Garrosh - Heart of War

• Hanzik
• 14.12.2010
• Oficiální literatura

Stránka 1 | Další -> Možná kvůli nepřetržité přítomnosti samotného warchiefa se ona věta neustále vracela na povrch. Thrall se rozhodl opustit Dalaran a udělat Garroshovi ve Warsong Holdu společnost. Povídal, že chce vidět jejich pevnosti a základny na Northrendu. Garroshovi to spíše přišlo, jako by na něho Thrall přijel dohlížet, nicméně to pro něho také znamenalo příležitost. Činnost Hordy byla už dlouhou dobu na Northrendu více než triviální. Thrall tohle určitě věděl. Určitě by ocenil vše, co jsme zde vydobyli. Garrosh poplácal po hřbetě svého vlka Malaka a nasedl na něho zpět. Jezero Kum'uya, které před chvíli minuli, se za nimi v dáli už jen odráželo jako zrcadlo o zamlženou ranní oblohu. Do Warsong Holdu mohli dorazit tak odpoledne, za soumraku, když by byli pomalí. Garrosh se už nemohl dočkat na výraz v Thrallovo tváři, až dorazí. Naneštěstí si při příjezdu nemohli vychutnat dokonalost pevnosti. Během chvíle bylo Garroshovi jasné, že se Nerubiani opět prokopali do dolů Mightstone Quarry. Ušklíbl se. Nezáleželo na tom, jak dobře zablokovali Azjol Nerub, protože tahle havěť si vždycky našla další cestu na západ. Jejich tajemný vřískot nesoucí se do všech směrů zamrzlého kraje se nedal s ničím podobným splést. "Kupředu! Útok!" Zavelel Garrosh jezdcům Kor'kron, kteří je doprovázeli, zapomínaje na fakt, že v tuto chvíli nebyl velitelem skupiny. Nakopnul Malaka a vydal se střemhlavě vpřed nečekaje na ostatní, přičemž naprosto zapomněl na zdvořilost, podle které by měl vyčkat na Thrallův pokyn. Zdvořilosti ale nikdy bitvu nevyhrály. Zato činny ano. Čím více se blížil k bojišti, tím se zvuky zdály být mnohem zřetelnější - bojové pokřiky jeho bojovníků, ohlušující rány artilerie a výrazně znějící lámání nerubianského chitinu o kovová ostří zbraní. Garrosh si připravil své sekyry, jeho tep se zrychloval s narůstající nedočkavostí. Přeplachtil okraj dolu neztráceje s Malakem tempo. Bez jediného zaváhání sklouzli ze zdi dolu, přeskočili lešení a hromady kamení a s válečným pokřikem se pustili do boje. Nerubian, stojící přímo před ním, ani neviděl, co ho zasáhlo. Garroshova první rána zasáhla nebožtíka hluboko do hrudi, přičemž ta druhá rána oddělila celou přední část od zbytku těla. Obránce Warsongu, který doteď s tímto nepřítelem bojoval, pozvedl hlavu a plný překvapení pozvedl svoji sekeru nad ramena. Garrosh se ušklíbl. "Hellscream!" vykřikl bojovník a zasalutoval. Otočil se k ostatním. "Velitel Hellscream se vrátil!" Garrosh odpověděl pozvednutím sekery. "Zažeňte je zpět!" povzbudil své vojáky. "Připomeňte téhle havěti jak dopadnou, když si dovolí zaútočit na Hordu! Lok-tar ogar!" Slova jejich velitele vzchopila obránce a dodala jim novou energii, a tak se s hromadným sborovým pokřikem "Lok-tar ogar!" pustili vpřed. Enormní monstrum podobající se dvoupatrovému broukovi mělo pod kontrolou velkou část spodního patra dolu. Garrosh tak nakopl svého vlka a vydal se mu vstříc. Orkští vlkové jsou stejně dobře vycvičeni k boji jako jejich jezdci. Malak se zakousl do nártu nerubianské obludy, která tak ztratila rovnováhu, čehož Garrosh využil k seskoku z vlka. Ač přinášel souboj na hřbetě jeho dobrého přítele značnou výhodu, vždy se cítil lépe s oběma nohama na pevné zemi. Nerubian zasyčel a zamířil svými předními končetinami na jeho krk. Garrosh tento výpad odrazil a odpověděl