Vagelis

• Hanzik
• 22.09.2009
• Fan Fiction

Obsah:

• 1. kapitola
• 2. kapitola
• 3. kapitola

[odstavec] PROLOG:

Smrt. Vagelis věděl, že to co vidí je poslední věc, kterou jeho mozek zpracuje. Dříve si myslel, že smrt je něco rychlého, bezbolestného a klidného. Teda alespoň on se o to snažil, když ji působil jiným. Ale nyní věděl, že tomu tak není. Jeho lidské tělo se zmítalo v křečích a jeho duše na tom nebyla o mnoho lépe. Nekonečné šílenství mu drásalo mysl, pekelné plameny mu z kostí odlepovaly maso a do toho všeho se ozýval řezavy smích Nemrtvého Warlocka, který toto vše způsobil. Bolest pomalu ustupovala. Zrak temněl. Přicházel nekonečný klid posmrtného života. Konec všeho. Nebo taky ne.

1. KAPITOLA

To by se ti libilo, co?" ozvalo se najednou jakoby odnikud. ,Ale to ne! Zadnej klid nebude! Budes zit dal!" pokracoval hlas. Nahle se Vagelisuv zrak zacal opet rozjasnovat.Prekvapilo ho to, ale zatim nedaval nic najevo. Dal lezel na spalene trave a cekal co se bude dit. Po chvili mu uz vrazedna mlha pokryvajici cele Eastern Plaguelands zacala vadit a tak se zacal opatrne rozhlizet. Pote co zjistil, ze v okoli uz neni zadne nebezpeci, rozhodl se ze vstane a vyleci se pomoci svych lecivych kouzel jako obvykle. Kdyz zacal kouzlit, zjistil vsak ze to nejde. Po tomto zjisteni pojal podezreni, ze je nekde chyba a poprve od sve smrti a oziveni se podival sam na sebe. Jakmile uvidel nohy na kterych bylo jen o trochu vic masa nez na holych kostech, ruce ktere vypadaly obdobne a trup tvoreny kostmi a cary masa, malem omdlel ale po kratke chvili se se svou soucasnou podobou zacal srovnavat. Take premyslel, proc mu to ten Warlock udelal. Kdyby alespon znal jeho jmeno a mohl se ho na to zeptat a pripadne se mu pomstit. Protoze nevedel co ma delat, rozhodl se ze se vyda do Undercity, jeho noveho, nedobrovolneho, hlavniho mesta.
       Po nekolika hodinach volne chuze Vagelis konecne dosel do Tirisfal Glades, v jehoz stredu lezi Undercity. Protoze nechtel zabloudit do Scarlet Monastery, tak se zeptal blizkostojici straze na cestu. "Do Undercity? Tos' tam jeste nikdy nebyl?"
"Vite me se stala takova nehoda."
"Nehoda jo? Ze ty si potkal Negrala?"
"Jestli to je Warlock, tak asi jo."
"Tak teda hodne stesti ve tvoji Nemrtvy kariere. A do Undercity se de tudy," zatrasl strazny hlavou a mavl rukou smerem na jihovychod.
Vagelis kratce podekoval a vydal se naznacenym smerem, kdyz vtom na neho strazny jeste jednou zavolal.
"Pockej! Muzu se te jeste na neco zeptat?"
"Jiste."
"Co jsi byl pred TIM?" "No byl jsem Priest. Ale kdyz jsem se chtel po oziveni vylecit, tak to neslo."
"Protoze jsi byl Zvraceny. Ted je z tebe Warlock."
"Aha. Tak proto. Ale to znamena, ze..."
"Ze vsechno co si umel ti je ted na nic," skocil mu do reci strazny a temne se zachechtal.
"Takze kdyz sem ten Warlock, tak to bych mel jit za trenerem. Nevis, kde bych ho v Undercity nasel?"
"Myslim, ze je v magicke ctvrti. Ale kde presne tam je..To ti nepovim. Na to se budes muset zeptat tam..
"Dobre. Dik moc," rozloucil se Vagelis a jiz podruhe se vydal do Undercity. Asi po pulhodine cesty dosel k ruinam Lordaeronu, kdysi majestatnimu mestu lidi, nyni troskam v jejichz hlubinach se rozviji centrum Nemrtvych.
       Pote co Vagelis prosel skrz rozborene vnejsi mesto, dosel do byvaleho trunniho salu, kde je porad slyset ozvena posledniho rozhovoru Nemrtveho prince Arthase s jeho otcem, kralem Therenasem, ktery skoncil kralovo smrti. Odtud se vydal smerem ke hrobce, ve ktere podle popisku spocivaji Therenasovy ostatky, az dosel ke dvema hnusum, chranicim jeden ze ctyr vstupu do Undercity.
"Ty Priest?" zeptal se najednou jeden z hnusu.
"Byl jsem. Jaks' to poznal?"
"Ty mit Transcendence a Benediction."
"Aha..Ale ted uz je mi to vsechno na nic."
"Proc?"
"Stala se mi takova nehoda.."
"Mhmm," ukoncil hnus rozhovor a jednou ze svych rukou si sahl do brisni dutiny, aby si urovnal vnitrnosti. Vagelise tento pohled znervoznoval, a proto byl velmi vdecny za prijezd vytahu vedouciho do hlubin mesta.

