Dojmy z Pandarie

• Jerryky
• 08.07.2012
• Mists of Pandaria

Dojmy z Mists of Pandaria

Úvod

Níže uvedené dojmy jsou čistě z mého hraní bety Mists of Pandaria. Některé věci se mohou během testování změnit, některé zůstanou, proto na to berte, prosím, ohled. Text obsahuje spoilery! Celý článek jsem se snažil pojmout formou vyprávění, ale prokládat jej také citacemi. Snad se vám to bude líbit.

1. díl

Všechno to začíná hlášením výsledků bitev, které vede Horda na různých částech světa. Ve většině případů se jedná o úspěch, ale při jedné akci se ztratí flotila, což moc nepotěší Náčelníka Garroshe. A tak to odnese jeden malý goblin, jehož jméno není důležité. Garrosh vydá ještě několik rozkazů a vaše cesta začíná. „Jakmile skončilo shromáždění, bylo mi sděleno, že se mám hlásit u generála Nazgrima u zepelinů. Rozhodla jsem se zajít k několika obchodníkům, abych si doplnila zásoby a nechala u kováře opravit některé části zbroje, je to přeci jen to jediné, co mě kolikrát dělí mezi životem a smrtí. Pak už jsem se vydala do středu Orgrimmaru. Od té doby, co se město z větší části přestavělo, je z věží na zepelíny nádherný výhled na okolí.“ Jakmile přijdete na domluvené místo, Nazgrim řekne ještě pár věcí, většinou takový ty motivační řeči kolem a kolem a pak už přelití zepelin a vaše dobrodružství začíná. Naskočíte na loď a vyrazíte. Jen co dorazíte na místo, kde se ztratila celá flotila, musíte se účastnit bitvy, naštěstí jen jako divák. Vaše loď je ale zasažena a vy jdete zemi i s ní. Přistání není zrovna hladké, ale jste na tom v podstatě nejlépe z celé posádky. Z Nazgrima najdete jen sekeru, jež se nachází opodál. Po její sebrání ho musíte najít, což není nijak těžké, zvláště když Blizzard přidal dokonce i na minimapu různé ikonky, které vám ukazují, co máte udělat. Ten vám dá za úkol najít zbylé členy posádky, kteří jsou roztroušeni po okolí. Takže jakmile je najdete a splníte ještě jejich požadavky, doslova uklidíte po sobě, můžete se vydat dál, do kempu, který byl postaven na nedalekém kopečku. „Když jsem se probrala, uviděla jsem krásně zelenou krajinu. Byla plná života, všude byl klid a mír. Kam jsem se podívala, byla džungle. Sem tam nepořádek, který jsme napáchali my, pár opiček a jiných zvířat, ale bylo vše. Při průzkumu okolí jsem našla malé jezírko, kde byli zvláštní vodní elementálové. Také jsem se dostala k útesu, ze kterého byly vidět alianční lodě.“ Všechno splněno a hurá na jih. Cestou potkáte Vol’jina, kterému chybí oči, pistol a další věci, což mě velice pobavilo, protože s vámi ochotně půjde dát pár opicím přes ocas, dokud nenajdete jeho výstroj. Až zabijete pár opic, Vol’jin vás pošle zabít ještě jednu větší, pak vám poděkuje a někam se zdekuje. Ve vaší cestě dál vám již nic nebrání. V provizorním táboře na vás čekají vaši staří známí, kteří po váš budou chtít nějaké úkoly, většina se týká neustále otravujících opic, takže vaším úkolem je jejich eliminace. Nakonec se máte utkat se samotným vůdcem oněch opic, který vypadá opravdu příšerně, ale není těžké ho zabít. Jakmile se tak stane, všechny opice se vás začnou bát a při přiblížení se vás leknou a začnou utíkat. „Na to, že to jsou jen opice, tak jsou velmi inteligentní a i organizovaní. Naneštěstí se nemohou rovnat s našimi dovednostmi, znalostmi a vybavením. Jejich vůdce byl slabomyslným a líným vopičákem, kterého nebylo těžké odstranit. Když si však nebudu všímat tohoto nešvaru, najdu zde velmi rozmanitou přírodu. Například kousek od našeho tábora jsou velmi úchvatné vodopády, které přímo vybízejí k rybaření. Zajímavá je také svatyně, která je opačným směrem, ale měli bychom se dostat zase dál.“ Lorewalker Cho. Jedna z nevýznamnějších postav této oblasti, jež vám bude vysvětlovat nejen kulturu Pandarenů, ale také jejich historii, která je zajímavá, i když se třeba o příběh moc nezajímáte. Objasní vám, jak to bylo s Pandareny za těch několik tisíc let, co byli v podstatě odříznuti od okolního světa. Jakmile budete mít přednášku za sebou, vydáte se směrem a na místo, kam byste asi jen tak nečekali. Musíte si získat přízeň jednoho klanu Hozenů (další klan opic). Jejich náčelník vám de facto poděkuje, že jste zabili jeho nepřítele, jež mu lezl delší dobu na nervy. Podobně je tomu i u Aliance, kde si ale musíte získat důvěru rybích lidí, jak je nazývají opičáci. Jedním z úkolů, který dostanete, je, abyste se zbavili parašutistů Aliance, kteří z nebe padají jako kapky deště. Jakmile to budete mít, musíte splnit podobných ještě několik úkolů, poté vám začne náčelník věřit a vy se tak dostanete dál. Generál Nazgrim bude velmi spokojen s vaším postupem. „Když jsem zjistila, že se budeme bratříčkovat s opicemi, dost mě to zaskočilo. Alespoň, že nevypadají a nesmrdí jako leklá ryba. Teď si je jen naklonit a budeme mít proti Alianci převahu. Okolí zde vypadá pořád fantasticky, jen je tu více barevných částí, kde rostou třeba různě barevné kytky. Když jsme se později přesunuli do většího kempu, překvapila mě jeho velikost. Nu což, další úkoly čekají.“

Shrnutí dosavadního hraní

Příběhově se začátek povedl, dokáže uvtáhnout hráče do hry až po uši. Počáteční nadšení z objevování nových lokací jen tak nepoleví a vás i nadále budou překvapovat další a další části, protože tu nenajdete snad žádné stejné místo. Naopak vás překvapí další a další variace počáteční oblasti. Jen dodám, že jsem hrál Jade Forest ještě před vylepšením, které probíhá, tudíž se poté může něco lišit. V další části se podíváme na zbytek úvodní oblasti Jade Forest a snad i na začátek Valley of the Four Winds, kde se setkáte se starým známým Chenem Stormstoutem. >> Pokračovat na druhý díl <<


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.