Charge of the Aspects, 2. kapitola

• Bellatrix
• 14.01.2012
• Oficiální literatura

S těmi slovy jednání skončilo stejně, jako začalo: bez odpovědí. Příštího rána se Ysera toulala mezi roztroušenými tábory u úpatí Nordrassilu. Mohutný Strom světa se nad ní tyčil, rozvíraje svou korunu mezi plující mraky. Tu a tam posedávalo několik meditujících šamanů Earthren Ringu a druidů z Cenarion Expedition. Poté, co byl Nordrassil vyléčen, Ysera naučila druidy, jak napojit své duše na kořeny stromu a pomoci jim tak lépe proniknout do půdy. Šamani mezitím pracovali na uklidňování zemských elementálů, čímž umožňovali stromovým kořenům bezpečnou cestu do hlubin Azerothu. Šlo vlastně o jakési bezprecedentní spojenectví dvou rozdílných uskupení smrtelníků. Ysera přesto věděla, že jejich šlechetné úsilí bude naprosto bezvýznamné, pokud Deathwing zůstane osvobozený a bude se moci dál věnovat svým plánům. Probuzená pokračovala dál až ke skrytému kruhu stromů ležícímu severovýchodně od Stromu světa. Když vstoupila na lesní mýtinu, Thrall už na ni čekal, pohroužen do meditace. Ysera měla k orkskému šamanovi mnohem hlubší respekt, než si on sám uvědomoval. Před několika týdny zahájil Deathwing a jeho spojenci útok na Aspekty, který by je byl všechny zničil nebýt Thrallova zásahu. Orkský šaman tak napomohl opětovného shledání vůdců dračích letek a zároveň jim připomněl, že jejich význam tkví především v ochraně Azerothu. Aspekti nyní byli mnohem jednotnější než po předchozích tisíc let. „Thralle,“ promluvila Probuzená jemně. Její hlas byl prodchnut přírodou. Zvedl se vítr a rozcuchal orkovi jeho dlouhé černé copy. Pod závanem jeho prosté róby zašustila tráva. Šaman ale přesto stále neotevřel oči. Yseru ohromila jeho schopnost soustředění, ale věděla, že získat ji pro něj nebylo jednoduché. Během jeho prvního pokusu splynout s Nordrassilem na Thralla zaútočili Deathwingovi přisluhovači a rozštěpili jeho tělo, mysl a ducha na čtyři elementy – zemi, vzduch, oheň a vodu. Pouze díky úsilí Thrallovy družky Aggry byl nakonec zachráněn. Od té doby Thrall prokazoval obdivuhodné spojení se zemí, které přesahovalo spojení se všemi ostatními elementy. Thrall Azeroth vnímal, jako by byl součástí jeho samého. Ysera věřila, že během procesu obnovování jeho duše do něj vstoupila samotná podstata Azerothu. „Thralle.“ Ysera se něžně dotkla šamanova ramene. Ork konečně procitl z hluboké meditace a vyškrábal se na nohy. „Má paní Ysero, začal jsem bez vás. Omlouvám se.“ „Jsem zde, pouze abych ti byla nápomocna, pokud to budeš potřebovat,“ ujistil ho zelený Aspekt. „Jak proběhlo jednání, smím-li se ptát?“ „Učinili jsme určitý pokrok,“ přinutila se říct Ysera předtím, než změnila téma. „Započneme?“ „Ano.“ Thrall se opět posadil a Ysera ho napodobila. Už dávno zjistila, že nejlepší způsob učení vedl přes názornou ukázku. Zatímco Thrallův duch splýval se zemí, ona sama se spojila s kořeny Nordrassilu. Magie obou byla rozdílná, ale pravidla soustředění byla téměř totožná. „Pocítil jsi stejné nesnáze jako posledně?“ zeptala se Ysera. Thrall mluvil o tom, že nebyl schopen spojit se se zemí mimo Hyjal, jako by jeho duši bránila nějaká mentální bariéra. Tento ork byl předurčen, aby porozuměl svým nově nabytým schopnostem, ale zdálo se, že váhá vydat se hlouběji do nitra Azerothu. „Ano.