2. KAPITOLA

"Sakra, kde ten Vagelis je?" pronesl Dawg a nervozne se rozhledl z plosiny pred branami Ironforge.
"Co ja vim. Ale jak ho znam, tak se zasek nekde v Plaguelands," odpovedel Glat a sedl si na zabradli obklopujici plosinu.
"Dobre, tak ja ho vyvolam," pronesl Marblus, polozil pred sebe Soul Shard a zacal s vyvolavanim. Po par vterinach se k nemu pridali Dawg s Glatem, ale za chvili se portal sam od sebe zavrel, a Vagelis se neobjevil.
"Do haje. To vypada, jako by byl mrtvej," zmatene pronesl Marblus.
"Nebo taky hur," doplnil ho Dawg.
"Co? Jak hur?" zdesene vykrikl Glat a zvedl hlavu, aby pohledl svemu Elfskemu priteli do oci.
"Ty si jeste neslyšel o tom Nemrtvym Warlockovi, kterej ze vsech z Aliance dela taky Nemrtvy?" temne rekl Nocni Elf Rogue a prejel svym pohledem po svych pratelich, Trpaslicim Warriorovi a Gnomskem Warlockovi, kteri se zacli nervózne rozhlizet od Ironforgeske jestli se nahodou zmineny Warlock nerozhodl premenit celé Aliancni mesto.
"Hele, co kdyby ted prisel sem?" zeptal se Marblus a pro jistotu se ocaroval kouzlem umožnujíci mu zahlednout i neviditelné bytosti.
"Podle mne ho to kouzlo hodne vycerpava. Takze ho nemuze pouzit moc casto," pokoušel se ho uklidnit Glat.
"No. Mozna to tak bude. Vite co? Podte sehnat dva Priesty a pudeme do Plaguelands kouknout se po Vagelisovi," rekl Dawg a spolu se svymi prateli prosel skrz obrovskou branu do prastaré trpaslici pevnosti Ironforge. Pomalu prosli po moste vedoucím nad roztavenym zelezem a stoupli si pred banku.
"Cau. Hledate nekoho?" ozvalo se najednou za nimi. Kdyz se otocili, uvideli za sebou Trpasliciho Priesta opirajiciho se o legendarni Anathemu a obleceneho ve Field Marsalskem setu.
"No. Potrebovali bysme dva Priesty," odvetil Glat.
"Tak to sem pro vas ten pravej. Pockejte tady, ja zabehnu za kamosem," prohlásil Trpaslik a nekam odbehl. Po par minutach se vratil a privedl sebou dalsiho Trpaslika Priesta s uplne stejným oblecením, akorát misto Anathemy mel Grand Marsalskou hul.
"Tak 'sme tady. Jo! Sem zapomnel. Ja se menuju Envirion. A tohle je Beyk," predstavil sebe a sveho pritele Priest a znovu se oprel o svou hul.
"Tesi nas. Ja sem Dawg. Tohle je Glat a Marblus," rekl Elf jmena svych pratel a pri vyslovovani jejich jmen na kazdeho ukazal.
"Dobre. A kam teda pudem?" nedockave se zeptal Beyk.
"No. Mysleli sme, ze pujdeme do Plaguelands," odpovedel Marblus a pohlédl na sve pratele.
"Dobre. Tak dem ke Gryfonum. A poletime do Light's Hope Chapel. Tam se rozhodnem kam pudem pak," rozhodl Dawg a vydal se smerem na Sever ke Gryfon Masterovi.
„Tak kam, panove?" zeptal se jich postarsi obtloustly trpaslik.
„Light's Hope Chapel," odpovedela skupina.
„Dobre. Tak to bude xxxxx od kazdyho," rekl trpaslik a od kazdeho si vzal recenou sumu. Pote se nahl ke skupine peti Gryfonu, neco jim poseptal a pokynul dobrodruhum, aby nasedli.
„Mate stesti, ze nebudete muset presedat," stihl na ne jeste zakricet trpaslik, nez mu stacili zmizet z dohledu.
„Nevite nekdo jak dlouho poletime?" snazil se Envirion prekricet poryvy vetru.
„Nevim, ale doufam ze moc dlouho ne. Tohle stvoreni prece jenom neni delany pro mne," odpovedel Dawg, pevne se chytil Gryfona kolem krku a doufal, ze se udrzi az do konce cesty.

