Legion nám končí a mnozí z vás přijdou o víkendu oslavit příchod nového datadisku na pořádanou launch párty, která se odehraje v Geekarně. Pokud chcete ovšem slavit i jinak, rozhodně se můžete zapojit do našich soutěží, které jsme si pro vás připravili společně s firmou Blizzard Entertainment.
A jak se zapojit do soutěže? Rádi bychom se v komentářích dočetli o nejvtipnějším nebo nejsmutnějším příběhu, který se vám stal v průběhu hraní datadisku Legion.
Soutěžit tentokrát budeme o jedno Legion tričko, pět nafukovacích Warglaive zbraní a také figurku Illidana, která má téměř 18 centimetrů a rozhodně se bude vyjímat na kdejaké poličce či stole!
Soutěž je sponzorována společností Blizzard Entertainment a končí 10.8.2018 ve 12:00. Výherci budou kontaktováni přes e-mail, který použili při registraci na weby Blizzfan.cz.
Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.
Diskuze
Barpro 11.08.2018 09:51
Jsem ještě stále začátečník a na Legionu jsem se díky příteli tak nějak naučila hrát. Nejvtipnější moment pro mě byl, když jsem byla donucena jít LFR, bála jsem se, protože mi to hraní zas tolik nejde no a nevěděla jsem, že je tam víc bossů a když jsme sundali prvního, tak jsem automaticky vyskočila z raidu a šla sbírat kytky plus tedy samozřejmě byl letos nejkrásnější okamžik ten, kdy mě můj přítel požádal o ruku, kdy jsem prstýnek našla v Horde Battlechest <3
Feeless 10.08.2018 14:40
Hraní Legionu se hodně promítlo do soukromého života, společným farmením WQ, mountů jsem se s přítelkyní ještě víc sblížil,na tolik, aby se z ní stala snoubenka, kde prstýnek jí "padnul" z ručně dělané "Horde Battlechest " :3
@ndy 10.08.2018 12:25
Když započal Legion, a já se stal vůdcem všech paladinů, nositelem meče Ashbringer. Se svými druhy jsem započal výpravu po mocných legendárních předmětech. Každý z přátel už nějaký ten předmět nosil, někdo jich měl dokonce víc, na mě se však stále štěstí neusmálo. Byl jsem smutný. Do války s legií se pustil také nebojácný gnom hunter (můj alt), i on našel legendární předmět za krátkou dobu. Po tisíci zabitých démonech, vyčerpávajících bojích na všech frontách se štěstí usmálo. V uzavřené truhle, jako dar od domorodých Highmountain taurenů za obětavou pomoc, jsem nalezl nátepníky, jež nosil samotný UTHER LIGHTBRINGER. Ani chvíli jsem nepřemýšlel kde by se tam tento předmět mohl vzít jak jsem byl šťastný. Co na plat, že jsem tyto nátepníky používal jen chvíli, protože neměly velké využití pro moji specializaci, ale byl jsem šťastný, že je mám, sice schované pod zbrojí, kde je nikdy nikdo neviděl, ale byly tam.
Aileanach 10.08.2018 11:52
Svět kolem se propadl. Neexistovala žádná úleva, oddechnutí, radost z vítězství. Její mysl vyklidil žal s precizností uklízečky trpící kompulzivní poruchou, z minuty na minutu přestalo existovat vše - vyjma palčivé bolesti hluboko v hrudi. Co na tom, že plesnivý ork Gul’dan byl snad definitivně po smrti. Co na tom, že Kil’jaeden byl opět poražen. Na ničem z toho jí nezáleželo.
Féarn klečela na vrcholku hory kdesi na Broken Isles, přesně v téže poloze, v jaké se nacházela i na palubě Kil’jaedenovy lodi, a ve stejně nehybné poloze na jejích stehnech spočívalo Man‘alarovo tělo – ovšem s jedním malým rozdílem. Jí se po tváři valil proud slz, kdežto jeho rychle bledla, když naposledy vydechla. Spálené oči v kaldoreiské tváři připomínaly dvě vyhaslé hvězdy, a Féarn se v nich snažila najít onu jiskru života a odhodlání, jako když je zahlédla prve. Tehdy je potkala v lesích Val’sharah, krátce poté co přispechala z mise na Northrendu. Během společných misí se naučili spoléhat jeden na druhého, a brzy mezi nimi vzniklo hluboké pouto, doslova na život a na smrt. To teď bylo zlomeno jako vosková pečeť a Féarn cítila, jak jí mizí pod rukama, a na jeho místě těžkne chladnoucí tělo.
