Honba za Pohromou - 1. část

• Sajn
• 23.07.2010
• Fan Fiction

Obsah:

• Prolog
• 1. kapitola
• 2. kapitola
• 3. kapitola
• 4. kapitola
• 5. kapitola

[odstavec] PROLOG ítil se na svém koni… v čele obrovské armády nemrtvých… desítky vysokých Elfů se snažilo bránit svou domovinu Quel´Thalas… desítky vysokých Elfů umíralo pod jeho rukou… byl to on:první Rytíř Smrti, Arthas. Jeho cíl byl jasný:oživit mrtvého Kel´Thuzada. Jenže to znamenalo dostat se ke Sluneční studni. Znamenalo to ukončit tisíce životů vysokých elfů… mohli se klidně vzdát a přežít… ale oni jako hlupáci umírají… pro něj to ovšem znamenalo jistou výhodu: z mrtvých mohl vzkřísit obrovskou armádu nemrtvých elfů… Zastavil se před jedním z domů. Mrazivý Smutek mu našeptával, aby vešel dovnitř. Říkal, že se zde nacházejí velice silní mágové…budou z nich velice užiteční nemrtví… Slezl z koně a prohlédl si krásný dům ve stylu Kal´Dorei. Po chvíli vešel dovnitř. Nacházeli se zde muž, žena a mladá dívka. Nemohlo jí být více než 15 let… Přešel k muži. Zabij ho… nepotřebujeme ho… šeptal Mraziví Smutek. Arthas napřáhl meč, vrazil ho do hrudi elfského muže a ten se smrtelným výkřikem padl k zemi. Přistoupil k vyděšené ženě. Ona bude dobrá kořist. Meč se zeleně rozzářil. Napřáhl ho… žena zavřela oči… Nechce vidět svou smrt, pomyslel si Arthas. Ale bylo to z jiného důvodu. Meč přestal zeleně zářit, a než stihl Arthas něco udělat, meč jí projel hrudí. Chtěl z ní udělat banshee, ale ona už je mrtvá. Bude z ní tedy pouhá nemrtvá. Vyslovil kletbu. Kůže ženy začala blednout, až nakonec zšedivěla. „Povraždi co nejvíce elfů“, přikázal jí Arthas. Vyšla ven z domu plnit jeho rozkazy. Chystal se přejít k dívce-Elfce. Ale… dívka byla pryč. Koukl se z okna domu a spatřil skupinu prchajících elfů. Poslední osoba v skupině byla dívka se světlými vlasy. To musí být ona! „Mrazivý Smutek hladoví!“. 1. KAPITOLA - Hraničářka Kailee ailee ležela na zemi. Nemohla uvěřit tomu, co se stalo. V Lordaeronu se šířily zvěsti, že princ Arthas Menethil zradil svou vlast; zabil svého otce krále. Připojil se k armádě Nemrtvých, která si říká Pohroma. Věděla, že se Arthas bude snažit zničit Quel´Thalas,ale netušila, že Arthas přijde osobně do jejího domu a zavraždí jí rodiče. Musela se zneviditelnit, aby nezabil i jí. Musí se pomstít. Kromě toho, že ovládala magii, byla také hraničářka. Magii jí naučil její přítel Lor´Themar Theron a jako hraničářku ji cvičila Sylvanas Windrunner. Znala také dobrého přítele Lor´Themara, Dar´Khana Drathira. Nebýt Dath´Remara Sunstridera,byli by oni dva snad nejmocnější magové v Quel´Thalasu. Dům se náhle ocitl v plamenech. Rychle sebrala luk a toulec s šípy. Vyběhla z domu. Arthas zřejmě před odchodem dům zapálil. Po ulicích utíkali obyvatelé, kteří se snažili zachránit, obránci, kteří se snažili bránit svou domovinu a samozřejmě nemrtví. Jenže to nebyli jen nemrtví. Mezi armádou Pohromy byli stále živí lidé a elfové. Kailee nemohla uvěřit, že se mezi jejím lidem dají