Charge of the Aspects, 3. kapitola

• Bellatrix
• 29.01.2012
• Oficiální literatura

Jeho podstata se jako o překot hnala skrz další a další vrstvy země, jež se kolem něj rozevíraly. Pohyboval se sluncem prohřátou půdou Durotaru a poté bahnitými břehy Bažin smutku. Všechny tyto oblasti, nehledě na to, jak si byly navzájem vzdáleny, byly propojeny způsobem, který dosud nebyl s to pochopit. Kromě území, které již znal, navštívil Thrall i jiná a zvláštní místa na Azerothu, o kterých dosud neměl ani tušení. Kdesi ve Velkém moři ležel tajemný ostrov zahalený mlhami... Pod Východními královstvími v horách Khaz Modanu byla cítit čísi přítomnost. Duch toho místa byl silný, ale nebyl elementálního původu. Jakýmsi podivným způsobem se podobal Thrallovi: smrtelník, jenž překročil hranice hmotného světa. Ono neznámé stvoření střežilo tuto prastarou krajinu, jako by nad zemí mlčky bdělo. Z jeho úst zazníval trpasličí přízvuk, který se v ozvěně šířil napříč Azerothem. „Pohleďte, neb my jsme Hlinění, synové této země, jejíž duše je i naše, její bolest je naše, a naším je i tlukot jejího srdce...“ Thrall také spatřil, že tato místa ležící hluboko v srdci světa mokvala roztavenými ranami, z nichž vyvěrala žhavá láva. Nejvíce ho však zarazily obrovské jeskyně, chladné a nepřirozené, roztroušené po celé rozloze země. Připadaly mu jako kapsy bez života, do kterých se ani zemní elementálové neodvážili vstoupit. Jeden z nich sídlil hluboko pod horou Hyjal; Thrall zamířil k podzemní dutině. Narozdíl od zbytku Azerothu bylo cokoli ležící uvnitř jeskyně jeho zraku skryto. Jak se přibližoval, z hlubin síně k němu pronikl zvuk hlasu, jenž tepal záhadnou silou. „Šamane.“ Ten hlas zazníval celou orkovou duší, jako by to byl samotný Azeroth, kdo k němu právě promlouval. „Pojď.“ Thrall byl k onomu prameni přitahován, pevně rozhodnut ho vyhledat. Jeho podstata kroužila vně síně, dokud Thrall konečně nenalezl vchod ve zdánlivě neprostupných stěnách jeskyně. Ponořil se do prázdnoty a kameny a půda tam pronikly s ním. Sutiny se spojily a vytvořily obraz nohou, těla, paží a hlavy; dva mnohostranně broušené krystaly mu nahrazovaly oči. Jeho nová forma připomínala jeho skutečné hmotné tělo, avšak zdálo se, že je tvořena samotnou zemí. „Kdo jsi?“ zvolal Thrall; jeho hlas však připomínal spíše drcení kamenů než srozumitelný jazyk. Jezírka roztavené lávy poskytovala síni jediný zdroj osvětlení. Stěny a podlaha byly pokryty hrubou krystalickou hmotou tak temnou, až se zdálo, že pohlcuje veškeré okolní světlo. „Zde,“ přišla odpověď ze středu podzemní dutiny. „Zde leží pravda o tomto světě.“ Thrall se ponořil do hlubin síně, neodolatelně přitahován autoritou, jež sálala z právě vyřčených slov. Jeho spojení se zbytkem Azerothu a orkovým tělem na Hyjalu se tenčilo s každým dalším krokem. Uprostřed jeskyně stála humanoidní postava, jejíž rysy byl skryty pod rouškou podivné, téměř hmatatelné temnoty. Orkský šaman připlul blíž, dokud nespatřil dvě doširoka otevřené oči zářící barvou roztavené horniny. Thrall ucouvl, když se stíny zakrývající siluetu vláčně rozplynuly, odhalujíce bizarní mužskou postavu. Do tváře bledé