2. KAPITOLA - Zlo útočí
15.listopadu, Undercity
Fredrich, jakož to nový vládce Undercity, seděl v kanceláři bývalého vládce, Ramira, který ,,vstal z mrtvých‘‘ ale přidal se na opačnou stranu. Sylvanas zemřela v boji s Arthasem, který také zemřel na otravu krve zeleným kouřem, který po něm v sudu a po Fredrichově, alianční armádě a naší armádě házel přes katapult právě Ramiro. Teď nám, ale hrozí něco mnohem horšího. Fredrich na to musel pořád myslet… viděl toho draka na vlastní oči… Deathwing, otec Onyxiana. Velitel černé letky, která sloužila Hordě, bohužel se Deathwing i Onyxian přidali k někomu jinému. Ne k Arthasovi, to byla jedna strana, ne k Bolvarovi, to byla druhá strana a ne k nám, to byla třetí strana. Bojovali sami za sebe. A teď když Deathwing bourá celý Azeroth, tudíž vyhlazuje nás, Bolvara musel zabít, on měl tu moc otevřít jeho cestu ven, jedině on. Dřív byl Deathwing zavřený, až pak se přidal k černé letce, ale Bolvar ho dostal zpět. Tenhle příběh si zrovna Fredrich četl. Slyšel také o dvou nových městech, postavili jej goblini, to byl Kezan, a vlkodlaci postavili Gilneas. Naštěstí se k nám přidali. Fredrich vzpomínal na ty staré časy se mnou a s Dairem. A s Threkem… Fredrich měl rozhodnutí zabít Ramira, za zavraždění Threka a mnoho dalších vojáků. To si nenechá líbit…
17:55, Dustvalow Marsh, vesnice Mudsprocket
Ramiro celou vesnici vypálil. A pak šel hledat legendární jeskyni černé letky. Věděl kde je, ale vesnice mu překážela. Zatracený goblini! Stál před jeskyní spolu s jeho pěti undeady. Pak zavolal: ,,Deathwingu! Vylez ven!‘‘ Ozvěna ten hlas ještě zesílila. Deathwing skutečně vylezl. ,,Příteli…‘‘ řekl Ramiro a šel k němu. Deathwing zafuněl až se Ramiro polekal. Šel k němu ještě blíž a řekl mu: ,,Si dobrý ničitel, veliteli černé letky a tak…‘‘ Po těchto slovech Deathwing znovu zafuněl. Ramiro pokračoval: ,,…tak bychom se mohli spojit… Já, já jsem zničil Lich Kinga a díky mě si nasadil helmu Bolvár a ty si ho mohl zničit….‘‘ Deathwing se naklonil hlavou blíže k Ramiro, pak ho chytil za kapucu a hodil s ním. Když Ramiro přistál řekl: ,,Evidentně nemáš zájem.‘‘ řekl a tu mu narostli křídla. On vyletěl nad Deathwinga na polovlezlého v jeskyni a s mečem, který směřoval dolů, letěl volným pádem, přímo na jeho hlavu. Deathwing, ale zalezl zpět do jeskyně. Když Ramiro přistál, Deathwing začal chrlit oheň, ale Ramiro jakožto nesmrtelný, jehož může zabít akorát jeho vlastní druh, undead, žáru odolal… Deathwing to vzdal a zalezl zpět do jeskyně. Ramiro řekl: ,,Však ty změkneš.‘‘ A odešel i se svými muži zpět…
19:07, Orgrimmar
Lepšího hocha jsem tedy zatím neviděl. Teron byl super. Byl to orc. Na to že mezi mnou a jím bylo osm let odstup choval se jako já. Bylo mu patnáct a už měl trůn. Ale věděl proč ho má, a rozhodl se zabít toho kdo za to může. Ale fakt super kluk. Ale to ještě nevěděl, že dnes byly stížnosti na něj, že je moc mladý na trůn a podobně, zatím se mu o tom neříkal. Dnes měli být tedy volby. Předsedu dělal právě Teron a bratranec Threkova strýčka, Garrosh Hellscream a sám Threkův strýček kterého jsme neznali. Jmenoval se Grom a začal vyprávět příběh, kde málem zemřel on i Threk a jak Threkovi zachránil život… Po vyslechnutí se rozhodlo. Vyhrál Garrosh. Grom řekl: ,,Víte, vy vůbec, že je možné oživit Threka a všechny co již zemřeli?‘‘ Všichni zůstali koukat a mě proběhl hlavou Ashan Lapart. ,,Museli bychom se vydat do země mrtvých a s takovou armádou porazili Deathwinga.