Quest for Pandaria, 7. kapitola

• Bellatrix
• 28.12.2012
• Oficiální literatura

Loďka se pomalu blížila. Stěžen měla zlomený, jeden konec plachty bezúčelně svěšený a kapitán zarputile pádloval se svým potápějícím se plavidlem vpřed. Asi tucet yardů od břehu se narovnal, posunul si svou roztřepenou slámovou pokrývku hlavy z čela a nadšeně Li Li zamával. „No nazdárek! Možná to bude znít divně, ale už je to nějaká doba, co jsem si mohl pořádně prohlédnout slunce. A nebe je tak modré! A všechno voní tak svěže a ani trochu po rybách!“ To podivné prohlášení připravilo Li Li o všechna slova. Nakrčila zmateně obočí a mlčky přihlížela, jak loďka klouže několik posledních stop k pobřeží a s jemným zaskřípěním na něj najíždí. Rybář se lehce přehoupl přes pažení a znovu jí se širokým úsměvem zamával. Li Li spadla údivem čelist. Dokonce na chvíli zapomněla na tupou bolest v hlavě. Wanyo, ztracený rybář, se vrátil. *** „Takže jsi byl opravdu celou tu dobu uvnitř Shen-zin Su?“ „To si piš!“ odvětil Wanyo radostně. „Spolkla mě. A nikdy jsem nějak neměl potřebu snažit se odtud dostat.“ Li Li silně přitiskla ucho ke dveřím - možná až příliš silně - a zamrkala bolestí, která jí okamžitě vystřelila z bolavého místa na hlavě. S neochotou se trochu stáhla. Sice z rozhovoru mezi Wanyem a Staršími neuslyší tolik, ale bylo to pořád lepší než horší bolest hlavy. Skrze dřevěné laťky dveří k ní dolehl mlaskavý zvuk a ona si jenom představila toporné staré pandareny, jak potřásají hlavami. Li Li potlačila zachichotání. „No, bez ohledu na to…“ Li Li rozpoznala distingovaný hlas pramatky Mei, „… se nabízí otázka, co dělat s tou věcí, kterou jsi přinesl zpátky.“ „Tak to vážně nevím.“ Li Li skoro slyšela Wanya pokrčit rameny. „Možná je to nějaká krystalová koule. Vždycky mi jenom ukazovala, kde se nejlíp rybaří, což se ukázalo, že bylo právě tam, kde jsem byl, uvnitř želvy!“ Wanyo se hlasitě zachechtal. Někdo další zamumlal cosi, čemu Li Li nerozuměla, podle odfrknutí a tlumeného smíchu, které následovaly, však usoudila, že šlo o nějaký posměšek. „Nevypadá to ani trochu jako krystalová koule nebo jakýkoli jiný magický artefakt, který jsem kdy spatřil.“ Tento hlas patřil Chon Poovi a Li Li trochu ztuhla; srdce se jí divoce rozbušilo. Její otec by zuřil, kdyby ji přistihl s uchem přitisknutým na dveřích místnosti, kde právě probíhala rada. Jako další promluvil Chen. „Pokud nic jiného, vypadá to jako velká perla.“ Na jeho slovech něco bylo a Li Li si byla jistá, že ví, co má její strýc na mysli - takzvanou Perlu Pandarie, předmět, o kterém se nagská siréna Zhahara domnívala, že ji vlastní Wanyo. Bylo to tedy skutečně tak? „Měl ji u sebe murlok, no věřili byste tomu?“ Wanyo se znovu zasmál. „Jestli je to perla, je určitě kouzelná, protože jsem až doteď nenarazil na perlu, která by věděla, kde se nejlíp rybaří.“ Odmlčel se. „No, a proč by se jinak ta šílená nagská ženská objevila ve chvíli, kdy jsem ji získal?“ Li Li rozšířila oči překvapením. To musela být Zhahara. „Šílená nagská ženská?“ optal se Chon Po. „Li Li se o někom podobném jednou zmiňovala. Nemohl bys to trochu rozvést, Wanyo?“ „Byl jsem v noci venku na moři a murlok s tou perlou se mi chytil do sítě. Ten malý chlapík byl v posledním tažení; sám mi tu věc dal. Ve chvíli, kdy jsem ji přijal, se z vody vynořila ta naga a seslala na mě magický blesk - zlomila mi stěžeň! Nebyl jsem zrovna ve stavu, abych se tam dál zdržoval a naštěstí mám pár svých vlastních mořských přátel. Velká ryba mi pomohla utéct. Musela to být jedna z těch mrňavých, které jsem před lety hodil zpátky do oceánu, a teď mi vracela laskavost.“ „A tehdy tě spolkla Shen-zin Su?“ Tentokrát to byl opět Chenův hlas. „Jo. Nedával jsem moc pozor, kam pluju, jenom jsem doufal, že jsem nechal tu šupinatou čarodějnici daleko za sebou, a než jsem se vzpamatoval, ta ryba zmizela a já jsem zjistil, že stojím tváří v tvář Velké želvě, která se ani moc nerozmýšlela a už jsem byl v ní.“ „Mám jednu poslední otázku, Wanyo,“ řekl Chon Po. „Proč ses dnes rozhodl opustit svoje, eh, rybářské místo, když jsi tam přebýval tak dlouho?“ „To mi řekla ta perla nebo co to je.“ „Cože?“ „Dnes ráno, když jsem vstal, jsem se do ní podíval, tak jako každé ráno. A místo toho, aby mi ukázala rybaření, jsem v ní viděl sám sebe, jak se plavím zpět do města. Usoudil jsem, že je čas k návratu, tak jsem se nalodil a Shen-zin Su mě zase vyplivla.“ Chon Po si povzdechl tak hlasitě, až to Li Li slyšela i skrze dveře. „Dobře tedy, Wanyo. Myslím, že to je vše. Musíme přijít na to, co ta věc ve skutečnosti je. Prozatím navrhuji, abychom ji uložili do Velké knihovny. Všichni souhlasíte?“ <- Předchozí | Stránka 7 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.