Stal se ze mě Paragon. Mé činy se staly legendou v mém cyklu i všech dalších, které přijdou. Klaxxi mi darovali mé vysněné druhé jméno, Plenitel větru, a to jméno šlo od úst k ústům.
Armáda Gurthanova klanu byla vyhlazena. Obě strany utrpěly značné ztráty, ale jediné, co si Klaxxi přáli, bylo vyslat jednoduchou zprávu: kdo vstoupí do našich zemí, zemře. Já jsem se stal jejich trestající rukou. Zabil jsem tisíce obránců Zdi. Desítky tisíc. Po několika měsících prchali při pouhém pohledu na mě, Probouzeči. Na tu dobu mám tolik příjemných vzpomínek.
Pak mi Klaxxi dovolili letět daleko za Hadův hřbet. Nařídili mi, abych napadl osady mogu a také trasy jejich zásobování. Do té doby mi něco takového ani nepřišlo na mysl, dokud mě tím oni nepověřili. Zvláštní, že? Pro jakéhokoli letce by nebylo nic jednoduššího, než se vznášet nad obrannými liniemi nepřátel a pustošit nepřipravené vesnice. Pro ně by neexistoval žádný způsob, jak se s takovou taktikou vypořádat. Takový útok by byl nesmírně efektivní.
Pokud by ovšem smrt nižších stvoření byla kýženým cílem. Pravda je taková, Probouzeči, že to tak není. Pokud by si to Klaxxi přáli, celý tento kontinent by už dávno byl náš.
Jako Paragon jsem získal právo klást otázky a dostat na ně odpovědi. A Klaxxi mi osvětlili mnoho, co jsem dosud nechápal.
Pověděli mi o uchování v jantaru. Vysvětlili mi, jak jantarový kovář, kterého si sám zvolím, vytvaruje kyparit do posílené jantarové skořápky, která mi bude sloužit jako místo odpočinku, dokud nebude má rasa potřebovat mou pomoc. Já jsem si samozřejmě zvolil kováře, který vytvořil mé čepele. Byl poctěn. Sami dva jsme se pak vydali na Gurthanovu terasu a on pracoval, až se mě pak chopil spánek trvající tisíce a tisíce let. Tento jantarový kovář pak musel být samozřejmě usmrcen. Podle Klaxxi musí umístění Paragona zůstat tajemstvím. Najít jantarové vejce posléze vyžaduje spojení sil celé rady; díky utajení nás pak nemůže najít a zničit žádný cizinec ani osamocený Klaxxi’va. Avšak i to se někdy stává, jak jsi sám poznal.
Také mi pověděli o cyklu… Mám však dojem, že ty mu stále nerozumíš, Probouzeči. Cyklus byl starý, když já byl ještě mladý. Je starší než ty i já. Já sám jsem byl uchován tisíce a tisíce let, a od té doby se tolik změnilo.
Ale víš, co se nezměnilo?
Vůle Klaxxi.
Vůle Klaxxi je věčná.
Vybojoval jsi mnoho bitev, porazil mnoho nepřátel, a přesto na žádném činu, který jsi v životě vykonal, nezáleželo až do doby, než jsi překročil Hadův hřbet a vstoupil do našich zemí. Podrobil ses vůli Klaxxi. Vysvobodil jsi mne z mého dlouhého jantarového spánku. Tehdy ses poprvé stal opravdu užitečným.
Nemíním to jako urážku, Probouzeči. Získal sis naši důvěru. Veškeré tvé dřívější, bezvýznamné snažení tě vyzdvihlo nad ostatní nižší stvoření. Jen málo z nich by mohlo být natolik k užitku, jako jsi byl ty.
Slyšel jsem mnoho o vaší válce. Aliance. Horda. Dvě stejně zbytečné strany přetahující se o bezvýznamné cíle. Předpokládám, že ty to tak nevidíš. Vaše válka by mohla trvat tisíc let a stále by nebyla ničím než drobnou říčkou napájející oceán plánů Klaxxi. Jejich vůlí je zachovat cyklus.
Účelem cyklu není smrt. Je jím vědění.
Vědění o vás. Vědění o nás. Bitva je ten nejlepší učitel. Všechna stvoření mohou dosáhnout svého plného potenciálu, jedině když druhou alternativou je smrt. Klaxxi zajišťují, aby válka trvala tak dlouho, jak jen to je možné. Je v jejich zájmu prodloužit každý cyklus a vyvíjet na nižší stvoření dostatečně velký tlak, aniž by je zlomili. Takže obránci se jim postaví s veškerým svým umem, neboť je svírá strach, že každý, koho znají a na kom jim záleží, stojí na pokraji záhuby, pokud oni selžou.
Nejsilnější mezi mantidy se vrací. Slabí jsou proseti. Celý náš rod tak sílí. A s každým cyklem se učíme o taktice a zbraních nižších stvoření a o tom, jak jim čelit.
Od tvorů jako ty se toho můžeme tolik naučit, Probouzeči.
Zmínil jsem se už, že jsem se naučil vrhat se z nebe díky tomu, že jsem pozoroval lovícího jestřába? Byl jsem jeho schopností naprosto uchvácen. A nakonec jsem to umění sám ovládl.
Ty mne též uchvacuješ, Probouzeči.
<- Předchozí | Stránka 8Naposledy upravil/a Mordecay 10.09.2014 v 12:01:58.
Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš
Discord. Rádi vás uvidíme.
Diskuze
Muradin 08.06.2014 13:38
K povídce jsem se dostal trochu později. Moc pěkný závěr jen škoda, že jsem to věděl co se s Gurthanem stane jelikož jsem už dávno navštívil ruiny i s urnou. Bylo strašně depresivní vědět, že Mogu nemají šanci a to jsem jim tolik fandil Líbí se mi jak to nakonec říká nám.Moc díky za překlad celé povídky a i za budoucí překlad The Untamed Valley
Garrosh ve Vale of Eternal Blossoms našel srdce Starého Boha jménem Y'Shaarj, kterého Mantidé uctívali po tisíce let a proto se k němu přidali.smiky 08.06.2014 13:20
mozem otazku? preco su potom paragon klaxi v SoO? kym som si neprecital tuto poviedku tak ma to nenapadlo ale ked som ju docital nejak som to nemohol pochopit co tam vlastne robia
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit senebo
Zaregistrovat nový účet