najít zrádci jako Arthas. Připravila si šíp… natáhla…namířila na ghúla… a vystřelila. Nic mu to neudělalo, za to se ihned rozeběhl ke Kailee. Ona měla ovšem už připravený další šíp a vystřelila. Druhý šíp zůstal v těle ghúla a ten se pořád řítil dál. Připravila si tedy třetí šíp a vystřelila. Ghúl jen zaklopýtl a běžel dál. Kailee už začala ztrácet trpělivost. Připravila si tedy čtvrtý. Ten ghúla značně zpomalil. Pátý- ještě více pomalejší a na šestý už lehnul. Docela velká odolnost, pomyslela si Kailee. Jestli jsou takový všichni, vyplatí se spíše magie. Ale to bude potřebovat mnoho energie. „Kailee!“, zařval kdosi za ní. Otočila se spatřila velice známou, velice oblíbenou tvář. „Sylvanas! Stalo se něco?“ Sylvanas se zatvářila velice smutně. „Dath´Remar. Je mrtvý. „Cože?!“ Kailee nemohla uvěřit. Vznešený Dath´Remar, z rodu Sunstriderů, mezi které patřil i jejich král Anesterian, je mrtev. „A to není vše.“ Řekla Sylvanas. „Dar´Khan nás zřejmě zradil a je teď na straně toho zrádce Arthase.“ Tak tohle bylo moc. Všichni její přátelé buď umírají, nebo zrazují. Jestli je zradí Lor´Themar,je vše ztraceno.Kailee vyslovila svou myšlenku nahlas,Sylvanas však zavrtěla hlavou. „Lor´Themar strašně zuřil. Nepřála bych si ho tak naštvat. Jenže Dar´Khan je zřejmě už u Studny.“ „Co teď?“, zeptala se Kailee. „Poběžíme rychle k Silvermoonu a poté k Studni. Nesmíme dopustit, aby se jí Zrádce zmocnil!“, oznámila rozhodně Sylvanas. Běžely tedy k Silvermoonu. Během cesty se snažili zabít co nejvíce Nemrtvých. Kailee si uvědomovala, že z jejího rodného města Tranquillien nezbude nic. Když se dostaly do částí Eversongského lesa, která ještě nebyla napadena Pohromou, vyhlásily poplach. Všichni se začali připravovat na nadcházející bitvu. Kailee spolu se Sylvanas a pár elfy se vydali střežit bránu do Silvermoonu. Čekali, ale stále se ještě nic nedělo. Dobré dvě hodiny byl klid. Kailee se nechala unést myšlenkou, že se Pohromu podařilo zastavit. Tu ovšem zavrhla ihned, když se po ulicích rozezněl křik Elfů a Nemrtvých. Sylvanas s Kailee začali po Pohromě okamžitě pálit šípy. Kailee kromě toho používala i magii. Energie Studny jí propůjčovala ohromující moc. Síly, kterými útočila, byly neviditelné a to bylo dobré, na rozdíl od nějakých světelných paprsků. Jenže síla Pohromy stále rostla. S každým mrtvým se jejich počet zvětšoval. Brzy zbyli jen budovy a nikdo na obranu. „Musíme se schovat za bránu!“, zašeptala Kailee. Sylvanas potichu souhlasila. Potichu otevřely bránu a všichni proklouzli. Brána se otevře jen Elfům a spojencům. Nemrtví se přes ni nedostanou. Jenže po chvíli se to stalo. Do brány začali bušit zbraně Pohromy. Dělníci se jí snažili opravovat, ale marně. Kailee se pokoušela sílu Studny nasměrovat na bránu. Trochu to šlo, jenže stále jí více a více bolela hlava. Věděla, že je to z toho jak Pohroma do brány mlátí. Díky Studni brána stále odolávala. „Snaž se jí udržet!“, prosila Sylvanas. Jenže to prostě nešlo. Kailee bolestně zaklela a sesula se k zemi. Brána po chvíli spadla. „Jdeme!