslal zabít Helyu. Pokud v tom nebyl jen čistý sadismus, vzhledem k tomu, že Helyu nemůžeme trvale zabít, nebo alespoň nevíme jak, tak to znamená, že měl Odyn pro její dočasnou smrt nějaký důvod. Možná mu došlo, nebo se nějak dozvěděl, co se děje a potřeboval pro sebe vytvořit příležitost, která by mu dovolila vzít Vol'jinova ducha z Helheimu pryč. A pokud to byl Odyn, kdo vzal Vol'jinova ducha zpět na Azeroth, tak to byl i on, kdo ho proměnil a dal mu novou sílu, kterou naznačuje Lich King. Eyir dokonce Vol'jinovi říká, že se ho dotkla ruka Valoru, přičemž valor se dá přeložit jako statečnost v boji. Mohl by se tak Vol'jin stát bytostí, která umí ovládat sílu života i smrti najednou?

 

Víme, že Odyn obětoval své oko, aby mohl nahlédnout do Stínových zemí a získat tak větší moc a znalosti k násilnému vytvoření valkýr, mezi kterými byla první Helya. Jenomže co to bylo za bytost, nebo sílu, se kterou Odyn tuto dohodu o nové moci výměnou za jeho oko uzavřel?

 

 

Co si myslíte vy? Těším se na vaše názory.

 

Vzhledem k meči v Azerothu… porazili jsme vlastně Legii?

Je Smrt jakási vědomá entita, která ze stínů ovlivňuje dění v kosmu?

Mohl Sargerasův meč obsahovat esenci Argusu, která teď zápasí s vůlí Azerothu?

Může být Sylvanas šampiónem Smrti?

Kdo je šéfem Bwonsamdiho a proč z něho má mocný loa smrti takový strach?

S jakou bytostí mohl Odyn uzavřít onu dohodu o nové moci výměnou za jeho oko?

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.