3. KAPITOLA

Po krátké jízde výtahem Vagelis vystoupil mezi dvojicí stráží a protože
nevěděl, kam má jít, rozhodl se, že se zeptá, kde je Warlocký trenér. "Ahoj. Moh bych vedet, kde najdu Warlocky?" otocil se Vagelis na hnusa po jeho pravici. "Ty sou v Magické ctvrti. V tý vysoký budove. Dole," odpovedel hnus a dál o Vagelise nejevil zájem.
"No jo, ale kudy do tý ctvrti?" zeptal se Vagelis sám sebe a vydal se chodbou vedoucí do centra mesta. Naproti mu šel hnilobný zápach, ale protože to vypadalo, že Vagelisovi chybí cást obliceje i s nosem, tak mu smrad vubec nevadil. Prošel kolem dvou dalších hnusu a již byl v centru nemrtvého mesta. Pred ním se tycila budova banky, od které vedly troje schody do horního patra, ve kterém stál Vagelis a další troje, vedoucí do patra spodního. Banka, vedená duchem a dvema Nemrtvými, Vagelisovi pripomnela, že na trénink bude potrebovat peníze. Rychle si prošacoval kapsy, všechny peníze si vzal do jedné ruky a prepocítal si je. "Sakra. Tak 30 zlatáku mi na trénink stacit nebude. Proc sem si jenom ty peníze dával do tý banky!"
Vtom se za ním ze stínu vynoril Nemrtvý Rogue v Bloodfangu a pomalou, ostražitou chuzí prešel pred Vagelise.
"Vypadá to, že potrebuješ peníze. Chrrm. Když mi z nich necháš tretinu, tak ti pro ne do Ironforge zajdu," chrchlavým hlasem rekl Rogue, zatímco precházel pred Vagelisem.
"Dobre. Mám tam v bance 835 zlatáku. Takže mi z nich dáš 580 a budeme vyrovnaný. Bereš?" "Beru. Vrátim se tak za tri hodiny. Sejdeme se ve Ctvrti Roguu. Nekde tam bud a já si te najdu. Zatim sbohem," rekl Rogue, a zmizel. Protoze Vagelis nevedel kam ma jit, rozhodl se, ze se jen tak projde po podzemnim meste a v pripade, ze najde Warlocky, pokusi se zapamatovat si kde jsou, aby tam po setkani s tajemnym Roguem, ktery mu prinese penize, trefil. Sesel tedy po schodech k bance, minul se s nemrtvym strazcem, specialne ocarovanym ke zjistovani neviditelnych nepratel a minul bankovni prepazku u ktere stala skupina Nemrtvych, Orku, Trollu a Tauru. Vagelis pokracoval v chuzi, prosel okolo muze, ktery podle vseho, prodaval ochocene svaby a po moste vedoucim nad kanalem vesel do tunelu vedouciho kolem vsech ctvrti mesta. Primo pred nim byly cedule ukazujici smer do ruznych casti, ale Vagelis jazyk Nemrtvych jeste nedokazal precist. Zastavil tedy okolo prochazejiciho Maga. "Ahoj. Muzu te o neco poprosit?"
"Ne, ne, ne.. Vodu ani chleba nedelam," rekl Mag a pokracoval v chuzi. "Stuj. Ja nechci zadnou vodu ani chleba. Potrebuju pomoct." "Aha. Promin,"omluvil se Mag a vratil se k Vagelisovi, "co bys potreboval?"
"No..Nevim cim to je, ale nejak se stalo, ze nemuzu precist co je napsano na tech cedulich...Pomuzes mi, prosim?" " ,Nejak se stalo`? Takze Negral zase blbnul. Jemu by meli magii zakazat. Nu coz. Kdyz ted pudes doleva, tak postupne projdes kolem Valecne ctvrti, Apothecaria, Ctvrti Roguu a Magicke ctvrti. A muzu se zeptat, co si byl, nez si potkal toho blbce?"
