Do města dorazili po cestě, která vedla podél řeky a skrz oázu lemující její břehy. Li Li byla tou scenérií uchvácena. Byla doslova u vytržení z rozmanitosti místního života. Pobřeží dusily palmy a kapradiny se širokými listy, skrývajíce břehy ve svém stínu, který poskytoval úkryt mnoha živočichům - žábám, mlokům, ještěrkám a ptákům s dlouhýma štíhlýma nohama. Li Li žasla, že tak křehký úrodný pás může přežít uprostřed kruté pouště.
Stromy se neočekávaně ztenčily. Ze země vyrostly čtyři kamenné pilíře a za nimi další dvě obrovské sochy s hlavami jestřábů strážící vstup do města. Na jihu se pod nemilosrdnými slunečními paprsky třpytilo jezero Vir’naal, jehož hladina se leskla jako diamanty.
Dorazili do Ramkahenu. Tol’virové je uvedli do města, přikázali však, aby jejich karavana zůstala před branami. Li Li směrem k rozložitým tol‘virům ostražitě máchla holí, ale neobtěžovali se jí věnovat jediný pohled.
Samotný Ramkahen by pandareni jistě shledali úchvatným, nebýt podmínek, v nichž se nacházeli. Dokonce i Li Li byla příliš rozčilená, než aby si povšimla překrásně dlážděných ulic či pestrobarevných markýz, které zdobily každé dveře. Chen na tom byl podobně.
Jak pokračovali hlouběji do města, začalo být zřejmé, že se děje něco neobvyklého. V centru metropole stál shromážděn dav tol’virů, kteří vztekle křičeli a něco provolávali. Kolem celého obrovského náměstí stály v pozoru stráže a sledovaly dav, aby zachytily každý projev nebezpečného chování.
„Co se tu u všech všudy děje?“ zajímalo Chena.
Severní okraj náměstí lemovala majestátní budova, jejíž široké schodiště stoupalo až k vyvýšené verandě. Na ní stálo pět důkladně spoutaných tol’virů. Provázeli je další tři; tvář jednoho z nich zcela zakrývala okázalá maska. Na tu vzdálenost si Li Li nemohla být zcela jistá, avšak kůže spoutaných tol’virů se od ostatních zdála lišit. Li Li přimhouřila oči, aby lépe viděla.
Jeden z tol’virů na vrcholu přehlušil všeobecný lomoz:
„Král Phaoris k vám nyní promluví! Utište se a poslouchejte!“
Dav umlkl. Tol’vir s maskou - král Phaoris - promluvil, avšak ne ke shromáždění, nýbrž k zajatcům. Jeho sytý hlas rozezvučel celé náměstí.
„Vy, přežívají Neferset, jste tímto obvinění ze spolčení se zlým drakem Deathwingem. Jste obviněni z přijetí jeho nabídky zvrátit kletbu masa výměnou za vaši věrnost jemu a jeho spojenci, vzdušnému elementálu Al’akirovi. Dále jste obvinění ze zneužití síly, kterou vám poskytli, abyste vedli válku proti vašemu vlastnímu lidu…“
„Strýčku Chene, co je to ta kletba masa
*?“ šeptla Li Li.
„To nevím,“ odvětil stejně tiše.
„Je to stav, kterým byly postižený výtvory Titánů,“ vmísila se potichu Felyae, stojící vedle nich. Oba pandareni překvapeně zamrkali. „Titáni vytvořili svoje děti většinou z kamene, nebo jinou mechanickou cestou,“ vysvětlovala, „takže mohli plnit svý povinnosti, který jim Titáni přidělili, aniž by je muselo trápit chátrání a slabost jejich těl. Existujou ale bytosti, který vládnou mocnou a zlou magií, který Titány nenáviděli, a tihle narušili výtvory Titánů tím, že proměnili jejich těla v maso, jako je to u ostatních tvorů na Azerothu.“
„Jak tohle všechno víš?“ zeptala se Li Li tlumeně. Felyae se na tváři objevil napůl úsměv, napůl úšklebek.
„Pač nás trpaslíky to zasáhlo taky,“ řekla. „Bejvali jsme stvoření z kamene, jak nás vytvořili sami Titáni.“
Z Felyaina výrazu bylo zcela zřejmé, že má z toho, že je nyní její tělo z masa, smíšené pocity. Li Li se moudře odmlčela, ale v duchu musela myslet na dobu, kdy pobývala v Ironforge během Slavností piva, a dělalo jí problém představit si, že by oslavy byly stejně bouřlivé a radostné, kdyby byli trpaslíci z kamene. Nemohla si pomoci; její část byl ráda, že jsou nyní z masa a kostí stejně jako ona.
„Takže tol’viry taky museli stvořit Titáni,“ podotkl Chen. Felyae přikývla.
Na vrcholu schodů mezitím král Phaoris končil svou řeč, jejíž druhou polovinu Li Li promeškala.
„Velká rada bude tuto záležitost projednávat po zbytek dnešního dne a také během zítřka. Následující den bude rozhodnuto o vašem osudu. Chce-li některý z vás promluvit na svou obhajobu, musí tak učinit v tomto čase.“
„Vězni musí zemřít!“ zahalekal kdosi v davu.
„Ať ti zrádci trpí!“ zvolal jiný hlas.
„Nechť porada započne,“ pravil král Phaoris, obraceje se k nedočkavému zástupu. „Kterýkoli občan, který bude chtít přispět svým názorem, jak se s touto situací vypořádat, bude moci na zasedání rady promluvit.“
Vězni z kmene Neferset byli odvedeni pryč; doprovázely je výkřiky a posměšky přihlížejících. Král Phaoris a jeho společníci vstoupili do majestátní budovy a ztratili se z dohledu. Dav se pomalu začal rozcházet, z jeho zřídla se však stále ozývalo rozčilené mumlání. Tol’virové střežící Li Li, Chena a trpaslíky je pobídli kupředu směrem ke schodišti, do prostorů náležejících králi.
* Curse of Flesh,
pozn. překl.
<- Předchozí | Stránka 4 | Další -> Naposledy upravil/a Mordecay 11.09.2014 v 23:31:31.
Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš
Discord. Rádi vás uvidíme.
Diskuze
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit senebo
Zaregistrovat nový účet