“, zavelela Sylvanas. Všichni běželi. Jenže Arthas a jeho černokněžníci proti všem vysílali kletby a pokud někoho nějaká zasáhla, vydechl naposledy. Je jen otázkou času, kdy zasáhne mě nebo Sylvanas! Pomyslela si Kailee. Běželi přes most, pod kterým tekla řeka. Sylvanas zastavila svou armádu a postavila se Arthasovi. „Běž!“, špitla na Kailee. „Ne. Nemůžu tě tu nechat!“, odsekla Kailee. „Kailee Wintersong, jako tvůj učitel lukostřelby ti nařizuji jít!“ „Ale prosím Tě, buď opatrná.“ „To víš, že budu.“ Kailee tedy šla. Všechny, koho potkala, upozornila na přicházející Pohromu. Šla do tábora, kde se měla sejít se Sylvanas. Několik hraničářů už zde bylo. Ti o Pohromě už věděli. Nezbývalo tedy než čekat. 2. KAPITOLA - Zkáza (v) Silvermoonu ylvanas po několika minutách skutečně přišla. Vypadala, že má z něčeho radost. „Zničila jsem ten most! Takže se sem nedostanou!“, pronesla vítězoslavně. „A přes bránu se nedostanou, nemají klíče.“ „Každý se nachází v jedné z částí lesů. Co když je ale opravdu získá?“ „Přes naší obranu se nedostane.“ „Ty nevíš, čeho je schopen. Rozdrtil celé Blackenedské lesy a možná sničí i Eversongské. Ale vždy existuje kapka naděje, která dokáže povzbudit všechny. Máš nějaké další zprávy?“ Sylvanas se stále tvářila vyděšeně, ale její tón zněl už normálně. „Ano. Než se Lor´Themar dozvěděl o tom, že Dar´Khan zradil, už byl na straně Arthase. Je u Studny, zřejmě a až se tam objeví Arthas,má mu údajně pomoct snížit Ochranu Studny.“ „A k čemu to potřebuje?“, zeptala se Kailee. „To nevím. Ale vypadal, že to opravdu potřebuje. Má opravdu…“ Další její slova zanikla v křiku Elfů. Arthas si to namířil se svojí armádou přímo do jejich tábora. Všechny jeho jednotky začaly ničit tábor. Sylvanas po Arthasovi vypálila šíp, ale tomu se ho podařilo odrazit. Zkoušela to dál, ale Arthas vždy šíp odrazil. Nemohla chránit tábor, protože kdyby začala pálit po někom jiném, Arthas by ji ihned zabil. Měla problémy chránit sama sebe, natož celý tábor. Brzy Pohroma zničila celý tábor. Kailee nemohla dělat nic jiného než utéct. Styděla se za to, ale musela to udělat. Nemohla ani vypálit šíp. Přilákala by tím na sebe pozornost. Nemohla udělat nic. Musí zastavit Dar´Khana. „Kailee! Jdi na Quel´Danas! Musíš všechny varovat! Řekni jim, že jsem Tě vyslala jako posla! A teď už běž!“, řekla a běžela se postavit tváří v tvář Arthasovi. Arthas mečem sekl do Sylvanas a ta se zhroutila na zem. Napřáhl na ni Mrazivý Smutek. Meč se rozzářil do zelena. „Neeee! To nemůžeš!, vyděsila se Sylvanas. Arthas do ní meč zabodl. Kolem Sylvanas se najednou rozzářilo zelené světlo a celé ji zahalilo. Když světlo pohaslo, Sylvanas opět stála, ovšem vypadala jinak. Pokožku měla šedomodrou, vlasy stejné barvy a vznášela se ve vzduchu. Stala se z ní banshee. „ Co si můj pán přeje?