jako stěna byl zasazen masivní kus kovu tvarovaný jako otevřená tlama. Z ramenou mu čněly rozeklané rohy a jeho prsty byly zakončeny pařáty ostrými jako břitva. Jeho hrudí kolovaly proudy lávy. Ork toho člověka nepoznal, ale jeho totožnost přesto cítil: byl to Deathwing ve své smrtelné podobě. „Arogance vás šamanů mě nikdy nepřestane ohromovat,“ zaburácel černý Aspekt; jeho hlas zněl jako dva obrovské balvany narážející do sebe. „Snažíš se ovládnout sílu, která ti po právu nepatří... sílu za hranicemi tvého chápání.“ Thrall vyrazil směrem ke stěně, kterou sem vstoupil. Z podlahy se utrhly celé plástve černých krystalů a okamžitě pokryly celý vchod. Okr vrazil ramenem do bariéry s úpěnlivou prosbou k elementálům, aby se před ním rozestoupili. Ohavná substance však jeho volání nevyslyšela, tak jako ho poslouchal zbytek zemních elementálů v Azerothu. „Vskutku fascinující, není-liž pravda?“ zavrčel za ním Deathwing. „Krev Starých bohů neodpovídá na tvé kňourání, neboť nejsou z tohoto světa. Jenom vyvolený nad ní drží moc.“ Thrall se otočil zpět k Aspektovi v očekávání útoku, ale Deathwing se ani nepohnul. „Očekával jsem tvůj příchod, sledoval tvoji duši, jak slepě klopýtá po úbočích Hyjalu,“ promluvil Deathwing. „Předpokládal jsem, že postrádáš dostatečnou odvahu k cestě přes hory, ale tvůj pokrok potvrdil moje podezření... Ostatní Aspekti ti chtějí postoupit mou moc. Chtějí mě nahradit smrtelníkem.“ Thrall nechápal smysl Deathwingových slov. Přestože schopnosti, jež ovládal, nyní nabývaly na síle, Ysera a její druhové mu řekli, že se nikdy nebude moci stát Aspektem nebo dokonce novým Strážcem země. „Nic takového v plánu nemají.“ Thrall obezřetně kráčel podél stěny jeskyně a pátral po prasklině nebo slabém místě v souvislé vrstvě krve Starých bohů. „Rozhodnutí tyto síly využívat bylo pouze mé.“ Síň se otřásla pod náporem Deathwingova smíchu. „Takže tě nechali věřit. Vidím mnoho míst, šamane. Vím, že ostatní Aspekti zůstali na Hyjalu, aby proti mně kuli pikle, a také vím, že s nimi táhneš za jeden provaz. Jako zbabělci tě nalákali vstříc tomuto osudu, aniž bys o tom měl tušení nebo byl sám rozhodnut přijmout mou kletbu za svou.“ „To, co ti bylo dáno, je dar, ne kletba,“ řekl Thrall. V poslední době se dozvěděl mnoho o Titánech i Aspektech. Před dávnými časy dal Titán Khaz’goroth Deathwingovi vládu nad zemními prostorami, aby je chránil před jakoukoli újmou. Tato povinnost ale způsobila, že Deathwingovu mysl začali ovlivňovat Staří bohové spoutaní uvnitř Azerothu. Veškeré strasti a trýzně, kterými museli Aspekti projít, počínaje Deathwingovou zradou a konče blížící se Hodinou soumraku, byly pouze částmi velkolepého plánu Starých bohů vymazat z tváře země veškerý život. „Dar?“ Deathwing zavrčel. „Jsi stejně pomýlený jako ostatní Aspekti; příliš velký blázen na to, abys poznal, že zodpovědnost, kterou na nás uvalili, není ničím jiným než vězením.“ „Titáni dali tvému životu účel,“ odsekl Thrall. Jeho spojení s Hyjalem bylo nyní vzdálenější než kdykoli předtím. Cítil, že půda, kterou držel ve své fyzické dlani na míle daleko odsud, mu uniká mezi prsty. „V tom, co dělají, není žádný účel.