"No...Priest." "Hm. Takze Warlock. Kde je trener vis?" "Jo. Uz jsem se zeptal strazi. Ale nejak mi to nepomohlo." "No jo. Nasi Hnusove. Vubec nechapu, proc si je tu Lady Sylvanas nechava. Byt to na mne, tak uz sme je davno poslali na Alianci a mesto si hlidali sami. A myslim, ze i smer do urcitych mist bysme dali lip nez ty sesivany zrudy. Ale co s tim nadelam. Chces doprovodit za trenerem?" "Ne. To je v pohode. Stejne sem se chtel jeste projit." "Dobre. Tak snad nekdy nashledanou."
"Nashle," rozloucil se Vagelis s Magem a vydal se smerem, kterym pujde k Magicke ctvrti delsi cestou. A navic kolem Ctvrti Roguu. Na prvni krizovatce zabocil doprava, prosel kratkou ulici a na jejim konci, u stoky, ktera, podle toho jak vypadala, musela smrdet vic nez Stomwindske a Ironforgeske stoky dohromady, se pustil doleva do Valecne ctvrti. Pomalym krokem prosel kolem kovaru, treneru a obchodniku se zbranemi a pokracoval dal do Apothecaria, ctvrti, ve ktere se trenuji Priesti a ze ktere se jde k mistnosti, odkud vladne Lady Sylvanas svym vernym Nemrtvym, a konecne vstoupil do Ctvrti Roguu. Chvili se rozhlizel a pak vesel do budovy, kde stali treneri Roguu. Zacal premyslet jak dlouho mu mohla cesta trvat a jak dlouho bude jeste muset cekat, kdyz vtom se za nim ozval zvuk, ktery vetsinou znamenal velke potize. Zasumeni, ktere znacilo ze Rogue se rozhodl na chvili se prestat skryvat a zapojit se do okolniho deni.
"Chrmm.. Tak sem tady, Prieste." "Warlocku. A dekuju. Bylo to docela rychle." "Myslis? Dyt to bylo vic nez tri hodiny." "Fakt? No nevadi. Kde mas ty penize?" "Tady," naprahl ruku Rogue a podal Vagelisovi vacek plny zlata. "Dik moc. A.. Muzu se na neco zeptat?" "No, na co?" "Proc si mi z Ironforge prines jenom tolik, kolik sem ti rek?" "Protoze o vic sis nerek. A. Taky sem si tam zjistil, kolik zlata mas na ucte."
"Proc?Vzdyt takhle by sis moh prijit k hezkym penezum." "No. Vis. Ja mam v Ironforgesky bance jednoho...no rekneme znamyho z dob, kdy sem nebyl az tak moc Nemrtvej. A on je nastesti jeden z tech, kterym lehka zmena v telesny konstituci," rozpovidal se Rogue, ale hned se zastavil. Viditelne nechtel, aby Vagelis vedel vic, nez potrebuje, coz je v idealnim pripade nic. "Hm. No dobre. A muzu se zeptat cim to je, ze kdykoliv reknu, ze se mi ,neco' stalo, tak vsichni hned vi kdo to udelal?" "Protoze tohle dela zijicim bytostem jenom jedinej Nemrtvej. Jeho nenavist k zivotu a vsemu zivymu dosla dokonce az tak daleko, ze se vypravil do Scholomance aby se od tamejsich mistru naucil umeni Nekromancie a s temahle vedomostma ted, ze vsech co zijou a proti kterym nam nase Lady dovolila bojovat, dela to, cim je on sam." "Aha. A co se stalo, ze se rozhodl k teto ceste?" "Jo, na to se me neptej. To budes muset jit primo za nim. Ale varuju te. Nikdo, koho ozivil neprezil druhy setkani." "Hm. Tak dik. A dekuju moc za ty penize." "Jo. To..Neni zac. Sbohem, a..Hodne stesti." "Nashle," rekl Vagelis a vydal se na opacnou stranu, nez mizejici Rogue, do Magicke ctvrti.

---

Naspäť do sekcie Povídky


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.