Kdo s koho?

• Serwak
• 08.05.2014
• Ostatní

Život není fér, to by měl každý, kdo už má něco za sebou, vědět. A jinak to není ani v Azerothu, kde stejně jako ve skutečném světě nic není jen černé a bílé, jen s tím rozdílem, že Warcraft je fikce, kterou vytváří skupina lidí tvořená spisovateli, vývojáři, programátory a dalšími. Jistě, mohli byste namítnout, že i v našem světě vše řídí malá skupina lidí, ale to bychom už zabíhali do konspiračních teoríí, což není pro tento článek podstatné. Důležitá je jen Aliance a Horda a přístup tvůrců World of Warcraft k nim. Za dob strategií Warcraft, to měli autoři o dost jednodušší. Na vyváženost děje, příběhu a zastoupení Aliance a Hordy ve hře se nehrálo. Jedni byli prostě ti zlí okupanti a druzí hrdinní obránci svých domovů. A když se něco neodehrálo ve hře, neznamenalo to, že se to nestalo vůbec, jen to bylo za oponou. Toto ale ve World of Warcraft není možné, když je ve hře zobrazen celý svět, nic se nemůže stát někde mimo hru. Původní World of Warcraft byl z pohledu Aliance i Hordy relativně vyrovnaný. Příběh i úkoly byly víceméně stejné pro obě frakce, takže v tohle směru žádná nerovnováha nehrozila. Tak samo tomu bylo i v prvním datadisku The Burning Crusade. Ale ve druhém datadisku Wrath of the Lich King se věci začaly pomalu měnit. Děj se štěpil, takže každá z frakcí zažívala události z vlastního úhlu pohledu, což pro hru bylo vítané oživení, ale na druhou stranu to předznamenalo změnu přístupu tvůrců k Alianci a Hordě. Vše vyeskalovalo s příchodem následujícího datadisku Cataclysm. Celý svět se proměnil a příběh s ním. Do popředí byli vystrčeni jednotliví hrdinové, kteří jako vždy zachránili celou situaci a ostatní jim jenom sekundovali. Nejvíce prostoru získala Horda v čele s orky a nemrtvými. Za nimi byli lidé z Aliance a pak dlouho nic. To už o něčem svědčí. Lordaeron byl navíc skoro úplně ovládnut Hordou, která si nebrala servítky a zabíjela vše živé, co jí přišlo pod ruku. To samé se dělo na Kalimdoru, kde pro změnu čistku prováděli orkové, jenž se rozhodli ve jménu pokroku vytěžit starobylé lesy nočních elfů, v čemž jim ochotně pomáhali jejich noví spojenci - goblini. Naopak Aliance zažívala jednu pohromu za druhou, zničení Gilneasu, Auberdine nebo třeba Stormwindu, který po Deathwingově náletu skončil v troskách. A to ještě nepřišly na řadu události ze zatím posledního datadisku Mists of Pandaria, kde dokonce padlo i nejmladší z lidských království Theramore a Thralla v hlavní roli vystřídal další ork – Garrosh Hellscream. Chápu, že tyto události jsou pro vývoj nezbytné, ale nejsem si jistý, zda je ze strany autorů hry rozumné stavět příběh na házení klacků pod nohy jedné z frakcí. Hráči by se mohli začít cítit v nevýhodě, se kterou nemůžou nic udělat, a pomalu opouštět pomyslnou potápějící se loď, jíž je právě Aliance. Jistá rovnováha ve hře, která je založena na boji dvou vyrovnaných stran, je prostě nezbytná a ani závěrečná bitva o Orgrimmar to nemohla zachránit, spíš naopak opět přesunula dění na stranu Hordy. Na změnu přístupu to zatím ale nevypadá, plánovaný datadisk Warlords of Draenor je opět zaměřen převážně na Hordu a orky. Ale rozdíly ve hře nejsou jen mezi frakcemi samotnými, ale i uvnitř každé z nich. Z historických událostí jsme zvyklí, že vše se točí okolo lidí a orků, jenž jsou roztroušeni po celém Azerothu, včetně míst, kde to z hlediska příběhu vůbec nedává smysl a mnohem lépe by se tam hodily jiné rasy. Chvílemi se může zdát, že kde nevystupuje král lidí nebo náčelník orků, není to pro hru vůbec důležité. Má snad Blizzard nedostatek zajímavých hrdinů, kteří by dokázali udržet hráčskou pozornost? Nemyslím, spíš to jen vypadá na jejich lenost a neochotu zkoušet nové věci a zapojit i jiné rasy.


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.