Garrosh - Heart of War 4

• Hanzik
• 24.01.2011
• Oficiální literatura

<- Předchozí | Stránka 4 | Další -> "Ha!" pousmála se. "Na něco se tě zeptám, Hellscreame. Opravdu si viděl tohle město? Ano, trh překypuje zbožím. Ale napadlo tě, odkud se tam vzal? Copak tu máme v Durotaru tolik farem?" Garrosh se zamyslel. Věděl, že nedaleko Orgrimmaru pár farem bylo, ale ty sloužily jen k chovu prasat. Rozhodně nepřinášely žádnou úrodu. "Přesně tak!" pokračovala. "Žadné zde nejsou. Vše co máme se dováží z míst daleko vzdálených." Podívala se na svůj batoh, ve kterém měla uloženou rybářskou síť. "Nebo o co větší ochranu nám dává poušť?" zasmála se. "Alliance každým dnem postupuje hlouběji do naší země. Tedy, jestli se tohle vůbec dá nazývat zemí! Na sever odsud je Ashenvale Forest, kde je úplně všechno, co bychom potřebovali. Proč jsme se namísto toho usadili zde? Tak mi pověz, Hellscreame, proč by náš skvělý Warchief, který tak strašně miluje svůj lid, založil město v této pustině, když o kousek dál na horním toku řeky existuje mnohem úrodnější zem? Buď jeho mysl není v pořádku nebo je naprosto neschopný vůdce. Nebo obojí. To bylo poslední sousto. "Zrádče!" zařval Garrosh. Zuřivě udělal krok vpřed. "Jak se opovažuješ takhle urážet Warchiefa?! Zavři tu svou tlamu nebo se o to postarám sám!" "Jen si posluž," pověděla, sepla své ruce v pěst a připravovala se na nevyhnutelné. "Ne! Krenno!" zakřičel neznámý hlas. Garrosh se ohlédl, načež spatřil další Orkyni, jak k nim běží. "Krenno, drž svůj jazyk za zuby!" pokračovala a postavila se mezi ně. Ta s páskou přes oko, Krenna, pohlédla na osobu, která směřovala ona slova na ní, načež zabručela a usoupila stranou. "Měla bych už jít, Gorgonno." Přehodila si svůj batoh přes rameno a beze slov odešla. Garrosh ji chtěl následovat, ale Gorgonna se hbitě otočila a chytila ho za rameno. "Stůj, prosím," pověděla. "Omlouvám se za svoji sestru. Ona to tak nemyslela." "To bych řekl," odpověděl. Gorhonna si oddychla a pustila se ho. "Ona a já jsme po Druhé válce strávily své dětství v internačních táborech. Je vděčná za to, že nás Warchief osvobodil, ale..." na chvíli zaváhala, ale nakonec pokračovala, "myslí si, že by toho měl dělat víc." "A co si myslíš ty?" otázal se Garrosh. Gorgonna okamžitě neodpověděla, namísto toho pohlédla směrem, kterým Krenna odešla. "Naši rodiče bojovali ve válkách," pověděla pomalu. "Napili se Mannorothovy krve, jako tvůj otec, a stali se nástrojem onoho prokletí. Spáchali nepředstavitelné zločiny ve jménu Hordy. Útočili na bezbranné, zabíjeli nevinné." Garrosh nevěděl, co si myslet. Jeho otec nebyl vrahem. "Učinili to, v co sami věřili, co bylo podle nich nezbytné! To se opovažuješ pomlouvat svoji vlastní krev?!" "Nenech se mýlit, ctím památku svých rodičů," zoufale zakřičela. "Ale to, v co věřili, nebylo správné. Všichni Orkové věřili špatně! My za to musíme trpět. Warchief tohle chápe, stejně jako já. To bohužel nemohu říct o své sestře." "To si snad děláš srandu. Nikdy jsi ani v žádné bitvě nebojovala! Povídáš, že si své dětství prožila v internačních táborech! Copak to nebyl dostatečný trest? Proč bys měla trpět ještě víc?" "Všichni máme to znamení," pověděla a pozvedla své ruce - zelené, jako její sestry, jako všech ostatních Orků v Orgrimmaru kromě Garroshe. "Co si oni zaseli, to já musím sklízet. Copak nám nikdo nic nedluží?" "A kdo by asi tak určil cenu?" zeptal se Garrosh. Její postoj k věci ho doháněl k zuřivosti. Copak nemá ani kapku hrdosti? "Kdo by jen mohl mít to právo na něco takového?" "Já bych zaplatila jakoukoliv cenu, kterou by Warchief určil," odpověděla. "Thrall by nikdy nebyl takhle bláhový. Nikomu nic nedlužíš." Gorgonna na něho chvíli zírala, až se po chvíli z ničeho nic začala smát stejně hořce, jako předtím její sestra. "Samozřejmě, že ne," odpověděla. "TY nikomu nic nedlužíš, Mag'Hare. Ale my nejsme ty." <- Předchozí | Stránka 4 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.