‘‘ Souhlasili s ním všichni. Grom řekl: ,,Doneste mi mapu!‘‘ Když jsem mu donesl mapu Azerothu ukázal Grom na velký vír mezi oběma kontinenty. ,,Tam, bychom se museli vydat!‘‘ Nápad dobrý, jenže mu někdo nechtěl věřit. Já a Dair jsme ale byli s ním a řekli jsme mu, že známe jednoho velmi schopného vojáka, ten už toho zažil. Řekl jsem a vytáhl z kapsy něco jako vysílačku, goblinský a gnomský vynález, ty dva národy se daly k sobě. Tak jsem zmáčkl knoflík a začal mluvit…
20:17, Undercity
,,Ne Saone, na žádnou nesmyslnou cestu s Vámi zase nepojedu! Cože? Oživit Threka? Vy jste se zbláznili? Grom Totar? A kdo ještě půjde? Threkův syn? No, jo, dobře, zítra vyrazíme.‘‘ řekl Fredrich a začal si balit. Věděl, že z toho nekouká nic dobrého, ale cítil dobrodružství…
16. listopadu, před Orgrimmarem
Náš tým ve složení: Já, Dair, Teron a Grom Totar jsme čekali na Fredricha, který měl přijet vzducholodí. Pak bychom jeli vzducholodí do Kezanu a tam odtud do Maelstromu, to je ten vír. Konečně Fredrich přijel a my nasedli na jinou vzducholoď a pomalu jeli. Pak ale zrychlila a za chvilku jsme byli na místě. Vystoupili jsme a šli do místního přístavu, čekat na loď do víru. Bohužel ta nejela. Řekli nám, že tam je to moc nebezpečné, tak jsme si půjčili alespoň draky…
9:01, Maelstrom
Ramiro se díval dolů na vír. Super. Čekal i s jeho muži na jednom ostrůvku, do kterého se pořád opíral vítr. Chtěl by tak dolů, do Deepholmu, co tam asi bude? Prý se tam dá oživovat. Představa, že oživí spoustu jeho spojenců, který ani neznal a ani s nimi nebojoval, Tirion, Bolvar byla veliká… ale počkat… když oživí Bolvara a sebere mu klíč k podzemí, kde byl Deathwing zavřen a řekne kouzlo a tak ho pošle zpět do podzemí a dokud on sám neumře, což se nikdy nestane, nevěděl o undeadovi, kterého by se měl bát a měl by ho brát jako protivníka. Poslat Deathwinga zpět do podzemí bylo lákavé. Ramiro pohlédl vlevo. Pět draků. Sakra. To jsme byli my. Ramiro čekal. Vytáhl svůj meč stejně tak jak jeho muži. My když jsme přistáli, udělali jsme totéž. Teron šel proti Ramirovi. Za mého otce teď zaplatíš! V tom Ramira propíchl mečem a zasmál se. Undead ovšem vstal a meč ze sebe vytáhl a rozpřáhl se proti Teronovi. Grom Totar, který zabil jednoho undeada se vrhl před Terona a skrz tělo mu prošel meč. Teron zůstal koukat. Ramiro se potom obrátil ještě na Daira, ale to už do něj Fredrich strčil a on spadl do víru. Teron klečel vedle Groma. Umíral mu i jeho prastrýček, který kdysi zachránil jeho otce. Zabalili jsme jeho tělo do pláště a hodili jej do víru. Pak jsme nechali Teronovi minutu ticha a Fredrich mu poklepal na rameno, že je čas skočit dolů. První skočil Teron, pak já, za mnou Dair a nakonec Fredrich…
9:17, Hellscreamův trůní sál
Garrosh seděl pyšně na trůnu. Tu se před ním objevil portál. Zůstal koukat. Celý zelený. Tu z něj vylezl Neffarian, Deathwingův syn, bratr Onyxiana. Díky bohu vylezla jen hlava. Než stačil Garrosh vykřiknout drakův jazyk mu vlezl do pusy a odtamtud do mozku a překombinoval ho. Garrosh nyní sloužil Deathwingovi. Nevědomě. Neffarian potom vytáhl zpět svůj jazyk a portál se rozplynul. Do mozku se mu vtlouklo, že musí zničit Orgrimmar. Pozítří. Až přiletí Neffarian s Onyxianem, kterého právě jde oživit Deathwi… Ale počkat! Vždyť to samé jde udělat Grom Tetar. Telepaticky to vyřídil Deathwingovi a ten kývl na Neffariana ať letí do Deepholmu.
