Arcidruid Malfurion Stormrage

• Galadin
• 11.07.2014
• Hrdinové

Dětství Malfurion Stormrage je jedním z dvojčat. Společně s jeho bratrem Illidanem patří k nejstarší rase Azerothu - nočním elfům. Jeho bratr se na rozdíl od něj narodil se Smaragdovýma očima, což bylo u jeho rasy považováno. Ten, kdo se s nimi narodil je předurčen k velkým činům. Bratři se v raném dětství potkají s dívkou Tyrande Whisperwind a vznikne mezi nimi silné přátelské pouto. O několik let později umírají rodiče dvojčat Stormragových. *poznámka ke jménu - Mal znamená předložka, která znamená popření výrazu následujícího za ní. V tomto případě je to fury - zuřivost/běsnění. A Stormrage je zcela jasná zuřivost bouře. Takže tu ve výledku máme něco jako "neběsnící zuřivost bouře" což něco vypovídá o charakteru postavy. Poklona autorovi. Pozor: Následující část textu může obsahovat vyzrazení děje a osudu postavy! Druidismus Malfurion se už od dětství zajímal o přírodu. Lišil se od svých rasových příslušníků tím, že žil skromně a dával přednost klidným barvám a prostému příbytku i oblečení. Ostatní elfové žili rádi v přepychu a ve společnosti křiklavých barev. Mnozí z nich na Malfuriona zanevřeli a měli ho za podivína a tak Malfurion nacházel porozumění zejména u Tyrande a také u Illidana. Jednoho dne se dozvěděl o polobohu Cenariovi a o jeho poutu s přírodou. Malfurion se tedy vydal do posvátného lesa a s myšlenkou, že na jeho volání polobůh neodpoví, čekal na Cenaria. Polobůh nejenže na jeho volání odpověděl a dokonce se mu zjevil, také mu nabídl, že ho bude učit. Malfurion bez váhání přijal a zmínil se i o svém bratru a přítelkyni Tyrande a o tom, jestli by nemohl vzít do učení i je. Cenarius bez otázek jeho prosbu vyslyší. Tak se tedy tato trojice začala učit druidismu. Cenarius poznal v Malfurionovi velmi talentovaného druida, který bude určitě vykonávat velké činy. Ostatní se mohli snažit jak mohli, ale nikdy by nedosáhli takových výsledků jako Malfurion. Tyrande už v té době byla novickou a učila se v chrámu Matky Luny a Illidan byl zbrklý a dával raději přednost magii typické pro jeho rasu. Cenarius tedy Malfurionovi napoví aby rozhodnutí o tom, jestli dají přednost druidismu před klášterem nebo magií, nechá na jeho přátelích. Smaragdový sen Při další hodině řekne Cenarius, že Malfurion už je hoden toho aby vstoupil do Smaragdového snu. Malfurion tedy nejistě uposlechne a udělá vše, co mu polobůh napoví. Skutečně se tedy poprvé dostane do této snové říše a povede se mu to, co nikomu z jeho rasy předtím. Ucítí všechno to, co mu Cenarius říkal - hlasy stromů, řek i kamenů. Ucítí jak je vše v rovnováze i když vlastně. Ucítí i zvláštní narušení. Když zjistí jeho zdroj, zděsí se. Jedná se totiž o město jejich královny - Zin-Ashari. Mladý druid se tedy rozhodne ověřit si toto podivné podezření a proto vyrazí ve své snové podobě k paláci. Když tam dorazí a pokusí se vstoupit do věže odkud vyzařuje zvláštní energie, je jeho tělo odhozeno zpět. Cenarius mu řekl, že jeho tělo by mělo být vůči odporu takovýchto prostých zdí imunní, ale přesto. Malfurion tedy zjistí že je věž pod magickou ochranou a když se mu nepodaří proniknout dovnitř. Zjistí že panikaří a že se ztrácí. Po chvíli paniky uslyší Cenariův hlas a chopí se ho jako záchranného lana a díky tomu se vrátí zpět do svého fyzického těla. Vypoví ostatním o svém podezření a tak to začne. Válka Prastarých Následující vyprávění je příběhové shrnutí knižní triologie s názvem Válka prastarých ve které hraje Malfurion Stormrage hlavní roli a po boku kněžky Tyrande a svého bratra Ilidana se snaží zastavit první vpád Plamenné legie do Azerothu Pozor: Následující část textu může obsahovat vyzrazení děje a osudu postavy! Studna Věčnosti Drak Korialstrasz, známý rovněž pod svým alter egem - lidským čarodějem Krasem s poněkud elfskými rysy se nacházel ve své jeskyni. Když náhle ho zasáhla ohromná mentální síla. Ucítil přítomnost aspekta - věčného Nozdormu. Spojí se s ním a do paměti mu vypálí všechny obrazy, které napovídají tomu, že se děje v Azerothu něco, s čímž si ani on neporadí. Nejvíce Korialstrasze překvapí a zděsí, že drak je lapen v jakémsi víru a snaží se s vypětím všech sil vše urovnat. Rozhodne se nemarnit drahocenný čas a ihned se vydá za svým přítelem - lidským čarodějem Dalaranu, Rhoninem. Rhonin je mezitím ve svém příbytku se svou nyní těhotnou přítelkyní Vereesou Windrunner. Vereesa je jedna ze tří sester Windrunnerových (společne se Sylvanas a Allerií). Jedná se o tolik vzácné spojení člověka a elfa. Jejich vztah byl společností vždy odsuzován a nyní dokonce čekají dítě - nebo přesněji dvě - dvojčata. Najednou Rhonin uslyší v hlavě hlas svého mentora a než stačí cokoli říct, Krasus se přenese do jejich příbytku. Zde jim vylíčí své obavy a Rhonin neochotně pomůže svému příteli najít ten podivný vír energie někde v horách Kalimdoru(Rhonin je nervózní kvůli Allerii a svým nenarozeným dětem). Když dorazí do Kalimdoru a zjistí o co se jedná, bude už pozdě. Oba dva tento záhadný vír vcucne a vyhodí neznámo kam. Podobně je na tom dvojice orků - vysloužilý veterán Broxigar a mladý a zbrklý Gaskal. Oba dva je sem vyslal jejich náčelník Thrall, který díky jednomu starém šamanovi zjistil, že něco není jak má být. Brox tento úkol přijal i přes to, že se pořád obviňuje za to, že v jedné bitvě s démony on jako jediný díky svým skvělým bojovým schopnostem přežil, kdežto ostatní jeho přátelé a spolubojovníci zemřeli. Když dorazí do těchto hor a objeví místo, kde by zřejmě měla být příčina šamanových obav, překvapí je