“ Thrallovi se na čele objevilo několik vrásek. „Mám pocit, jako kdybych stál ve vlnobití v rozlehlém oceánu. Čím hlouběji se nořím, tím více se vzdaluji od břehu.“ „Thralle,“ promluvila opět Ysera; mezitím nabrala plnou hrst hlíny a vložila ji do orkovy levé dlaně. „Toto je Azeroth. Pokud je tvá duše schopna vstoupit do této půdy, pak může kráčet kamkoli. Hyjal není žádná magická kotva; je tu stejná země, jež leží pod ulicemi Orgrimmaru nebo pod džunglemi Stranglethornu. Tento svět je jako jedno tělo.“ „Jedno tělo...“ Ork pohlédl na zeminu a srdečně se zasmál. „Na nejsložitější problémy častokrát existují ty nejjednodušší odpovědi... odpovědi, které máme přímo před očima. Můj starý učitel, Drek’Thar, mi tohle řekl kdysi před mnoha lety. Máte s ním mnoho společného. Jste tak moudrá a trpělivá ... Ať už se mi do cesty postaví jakékoli překážky, vždy víte, jak je překonat.“ Ysera se přinutila k úsměvu, když ji zasáhla ironie Thrallových slov. „Toto bude má kotva.“ Šaman sevřel hlínu v ruce. Thrall zavřel oči a zhluboka se nadechl. Ysera učinila totéž a poté začala hovořit. „Utiš svoje myšlenky. Oprosti svou duši od těla a pociť zemi, která leží kolem nás. Věz, že kameny ležící pod tebou jsou tytéž, jako kameny ležící pode mnou. Věz, že pokud jsi schopen udělat jeden krok, jsi schopen udělat i druhý.“ Ysera si vzala vlastní pokyny k srdci, když se její duše spojovala s jedním z mohutných kořenů Stromu světa. Thrall měl za to, že on sám není předurčen ovládnout tyto síly; že jeho předchozí úspěchy byly pouhou šťastnou náhodou. Skutečnost ale byla přesně opačná. Jeho význam byl zřejmý, přestože Thrall o něm zatím neměl ani ponětí. Celá ta léta, kdy byl oddaným šamanem, vedla k jeho nynější mimořádné schopnosti sounáležitosti se zemí. Probuzená sama doufala v podobný pocit naplnění. Její myšlenky se zatoulaly k setkání s ostatními Aspekty. Soustředila se na každý detail, přemýšlejíc, zda neexistuje nějaká prostá odpověď skrytá mezi sáhodlouhými debatami, jež nebraly konce. Yseřina pozornost se obrátila ke Kalecovi. Něco, co mladý Aspekt pronesl, její mysl zaujalo. „Zbraň, jakou dosud nikdo nespatřil.“ Ta slova v sobě skrývala sílu a význam daleko přesahující její povědomí. Zbraň ... „ ... jako žádná jiná. Musí být jako žádná jiná.“ V hlavě jí zahřměl známý hlas. Přehnal se přes ni jako přílivová vlna a odnesl s sebou miliony nesouvislých nápadů, které jí proudily vědomím. Ysera v šoku otevřela oči, ale Hyjal kolem ní se rozplynul. Vznášela se temnou jeskyní, ve které záhy rozpoznala Síň Aspektů, posvátné území dračích letek. Pod ní se nacházelo shromáždění draků. Ysera – její minulé já – byla mezi nimi, společně s Alexstraszou, Nozdormovou vyslankyní Soridormi, předchozím Modrým Aspektem Malygosem, a ... Deathwingem. Ne ... nešlo o to zjizvené a hrůzu nahánějící stvoření, které znala ze současnosti. Toto byl Neltharion Strážce země, dřívější hrdý Aspekt černé letky, jehož mysl byla bez vědomí jeho druhů již narušena zákeřnými Starými bohy – nekonečně mocnými stvořeními chaosu, jež uvěznili Titáni v srdci země – a který se zřekl svých povinností chránit Azeroth. Čas, ve kterém se nacházela, Ysera okamžitě rozpoznala. Bylo to před více než deseti tisíci lety, během Války prastarých. Démonická Plamenná legie vnikla na Azeroth a Aspekti se zde