9:25, Deepholm
Podmořský svět. Tedy spíš byli jsme pomocí nějakého portálu pod mořským dnem a i pod lávou. Byli jsme tedy u zemského jádra Azerothu. A byli jsme v jakémsi městě. Bylo to obsazené Hordou. Ale to bylo fuk. Teď jsme ale začali přemýšlet jak oživit Threka a mnoho dalších na poražení Deathwinga. Šli jsme za jedním šamanem a optali se. Ukázal nám k modlitebně. Šel tam s námi a my poklekli před tak velkou rakví, která byla zatavená v průhledném skle. Šaman tedy začal kouzlit. První vylezl z rakve Grom Totar a za ním Threk. Ty se objali a stoupli si k nám. Šaman pokračoval. Sylvanas vyskočila z rakve a objala se s Fredrichem. Poté vylezl Ashan Lapart! Vytáhli jsme meče. On řekl: ,,Nebojte se, přidám se k Vám!‘‘ a vytáhl z kapsy pivo. Sotva ale k němu přičichl radši ho zahodil. Pak vylezl Bolvar, Tirion a Lich King. Ale nakonec vylezl i Sapphyron a Onyxian, který odletěl za nás, my se otočili a tam stál Ramiro. Spojenci? Ne! Onyxian přistál za Ramirem a vedle něj přistál ještě Neffarian s Garroshem na hřbetě. Neffarian vzal Ramira za kapucu a hodil s ním o zeď. Přežil to. ,,Mě může zabít jedině undead!‘‘ zakřičel Ramiro a když se na něj chtěl Onyxian vrhnout dostal ledovou ránu od Sapphyrona. Neffarian se k nim ještě přidal a Bolvár také. Fredrich šel po Ramirovi, stejně jako ostatní. Teron vyskočil na Neffariana a píchl ho do hlavy. Těsně před tím, než se skácel skočil ještě na Onyxiana a provedl to stejné. Fredich vytasil meč a propíchl Ramira. Byl mrtvý. Spadl na zem. Fredrich se nad něj naklonil, ale tu Ramiro z posledních sil vytáhl svůj malý nůž a bodnul Fredricha do břicha. Ten spadl do sedu. Všichni se začali radovat nad vítězstvím, ale tu promluvil šaman: ,,Jakmile bude dobojováno jest, ti co byli již mrtvý, vrátí se do země mrtvých zpět.‘‘ To nás překvapilo. Dair ošetřoval Fredrichovi ránu. ,,Zdá se, že jste dobojovali…‘‘ řekl šaman a všechny co oživil se rozpustili v prach a vítr je zametl zpět do rakve. ,,Poslední naděje zklamala.‘‘ řekl Fredrich a stoupl si a držel si pořád obvaz kolem břicha, který rychle červenal. ,,Ramira, jsme již porazili, takže se Teron pomstil, ale Deathwinga nemůžeme skolit.‘‘ řekl jsem. Na zemi ovšem zůstalo ležet jedno tělo. Garrosh. Ten přeci nebyl oživený, stejně jako Neffarian, jehož tělo leželo opodál. ,,Deathwingův plán jste překazili…‘‘ řekl Garrosh a zakašlal. ,,On chtěl oživit Onyxiana…‘‘ dodal. ,,Existuje někdo, kdo by nás mohl ještě ohrožovat, kromě samotného Deathwinga?‘‘ zeptal jsem se Garroshe. ,,Myslím, že ano.‘‘ řekl a stoupl si. ,,Ragnaros.‘‘ řekl. Představil jsem si ohnivého elementála se sekyrou v ruce. ,,Žije v Molten Core, portál je v Blackrock Mountains, v Burning Steppes.‘‘ dodal Garrosh a pokračoval: ,,Tam odtud pochází i Neffarian.‘‘ Zdá se, že se ještě máme na co těšit. Deathwing byl asi hodně kamarádský, když má tolik spojenců. My jsme ale taky o jednom věděli. Eregos. Jediný žijící modrý drak na světě. Ten by šel do Molten Core na Ragnarose a my upozornili Alianci a zbytek na hrozící nebezpečí.
13:55, Mount Hyjal
Deathwing letěl do Blackrock Spire, druhý portál do Molten Core za Ragnarosem. Největší problém byl, že se do té věže nevešel. Naštěstí měl u sebe zmenšovací lektvar, který z něj udělal takovou ještěrku a on bezpečně proskočil portálem do Molten Core. Znovu se ve velkém sále zvětšil a přišel k vaně o rozměrech 10x10metrů a tu dostal sekyrou do hlavy, ale ne ostřím, jen bokem. Odletěl a narazil do stěny. Zatřepal hlavou a rozmazaný obraz v jeho očích se srovnal a ukázal na velkého elementála se sekyrou v ruce, který si uvědomil svůj omyl. Ani on neuměl mluvit. Domluvili se tedy jinak…
15:10, Coldarra, ledový ostrov
,,Támhle je Nexus, domov Eregose.‘‘ řekl Fredrich a ukázal na lítající objekt, když jsme prošli portálem. Všichni si v místní vesnici půjčili draky a letěli jsme pro velitele modré letky. ,,Myslíte, že s ním Deathwinga porazíme?‘‘ řekl Dair. ,,Myslím, že ano. Eregos si podá Ragnarose a my s celou armádou Deathwinga.‘‘ řekl Teron. ,,Jsme na místě.‘‘ řekl Fredrich a slezl z draka. My učinili to samé. Pak jsme proskočili modrým portálem. Po průchodu jsme vzhlédli nahoru, kde byl Eregos. Já jsem si všiml čtyř modrých draků přivázaných k kameni. Byli jsme v kruhu. Ohraničení bylo pár kamenů. Nahoru jsme se ale stejně dostali. Eregos k nám sestoupil a my mu řekli svou prosbu. Souhlasil.