“ Deathwing vykročil k Thrallovi a s každým jeho krokem se síň zachvěla v základech. „Azeroth byl jen experimentem Titánů. Pouhá hračka. Když skončili, otočili se k nám všem zády, lhostejní k rozvrácenému světu, který za sebou zanechali.“ „Je rozvrácený kvůli tomu, co jsi způsobil, protože ses vzdal svého daru!“ vykřikl Thrall. „Není to žádný dar!“ Deathwingovo tělo se třáslo vztekem. Thrallovi došlo, že jeho slova nemají žádný účinek. Rozhodl se pokračovat v Aspektově provokování, doufaje, že tím odhalí jeho případnou slabinu. „Dar, pro který jsi neměl dostatečnou sílu, abys ho mohl nést na svých bedrech. Dar –“ „Ticho!“ přikázal Deathwing. „Pokud tak trváš na slově dar, budiž. Poznej tedy, jaké to je být mnou, někým, komu byl dán tento úžasný dar... dar cítit ohnivé srdce světa jako své vlastní.“ Hluboko v Thrallově hrudi vyšlehl plamen. Nikdy nepohasínající plameny, jež plápolaly v jádru Azerothu, nyní bouřily uvnitř jeho duše. Orkova kamenná kůže syčela a vařila se, záříc temnou a zlověstnou červení. „Poznej, jaké to je, cítit tíhu tohoto umírajícího světa na svých ramenou.“ Thrallovy nohy se třásly, když pociťoval váhu každičkého kamene v půdě Azerothu. Jeho tělo se tříštilo a pukalo. Ta bolest už dávno překročila fyzickou agónii; to jeho duše se rozpadala, dusíc se tím nepochopitelným množstvím. „Chutná ten dar tak sladce, jak sis ho představoval?“ zeptal se Deathwing se zvráceným pobavením. „Tohle si přejí ostatní Aspekti: připoutat tě k tomuto světu, tak jako jsem já byl k němu připoután. Odsoudit tě k životu plnému nekonečného utrpení.“ Skrz oslepující bolest si Thrall uvědomil, že nyní vládne neuvěřitelnou silou. Tíha Azerothu byla zde, na dosah ruky, aby naslouchala jeho rozkazům. Byl Deathwing skutečně tak arogantní, že mu dal tuto výhodu? Ork se rozhodl nezpovídat svoji intuici; toto byla ta chyba v úsudku jeho nepřítele, na niž tak dlouho čekal. V jediném prchavém momentu Thrall nasměroval azerothské břemeno do své pěsti a vrhl se k Deathwingovi. Proudila jím opojná síla. Měl pocit, že by mohl lámat skály. Černý Aspekt se ani nepohnul, zatímco se k němu Thrall přibližoval. Pouhý okamžik předtím, než se jeho pěst srazila s Deathwingovou hrudí, byla váha Azerothu – a spolu s ní i veškerá jeho síla – vytržena z orkova sevření. Thrallova ruka narazila do Aspektovy smrtelné formy a jeho paže se až k lokti roztříštila na tisíc kousků. Thrall klesl na kolena a v agónii zavyl, když z jeho zlomené končetiny vyvřela žhavá láva. A pocítil, jak kdesi daleko, někde poblíž jeho fyzického těla na Hyjalu, země pukla. ***** Existovali smrtelní mágové, dokonce i členové Modré dračí letky, kteří věřili, že zákony arkány jsou absolutní. Ale tam, kde oni viděli meze, spatřoval Kalec pouze potenciál pro další objevy. Pro něj magie nebyla žádným pevným systémem chladně vykalkulované logiky. Byla mízou celého vesmíru; neomezená ve svých možnostech. Byla ztělesněnou krásou, tak jak si ji on představoval. Když za ním přišla Ysera, nadšeně hovoříc o Duši draka a roli, kterou by mohla sehrát, byl Kalec okamžitě pohlcen hádankou překonání nemožného. Deathwing do zbraně nevložil část