prudkým výpadem. Bestie ustoupila několika kulhavými kroky zpět, což ale Garroshovi nebránilo v tanci plném krve, který provedl na jejím hřbetě, sekajíc všude kolem s mrazivým klidem. V žilách se mu vařila krev, hřála ho jeho zapálenost do boje s nepřítelem. Nikdy mu nepřipadalo ironické, že se cítil nejvíce naživu, když měl zrovna rande se smrtí. Zatím co Garrosh zasazoval do hrudi obřího brouka jednu ránu za druhou, Malak trýznil jeho nohy, což ohromné bestii znemožňovalo znovu nabrat rovnováhu. Když se chystal zasadit další ránu, zářící záblesk, který chirurgicky přesně probodl monstrum skrz na skrz, a následný zápach s ohořelé rány ho na chvíli zmátl a upozornil ho na příchod Warchiefa Thralla. Nerubian neměl v tu ránu kam utéct. Garrosh si rychle uvědomil svou příležitost, načež pozvedl sekeru a rozpůlil hlavu příšery ve dví. Po tomto úderu si byl Garrosh jist, že v bitvě zvítězili. Poslední věc, která se ještě musela zařídit, bylo pročistit řady zbývajících vetřelců, jejichž agrese ani po pádu velkého monstra neubývala. Když Thrall viděl, jak vojáci těžce zápasili s nepřítelem, pozvedl Doomhammera před sebe a začal si pro sebe povídat něco, čemu Garrosh nerozuměl. Na Warchiefův příkaz se jemný severský vánek změnil ve šlehající vichřici a vzduch začal jiskřit natolik, že Garroshovo vlasy začaly zaujímat vzpřímenou polohu. Thrall znenadání vykřikl, přičemž povolal z nebes oslňující blesk, který zasáhl poslední skupinku Nerubianů. Dalších pár chvílí následkem exploze pršely z nebe útržky nerubianských schránek. Garrosh si zavolal Malaka zpět k sobě, rychle na něho naskočil, aby mohl zkontrolovat jednotky. Bitva byla krátká, ale i tak uspokojující. Je nešťastné, že si Horda vybudovala klíčovou pevnost přímo nad vitální částí prastarého nerubianského království, nicméně i tyto útoky se poslední dobou stávali o dost vzácnější, což přimělo Garroshe doufat, že jednou ustanou navždy. Jeho vojáci se stávali s každou úspěšnou bitvou a s každou ubráněnou pozicí silnější. Namířil si to po rampě do přední části Warsong Holdu, kde na něj už čekal Overlord Razgor s mečem, který byl stále pokrytý tlustou vrstvou nazelenalé krve. "Je dost, že jsi se objevil," pověděl a setřel si pot z obličeje, načež se Garrosh zasmál. "Přeci bych si nenechal ujít možnost rozsekat nějaký ten hmyz," odpověděl, na což se Razgor ušklíbl. "Warchief Thrall mě doprovodil z Dalaranu," pokračoval, "aby se podíval na naše pevnosti na Northrendu." Než stihl domluvit, Thrall si to už kráčel k němu. Razgor náhle zbystřil a rychle přikývnul. Otočil se k davu vojáků. "Přivítejte Overlorda Hellscreama zpět!" oznámil. Vojáci odpověděli radostným pokřikem a zamávali zbraněmi. "A přivítejte také mezi námi," pokračoval hlasitěji, "našeho Warchiefa Thralla!" Celý dav se skupinově otočil do strany a sborově zasalutoval. Z moře očí, které napjatě sledovalo Thralla, vystoupil Razgor, který též zasalutoval. "Jsme poctěni vaší návštěvou, Warchiefe," řekl. Thrall rychle přejel očima vysoké zdi pevnosti, kovové hradby i důlní plošinu, kde před chvíli bojovali, až nakonec jeho zrak spočinul na Garroshovi, který se na něho podíval zpět. "Připomíná mi to Orgrimmar," pověděl Thrall. "Působivé." "Uvnitř je to ještě lepší," odpověděl Garrosh. "Provedeme tě." "Jsem si jist, že nebudu zklamán," odpověděl Thrall zpět. Garrosh ho vzal za slovo. Stránka 1 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.