Elfka truchlící nad tělem padlého druha si ale nikdo nevšímal. Po prvním výbuchu radosti dav kolem ustrnul v takřka stejné posmrtné křeči, která se ovšem vyznačovala hlavou obrácenou k nebesům a rozrušeným šepotem plným klení a nejistoty. Nikdo nevěděl, co si s oním kulatým dárečkem na obloze počít, a už vůbec nikoho nenapadlo v takový moment koukat pod nohy, kde se na pozadí všudypřítomného šoku odehrávala tichá osobní katastrofa.
OOC: Šli jsme s kamarádem poslední část ToS, nicméně vzhledem k tomu, že není zrovna raider a je schopný zrakvit kde co, tak na souboji s KJ zařval – a protože ho nikdo neoživil, vzal to RP a prostě se svůj char rozhodl nechat umřít, a následně jej smázl. Pro mě to byl trochu šok, v RP jsme spolu strávili fakt hodně času, a najednou bylo po všem. Nicméně to je přesně ten důvod, proč hraju na Argent Dawnu a víc RPim, než abych grindil ilvl. Zážitky z toho jsou prostě mnohem hlubší, i když občas dost smutný
Majkeey 10.08.2018 11:31
z chuti som sa zasmial ked som bol roky presvedceny, ze vanilla legendarka z ragnarosa je one hand a farmil som ju na rogune.. a padla.. a nic z tej 2h mrchy :-D
Esiub 10.08.2018 11:19
Minulý rok mi zemřel otec, který mě vlastně vychoval bez matky. Byl jsem z toho fakt mimo a po mnoha špatných myšlenkách jsem si znovu zaplatil WoW. Musím říct, že mi WoWko dost pomohlo s útěkem „z reality“ a trochu více se poprat se ztrátou, která mě zasáhla. Není to úplně fajn příběh, ale WoWko mi opět dost pomohlo a jsem za to rád. Teď je ovšem otázkou, zda jde o příběh, který je relevantní.
Misalien 10.08.2018 11:15
Můj nejsmutnější zážitek v Legionu bylo když zemřela Ysera. Při tom cinematicu jsem brečela a brečím u něj asi pokaždé když ho vidím. Ysera byla mým nejoblíbenějším Aspektem a proto na vždy budu uctívat její památku :')
Yuffi 10.08.2018 10:20
S priateľom sme farmili mountov a chceli sme Ashesa. Keďže sme už boli zúfalí z máleho dropu a samozrejme nám nič ani v posledných týždňoch nepadalo tak sme hľadali na youtube videa . Preklikala som sa k videu kde týpek sľuboval vysoký drop ak 3x zatancujes pred Kael'Thasom . Samozrejme že sme tomu v ošiale najprv uverili a aby toho nebolo málo a zvýšili sme si šancu, tak sme mu tancovali a spamovali dance asi 10minút. Mount nám po zabití samozrejme nepadol aj keď sme tajne dúfali že sa to dá tým dancom bugnúť. a do budúcnosti už nepozeráme také videá, pretože bez práce nie sú koláče P.S náhodou mi padol o týždeň neskôr, priateľovi tak o mesiac takže čo ja viem možno ten tanec nebol až tak naškodu
Frimian 10.08.2018 09:08
WoW som na ofiku zacal hrat az od Legion. Netrvalo dlho a ujala sa ma jedna anglicka social guilda. Po par mesiacoch sme zacali chodit na raid Nighthold - streda a piatok boli raid days a po prvy krat v zivote som si vyskusal, ake to je hrat WoW - nie je to len o to, ze si nieco pochodim a polevelujem ale som v komunite, ktoru sa snazim zveladovat a pomahat najlepsie ako viem. Ludia sa na vas spoliehaju a snazite sa ich nesklamat. Takato hra ma bavila, ale neskutocne. Smutny koniec guildy predsa prisiel - ludia nemali kvoli praci cas a za par dni sme sa rozpustili. Tesne predtym, ako sme mali ist na heroic Kil'jaeden. Z nicoho nic ako to prislo, uz som neraidoval a citil som sa opustene, naozaj ako keby najlepsi kamarati odisli z mesta a uz sa s vami nestykaju. Dufam, ze si este raz obnovim taku radost z hry, ako som mal so svojou guildou...
Sir Finley Mrrgglton 10.08.2018 00:44
Ja si pamätám, len takú krátku ale veselú príhodu. Pripravovali sme sa na bossa a ja som chcel vyliečiť a buffnuť našeho Demon Huntera. Napísal som "let me heal" a on potom ten buff zmazal a napísal "I'm my scars". Dosť dobre som sa na tom vtedy zasmial. (asi tak ako na Khadgarovi a jeho dad jokes questoch s kryštáľmi.);
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit senebo
Zaregistrovat nový účet