“, zeptala se Sylvanas. Kailee nemohla uvěřit. Utíkala ke Sluneční Studni, která se nacházela na ostrově Quel´Danas, severně od pobřeží Silvermoonu. Nemohla uvěřit, že z její nejlepší kamarádky se stala věrná nemrtvá, sloužící ještě ke všemu Arthasovi. Zbýva už jen Lor´Themar a její manžel Karvin. Její manžel byl člověk, ale Kailee to bylo jedno. Milovala ho. Byl v Lordaeronu. To znamená, že už je také nemrtvý… Ne, tak nesmí uvažovat. Vždy, v každé situaci, existuje kapka naděje, která dokáže povzbudit všechny. 3. KAPITOLA - Zkáza (v) Quel´Danasu ž byla na Quel´Danasu, ostrově, kde se nachází Sluneční Studna. Její cíl byl jasný; dostat se do Sunwell Plateau a zabít Dar´Khana. Nechtěla Arthasovi dovolit, aby se dostal ke Studni. Ignorovala udivené pohledy ostatních Elfů a blížila se k obrovské budově. Vběhla dovnitř a ignorovala volání Kelesetha, Taldarama, Valanara a dalších. Běžela dál. Konečně se dostala ke Studni. Několik Elfů a čtyři golemové ji strážili. Její pohled však nyní patřil jedinému elfovi…Stál pár metrů od ní… Dar´Khan Drathir. Rozběhla se k němu a skočila po něm tak prudce, až mu spadl klobouk. Výkřik. Mnoho výkřiků, udivených a nevěřícných pohledů. Kailee ovšem vše ignorovala. Vytáhla dýku. Na nic nečekala. Žádné předehry. Pozvedla ji… Prudký kopanec jí zastavil. „Tak zrádkyně, jo?“, řekl posměšně elf, který jí nakopl. „Ne, mstitelka.“, odpověděla ostře. Několik elfů se sborově zasmálo. „No, každopádně za tento čin budeš potrestána.“ Další kopanec. „Odveďte ji!“ „Zvedni se!“ Udělala, co jí řekli, ale bolest jí to téměř znemožňovala. Během toho, co jí vedli do neznáma, pohlédla na Dar´Khana. Díky jeho zlověstnému úsměvu se v ní zvedla další vlna vzteku. „Pohni!“, vykřikl někdo za ní a během toho jí znovu někdo kopl. Tentokrát spadla na zem… a už se nezvedla. ----- Ghúl bolestně zařval. Padl mrtvý k zemi a Lor´Themar z něj vytrhl meč. Je jich mnoho… nedokážu je všechny zničit sám… Ale musím se dostat ke Studni včas… Co když už je pozdě? Toto byly jeho myšlenky. Běžel přes ruiny hlavního města Silvermoonu. Téměř 7000 let budovali jejich domovinu, Quel´Thalas. Během jednoho dne přijde do Quel´Thalasu šílená, nemrtvá armáda, která si říká Pohroma, vedená Lordaeronským princem Arthasem. To, co elfové budovali téměř 7000 let, oni zničili během několika dnů. Neuvěřitelné, a přesto skutečné. Pro někoho to jsou jen plané řeči, ale Lor´Themar to prožíval, a věděl, jaké to je. Spřátelil se s jedním elfem, který se jmenoval Dar´Khan. Toužil vědět mnoho věcí o magii, a Lor´Themar mu to ukázal. Naučil ho mnoho kouzel a dokonce se dalo říct, že si ho oblíbil. Stali se dobrými přáteli. A pak, Dar´Khan udělal něco nemyslitelného; zradil Lor´Themara. Vpustil do Quel´Thalasu Pohromu. Na Lor´Themarovi nyní bylo, aby ho zastavil. Konečně. Dorazil na most, který dělil Silvermoon od malého ostrova Quel´Danas, na kterém se nacházela Sluneční Studna. Když přeběhl most, spatřil další Nemrtvé jednotky. Zlověstně se usmál. Připrav se, Dar´Khane. 