vír obrovské velikosti, který se k ním přibližuje a klidně při tom prochází okolní krajinou a to i horami. Gaskal díky své zbrklosti ihned využije "úkrytu" v podobě díry v hoře a to se mu stane osudným, protože ho tam energie víru rozdrtí. Broxigar místo toho raději zůstane na místě a stihne ho stejný osud jako dva čaroděje, jichž si všimli s Gaskalem předtím. Čarodějové se proberou na zcela neznámém místě a pár dnů se budou snažit příjít na to, kde se ocitli. Mimo to Krasus ke svému zděšení zjistí, že se nedokáže přeměnit v draka. Jedné noci však uslyší jak se k nim blíží výprava elfů na svých panterech. Když se jim pokusí uniknout, zjistí, že elfové je nemají za spojence. Zde Krasus zjistí, že jeho kouzla jsou ochablá a že naopak Rhoninova jsou značně posílena. přes všechen svůj odpor, který dokážou vůči nepřátelským elfům vyvinout, budou přemoženi a naloženi na pantery, kteří je mají zavézt k lordu Ravencrestovi - vůdci elfskému vojska a to na jeho vlastní příkaz. Později se proberou na hřbetech panterů během jízdy lesem. Zničeho nic je ze sedel strhnou jakési lesní bytosti a napadnout jejich únosce. Oba čarodějové se dostanou na jakousi magickou mýtinu, kde se setkají s polobohem Cenariem, který je jejich přítomností překvapen. Čarodějové zjistí, že se nepřesunuli jen z místa na místo, ale že cestovali časem. Konkrétně do času, kdy měla na Azeroth poprvé zaútočit Plamenná legie. Mezitím Tyrande na náměstí objeví klec, kde je uvězněn podivný tvor. Tím tvorem byl ork Broxigar. Jelikož všichni tři cestovali deset tisíc let zpět, žádní orkové nebo lidé ještě neexistovali. Existovala jenom rasa elfů, taurové a trpaslíci. Proto byli všichni elfové znechuceni jeho vzhledem. Až na Tyrande, ta v něm spatřila ubohou bytost a spřátelí se s ním. Zjistí, že Broxigar je ork a že mají sídlo v Durotaru a vládne jim náčelník Thrall. To Tyrande zaujme a rozhodne se orka osvobodit. To se doopravdy za pomoci dvojčat Stormragových povede. Illidan zničí klec a Malfurion omámí stráže. Na Malfurionovi dále je aby orka dopravil na posvátnou mýtinu k Cenariovi. Jedině tam bude v bezpečí. Během jejich cesty se o útěku orka dozví Lord Ravencrest a proto dá dohromady jeho družinu a přijme do ní i Illidana, o kterého se déle zajímá díky jeho magickým dovednostem a zvlášť proto, že není jedním z těch čarodějů, kteří bezhlavě slouží své královně Azshaře. Illidan tedy musí pomáhat dopadnout svého bratra i s orkem. Jaká to ironie. Ukáže se že Malfurionovo podezření bylo pravdivé, poněvadž kancléř Xavius, sloužící královně Azshaře, začal manipulovat s mocí Studny Věčnosti, která propůjčuje moc všem elfům a zaručuje jim nesmrtelnost. Díky tomu otevře menší portál z něhož uslyší hlas mocného a strašlivého titána Sargerase. Ten mu napoví, že je bůh a Xavius tomu ochotně uvěří. Sargeras mu řekl, že když ho dovede na tento svět, tak očistí svět od všeho nečistého - od podřadných ras a vlastně i elfů, kteří nepatřili k tzv. urozeným(elfům sloužící královně Azshaře). Sargeras mu rovněž poví, že nemůže vstoupit na tento svět, jelikož tento chabý portál by nedokázal snést jeho božskou přítomnost. A tak mu pošle jeho posluhovače, nejprve psovoda Hakkara s jeho pekelnými psy (originál "felhunters") a poté démona Mannorotha. Ti mu mají pomoci s otevřením portálu pro Sargerase. Na cestě na mýtinu se Malfurion s Broxigarem vypořádat s útokem pekelných psů, stejně jako družina lorda Ravencresta. Illidan, Malfurion i Broxigar se každý po svém vypořádají s pekelným psem. Druid i orský válečník se nakonec na mýtinu dostanou a setkají se zde pouze s Rhoninem, jelikož Krasus díky pomoci jednoho draka rudé letky opustil mýtinu, zatímco Rhonin spal. Člověk samozřejmě pozná orka a ork člověka. To jen zvýší Rhoninovu nespokojenost a málem mezi nimi dojde k boji, ale to by je Cenarius nesměl zastavit. Krátce poté jsou opět atakováni pekelným psem, který se po vysátí magického stromu zvětšil a mohl se dostat na mýtinu. Všichni na mýtině proti němu spojí síly a přemohou ho hlavně díky ohromnému Rhoninovu kouzlu, které zaskočí i jeho a mimo to ho přenese na neznámé místo v lese. Krasus/Korialstrasz, stále neschopný se přeměnit, doletí na hřbetu rudého draka do dračího sídla rudé letky. zde se setká s aspektem života Alexstraszou, velitelkou dračí letky a zároveň jeho družkou a ona v něm pozná Korialstrasze, i když nebude schopen přeměny v draka. dále před něj předvede jeho druhé já, které v této době žije, Krasus ho samozřejmě pozná, ale Korialstrasz jeho ne, jelikož tato podoba lidského čaroděje bude využívána až několik tisíc let po tomto okamžiku. Oba zjistí, že když jsou si nablízku, tak je jim líp a získávají nové potřebné síly. Alexstrasza se domnívá, že ten přesun anomálií musel jeho já rozdělit do toho zde žijícího a do toho z "budoucnosti". Krasus dokonce zjistí že tímto přesunem byla poničená jeho paměť a že si nepamatuje věci potřebné k nějakému důležitému zvratu, který se zde stal. Vypoví Alexstrasze co se stalo a jeho družka nakonec svolá ostatní Aspekty aby se sešli a toto téma prodiskutovali. Dorazí Ysera - Ta ze sna, Malygos - Moudrý a Deathwing nebo spíše stále Neltharion - Strážce země. I přes značnou ztrátu paměti Krasus na tohoto netvora nemohl zapomenout. S údivem a strachem se díval na Nelthariona. Potom co se jejich pohledy střetly, zjistil Krasus, že ho už ovládá šílenství. Náhle uslyší mysli aspektův hlas, který mu sděluje, že ví o krasově podezření a varuje ho aby o tom mlčel. Poté se otřesený Krasus pokusí varovat ostatní aspekty před nebezpečím Plamenné