16:27, Mount Hyjal, před Blackrock Spire
Uvědomili jsme si, že do Molten Core je to moc daleko, tak jsme to vzali druhým vchodem. Letěli jsme nad lávou na svých dracích a za námi Eregos. Vlevo od nás byla Blackrock Spire, vysoká hora. Z vršku stékala láva po maličkých proudech. Tu se před námi z lávy vynořil Deathwing! Fredrich udělal otočku s drakem a Eregos se otočil také. Když se Fredrichův drak srovnal vynořil se před námi Ragnaros! Ragnaros mrštil sekyrou do Teronova draka, který spadl, ale Teron se držel na sekyře. Deathwing za námi chrlil oheň. Eregos se vrhl na elementála a vzal ho na zadní nohy, otočil se s ním a pustil ho přímo na Deathwinga, což ho připláclo do lávy. Teron seděl nyní na Eregosovi. My jsme vyletěli výš, když tu jsem si uvědomil co Terona čeká. Rychle jsem sletěl střemhlav dolů a zakřičel ať skočí na mého draka. Drak ho chytl za kapucu předníma nohama a letěli jsme pryč. Eregos zatím bojoval s Ragnarosem a střílel do něj ledové ostny, když tu dostal od něj ránu sekyrou a odletěl až k Deathwingovi, který se postavil na zadní a přimáčkl ho do lávy. Ragnaros se přiblížil k Deathwingovi ale tu dostal ránu ocasem. Eregos se vynořil, otočil se k Deathwingovi našil do něj ledové ostny, pak když se Deathwing otočil, začal do Ragnarose, který brzo padl Eregos ho dodělal zmražením, zpomalení tepu, až na úplné zastavení. Pak se ledová kostka rozprskla a z Ragnarose nic nezbylo. Eregos se otočil na Deathwinga. Ten měl poprvé v životě strach. Byli tak stejně velcí. Tu se mezi nimi vynořil Garrosh Hellscream! On přece zemřel! Deathwing musel navštívit Deepholm. Co se pak stalo s tím městem? Garrosh odolával proti lávě svým mocným brněním. Deathwing mu telepaticky řekl: Spolu ho porazíme. Sloužíš mě, že ano? Garrosh přikývl, ale tu mu tělem prošel šíp. Dair se trefil ze skály na které jsme stály. Garrosh padl. Deathwing mávl přední nohou a rozškubl Eregosovi obličej, tak, že nic neviděl. Modrý drak se jen zmítal, ale to už ho Deathwing dodělal svým plamenometem. Tuhle bitvu jsme prohráli. Rychle jsme nasedli na draky a letěli pryč…
18:02, Orgrimmar
Aspoň, že Teron získal zpět vládu nad Orgrimmarem. Ale vymyslet plán, jak porazit Deathwinga, nás nenapadal. Tu k nám přišel Vol’jin s nápadem: vrátit se v čase. ,,Co? To jde?‘‘ zeptal se Dair. ,,Ano. Vrátili by jste se zpět a zničili Deathwinga jako služebníka plamenné legie.‘‘ ,,A ta plamenná legie ho porazit nemůže?‘‘ zeptal jsem se. ,,Ne. To je jako kdyby Threk zabil Cairna Bloodhoofa.‘‘ ,,A to se vrátíme v čase? A jak zpět?‘‘ zeptal se Teron. ,,Až dokončíte úkol vrátí vás to zpět prostě… A navíc všichni ostatní co zemřeli budou naživu, proto bude celá armáda čekat před Icecrown Citadel a v Silvermoon City budou hlídat opilé blood elfy.‘‘ vzpomněl jsem si na oba nepřítele. ,,A Bolvar?‘‘ zeptal jsem se. ,,Toho taky zničíme.‘‘ řekl Vol’jin. ,,Navíc budou všichni vládci zpět, Terone nevím jestli Threka oživíme, pokud ne, žezlo převezme Thrall.‘‘ Tohle překvapení jsme tedy nečekali… Thrall je Threkův bratr, nevíme kde je, ale jemu patří trůn. Proč nebyl už tehdy králem a byl to Garrosh? O Thrallovi nikdo nic nevěděl. My se začali připravovat na cestu v čase…
19:28, Razor Hill
,,Tady je portál do Outlandu, měsíce Azerothu a zároveň i časem. Měli by jste se ocitnout před Temným portálem a oblečeni jako služebníci Plamenné Legie.‘‘ řekl Vol’jin. ,,Deathwinga najdete v líhni letek. Ta nevím kde je, ale vy si poradíte.‘‘ řekl a ukázal na nás čtyři. ,,A hlavně se nedivte, že nás tu nenajdete vrátíte se asi o padesát let zpátky. Hodně štěstí!‘‘ řekl nakonec Vol’jin a my vstoupili do portálu… Velký zelený záblesk, který mě oslepil, záblesk hned uhasnul a já se pomaličku probudil…
