<- Předchozí | Stránka 9 | Další ->
„Talare... Musím jít s vámi,“ prosil.
„Králi Greymane, mou povinností je dovézt vás a vaše lidi v bezpečí do Darnassusu,“ snažil se Talar překřičet hromobití i kvílející vítr, „v žádném případě nemůžu dávat váš život všanc. Tohle je nebezpečný úkol, a proto ho musím vykonat já, jako vůdce výpravy. Nebudu riskovat více životů, než je nezbytně nutné... Slibuju vám, že udělám vše, co je v mých silách, abych vaší ženu a dceru zachránil.“
„Jsou všechno, co mám, Talare. Já musím-“
„Musíte tu zůstat!“ Talar sešplhal do lodi. Čluny rychle vypluly směrem k Záři Elune a k drobným fialovým či růžovým bodům v okolním moři.
Genn sledoval, jak překonávají vlnu za vlnou. Ne. Nemohl tu zůstat. Nemohl. Byla to jeho rodina. Dlužil jim příliš mnoho. Přes všechna jeho bláhová rozhodnutí, dokonce i teď, když se jejich svět roztříštil na kousky, mu stále věřily a podporovaly ho. Zhluboka se nadechl a zařval. Cítil, jak se jeho tělo zvětšuje, rostou mu vlasy, a na tváři mu vyrůstá čumák.
Hluboce se zaklonil a z hrdla vydal táhlé zavytí. Proměna byla u konce. Teď byl jedním z worgenů, vlkodlaků, které Arugal tehdy před léty přivolal. Kteří, spolu s Forsaken, nenapravitelně rozvrátili jeho zemi. V téhle podobě byl rychlejší a silnější. Kletba, která ho postihla, měla i své výhody.
Tryskem se rozběhl na pravobok lodi. Mokrá paluba ho ani v nejmenším nerozhodila, do běhu vkládal veškeré soustředění. V žilách mu proudil divoký, bestiální pud.
Jeho mysl byla oddána pouze tomuto úkolu, ničemu jinému. A pak, když už byl skoro u zábradlí, skočil.
Když Talar uslyšel zavytí, prudce se otočil. Nad ním se v dešti zjevil obrovský obrys v dešti dopadající do jeho člunu - Greymane.
Přistál na nohy, přesně naproti druidovi. Hlídačky nalevo i napravo od nich instinktivně tasily meče.
„Když jde o mou rodinu, musím jednat.“ Gennův hlas byl hrubý, zvířecí.
Talar pokynul Hlídačkám, aby schovaly zbraně. „Tvrdohlavý mezek,“ ulevil si, ale po chvilce kývnul.
Čluny se blížily k potápějící se lodi. Jak praskala její dřevěná konstrukce, zdálo se, jakoby Záře Elune naříkala. Trup lodi se zlomil a její příď se tyčila k nebi.
„Hej, vy tam! Pomoc!“
„U Světla, zachraňte mě, prosím!“
„Bratře druide, pomoz mi!“
<- Předchozí | Stránka 9 | Další ->
Naposledy upravil/a Mordecay 10.09.2014 v 12:38:32.
Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš
Discord. Rádi vás uvidíme.
Diskuze
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit senebo
Zaregistrovat nový účet