4. KAPITOLA - Osvobození ailee se probrala, ale oči nechala zavřené. Hlava jí nehorázně bolela a páteř jako by měla zlámanou. Po chvíli se donutila otevřít oči. Kamenné zdi. Nepohodlná postel. Sklenice s vodou. Jeden plátek chlebu. Mříže. To jediné se nacházelo v místnosti, ve které ležela. Vězení, problesklo jí hlavou. S námahou se posadila. Plášť měla potrhaný. Světlé vlasy špinavé. Pohlédla na kamennou zem a znovu si všimla vody a chlebu. Hladově po nich skočila. Zasténala, neboť zapomněla na bolest zad. Popadla nádobu s vodou a vypila ji až do dna. Poté do rukou vzala plátek chleba a během chvíle ho snědla. Udělalo se jí líp. Myslím, že už se vzmůžu na magii. Pevně zavřela oči a soustředila se na místnost, ve které byla. Po chvíli jí v mysli viděla, jako kdyby měla otevřené oči. Okamžitě se vnitřním zrakem vydala k mřížím. Něco jí prudce zastavilo a ona zavrávorala a spadla znovu na záda. „Aaaargh!“, vykřikla. V mřížích byl zřejmě vměstnán magický štít, který jí znemožňoval používat za nimi kouzla. Ale uvnitř snad magie půjde. Pevně zavřela oči a v mysli začala formovat kouzlo. Když bylo připravené, přejela si sedmkrát rukou přes záda. Mnohem lepší, pomyslela si. Bolest zad se rapidně snížila. Zvedla se a pohlédla přes mříže. Oddychla si. Pohroma sem ještě nedorazila. Všichni byli poklidní, ale zároveň ostražití. Chtěla na ně zakřičet, že se Pohroma blíží, aby se připravili, jenže jí nikdo teď zřejmě poslouchat nebude. Jak moc by chtěla… Ale už bylo pozdě. Výkřiky a belhající se osoby ji dostatečně upozornily, že Pohroma se blíží. ----- „Zendarine!“, zakřičel Lor´Themar. Elf se na něj otočil. Surově bojoval s vojáky Pohromy, bez zastavení. V tváři měl odhodlaný výraz. Nikdo ho nedokázal přemoci. Lor´Themar se usmál. Nevzdá se svého domova jen tak, stejně jako já. Celým jménem se jmenoval Zendarin Windrunner. Byl bratrancem sester Windrunnerových; Vereesy, Allerie a Sylvanas a bratrem Liratha Windrunnera. „Zdravím, Lor´Themare!“, a uklonil se. „Je to pravda? Je Dath´Remar mrtev?“ Lor´Themar sklonil hlavu. „Ano.“ Zendarin se zamračil. „Mám horší zprávy. Anesterian Sunstrider je mrtev.“ Lor´Themar nevěřícně vykulil oči. „Král?“, zašeptal, „náš král je mrtev?“ „Ano. A to není vše. Sylvanas… Sylvanas byla přivedena polomrtvá k Arthasovi… a on… on z ní udělal Banshee“. Lor´Themarova trvář se zalila slzami. Zendarin přišel o Allerii, která se účastnila výpravy do Draenoru, planety, ze které pocházejí Orkové. Ner´Zhul, orkský šaman, otevíral další portály do Azerothu, jenže díky tomu se Draenor rozdrtil a zbyl z něj pouze malý kus země. Bohužel, Alleria tam během toho zůstala. Mág Khadgar, který tuto výpravu vedl, však přežil. Lirath byl zabit orky. Zendarin nyní přišel i o Sylvanas. „Radši jsem utekl, než abych s ní bojoval.“ „Chápu.“ „A kvůli čemu tu jsi vlastně ty?“, zeptal se Zendarin. „Já?“, úplně zapomněl na své poslání. „Dar´Khan nás zradil. To on vpustil Pohromu do Quel´Thalasu! Arthas má špatné úmysly se Studnou! Dar´Khan z ní právě teď potají odstraňuje štít! Musíme ho zastavit!“ „Dar´Khan? On?! Pak tedy… musíme ho okamžitě zastavit!