Ano! Skutečně jsme měli obleky Plamenné Legie, seběhli jsme asi dvacet schodů a podívali se za sebe. Temný portál. Největší portál na světě. Vlevo od nás byli přihlášky do Plamenné Legie, tak jsme si vzali a vyplnili je. Pak jsme je podali orcovi co seděl za stolem a on nám řekl ať se támhle seřadíme vedle ostatních do dvojstupu. Učinili jsme tak a dívali se dolů,dál na zbývajících dvacet schodů co vedli k červené cestě, která vedle ještě někám dál… K našemu úkolu… K Deathwingovi. Tu přijel na vlku jeden orc a řekl: ,,Já jsem velitel Girm. Odteď jste pod jednotkou Plamenné Legie a bojujete spolu s letkami, které jsou zatím v líhni v Shattrah City. Zabíjejte všechny příslušníky aliance. Nikdy se s nimi nespojíme!!! LOK-TAR OGAR!!!‘‘ zopakovali jsme horďácký pokřik a hned jsme věděli, že se Horda a Aliance spojí. Na tohle dobrodružství co zažijeme tady v armádě, asi nikdy nezapomeme…
21.května, 9:08, Hellfire Peninsula
,,Pozor!‘‘ zavelel velitel Girm. Pořád seděl na tom jeho šedém vlkovi. ,,Dnes si dáme menší procházku po okolí, každý z vás, zkusí doběhnout támhle.‘‘ řekl a ukázal naznačeným směrem. Byla tam věž a nahoře jakoby vlajka, bylo to asi sto metrů. ,,Tady dostanete pochodeň a tu vlajku spálíte. Kdo to dokáže, postupuje dál, kdo ne, může jít domů.‘‘ Věděli jsme, že žádný ,,domov‘‘ nemáme. Tak jsme se museli snažit. ,,První poběží tady Fredrich.‘‘ Fredrich vystoupil z řady a převzal pochodeň. ,,Teď!‘‘ zakřičel velitel Girm. Fredrich běžel dost rychle, za patnáct sekund už otvíral dveře u věže, vyběhl schody, plamen mu téměř zhasl, ale nakonec vlajka shořela. Všichni tleskali a velitel zakřičel, že postupuje. Další šel nějaký tauren, kterému bohužel, ač měl velmi dobrý čas, zhasnul plamen u dveří věže. Pak šel Dair. Téměř za dvacet sekund otvíral dveře, dával si pozor na plamen a pak namířil pochodeň na vlajku. V momentě už tam nebyla. Velitel mu řekl, že to bylo o chlup, ale postupuje. Pak šli dva goblini a oba postoupili. Další měl jít Teron. Takový čas, by mu nikdo nevěřil. Byl za dvanáct sekund u dveří a za další dvě už hořela vlajka. Postoupil. Už jen já. ,,Saon!‘‘ řekl velitel. Já se zhluboka nadýchl a přistoupil k vlkovi, odkud padla ruka s hořící pochodní. Přišel ke mně zadýchaný Teron a popřál mi hodně štěstí. Další hluboký nádech a pak jsem vyrazil směrem k věži. Nevnímal jsem čas, jen aby už jsem tam byl. Skutečně. Přeskočil jsem velký kámen, otevřel dveře, vyběhl nahoru a… Pochodeň nehořela! Všiml jsem si malé svíčky v rohu, a tak jsem o ní zapálil vlajku. Ta shořela na popel. Rychle jsem běžel zpět, protože velitel, jako naschvál, nic neříkal. Přiběhl jsem k němu a on se zhluboka nadýchl. V tom mi začalo hrozně bušit srdce, skoro v krku bylo, ale hned sjelo zpět jak jsem uslyšel slova, že postupuji! Přišel jsem k ostatním, co postupovali a velitel řekl: ,,Moc vás tedy nezbylo. Dnešní úkoly jsou postavit stan, udělat táborový oheň a držet stráž.‘‘ Opravdu to tak bylo. Zbylo nás asi deset, ale to byl jen jeden tým, zbylé ostatní byly nikde po okolí. Stan jsem postavil já a Teron, společný, a stráž měl mít goblin. Když si všichni i velitel udělali stan okolo ohně, šli honem spát. My taky. Náš úkol byl ale pořád na světě. Deathwing. Stačí dojít do Shattrah City. Tam je. V momentě jsem usnul a zdál jsem si divný sen…
,,Saone, Daire, Fredrichu!‘‘ zakřičel Thrall, nový vládce Orgrimmaru. ,,Kvůli vám zemřel Teron, vy jste ho nechali ať si Deathwinga ochočí, ale on měl lektvar na růst a zabil ho. Budete za to potrestáni, že jste ho nezastavili. Ani Terona, ani Deathwinga. A zpátky v čase už nemůžete, Vol’jin zemřel. Budete za to potrestáni, tím, že budete vydáni Deathwingovi, jako jeho oběd, aby opustil náš svět, nebo nás nechal na pokoji.‘‘ Odvedli nás chodící kostry jen oči a hrudník jim modře svítil. Pak přistál Onyxian a sebral Daira a snědl ho. Fredricha propíchl Ashan Lapart a na mě čekal Deathwing. Naposledy jsem se podíval na tento svět a pak…