své bytosti, tak jako ostatní Aspekti, a otázka, jak by tento fakt mohl být využit proti němu, patřila k těm nejzapeklitějším. Podobně se Kalec zaobíral myšlenkou, zda by každý drak, jenž by použil Duši draka ve své původní podobě, nebyl neodvolatelně poškozen jejími silami. Duše draka dokonce roztrhala na kusy tělo samotného Deathwinga, takže byl Aspekt nucen použít silné ocelové pláty, aby své tělo udržel pohromadě. Navzdory výzvám, jež před ním stály, Kalec viděl Duši draka jako možnost prokázat, že mezi ostatní Aspekty, kteří pro něj vždy byli velkým vzorem, právem patří. Stal se Správcem magie v době, kdy byly modrá, zelená, bronzová a rudá letka ohroženy vyhynutím. Zázračná síla propůjčená Titánem Norgannonem bývalému vůdci letky Malygosovi patřila nyní jemu. Modří draci – srdce celé letky – si ho zvolili a vložili v něj veškerou svou důvěru. Nehodlal je zklamat. „Moc Duše draka nemůže být obrácena proti Deathwingovi, jelikož neobsahuje jeho podstatu,“ prohlásila Alexstrasza, avšak v jejím hlase byl patrný náznak nejistoty. Poté, co Ysera odhalila Kalecovi svůj objev, se oba Aspekti sešli se Strážkyní života, aby celý plán prodiskutovali. „Pravda.“ Modrý Aspekt se zadrhl. Cítil na sobě oči obou Aspektů, jako by soudili každé jeho slovo. „Budeme potřebovat část jeho podstaty. Krevní vzorky, které jsme získali, přestože samy o sobě velmi cenné, jsou v tomto případě bohužel nepoužitelné. Ale s použitím dostatečného množství arkánové magie byl snad bylo možné změnit podstatu Duše draka tak, aby to Deathwinga nějak postihlo... Tedy, taková je alespoň teorie.“ „Teorie,“ zopakovala Strážkyně života. Kalec v duchu svraštil obličej. Nemohl popřít, že tento plán byl velmi riskantní. Většina jeho vědomostí o Duši draka pocházela ze sebraných spisů mágů z Kirin Tor, a to především lidského čaroděje Rhonina. Sám Duši draka jednou ovládal a byl schopen rozpoznat některé její rysy, a jeho pojednání o tomto předmětu bylo pro Kalecgose nedocenitelným zřídlem informací. Přesto bylo zatím ověřeno jen velmi málo faktů. „Nemáme jinou možnost.“ Ysera udělala ke Kalecově velké úlevě krok vpřed. „Vím, že tě to rmoutí, ale je to správné. Byla to tato zbraň, co všechno začala... Byla to ona, co nás rozdělilo. Tato temná epocha našich životů musí skončit stejně, jako započala.“ Alexstrasza sklopila oči. Kalec spatřoval zmatek, který obě pociťovaly. Popravdě ho reakce Strážkyně života na tento manévr velmi zajímala, jelikož se obával odporné historie Duše draka. Na konci Války prastarých modrý, zelený, bronzový a rudý Aspekt artefakt nalezli a očarovali, aby ho Deathwing ani žádný jiný drak již nikdy nemohl použít. Tisíce let poté zlatý disk padl do rukou orkského klanu Dragonmaw, kteří ho následně použili ke zotročení Strážkyně života a jejích dětí. Mnoho rudých draků bylo poté přinuceno sloužit orkům jako váleční oři. „Toto je odpověď, na kterou jsme čekali, má paní Alexstraszo,“ ujistil ji Kalec. „Vím...“ Hlas Strážkyně života přetékal zoufalstvím. „Půjdu to tedy oznámit Nozdormovi. Pokračujte ve vašem bádání.“ <- Předchozí | Stránka 3 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.