legie, ale než to stačí říct, zamotá se mu jazyk a v hlavě se mu ozve hlas. "Varoval jsem tě..." Krasus omdlí. Mezitím prochází portálem čím dál víc démonů, kteří mají za úkol plnit touhy královny Azshary. Nyní začíná jedna z největších bitev Azerothu - démoni mají svolení zabíjet noční elfy, kteří nejsou jedni z Urozených. Začíná genocida, které není možné si nevšimnout. Rhonin se po chvíli shledá s Malfurionem a k jejich neštěstí je zajme družina lorda Ravencresta za pomoci Illidana. Oba dva budou převezeni do pevnosti Black Rook. Zde Malfurion přesvědčí lorda Ravencresta o tom co viděl v paláci v Zin-Ashari o tom, že Rhonin není jejich nepřítel, zatímco jejich královna ano. Malfurion se vrátí za Tyrande a Rhonin bude s Illidanem pomáhat lordu Ravencrestovi s démony. Zde se skutečně projeví Illdanovo zaměření za starou elfskou magii a leccos se naučí i od Rhonina. Najde v něm svého Shan´do - což v elfštině znamená ctěný učitel. Malfurion se poté, co dorazí k Tyrande do chrámu Elune, znovu přenese do Smaragdového Snu aby zjistil, co stojí za tou magickou bariérou v paláci v Zin-Ashari. Tentokrát je mladý druid úspěšný a najde si cestu dovnitř věže. To co tam ale objeví ho doslova šokuje. Spatří portál i démony a hlavně čaroděje z řad Urozených, kteří pomáhají otevřít portál pro ty obludné démony, kterých byla pomalu plná místnost. Pak mu pohled utkví na kancléři Xaviovi a na jeho divných černých očích, protkaných speciálními rubínovými žilkami. Znal tyto oči z povídaček, které tvrdily, že mu pomáhají vidět magii lépe než ostatním. A pak zjistil, že ho Kancléř vidí! Po nějaké chvilce vzdoru ho uvěznil do magického talismanu odkud se Malfurion nemohl dostat ven. Když Krasus omdlel, zjevil se mu ve snech opět Nozdormu, který mu ukázal obraz mladého nočního elfa, který by měl být klíčem k výhře nad Plamennou legií. Poté co se Krasus probral, vzpomněl si na Zin-Ashari a na královnu nočních elfů. Proto se tam z Korialstraszem vydali, aby následně spatřili několik požárů a mrtvých těl v tomto městě. Za vším stála Plamenná legie a nic nezůstalo nedotčené, až na palác Urozených. Krasus se rozhodl jít hledat elfa a tak řekl svému mladšímu já ať ho zaveze dál od Zin-Ashari. Drak se poté snese dolů v obavě, že by ho spatřili blízko žijící noční elfové. Zde zjistil, že se nedokáže přeměnit v elfa, stejně tak jako jeho starší já do podoby draka. A tak se oba dva se sebou rozloučí. Korialsttrasz odletí dál a Krasus pokračuje v hledání nočního elfa. Bohužel ho po opuštění jeho druhého já začnou opouštět síly a tak se nebude moci bránit hlídce nočních elfů, vedené Jarodem Shadowsongem, která ho zajme a zavře do vězení blízko chrámu Elune, kde se nachází Tyrande s Broxem. Jarod po chvíli zajde za Tyrande, nyní již kněžkou aby mu pomohla uzdravit podivného zajatce, který vypadá téměř jako mrtvola. Tyrande se tedy s Broxem a Jarodem po boku vydá směrem k věznici, kde na ní čeká malátný Krasus. Tyrande v něm ihned pozná ohromně mocnou bytost. Krasus jí poví, že je obdařená a že ji nechal zavolat kvůli tomu. Když spatřil orka, pověděl mu o svých pochybnostech, že tu oba jsou. pak zjistí, že tento ork se potkal s Cenariem a Rhoninem a tak se za doprovodu Jaroda Shadowsonga odeberou zpět do chrámu, kde se Krasus setkal s Malfurionem (nyní bezvládným, jelikož jeho snové já je uvězněno ve Smaragdovém snu) a ihned v něm poznal mladého nočního elfa z vidění, kde byl drak Nozdormu. Tyrande mu vypověděla, že už se delší dobu nevrátil a tak Krasus přivolá zpět draka Korialstrasze a za pomocí všech v místnosti, promluvili k Malfurinovi snovému já. Ten je vyslyšel a oni mu dodali sílu potřebnou k úniku. Malfurion ale neměl v plánu se hned vrátit. Byl pevně rozhodnutý, že zničí portál. Zde se jasně ukázalo, že se v něm polobůh nespletl. Malfurion díky svým velkým druidovským schopnostem dokázal zneškodnit několik Urozených a pak se postavil dokonce i Xaviovi. Proradný kancléř byl obdařen mocí, kterou mu skrz portál propůjčoval Sargeras. Malfurion byl ale silnější a tak zničil Xavia i portál. Poté se vrátil do svého fyzického já v Azerothu. Přes tento úspěch však každý z hrdinů věděl, že toto je jen začátek. Duše Démona Poté co se Malfurion vypořádal s kancléřem Xaviem a portálem, začalo se objevovat větší nebezpečí. Po neúspěchu kancléře Xavia a démona Mannorotha byl Sargeras velmi rozzuřený. Dokázal zachránit to, co ze kancléře Xavia zbylo a dával mu za trest zažít strašlivá muka. Poté co usoudil, že si trest odpykal, vrátil ho obnoveným portálem zpět na Azeroth v podobě satyra. Několik Urozených se nechalo zlákat příslibem moci, kterou jim mohlo splnit toto tělo. Tak byla Plamenná legie obohacena o několik nebezpečných satyrů a dalších démonů. Sargeras však vzal v potaz i Mannorothovo selhání a tak na Azeroth vyslal svou pomocnou ruku, arcidémona Archimonda. Archimonde rozhodně představoval obrovské nebezpečí pro Azeroth, stejně jako pro několik jiných světů, které už stačil s Plamennou legií vyplenit. Dokonce i Mannoroth se při pohledu na něj musel cítit poněkud nesvůj. Archimonde byl obrovský a svalnatý démon. Byl vysoký jako jeden z největších stromů. měl modrou kůži a kusy brnění pod pasem a na ramenou. Na hrudi mu bylo vidět démonské tetování. Tento démon se stal novým vůdcem démonů na Azerothu a elfští obránci, vedení lordem Ravencrestem, museli vydat maximum svých schopností. Plamenná legie byla neúprosná a za sebou nechávala jen smrt. Malfurion, zcela znechucen tím, že jeho svět a příroda v něm je sužována pekelnými bytostmi, projevil své obrovské schopnosti