Ležel jsem odkrytý, Terona jsem vzbudil a on mi řekl, že jsem sebou hrozně házel a říkal: Ne, Daira ne! Fredrichu!!! ,,Zdál se mi divný sen.‘‘ zašeptal jsem mu. ,,A jaký?‘‘ Vzpomněl jsem si na začátek příběhu a rozsudek a řekl jsem: ,,Deathwing… mě snědl, protože jsme ho nezabili…‘‘ ,,My ho zabijeme, neboj. A klidně to udělám sám!‘‘ řekl Teron. V tom ve mně hrklo. ,,My ti pomůžeme.‘‘ řekl jsem a pokusil jsem se znovu usnout…
22.května, 7:22, Hellfire Peninsula
,,Dnešní úkol zní: Donést čtyři plody stromu Jubio, roste tady všude, zájemci o přírodu, druidi, ho jistě poznají. Začněte hledat, můžete po skupinkách, maximálně, ale po čtyřech, to znamená, že za celou skupinku donesete šestnáct plodů Jubia. Které skupině se to povede nejrychleji a nebude mít ovoce plesnivé, ani nijak jinak poškozené, postupuje dál, ostatní už ví co na ně čeká. Nuže začněte!‘‘ zakřičel velitel Girm, když jsme se nasnídali a nastoupili do řady. Šli jsme tedy Fredrich, já, Dair a Teron spolu. Teron jako první uviděl strom a natrhali jsme na něm devět plodů. Já, jakožto druid, jsem zkontroloval, zda-li je ovoce dobré, bylo. Nakonec jsem zahlédl další strom opět z devíti plody tři z nich byli bohužel špatné. Chyběl nám tedy poslední plody. Ty jsme zahlédli na nedalekém kopci. Když jsme tam přišli utrhli je a tu z velkého kamene, který byl vedle stromu se vynořila obří kudlanka. Prudce zařvala, až sliny lítaly všude okolo. Teron neváhal vytáhl meč, napřáhl se a… kudlanka mu meč zlomila svými obrovskými klepety. Pak se odhalili její obrovské kusadla. Dair vyskočil na strom jubio, vysoký asi pět metrů a začal střílet z luku. Kudlanka ale rychle uhýbala, přiběhla ke stromu a už se po něm sápala. To byla příležitost. Proměnil jsem se v kočku a zmizel jsem. Takový dobrý pocit to byl. Být neviditelný… Kudlanka vytrhla strom i s kořeny, Dair se držel větve, ale ona s ním začala třást. Nakonec Dair spadl. Kudlanka šla pomalu k němu. Fredrich na ní skočil spolu s Teronem, ale Dair byl v bezvědomí, takže utéct nemohl. Kudlanka se otřásla a shodila oba. Šla k Dairovi. Déle už jsem čekat nemohl. Přišla k němu, zařvala postavila se na zadní a už do něj chtěla píchnout své ostré klepeta, když tu jí srdcem prošla tlapa kočky. Kudlanka se zachvěla a spadla. Dair otevřel oči a uviděl mě. Poděkoval mi a šli jsme zpět. Když jsme došli moc nás z týmu nezbilo, dva potkal stejný osud, ale zbraně si zapomněli vzít. Zbyli jsme my a jeden goblin. Jmenoval se Thailor. To jméno mi připadalo povědomé. Ano! To je on! Ten pilot té vzducholodi, co nás tehdy vezla do Warsong Holdu, kde nás přepadl Onyxian. Onyxian. Syn Deathwinga. Zabij otce a dítě již nebude. Ale co když má Deathwing ženu? A kdo by to asi tak mohl být?
23. května, 9:07, Hellfire Peninsula
Dnes půjdeme již do Shattrah City. Půjdeme tři dny, draky nám nedovolí a kousek to není. Večer vyrazíme… Přemýšlel jsem o té Deathwigově ženě celý den. Pak jsem si na něco vzpomněl. Keristrasza. Velitelka zelené letky, patřící k nočním elfům. Ale Deathwing jí přece při souboji zabije… Ale v téhle době ještě ne. A ona už žije. Řekl jsem o tom i o svém podivném snu Fredrichovi a Dairovi. ,,Jestli nebudeme hlídat Terona, on si Deathwinga ochočí, ale zlo v sobě má ten drak již od narození, nesmíme ho nechat samotného.‘‘ řekl jsem. Souhlasili. ,,A máme ho vůbec brát do Shattrah City?‘‘ zeptal se Dair. ,,Budeme muset.‘‘ odpověděl jsem mu. ,,Večer vyrazíme.‘‘ dodal jsem.