“, zakřičel Zendarin a vyrazil. Lor´Themar běžel za ním. Po chvíli narazili na elfy bojující s Nemrtvými. Pomohli jim, a když všichni Nemrtví padli, přišel k nim hnědovlasý elf. Uklonil se a řekl: „Děkujeme Vám, ctěný Lor´Themare a Zendarine.“ LorˇThemarův pohled se stočil k vězeňským celám, a jeho pohled se změnil na vyděšený, když spatřil Kailee. „Za co je tu vězněná?“, zeptal se. „Napadla Vašeho přítele Dar´Khana Drathira, ctěný…“ „Vy pitomče!“, zařval Lor´Themar. To Dar´Khan sem pustil Nemrtvé! To on je zrádce! Jeho pán Arthas má špatné úmysly se Studnou a Dar´Khan odstraňuje štít ze Studny! Poslyšte, nemám čas, pusťte jí!“ „Rozkaz, ctěný Lor´Themare!“, řekl a odkráčel ke Kailee. Zasunul klíč do zámku v mřížích a otevřel je. „Co nejpokorněji se omlouvám, drahá paní!“ „V pořádku“, odvětila Kailee. „Nemohli jste si být jistí…“ Vyrazila za Lor´Themarem a Zendarinem a řekla: „Na co čekáte? Pojďme hledat Zrádce!“ 5.KAPITOLA - U Studny… táli u Studny. Arthas, Dar´Khan a ostatní nemrtví. Stráže už dávno zabili. Držel v rukou urnu, ve které se dříve nacházel popel jeho otce. Arthas potřeboval oživit Kel´Thuzada. A tak popel bezcitně vysypal a do urny naložil ostatky Kel´Thuzada. „Je štít pryč?“, zeptal se Arthas a pohlédl na Dar´Khana. Dar´Khan otočil hlavu na svých jedenáct pomocnků, přičemž mu zavlály jeho dlouhé světlé vlasy. Přikývli a on otočil zpět na Arthase. „Měl by být, můj pane.“ „Výborně!“. Arthas nyní začal promlouvat k občanům Silvermoonu. Dar´Khan nerozuměl, co říká, a pochyboval, že ho občané uslyší. Poté předstoupil ke Studni, otevřel urnu a vhodil do ní ostatky. Poté začal odříkávat: „Nyní, povstaň, Kel´Thuzade, a nabídni Králi Lichů znovu své služby!“ Během toho se vedle Studny objevil duch Kel´Thuzada a vstoupil do Studny. Poté se před Studnou objevil lich; kostlivec vznášející se ve vzduchu. Neměl oči, místo toho mu z očních důlků a z úst zářilo tlumené modré světlo. „Byl jsem znovuzrozen, jak bylo předpovězeno! Král Lichů mi daroval posmrtný život!“, prohlásil Kel´Thuzad. Společně s Arthasem odešli, ale Dar´Khan tam zůstal. Sluneční Studna je jen jeho… Arthase stále cítil ve svém vědomí. V tu chvíli jako by mu Studnu někdo vytrhl z ruky; masivní exploze zatřásla celou oblastí. Ale… on neumřel… ----- Kailee, Lor´Themar a Zendarin běželi ke Studni. „Rychleji, rychleji!“, naléhal Lor´Themar. „Chceš- chceš po- po nás ho- hodně, Lor´Themare!“, postěžoval si Zendarin. „Podívejte, už jsme skoro tam!“, řekla Kailee. Z dáli viděli, jak ke Studni přicházejí další elfové; Keleseth, Taldaram a Valanar v čele s Lana´Thel. V rukou držela meč Quel´Dalar. Thalorienův meč… vzpomněla si Kailee. Přicházeli tam další elfové, všichni měli ve tvářích zděšený výraz. Když se přiblížili blíže ke Sluneční Studni, nedokázali pobrat to, co viděli. Zendarinovi se zamotala hlava. Namístě Studny teď ležel obrovský kráter. | pokračovať na 2. časť --->

---

Naspäť do sekcie Povídky


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.