a řady démonů díky němu a ostatním hrdinům značně prořídly. Během jedné bitvy, do které se zapojil i Cenarius a mnoho lesních bytostí a strážců, došlo k opravdovému masakru. Díky silným strážcům jako byl vlk Goldrinn nebo medvědům podobné bytosti Ursoc a Ursol došlo k značným ztrátám, které převažovali na straně démonů. Pak se ale k Cenariovi dostal sám Archimonde a v krutém boji ho porazil. Málem by ho i zabil, kdyby se na scéně neobjevil obrovský bílý jelen Malorne. Ten se s Archimondem pustil do urputného boje ale poté Archimonde chytil jelena za parohy, dostal jeho hlavu pod svoje podpaždí a zlomil mu vaz. Cenarius byl mezitím odnesen do bezpečí, ale bylo slyšet jak téměř šíleně naříká, avšak příčinnou toho byla ztráta Malorna jeho otce. Když Malfurion uviděl, jak zemřel otec jeho Shan´do, všeho nechal a ihned zamířil k Archimondovi. Díky jeho emocím se mu podařilo Archimonda zaskočit a celého obmotat šlahouny větví. Nejspíš by ho i porazil, ale Archimonde se ze strachu teleportoval pryč. Druida ovšem už dělší dobu něco sužovalo. Bylo to neustále rostoucí napětí a soupeření mezi ním a Illidanem. Illidan mu záviděl a poprvé se dostala na povrch myšlenka, že Tyrande si jednoho z nich bude muset zvolit za druha. Tyrande o Illdanově zájmu věděla, ale věděla rovněž že i Malfurion se bude muset projevit. To se skutečně stalo, když se Tyrande během jedné z bitev vydala prozkoumat nedaleký les. Jeden zraněný elf, který se tam vydal pro jídlo pro svou rodinu, když byly na ústupu před Plamennou legií, jí pověděl, že ho tam napadl pekelný pes. Když tam Tyrande došla a spatřila známky boje uslyšela divný zvuk, šlehnutí bičem. Ten bič náležel psovodu Hakkarovi, který sem přišel aby zabil co možná nejvíce elfů a zmocnil se Tyrande a Malfuriona. Malfurion se zde, společně s Krasem, na poslední chvíli objevil aby Tyrande chránil. Skutečně zabil několik démonů a potom, co viděl jak Hakkar útočí na Tyrande, vzrostla v něm zloba. Díky tomu se mu postavil sám a nakonec z nebe vyvolal strašlivý blesk, který psovoda zabil. Zde si oba naplno uvědomili, že i Malfurion k ní něco cítí. Moc času na uvažování o tom ale neměli, protože se Malfurion musel vydat s Krasem k sídlu rudé dračí letky, aby pomohl odvrátit hrozící nebezpečí, které představoval Deathwing. Ten za pomocí goblinů nechal vyrobit mocný amulet - Duši Draka. Do něho měli všichni draci vložit svoji moc aby pomohla proti boji s Plamennou legií. Deathwing měl však jiné plány. Chtěl moc všech draků jenom pro sebe, aby se pak mohl chopit vlády nad Azerothem. Když se za pomocí hippogryphů dostali blízko, zaútočili na ně draci z černé letky, rovněž posedlí Deathwingovým šílenstvím. Díky tomu, že Krasus znal dokonale okolní krajinu, zvítězili nad draky. Jejich radost z vítězství však netrvala dlouho, protože dál narazili na magickou bariéru, která jim nedovolovala vstoupit dál k dračímu sídlu. Malfurion se tedy nabídl, že vstoupí do Smaragdového snu, což také udělal. Předtím mu ale Krasus pověděl o své pravé identitě a poradil mu co ve Snu udělat. Druid Očekával, že ho bariéra nepropustí dál, ale opak byl pravdou. Na radu Krasa začal Malfurion volat paní Smaragdového snu. Když Ysera neodpovídala, udělal opět to, co mu drak poradil. Zmínil se o osudu Malorna a o Cenariovi. Najednou se ho zmocnila závrať jak ucítil ohromnou moc, kterou vládnou jen aspekti. Ysera mu s vztekem a smutkem, znatelným v hlase, řekla, že je matka Cenaria. To druida šokovalo a byl na chvíli rozzlobený na Krasa, že mu to neřekl, ale pak vypověděl Yseře, že je tu s Krasem a potřebuje mluvit s Alexstraszou. Ysera ho teda vzala na shromáždění všech draků Azerothu, kde spatřil jak Alexstraszu, tak Deahtwinga a Malygose. Nejvíce ho ale upoutal předmět, který vydával zlatou záři a vznášel se uprostřed místnosti. Malfurion z něj cítil obrovskou moc a když nahlédl pod jeho obal a zjistil jaké zlo v sobě má, dostal se k němu a snažil se ho zničit. Pak se opět vrátil pocit omráčení z moci aspekta. Toto ovšem nebyla Ysera, to byl Deathwing. Deathwing ho postihl stejným kouzlem jako tehdy Krasa, takže kdykoli chtěl o Deathwingovi něco říct, nemohl. Rozhodl se tedy utéct do jiné vrstvy Smaragdového Snu v domnění, že ho tam Deathwing nemůže pronásledovat. Mýlil se. Deathwing znal Smaragdový Sen až překvapivě dobře a Malfurion mu unikl jen o vlásek. Mezitím bojoval Rhonin a Brox s pány děsu v Suramaru, kteří dokázali oživovat mrtvé. Když o nově nalezených nekromantech pověděli lordu Ravencrestovi a Illidanovi, byl v šoku. Illidan ale démony spíše obdivoval za jejich vynalézavost a poté co se nedávno pohádal s Tyrande a byl přesvědčen, že si vybrala bratra místo něj, byl na ně oba rozzuřený. Mimo to mu do mysli lord Xavius zasel semínko zla. Šeptal mu aby zabil Malfuriona, že prý potom bude Tyrande jenom jeho. Došlo k největší bitvě jakou zatím elfové zažili. Řady démonů byly nekonečné a v nich se pomalu začala značit nejistota. Byli však odhodlaní a démonům se postavili. Přes obrovskou přesilu se elfové dokázali bránit. Nebýt však Illidana, Malfuriona a hlavně Rhonina, který za pomoci ostatních čarodějů seslal obrovské kouzlo, kdo ví jak by to dopadlo pak, v průběhu bitvy, se však stalo něco neočekávaného. Nebe zahalilo bezpočet obrovských těl. To draci přílétali na pomoc, v čele s Deathwingem. Díky Duši Draka padlo několik set démonů a začali zbaběle prchat a ani Archimondovy výhrůžky je nemohly zastavit. Elfové jásali až do chvíle, kdy se projevil skutečný mentální stav Deathwinga. Náhle znehybnil ostatní draky a řval na elfy ať