Quest for Pandaria, 8. kapitola

• Bellatrix
• 08.01.2013
• Oficiální literatura

Chon Poovu otázku následoval všeobecný souhlas a Starší se brzy zabrali do přízemnějších diskuzí. Li Li se váhavě odstoupila ode dveří a vyběhla ven; upalovala podél živého plotu tak dlouho, dokud nenechala Chrám Pěti úsvitů daleko za zády. Myšlenky jí uháněly jako o závod. Velká, magická perla - Perla Pandarie? Li Li se posadila do trávy a opírajíc se zády o strom, začala si poklepávat prsty o bradu. Zhahara tvrdila, že ta perla je mocný, prastarý artefakt. Li Li si byla jistá, že šlo pouze o mýtus, a totéž se domnívali i její otec a Chen. Ale teď… Stíny v trávě vedle ní se začaly dloužit. Li Li vyskočila a pádila domů. Pokud se bude chovat normálně, její otec snad nepojme žádné podezření… V mysli jí to však vířilo nápady. *** Později té noci Li Li potichoučku sešla ze schodů. Po špičkách přešla halou a bázlivě za sebou zavřela dveře. Vše, na čem záleželo, byla ta perla. Musela ji vidět na vlastní oči. Velká knihovna nebyla nikdy oficiálně zavřená a drobné magické lucerničky lemující halu se ochotně rozsvítily, když podél nich Li Li probíhala. Předpokládala, že perla bude vystavena spolu s nejlepšími sbírkami knihovny, a tak vyrazila do místnosti s exponáty. Přesně jak Li Li očekávala, perla pyšně spočívala na dřevěném piedestalu vprostřed místnosti, chráněna skleněným krytem. Li Li ho opatrně zvedla a položila stranou. Perla byla ještě větší a impozantnější, než si ji Li Li představovala, téměř dosahovala velikosti melounu. Její opalizující zář odrážela mdlé světlo v kaleidoskopu tlumených barev duhy. Li Li na ni hleděla, uchvácená její jedinečnou krásou. Neschopná odolat položila packy jemně ze stran na perlu a pozvedla si ji před obličej. Perla byla na dotek teplá a jemně zářila svou vlastní vnitřní energií. Přesně jak řekl Wanyo, ta věc byla bezesporu magického původu. „Ukázala jsi Wanyovi, kde má rybařit,“ zašeptala Li Li směrem k perle, „ale co ukážeš mně?“ Jako v odpověď začala perla měkce zářit; barvy vířící na povrchu se slévaly do jediného mohutného víru. Li Li cítila, jak jí těžknou víčka, a tak je nechala klesnout. Když oči zase otevřela, zjistila, že ji obklopuje hustá, stříbřitě šedá mlha, a že perla jí z rukou zmizela. Měla divný pocit, jako by se vznášela někde na pomezí snění a procitnutí. Bylo to skutečné…? Mlha se počala rozptylovat; jakmile odplula, odhalila Li Li ptačí pohled na vinoucí se zelené pastviny lemované překrásnými stromy s růžovými květy. Li Li se volně pohybovala vzduchem a čekala, kdy začne padat, avšak nic takového se nestalo. Pozvolna se uklidňovala a po chvíli se začala rozhlížet kolem sebe. Srdce jí plesalo vzrušením; perla jí poskytla vidění. Scéna se změnila, zaměřujíc se na město plné ruchu, po jehož ulicích chodili pandareni prodávající své zboží a žijící své každodenní životy. Li Li nakrčila obočí; nikoho a nic zde nepoznávala. Z architektonického hlediska vypadaly budovy přesně jako ty na Shen-zin Su, ale něco bylo jinak. Cesty, krajina, vše bylo špatně. Podobně, ale špatně. Výhled stále přetrvával. Obrovské, husté lesy cypřišů a jehličnanů pokrývaly svahy zasněžených k nebi se tyčících hor. Racci a kachny kvapili podél písčitého pobřeží, kde se moře měnilo v pevninu. Všude, kam oko dohlédlo, spatřovala Li Li znaky prozrazující její lid - od monumentálních chrámů dominujících úbočím kopců až po charakteristická značení podél cest. Toto místo, ať už bylo čímkoli, bylo domovem pandarenů již dlouhou dobu. Li Li pomalu plula vzhůru, zatímco stříbrná mlha se vzdouvala směrem ke středu území, valila se směrem z moře a stále houstla, až zemi pod sebou zahalila docela. Visíc na nebi, viděla Li Li daleko za okrajem mlhy slunce zapadající na západním obzoru, jehož zlatorudé světlo jiskřilo na povrchu oceánu. Na východě už plály hvězdy a dvojice Azerothských měsíců ve svých pozdních fázích jasně zářila. Na mysli jí vytanula lekce geografie z minulých let: mohutné pásy jižního oceánu byly doslova nesplavné, neustále zahalené v husté mlze. Shen-zin Su se těmto oblastem vyhýbala. Neznámá země hor, lesů a polí, skrytá v mlhách Jižních moří, a přesto plná jejího lidu? Pandaria. Jakmile se ta myšlenka v její hlavě zrodila, vize se pomalu rozplynula, rozpadajíc se přímo před jejíma očima. Li Li zamrkala a nebe bylo pryč, spolu s pocitem letu, a Li Li opět stála ve Velké knihovně, hledíc do lesklého povrchu perly, kterou držela v packách. Pandaria… Legendární domovina jejích lidí, místo, které Liu Lang a jeho následovníci kdysi opustili při hledání více vzrušujícího života, který posléze našli na Shen-zin Su. Opravdu Pandaria stále existovala? Většina pandarenů na Velké želvě předpokládala, že Pandarie byla již dávno zničena válkou nebo že podlehla nemocem či… něčemu jinému. Jinak by ji přece už dávno znovu spatřili, nebo snad ne…? <- Předchozí | Stránka 8 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.