18:37
Pomalu jsme se vytratili z tábora. Když jsme byli od něj asi padesát metrů, doběhl nás Thailor a řekl, že půjde s námi. Ovšem nesměl zemřít. Kdo by nás pak odvezl pryč z Orgrimmaru, když tam byl Onyxian? Ale my se přece vrátíme do doby kdy už byl král Lichů poražen. Nebo ne? Ne! Vol’jin bude čekat před Icecrown Citadel, a nás tam taky nejspíš nasměroval. Threk bude zase živý! A Thrall? Jakožto nový vládce Orgrimmaru? To se asi dozvíme až na místě. Tu začala praskat zem. ,,Co to je?‘‘ zeptal se Teron. Ze země se vynořil obří červ. Otevřel pusu a my viděli jeho ostré zuby. Byl velký asi sedm metrů na délku a protože stál byl vysoký čtyři metry. Fredrich mu dal sečnou ránu a červ se začal mrskat. Dair řekl: ,,Nechte ho. Mám nápad.‘‘ Přišel k červovi a hodil mu kus masa, který měl v kapse. Červ to spolkl a chtěl další. ,,Chceš další? Dám ti, když půjdeš s námi a budeš nám pomáhat.‘‘ řekl Dair a hodil mu další kus. Červ to chytil a jakoby přikývl. Dair byl přeci jen lovec a potřeboval zvíře, které by mu pomáhalo v boji. ,,Musíme jít.‘‘ řekl Teron. A vyrazili jsme. Dair si svého mazlíčka zmenšil a uschoval ho do batohu, může ho kdykoliv zvětšit. Vyrazili jsme do západu slunce…
23:07
,,POPLACH!!!‘‘ zakřičel Thailor, který měl stráž a já vstal. ,,Co se děje?‘‘ zavolal jsem na něj. On ukázal na obřího robota, který právě rozšlápl můj stan. Fredrich a Teron do něj mlátili svými meči ale nic, sahali jsme mu sotva po špičky. Dair do něj střílel ze stromu a jeho červ bojoval na zemi ale nic. Tu něco bouchlo. Thailor. Měl v ruce nějakou výbušninu, vyšplhal na strom za Dairem a pak hodil granát do robotova výfuku. Ten párkrát zakašlal a pak prudce bouchnul a vyšlehl z něj plamen. Robot spadl dozadu, ale za ním byl strom. Dair hbitě seskočil ale malý goblin to nestihl. Začali jsme volat až nakonec jsme ho uviděli. Vylezl zpod robota a nic se mu nestalo. Jen pár škrábanců od větví na stromě. Šli jsme tedy znovu spát…
24. května, 10:10, Hellfire Peninsula
Byli jsme už zase na cestě. Z dálky jsme viděli Temný Portál, největší portál ze všech, skrze něj se lze dostat do Blasted Lands, kde je Molten Core. My jsme ale nyní chtěli do Shattrah City v Terrokar Forest. Celou cestu jsem přemýšlel o Deathwingově ženě. Keristrasza. Bude tam? To se asi dozvíme až na místě…
11:28, Hellfire Peninsula
Šli jsme údolím, všude okolo na kopcích byli velké trnité kořeny, které vedli z kopce a znovu zarůstali zpět, byli asi s dvoumetrovými trny. Kopec měl na výšku asi dvacet metrů. Bylo tu ticho. Moc velké ticho. Nahoře se něco pohnulo. Byl tam totiž strom, ze kterého rostli ty kořeny. Na jeho koruně něco bylo. Thailor vytáhl dalekohled a díval se. Ale to si nikdo nevšiml co je za námi. Obří kudlanky. Fredrich se otočil a vytáhl meč těsně před tím, než se kudlanka přiblížila ke mně. Já se proměnil v medvěda! Tak tohle jsem nečekal… V medvědovi jsem měl daleko více síly a tak jsem pomáhal Fredrichovi, Teronovi a Thailorovi v boji proti obřímu hmyzu. Dair vyskočil na jeden kořen a střílel z luku za sebe, kde se kudlanky jen hemžili. Batoh s červem si nechal dole. Ale to už kudlanky lezli za ním. My jsme mu nějak pomoci nemohli, protože sami jsme měli co dělat. Thailor mi řekl ať se proměním v orla. To jsem také uměl? Ano! Pomyslel jsem na orla a proměnil jsem se v jej. Všichni se mě chytili za obří pařáty a já pomalu vzlétl nahoru. Thailor dolů hodil svoji výbušninu, což několik kudlanek zabilo. Kudlanky se polekaly a všimly si Daira, kterému už docházely šípy. Vrhly se tedy po něm. Já jsem ho už vzít nemohl a jeho batoh s červem už byl dávno rozšlapán. Thailor další výbušninu hodit nemohl, protože by zabil Daira. Tu bylo slyšet troubení na roh a my uviděli jezde na slonech. Ty kudlanky rozdupali a jezdci svými dvoumetrovými kopími propíchli ty co byly u Daira na kořenu. Ten ale neslezl. Jezdci byli draneiové. Já jsem zatím sletěl se všemi dolů k Dairovi. Jeden z nich co vypadal jako generál něco zamumlal a jezdci nás vzali k sobě na slony. Sloni se dali do klusu a my