před ním pokleknou. Korialstrasz hleděl na Deathwinga jak drží v zajetí jeho letku a královnu. Nezbývalo mu nic jiného, zaútočil na Deathwinga. Nutno říct, že zasadil několik dobrých ran, avšak proti aspektovi neměl šanci. Deathwing použil moc Duše Draka a jeho tělo začalo růst a praskat až z něj začalo proudit magma, které mohli černí draci chrlit. Nyní byl doslova gigantický a obludný. Odmrštil Korialstrasze do dálky a pomocí disku způsoboval, že země pod nimi vybuchovala. Když se mu Malygos postavil se svou letkou na odpor, stala se katastrofa. Malygos byl mocí disku odhozen kamsi daleko a jeho letka byla zničena. ostatní tomu mohli jen s hrůzou přihlížet. Pak se Deathwing otočil a s diskem v tlapě odletěl pryč. V bitvě která předcházela příletu draků se staly dvě obrovské katastrofy. Nejvyšší kněžka Elune padla v boji. Předtím ještě stihla jmenovat svou následovkyni Tyrande. Tyrande ze začátku nechtěla tuto roli přijmout, ale pak se rozhodla, že se stane nejvyšší kněžkou. Mezitím se Brox stal svědkem odporného činu. Byl uprostřed bitevního pole nedaleko lorda Ravencresta a spatřil divného vojáka jak jede naproti lordu Ravencrestovi s dýkou v ruce. Než Brox stačil lorda varovat nebo doběhnout za tím válečníkem, který nemá ani trochu cti, že útočí zezadu, bylo pozdě. Lord Ravencrest byl zavražděn. Po jeho smrti byl jmenován nový velitel armády. A nemohl to být nikdo horší než Desdel Stareye. Stareye byl totiž nafintěný pitomec, který neměl o válce žádné znalosti, natož o velení. Během Korialstraszova boje s Deathwingem navázal Malfurion za pomoci Krasa spojení s Tyrande. Žádal ji o přepravní zvířata, aby se mohli rychle přesunout ke zbytku armády. Krátce poté co Tyrande přijela vrhli se všichni do boje se zbývajícími démony. Tyrande však byla zraněna a Malfurion jí odnesl hlouběji do lesa aby se jí nic nestalo. Ihned na to se vrátil do bitevní vřavy dokud neshledal, že se pro ni může vrátit. Ovšem, to co ho tam spatřil, by ho nenapadlo ani v největší noční můře. Spatřil jak je Tyrande obklopena divnými tvory. Šlo o Satyry vedené Xaviem, kterého Malfurion díky jeho očím poznal. Mladý druid, nyní naplněn obrovským strachem o Tyrande, použil svoje schopnosti a zneškodnil několik satyrů. Pak byl ale nucen obrátit svoji pozornost ke Xaviovi. Jejich boj byl vyrovnaný a když už se zdálo, že Malfurion prohraje stalo se něco rozhodujícího. Xavia zasáhl do ramene šíp vyslaný neznámým střelcem. Později se ukázalo, že šlo o Shandris Feathermoon, sirotka, kterého se ujala Tyrande. Xavius se chytl za zraněnou paži a Malfurion nyní dokázal, že je opravdu mocný. Pochopil že šíp je ze dřeva, což je nejhojnější materiál nacházející se v přírodě. Nechal ho růst přímo do těla Xavia, který tak byl proměněn ve velký strom. Malfurion ale neměl čas na oslavování vítězství, protože když se ohlédl po Tyrande, zjistil, že ji zbývající Satyrové odnesli k nově vytvořenému portálu. A byla pryč. Najednou cítil pocit hrozného vzteku, smutku a svojí vlastní slabosti, že ji nedokázal uchránit. Klesl na kolena a jeho emoce se přenesly na vše kolem - na nebesa, stromy, zemi a začala bouře. Malfurion se utápěl v žalu a tak si jí ani nevšiml. Tato bouře byla obrovská ničivá síla. Déšť, který se zrodil z ní, nyní bičoval zemi a všechny, kdo byly poblíž, ať už šlo o démony nebo o elfy. Malfuriona probral až dobře známý hlas. To Krasus na něj volal aby se probral a aby tu bouřku zastavil. Když Malfurion spatřil, co stvořil, zděsil se. Všude byly kaluže a proudy vody. A několik vojáků jeho vlastní rasy marně bojovalo s deštěm, který je srážel k zemi. Vzpomněl si na vše, co ho Cenarius naučil a nasměoval bouři směrem k Plamenné legii. Bouře je úspěšně ničila a potom už jim nezbylo nic jiného než se dát na útěk. Největší pohroma byla zažehnána, ale on myslel jen na ztrátu Tyrande. A na to, jak ji dostane zpět. Rozdělení Illidan, zcela užírán tím, že si Tyrande vybrala Malfuriona, kterého vojáci uznávají jenom kvůli druidismu, nyní stál u Zin-Ashari. Dobrovoně se zde spojil s démony a nabídl jim, že pro ně najde Duši Démona. Předstoupil před Sargerase, který mu vypálil oči a místo toho mu dal svoje vidění magických energií. Illidana začal nosit šátek, který ho vůbec neomezoval a společně se s kapitánem Varo´thenem vydal do Deathwingova doupěte tento disk získat. Malfurion stále truchlil nad ztrátou Tyrande a snažil se přesvědčit ostatní, že musí zaútočit na Zin-Ashari, ale ostatní to nemohli schválit i když sdíleli jeho pocity ze ztráty Tyrande. I přesto však věděl co musí udělat a pak se s Krasem vydal pro Duši Démona. Tyrande byla uvězněna ve sklepení Zin-Ashari. Jednou si jí dokonce šla prohlédnout královna Azshara a škádlila ji tím, že si udělá z Illidana svou loutku a potěšení a že by z Tyrande byla pěkná společnice. Mučili ji hladem, ale světlo Elune dávalo nejvyšší kněžce sílu vzdorovat. Pak se stalo něco, co zcela nečekala. Přišel za ní jeden z Urozených a vypověděl jí své obavy a nesouhlasy s chováním Aszhary. Jmenoval se Dath´Remar Sunstrider. Pomalu se začali domlouvat na společném útěku a jedné noci se tomu vážně tak stalo. Dath´Remar shromáždil několik rodin z řad Urozených, které byly na jeho straně. Museli se vypořádat s několika strážemi a povedlo se jim s minimálními ztrátami. Mezitím se už v Deathwingově doupěti podařilo Malfurionovi, Broxovi a Krasovi ukrást Duši Démona z velmi chráněného úkrytu. Dokonce narazili na Deathwingovu tajnou kovárnu plnou goblinů. Ti mu zde kovali obrovské pláty, které si poté připevňoval na tělo. Po použití moci Duše Démona se jeho tělo sice zvětšilo, ale začalo se rozpadat, musel si tedy nechat zhotovit brnění. Získání disku bylo obtížné ale nakonec díky Duši Démona dokázali do hory, ve které se nacházelo Deathwingovo doupě, vytvořit únikovou chodbu. Po té co unikli Deathwingovi, střetli se Brox a Malfurion (Krasus čekal dál před doupětem) s Varo´thenem, Illidanem a několika démony, kteří se zmocnili disku a zajali je. Později se však díky Korialstrazsovi dokázali vysvobodit a dokázali jim uletět. Bohužel bez disku. Mezitím se elfové museli uchýlit k nouzovému řešení, které jim vtloukal do hlavy mág Krasus. Nebili z toho nadšení, protože si mysleli že si vystačí sami a ostatní nepotřebují. I přes to se však nakonec spojili s ostatními rasami jako byli taurové a trpaslíci. Společně totiž měli větší šanci na odvrácení katastrofy, která by postihla všechny tvory na Azerothu. I přesto tu však bylo cítit opovržení ze strany elfů k těmto cenným spojencům. Jarod tento pocit však nesdílel. Naopak. Viděl v nich spojence jako každého jiného a dokázal si poradit s jejich zvláštními schopnostmi. Zatímco Stareye udělal několik pitomých rozhodnutí, Jarod exceloval. Všichni se shodli na tom, že by Jarod měl být velitel a později se přes svoje pochybnosti této role ujal. Když Illidan odevzdal Archimondovi Duši Démona, byl nadmíru potěšen, že bude moci otevřít portál pro Sargerase. Měl v plánu masivně čerpat magickou sílu ze studny věčnosti a pak tuto možnost přenechat lordu Sargerasovi. Přesunuli tak portál nad Studnu Věčnosti. Malfurion vypověděl o Illidanově zradě, se smutkem v hlase, jeho přátelům a rozhodl se, že by měli zaútočit na Zin-Ashari společně s draky. Krasus si při pročítání map všiml jména oblasti, která podle něho byla klíčová pro výhru této války. Mount Hyjal. Nařídil tedy okamžitý přesun vojsk a Malfurion se vydal ke Studni Věčnosti. Tyrande zjistila, že s družinou uprchlíků nejsou sami. Létali nad nimi totiž Strážci záhuby (orginál - Doomguards) a nyní útočili na Urozené. Vytvořila tedy clonu světla, která je aspoň na chvíli zdržela, ale poté se oddělila od ostatních. Potkala se s Illidanem, který ji řekl, že svoje spolčení s Plamennou legií jen hrál, a že ve skutečnosti má vlastní plán, jak je zachránit. Odtáhl ji tedy sebou ke Studni Věčnosti, vybral jeden z polorozbořených domů a vzal tam Tyrande. Mezitím se už Malfurion a ostatní spojili s draky a ti jim ochotně nabídli pomoc. Zamířili ke studni. Když se přiblížili k Zin-Azshari, zaútočili na ně Urození mágové. S nimi se přes některé ztráty vypořádali a poté zamířili rovnou ke studni. Bylo vidět, že Sargeras už začal s posilováním portálu, který se nyní vznášel nad rozbouřenými vodami Studny Věčnosti. Než však mohli cokoli vymyslet, napadli je jezdci na přízračných netopýrech. Tato zvířata nešlo zasáhnout a způsobili v řadách draků značné ztráty. Pak ale hrdiny napadlo, že tito tvorové ve skutečnosti nejsou tam, kde je vidí a tak začali sesílat plošná kouzla směrem, kde se netopýři vznášeli. Malfurion se musel střetnou s daleko nebezpečnějším protivníkem. Vrhl se na něj totiž kapitán Varo´then, jehož zvíře bylo nyní mrtvé na dně studny. Nyní se oba nacházeli na hřbetě zeleného draka. Malfurion na obranu házel po bojovníkovi ochranná výbušná nebo omračující semena a bobule, zatímco Varo´then bojoval svým mečem. Když se ukázalo, že Varo´then má navrch, zkusil ho Malfurion přimět k rozumu. Na to mu válečník odpověděl, že je mu jedno, co bude s Kalimdorem, že ho zajímá jen Azshara. Malfurion nyní zuřil vztekem. A nyní čerpal síly z celého Kalimdoru. Varo´then zavrhl vše, co on tolik miloval. Nezáležolo mu na jeho domově a nyní je čas, kdy Kalimdor zavrhne jeho. Skrz Malfurionovi dlaně vytrysklo směrem k Varo´thenovi modré světlo, které z něj udělalo akorát zčernalou kostru. Teď se začal Malfurion zajímat, kde je Tyrande. Musel se pokusit s ní spojit. A opravdu. Byla někde blízko a slyšel její příběh o útěku i o tom jak ji jeho bratr zatáhl do toho polorozbořeného domu. Spojil se tedy i s bratrem. Ten ho poněkud neochotně přijal a pak se oba dva spojili, aby se postavili Duši Démona. Po dlouhém vyčerpávajícím úsilí obou bratrů se pořád nedařilo. Pak se na scéně objevil nejobávanější tvor Azerothu. Deathwing si šel pro svůj výtvor. Ale stejně jako dvojčata Stormragové i on byl neúspěšný. Rhonin si uvědomoval, že jsou ztraceni, protože Deathwingovi bude nějakou dobu trvat, než dokáže oslabit ochranná kouzla okolo zlatého disku. Toho všeho byl svědkem i Broxigar, sedící na stejném drakovi jako on a pak udělal něco neočekávaného. Dal Rhoninovi sbohem a skočil rovnou do Studny Věčnosti - do portálu k Plamenné legii. Tam se střetl s několika démony a získal tak pro ostatní potřebný čas. nakonec spatřil samotného Sargerase v celé své děsivé kráse. Dokázal mu vzdorovat a dokonce ho i zranit. Pak ale podlehl obrovské převaze a Sargeras ho nabodl na svůj gigantický meč. Přesto byl jeho hrdinský čin nezbytný pro záchranu Azerothu. Mezi tím se totiž Deathwing rozletěl vší silou směrem k disku a zničil ochraná kouzla. Disk začal padat do vody a Deathwing ho na poslední chvíli zachytil. Avšak draci ho mohli zaměstnat na tu dobu, aby mu sebrali disk, potřebný k uzavření portálu. Portál byl tedy nakonec uzavřen přesně v okamžiku, kdy Sargeras vstoupil do portálu. Byl tedy v pasti - nemohl zpět ani tam, ztratil se ve "Zvráceném Nic" (originál Twisting Nether). Předtím než byl portál uzavřen, dokázal Malfurion vyvinou obrovskou bouři, která stáhla všechny démony do studny a zachránil tak Azeroth před zbytkem Plamenné legie. Avšak to obrovské manipulování se silami studny mělo katastrofální účinky. Studna se začala bouřit a uvolňovat energii. Draci měli co dělat aby zachránili jak sebe, tak hrdiny na jejich hřbetech (včetně Tyrande a Illidana, pro které se Malfurion s Yserou museli vrátit), před Studnou, která začala pohlcovat vše v okolí. Než dorazili i draci k Mount Hyjal, bylo vidět, jak se palác Zin-Ashari i se svou královnou a Urozenými propadl do moře. Avšak nikdo nemohl vidět, jak temná síla, která stála za Sargerasem, nabídla pomoc Azshaře, která byla odsouzena ke smrti. Urození byli proměněni v Nagy - ještěry, žijící v moři, aby přežili a později mohli páchat další zlo. Na Mount Hyjal vypukl zmatek. Nikdo nevěděl co udělat jako první. Naštěstí tam Tyrande zjednala pořádek a shodli se na tom, že by měli jít pro dřevo a vodu, která se nacházela k nedalekému jezírku. Když k němu došli, spatřili Illidana, jak do něj vylévá obsah neznámé lahvičky. Jezero začalo měnit barvu a vyzařovala z něj energie. Illidan tam vylil esenci Studny Věčnosti. Ti kdo se ho snažili zastavit, Illidan buď zranil nebo zabil svou temnou magií. Nakonec ho musel přijít znehybnit vyděšený Malfurion a nenávist Illidana vůči Malfurionovi a Tyrande byla na vrcholu. Malfurion nechal svého bratra uvěznit, protože nechtěl aby ho zabili. I přesto se od Illidana nedočkal ničeho jiného než opovrhování a nenávisti. To pro něj byla rána, ze které se dostal zčásti jen díky lásce, kterou ho obohacovala Tyrande. Přítomní aspekti zaseli do ostrůvku na jezeře semínko stromu zemřelých okřídlených bytostí a dali tak vzniknout Nordrassilu - Stromu Světa. Zničení Studny Věčnosti však mělo za následek rozdělení Kalimdoru na dvě části. Mount Hyjal se nacházel na západní části a tento kus si ponechal jméno Kalimdor. Druhý, východní kus Kalimdoru se později přejmenoval na "Východní Království" (originál Eastern Kingdoms), kde se také nakonec objevili a usídlili lidé. Když se Rhonin procházel po novém nepřirozeném pobřeží a díval se před sebe do vody, uviděl něco, co snad ani nebylo možné. Jednalo se o Broxovu sekeru. Vzal jí sebou ke Krasovi a později, když se k nim připojil Nozdormu, aby je přenesl zpět do budoucnosti, trvali na tom, že sekera musí jít s nimi. Tak se i stalo a před cestou zpět do budoucna uviděli nedaleko od nich Malfuriona a Tyrande, nyní již jako vládnoucí pár, který si všiml jak jich tak i Nadčasového Nozdormu. Vyjevili jim tedy pravdu a slíbili jim, že se ještě někdy potkají - v budoucnu. Tak tedy končí příběh o první válce s Plamennou legií, která zrodila mnoho hrdinů a nejednoho si vzala s sebou. Broxova sekera byla předána Thrallovi a o Broxovi se doteď mezi orky zpívají oslavné písně o jeho hrdinství. Přesně, jak by si přál. Noční Můra v Azerothu Uplynulo již deset tisíc let od Války Prastarých. Nyní se v Azerothu objevovalo čím dál více tzv. spáčů(originál Sleepers). Tito spáči spali několik dní a pořád se neklidně převalovali. Zdáli se jim noční můry. Malfurion Stormrage byl jedním z těchto spáčů. Byl vlastně úplně první. Jednoho dne se rozhodl po několikáté vydat do Smaragdového snu, prozkoumat disharmonii , která zde panuje. To se mu stalo osudným neboť byl zajat pánem noční můry v podobě obrovského stromu, jehož větve připomínali kosti. Sám Malfurion byl proměněn do obludného stromu a byl nucen zažívat strašlivá muka a to jak duševní tak fyzická. Jeho tělo nyní leželo v Moonglade. Moonglade bylo město druidů, ne až tak vzdálené od Darnassu, hlavního města elfů, které bylo vybudováno na větvích Teldrassilu - druhého Stromu Světa. Malfurion se do své fyzické schránky nemohl vrátit už několik měsíců a zůstal naživu jenom díky péči kněžek Elune. Smaragdový sen se nyní skutečně měnil na Noční Můru. Příroda zde byla zkažená a mrtvá, po zemi lezla odporná havěť a byla plná nejhorších nočních můr všech spáčů Azerothu. Jeho družka Tyrande Whisperwind se jeho stavem velice trápila. Jakožto vládkyně nočních elfů, musela většinu nápadů, jak zachránit Malfuriona nechat na druidech, které sám vycvičil. Dosud se nikomu z nich nedařilo svého Shan´do probudit. Avšak Fandral Staghelm neustál trval na uzdravení Teldrassilu, který by měl Malfuriona vrátit zpět. Byl tu však druid, se jménem Broll Bearmantle. Broll byl vybrán Tyrande, aby společně s ní vstoupili do Smaragdového Snu a Malfuriona společně osvobodili. Broll musel přijmout, jakkoli se o Tyrande bál. Jinak by mu to mohla jako jeho vládkyně přikázat, i když takových pravomocí využívala málo a nerada. Po jejich cestě do Ashenvale se zde setkali s divným člověkem Lucanem Foxbloodem, který uměl vstupovat do Smaragdového snu a také z něj vystupovat. Situace se spáči se stále zhoršovala. Na světě spal už snad každý osmý člověk, ork, trpaslík, draenei i nemrtvý. Elfům se tato nemoc vyhýbala o něco víc. Než došli k portálu, potkali zvráceného draka Eranika, který zradil Yseru svou družku a neustále se kvůli tomu užíral a trápil. Zde se od nich na malý okamžik odpojil Lucan a to stačilo aby ho přepadla orčice Thura. Thura byla neteř legendárního orka Broxigara a nyní třímala jeho sekeru, kterou ji dal sám náčelník Thrall. Byla vytvořena za Války Prastarých a požehnána mocí přírody. Tato zbraň poslala nepočitatelné množství démonů do pekla a stala se legendou stejně jako její nositel. Thuře se v poslední době opakoval sen o tom, jak její strýc opět bojuje proti démonům a když mu je nejhůř, objeví se za ním elf, který se zdá ze začátku přátelský a dokonce svými druidskými schopnostmi dokázal zabít několik démonů. Potom ale obrátí ty samé schopnosti proti Broxovi a smrtelně ho zraní. Pak se na Thuru ušklíbne a zmizí. Vždy když elf zmizí, řekne jí její strýc dvě slova "Malfurion...Stormrage". Thura se tedy rozhodne, že svého strýce pomstí a vydá se najít arcidruida Malfuriona Stormrage. Díky nevysvětlitelným okolnostem, vždy nějak vycítí jakým směrem se vydat. Nedávno narazila na tuto divnou trojici a rozhodla se, že je bude sledovat. Když dorazili k doupěti draka, uslyšela z jejich rozhovoru jméno údajného vraha svého strýce a tak čekala. A nyní se jí naskytla možnost zajmout toho člověka. Lucan jí následně přenesl do Smaragdového snu, kde Thura cítila Malfurionovu stopu nejvíce a tak se prostě opět vydala směrem, který jí radila ta zvláštní síla. Když se o zmizení Lucana dozví oba elfové i s drakem, drak je přenese k nejbližšímu portálu do Smaragdového snu. Zde se Broll potká se stromovcem Gnarlem a střetnou se zde se zvrácenými silami Noční Můry. Jelikož nebudou mít na vybranou, vstoupí oba dva do portálu a najdou Lucana, který jim vypoví o Thuře, která ho zde nechala potom, co se vydala na stopu Malfuriona. To Tyrande vyburcuje a ihned se vydá směrem, který ji poradil Lucan a kterým rovněž vyrazila Thura. Thura před sebou spatřila strom, o kterém si byla jistá, že je to Malfurion. Sama mu dala šanci aby se kal, ale ke svému překvapení slyšela, jak ji Malfurion pobízí, ať do něj zasekne sekeru. Thura už se napřáhla k mocnému záseku, ale najednou ji zalila oslnivá bílá záře. To se Tyrande snažil zachránit svého druha před nebezpečím v podobě Broxigarovi sekery, kterou moc dobře znala. Všechno ale bylo jinak! To Malfurion sem Thuru zavedl, doopravdy chtěl aby sekla touto magickou sekerou do čeho byl nyní zakletý, protože věděl, že jen Broxigarova sekera dokáže toto kouzlo zrušit. To on byl příčina jejího, stále se opakujícího, snu, jehož obsah byl naprosto smyšlený, protože Brox byl jeho přítel. A nyní to Tyrande málem zkazila. Malfurion tedy sebral poslední síly, které měl a omotal ji jedním ze svých kořenů. To dalo Thuře dostatečné množství času a tak ťala sekerou přímo do kmene. A Malfurion Stormrage byl volný. Na scénu nyní dorazil Broll, Lucan i Eranikus. A hlavně se sem začala slétávat zelená fračí letka - nezkažení draci a ochránci Smaragdového Snu (nyní spíše Smaragdové Noční Můry) v čele s aspektem snů Yserou. Mezitím však pán noční můry zjistil, že jeho cenný vězeň uniká a vyslal proti nim svoje zbraně. Nakonec se Ysera musela obětovat, aby mohl Malfurion uniknout. Malfurion si byl dobře vědom její oběti a tak svolal všechny bojeschopné a silné bytosti Azerothu aby společně s draky, druidy a několika strážci jako byl Zaetar zničili Noční Můru, která začala splývat s Azerothem v jedno. Města jako byl Stormwind, Orgrimmmar, Thunder Bluff a Undercity už byla pod útokem přízraků všech spáčů, kteří na sebe brali podobu jejich obav. Nakonec však Malfurion shromáždil dostatečné množství vojáků a přenesl je do Smaragdové Noční Můry. Předtím však ale musel porazit Fandrala Staghelma, který podlehl Noční Můře a zachránit Teldrassil, který byl pod nákazou větve pána noční můry, která ke stromu života byla připojena. Když větev od stromu odtrhl a začal za pomocí přírody druidů Strom léčit až byl úplně zdravý, vrátil se se všemi do Smaragdového Snu. Jakmile uviděl větev, viděl, že z ní vytéká krev, jako by to tedy byl živý strom. A pak si vzpomněl na hrozné jméno, které už má být několik tisíc let zapomenuto Xavius. Xavia totiž ve Válce Prastarých proměnil ve strom, ale myslel si, že je dávno mrtvý. Nyní byl zcela odhodlaný pomstít se mu za to, co provedl Smaragdovému Snu a Azerothu. Mezitím Lucan Foxblood odpověděl na volání Ysery "Té ze sna" a pomohl jí, dostat se z vězení pána Noční Můry. Bohužel je napadl zvrácený drak Lethon. Na scéně se objevil Eranikus a obětoval se pro svoji družku. Lethon spolu s ním byl zničen. Malfurion se znovu setkal s kostlivým stromem. Byl odhodlaný Xavia zničit. A to taky udělal. V obavách, že by mohl ztratit Tyrande, vyvolal nesmírně silnou bouři, ze které šlehaly ven zelené blesky. Tyto blesky nejenže zraňovaly Xavia, ale zároveň uzdravovaly Smaragdový sen, který byl za chvíli jako kdyby tam žádná Noční Můra nebyla. Xaviovo tělo v podobě stromu nyní celého hořelo. Pak z něj začaly padat větve a to byl jeho konec. Malfurion zbytek po jeho existenci včetně přítomného starého zla, které stvořilo z Urozených nagy přenesl na okraj Smaragdového Snu a ponechal je Zvrácenému Nic (originál Twisting Neither). Poté ,co Malfurion poněkolikáté napomohl k odvrácení zkázy Azerothu, se Tyrande s Malfurionem rozhodli, že ze vezmou. Koneckonců, znali se už přes deset tisíc let. Na jejich svatbu, která se konala v Darnassusu přišlo několik různých návštěvníků. Například Thura s blahopřáním od celé Hordy, přátelé z Války Prastarých - Rhonin a Korialstrasz, lidský král Varian Wrynn a aspekti Alexstrasza s Yserou, kteří Malfuriona a Tyrande, za přítomnosti jejich svědků Brolla a Shandris Feathermoon, oddali. Malfurion se i po tomto uzavřeném svazku postaví Deathwingovi a jeho přisluhovačům na hoře Hyjal po boku Thralla a několika druidů.(i Vás pokud hrajete WOW) Zde oživí několik Prastarých jako například Malorna nebo Cenaria, který bude zabit orky pod vedením Groma Hellscreama(ve hře Warcraft3), když bude chránit lesy před vykácením. Společně se svým starým Shan´do a přítelem Hamuulem Runentotemem (rovněž druidem) dokáží porazit Ragnarose, který se bude muset na čas stáhnout do ústraní.
Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.