Rybář

Wiliam byl prostý Redridgský rybář. Celý svůj život žil v malé vesničce zvané Lakeshire, která ležela na břehu hlubokého jezera. Každé ráno vyrážel v malé loďce na jezero chytat ryby. To bylo jeho hlavní živobytí, některé ryby prodával na trhu a část si nechával, aby měl se svou ženou co jíst. Jednou brzy ráno, jako každý den se vydal se svou loďkou na jezero chytat ryby. Celé jezero bylo zahalené hustým mlžným oparem. Takový opar snad ještě Wiliam nikdy neviděl. To ho ale neodradilo aby se vydal hlouběji na jezero. Když už se mu zdálo, že je dostatečně daleko, vytáhl svůj starý rybářský prut, uvázal návnadu a nahodil. Asi hodinu se marně pokoušel něco ulovit, ale ne a ne se podařit. Najednou se prut zasekl, myslel si, že chytil nějakou velkou rybu, ale háček se zdál bát zaseklý v něčem tvrdém a ne v nějaké rybě. Wiliam skočil do vody a potopil se, chtěl odháknout svůj zaseknutý háček, nemohl si dovolit o něj přijít, protože by těžko sháněl nový. Sotva co se potopil, překvapilo ho, jak malá je tu hloubka. Ke dnu to bylo sotva tři a půl metrů. Plaval dolů podle kusu vlasce, když uviděl na dně velkou truhlu a v ní zaseknutý háček. Nejprve odháknul háček a chtěl vytáhnout truhlu, ale byla moc těžká. Vyplaval na hladinu, zhluboka se nadechnul a potopil se znova. Vší silou zabral a začal plavat i s truhlou směrem k hladině. Po chvíli když vytáhl těžkou truhlu na loďku, byl skoro vysílený. Rychle popadal dech a začal zkoumat, jak se do truhly dostat. Byla ale opatřena velkým zámkem, který nešel otevřít. Mlžný opar z jezera už úplně opadl a Wiliam se vydal domů i se svým nečekaným úlovkem. Když připlul domů, nenápadně odtáhl truhlu domů, aby nevzbudil pozornost a pokoušel se jí otevřít. Asi po půl hodině se mu to konečně povedlo. Nadšený z toho že se mu povedlo překonat zámek, rychle otevřel víko truhly. Celou místnost oslnila obrovská bílá záře, Wiliam musel své oči zastínit rukou. Po chvíli si na tu intenzivní záři zvykl a konečně se podíval do truhly. Nevěřil vlastním očím. V truhle našel poskládané úžasně lesklé brnění, celé silně stříbřitě svítilo, jakoby vydávalo nějakou zvláštní sílu. Pod brněním ležel meč a štít. Na štítu i meči byly vyryty nějaké zvláštní runy, vyzařovaly zvláštní modré světlo. Wiliam uchopil meč, překvapilo ho jak byl lehoučký, najednou ucítil zvláštní sílu která mu projela rukou. Nevěděl co s tímto objevem má udělat. Napadlo ho, že se podívá do Lakeshirské knihovny, jestli zde nenajde nějaké zmínky o tom co našel. Pečlivě ukryl truhlu a vydal se do knihovny. Po dlouhém hledání ve starých svitcích a knihách, ale nic nenašel. Rozhodl se, že nastal konečně čas se podívat i někam jinam, než jen do okolí Lakeshire a Redridgských hor. Druhý den ráno se rozloučil se svou ženou a vyrazil místo na ryby do hlavního města lidí Stormwindu. Měl v plánu podívat se do tamější knihovny na nějaké starodávné spisy a knihy, jestli aspoň zde nenajde nějakou zmínku o tom co našel. Když konečně po dlouhé cestě přes Elwyn Forest dorazil do Stormwindu, zamířil přes davy místních lidí ihned do knihovny. Zde našel pár kněží a učenců, ti mu ochotně dovolili studovat z místních spisů, jak bude chtít. Po celodenním úsilí ale vůbec nic nenašel. Přesto se rozhodl že to ještě zkusí. Večer se zašel podívat do hospody, jestli někdo z místních nezná nějaké informace o tajemné zbroji co našel. Když přišel k baru a zeptal se, hospodský ukázal do