shromáždili, aby provedli obřad, jenž, jak doufali, měl zachránit svět před zničením. Stáli obklopeni kolem prostě vyhlížejícího zlatého disku vznášejícího se ve vzduchu. Na první pohled vypadal jako obyčejná cetka; přesto šlo o zbraň, jež roztříští jednotu dračích letek ... zbraň, která způsobí smrt nepočítaně modrých draků a posléze dožene Malygose k tisíciletému osamění. Duše draka. Ysera s hrůzou přihlížela probíhajícímu rituálu. Každý z Aspektů – vyjma Nelthariona – poskytl a obětoval část své vlastní podstaty, čímž artefakt posílil. Draci se uchýlili k tomuto drastickému zákroku ve víře, že zlatý disk bude použit k tomu, aby zbavil Azeroth Plamenné Legie. „Je hotovo,“ prohlásil Neltharion. „Všichni odevzdali to, co muselo být odevzdáno. A nyní Duši draka navždy zapečetím, aby to, co bylo získáno, nemohlo být již nikdy ztraceno.“ Strážce země obklopila zlověstná černá záře jako nenápadný náznak toho, čím ve skutečnosti byl. „Má se tak skutečně stát?“ zeptalo se Yseřino minulé já tiše. „Stalo se tak, jak se stát mělo, vskutku,“ odpověděl Netlharion, stěží skrývajíc svoji zášť. „Je to zbraň jako žádná jiná. Musí být jako žádná jiná,“ dodal Malygos. Zdi síně se začaly tříštit a poté, co Malygos promluvil, se sesuly jako úlomky skla, odhalujíce smaragdově zbarvený povrch mýtiny. Thrall stále setrvával pohroužen do meditace, nevnímající Yseřinu vizi. Ysera na orka sotva pohlédla a vstala, snažíc se poskládat si v mysli události, kterých byla právě svědkem. Je špatné domnívat se, že Duše draka by mohla znamenat spásu pro Azeroth, po utrpení a vraždění, které dříve započala? Probuzená opustila lesík a vydala se hledat Kalecgose a Alexstraszu. Ostatní Aspekti si budou myslet, že jsem šílená, pokud navrhnu použít tu věc a dovést nás tak k našemu vlastnímu konci. Navzdory svým obavám si ale byla jistá jednou věcí, která ji hnala kupředu: Deathwingova tyranie musí skončit, stejně jako začala. ***** Půda nebyla předmětem v Thrallově dlani. Byla, jak zjistil, součástí jeho samého stejně, jako byly prsty součástí jeho ruky, jedinečné samy o sobě, leč zároveň části většího celku. Orkova duše sestoupila do země pod ním a poté do hlubin Hyjalu. Cítil každý kámen a zrnko písku, jako kdyby šlo o části jeho samého. Chaotičtí zemští elementálové, které se tak dlouho pokoušel zklidnit, ho objali – vítali ho – jako jednoho ze svých. Hora kypěla životem. Šamani – mezi nimi i Aggra – šeptali zemi v souzvučném sboru, jenž uklidňoval Thrallovu duši stejně jako neklidné elementály. Na jiném místě elfští druidové provázeli kořeny Nordrassilu ještě hlouběji do nitra Azerothu. Orkova podstata plula mezi nimi, v místech, kde se rozeklané skály a hroudy žuly drobily na jemnou hlínu, díky které se Strom světa mohl sám živit a zároveň tak posilovat zemi. Thrall byl přítomen koloběhu léčení. Thrallova duše dosáhla předhůří Hyjalu. Toto byl nejzazší bod, kam se dosud odvážil. Jeho povědomí o svém fyzickém těle bylo natolik vzdálené, jako bylo i při jeho předchozích pokusech. Ork se zaměřil na matný dotek půdy ve své dlani, opakuje si Yseřinu moudrou radu. Toto je Azeroth... Tento svět je jako jedno tělo. Povzbuzen těmito slovy Thrall oprostil své srdce od veškerých obav a ponořil se do Azerothu. <- Předchozí | Stránka 2 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.