projeli obřím lesem rovnou k majestátnímu městu… Shattrah City. Z nebe šla jakési modré světlo, které doráželo až na ten velký dům. K němu vedli tři mosty, každý z nich měl fialovou barvu a byl pomalován nějakými znaky a na levé i pravé straně byli schody, které se stáčely dolů. Když jsme přešli přes jeden z těch mostů, dostali jsme se do toho velkého domu. Uprostřed kulaté místnosti byla jakási bohyně poskládána z těch znaků, co jsme viděli. K ní jsme se mohli dostat jedině po schodech nalevo a dolů, byli jsme totiž v druhém patře. Taková patra tu byla čtyři. Každý most vedl k jinému a patra byla ve stejné výšce, ale daleko od sebe. Když jsme sešli ty schody byly tam dole tři velké vchody. Uprostřed byl malý výstupek na němž byla bohyně a kolem ní byly kruhy a v nich zase znaky. Draneiové poklekli k bohyni a my udělali to stejné. Bohyně promluvila. Všiml jsem si že nemá ústa tak jsem lépe pozoroval její komunikační dovednosti. Pak když skončila všichni odešli a nechali nás být. Teron nikam odběhl a nikdo z nás si toho nevšiml. Až na Daira. Ten běžel za ním. Doběhli do velké místnosti ukryté za zamčenými dveřmi. Líhňová místnost. Teron hledal vejce Deathwinga. Našel jej. Otevřel a… Deathwing byl hrozně malý a hezký. Teron se rozhodl si ho ponechat ale Dair už si chystal šíp a řekl: ,,Dej ho na zem.‘‘ ,,Přece ho nemůžeš zastřelit?!‘‘ řekl Teron a přidržel dráče v náručí. ,,Je to náš nepřítel…‘‘ řekl Dair a už se začal trochu zlobit. ,,Ochočím si ho.‘‘ řekl Teron a pohládl dráče po hlavě. Dair odešel, že nám to půjde vzkázat. Když zavřel dveře, Deathwing seskočil z Terona a proměnil se v člověka. Pak řekl jediné kouzlo a Teron odlétl až narazil na stůl s květinami, který se převrhl. Dair uslyšel ten hluk a šel tedy zpět. Když vešel ležel Teron na zemi a Deathwing se chystal ho zabít ale Dair vystřelil z luku ohnivý šíp a trefil Deathwinga do břicha. Ten se obrátil na něj, ale to už stál Teron na nohou. Deathwing se otočil a z očí mu vyšla modrá dlouhá čára, která zasáhla Teronovu hlavu. Vymazal mu paměť a vložil tam poslušnost k němu. Teron se tedy obrátil na Daira, ale to už jsme tam byli i my a začali bojovat s Teronem. Daira zatím vyhodil ze dveří Deathwing a on přistál přímo vedle bohyně. U ní byla láhev s modrou vodou. Co to asi je? Pomyslel si Dair a sáhl po ní. My jsme zatím vevnitř bojovali. Už jsme všichni leželi na zemi a Deathwing k nám přišel a řekl: ,,To je Váš konec!‘‘ V tu ránu Dair vypil lahvičku… Svět se kolem něj začal motat. Nakonec přistál tam kde byl. Slyšel Deathwinga říkat tu stejnou větu jako před chvílí. Mohutným skokem prokopnul dveře, čímž sejmul Terona a ten přistál na zdi. Vytáhl sekyru a uťal Deathwingovi hlavu. Všichni jsme mu poděkovali za záchranu a vrátili jsme se zpět v čase. Předtím si ovšem Dair vzal tu lahvičku s modrým obsahem. Všichni jsme z ní napili. Když jsme se vrátili byli jsme v Icecrown Citadel kde armáda zatím zabila Lich Kinga. V Silvermoon zavřeli Ashana Laparta do vězení a v Orgrimmaru vládl Threk a po jeho boku Teron. Sylvannas a Ramiro vládli také společně ovšem Fredrichovi nechali zvýšit plat a dali mu dovolenou. Všechna města byla opět postavena a Thailor si vydělával na jízdách ve vzducholodí, všichni se chtěli nyní podívat do Icecrown Citadel, když tam nic nehrozilo.. Ale co ta lahvička? Elixír nesmrtelnosti. A Keristrasza? Podezírali jsme jí špatně. Deathwing neměl ženu a ona byla vždy jeho nepřítelem… Elixír nesmrtelnosti...Takže na nás čeká ještě hodně dobrodružství…
Koniec
<--- späť na 2. časť |
Naspäť do sekcie PovídkyNaposledy upravil/a Mordecay 23.12.2014 v 12:38:45.
Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš
Discord. Rádi vás uvidíme.
Diskuze
deki 26.05.2011 20:05
Nějak jsem nepobral, proč namísto Onyxie je tu Onyxian. Jinak je to pěkný. [thumb up]
Tomasses 14.05.2011 16:14
Děkuji celému týmu wowfan.cz, že mi dovolil to sem dát, ikdyž je to blbost. Jste skvělí a mám rád Vaše stránky!
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit senebo
Zaregistrovat nový účet