rohu na starého muže a řekl: Támhleten blázen by ti o podobných báchorkách mohl vyprávět celé hodiny, zeptej se jeho. Wiliam přišel ke stolu u kterého seděl stařec a oslovil ho, jestli nezná něco o tom co našel. Stařec začal vyprávět legendu o zbroji kterou ukovali trpaslíci v hlubinách země za pomoci silné magie. Tato zbroj měla být ukována pro lidského krále, který táhl svou armádu do boje proti invazi orků, aby už jednou pro vždy tento plevel vyhubil. Zbroj se ale ztratila a nikdo ji už nikdy neviděl. Říká se že ten kdo ji najde bude předurčen pro vykonání velkých činů. Když Wiliam vyslechl celou legendu, vůbec tomu nemohl uvěřit, že zrovna on ji našel. Noc přečkal ve Stormwindu a hned ráno se vydal na cestu domů. Po dlouhé cestě už byl skoro u své rodné vesničky Lakeshire, když v tom viděl podivný kouř a křik, který se ozýval směrem od vesnice. Rychle vyběhl kopec, který ho dělil od výhledu na vesnici. Uviděl pár hořících domů a vesnickou domobranu, jak se marně pokouší odolat jednotce útočících orků, která čítala asi tři sta válečníků. Náhle si vzpomněl na legendu, kterou mu vykládal stařec a rozběhl se ke svému domů, který ještě nebyl naštěstí napaden. Vběhl do domů a vytáhl uschovanou truhlu, po otevření jejího víka se dům zalil stříbrnou září, kterou už znal. Začal si oblékal lesklou zbroj, i když nikdy předtím žádnou zbroj nenosil, jakoby přesně věděl jak se do ní má obléci. S každou oblečenou částí jakoby zbroj víc a víc zářila. Cítil jak jeho tělem prostupuje zvláštní síla, jako poslední si nasadil helmici na který byly vyryty zvláštní runy. Uchopil meč, štít a vyběhl z domu pomoci už téměř zmasakrované domobraně. Brnění bylo tak lehoučké, nemohl uvěřit že je vůbec vyrobeno z pevných plátů. Když už byl skoro u orků, runy na meči začaly vydávat silné modré světlo, pocítil jakoby ovládal boj s mečem už od malička. Prudce se napřáhl odhodil svým štítem dva urostlé orky, třetího probodl zářícím mečem. Začal se prosekávat bitevní řvavou orků, jeho zářivé brnění se pomalu zbarvovalo rudou krví padlých orků. Čím víc orků zabil, tím větší sílu cítil. Wiliam si prosekal cestu až k orkskému veliteli a hbitě po něm ťal mečem. Urostlý ork však útok vykryl a odhodil Wiliama. Ten však jakoby nic necítil, rychle vstal a zaútočil znovu, ork neváhal a velkou sekerou sekl tentokrát do štítu. Wiliam odkryl svůj štít a sekl po té zelené zrůdě, ale netrefil se. Ork vycítil šanci a sekl nekrytému Wiliamovi do hrudi. Magické brnění jen jasně zazářilo a nic se nestalo, udivený ork, který si byl jistý, že protivníka zabil zůstal udiveně stát. Wiliam na nic nečekal a probodl mu hruď. Velitel se zhroutil s chrčením k zemi a bylo dobojováno. Všude kolem leželo spoustu mrtvých těl lidí i orků. Sundal si svou lesklou přilbu a vesničané žasnuli, uviděli rybáře Wiliama jako udatného rytíře v zářící zbroji potřísněné krví nepřátel. Musíme rychle uvědomit Stormwind řekl Wiliam, tohle byl nejspíš předvoj. Začala orkská invaze...
Naspäť do sekcie Povídky


Naposledy upravil/a Mordecay 08.04.2012 v 18:11:24.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.

Diskuze

milanko 08.04.2012 15:48

to chuck noris set

Stují 26.07.2010 15:01

Je to dobrý i když jako pohádka,

Decros 01.01.2010 02:24

Zajímavé a jednoduché, taky bych se rád dočkal pokračování

Charlie 27.12.2009 20:21

dobrý buude pokracovani?

Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet