Monk aneb cesta tam a zase zpátky, díl druhý

• Geoffrey
• 20.04.2012
• Mists of Pandaria

Část druhá, "Probuzená síla."

Začínám se ujišťovat, že jsem udělala správnou volbu. Musím se ujišťovat. Musím. Ale ano, udělala jsem správně, určitě ano. Aysa je sice mnohem rozumnější a moudřejší než Ji, ale to ještě nic neznamená. Kdyby nebylo Jiho, Shen-zin Su by nepřežila. Určitě jsem si vybrala správně. S Jim a Hordou jistě dokážu zastavit to, co se blíží, a sama v sobě můžu být jistá, že nejednám bezohledně a nemorálně. Ano, takto to bude nejlepší...

Po zatím neexistujícím videu jsem se dostal do Orgrimmaru, kde jsem byl velice mile přivítán všemi tamními obyvateli. Hodně mi to připomnělo scénu, které se vám otevře při první cestě do tohoto města s death knightem, kdy na vás všichni házeli shnilá rajčata, plivali si před vámi a nadávali vám do špíny. U pandarena je to jiné v tom, že na vás všichni koukají s úctou, zvědavostí a zájmem, nejste pro ně zrůda, spíše potřebná síla v boji proti Alianci. V následujícím setkání s vůdcem - Garroshem Hellscreamem vám naplno dojde, že jste si opravdu vybrali Hordu - nemilosrdnou skupinu válečníků, kde každému členovi koluje adrenalin v žilách, i když zrovna třeba usíná při rybolovu. Warchief neřeší, jestli jste "panda", nemrtvý nebo troll, jste pro něj zbraň, kterou použije bez ohledu na vaše zdraví tak, aby si zajistil nadvládu a vítezství. Než vás však zařadí do své armády, musí vás otestovat. Zkouška probíhá v Ring of Valor, známé (a pro healery nesnášené) PvP aréně v Orgrimmaru. V současném buildu je tato část řádně zabugována a tak jsem musel splnit pouze test trpělivosti, kdy jsem já společně asi s dalšími pěti pandareny pobíhal po aréně, hledal, co mám dělat, čekal a hledal, hledal a čekal, až se z ničeho nic spawnul jakýsi obr, který však zmizel ještě rychleji, než se objevil a úkol se splnil. Nelze tedy zhodnotit, jaký test bude, ale samotná myšlenka zkoušky bojeschopnosti a nějaké úkolové linie s Garroshem se mi velice líbí a je u mě více než vítána.

Vydala jsem se na další část výcviku. Nemůžu se dočkat, až prozkoumám další nová místa. Celý život jsem vyrůstala na Ostrově, takže je pro mě jakákoliv krajina velkou neznámou. Západně od Města je rozlehlá prérie plná zvěře a tvorů, jaké jsem nikdy neviděla. A co víc, vůbec tu nežijí virmini. Vždy jsem si myslela, že tahle příšerná rasa obývá každé místo na tomto světě, jak krutě jsem se mýlila. Každopádně je to pro mě příjemná změna...

Asi je jasné, že jsem vydal do Northern Barrens, které jsem kupodivu nestihl po událostech a změnách Cataclysmu prozkoumat a projít. Asi nemá moc smysl popisovat úkoly, příběh a podobně, to si jistě všichni mohou projít sami. Spíše bych chtěl začít rozebírat jednotlivé specializace. Jako první se podíváme na Mistweavera - healovací zaměření monka. S výběrem se vám energie zamění za manu, což je na jednu stranu zklamání, že se Blizzardu nepodařilo vyřešit systém, kde by byla jedna healovací herní třída bez many, na druhou stranu jim to nemám za zlé. Ostatně by to dopadlo tak, že by buď bylo healování nevyrovnané a monk by byl pravděpodobně příliš silný. Nebo by se mohlo stát, že by resource systém byl maně velice podobný a některé skupiny hráčů by brblaly. Na desáté úrovni získáte svůj první heal - Soothing Mists. Jde o jakousi mutaci Penance - je to heal, který se channeluje, ovšem nemá CD, takže můžete vesele kouzlit paprsek, střídat u toho cíle a užívat si moc hezký efekt tohoto kouzla. Navíc, pokud se vám povede healovat tak efektivně, že nebudete mít žádný overheal, máte 15% šanci vygenerovat Chi. Kouzlo jinak stojí manu, ale co se týče síly healu a ceny je určitě hodně brzy to posuzovat, vše se jistě ještě nesčetněkrát změní. Na levelu 18 pak získáte Chi Wave, první heal, který nestojí manu, ale 2 Chi. Kouzlo má fungovat podobně jako Prayer of Mending - vykouzlíte ho na cíl, pokud je to přátelská jednotka, tak ho healne, pokud nepřítel, tak dá damage a hned bez čekání skočí na nejbližší cíl (opět přátelský / nepřátelský). Takto skočí pětkrát, než skončí. Nejsem si úplně jist, jestli vše funguje, jak má, každopádně jsem zvědavý na jeho uplatnění. Healoval jsem zatím celý Ragefire Chasm a Wailing Caverns a neměl jsem problém něco uhealovat, ovšem to není problém s žádným healerem na tomto levelu. Určitě si počkejme na HC dungeony a raid.

Den nazpět jsem byla povolána pomoci vyřešit jeden problém, který se objevil v jeskynním systému pod Městem. Ztratilo se tam několik orků. Podle toho, co říkal jeden velitel, je toto místo odjakživa místem stálých problémů a komplikací a on osobně by ho nejraději zasypal a bylo by po problémech. Nemohu říci, že s ním nesouhlasím, ovšem to není na mém úsudku a tak jsem souhlasila, že pomohu prozkoumat, o jaký problém jde. Společně s několika dalšími pandareny monky, kteří jsou v učení jako já, jsme se tedy vydali vstříc poměrně nehostinnému místu. Sama příliš nechápu, proč Horda takové místo trpí, proč toto místo opravdu nezasype, proč si nechává pod svým hlavním městem síť jeskyní a tunelů, které jsou plné lávy? Využila jsem svého výcviku v léčení a podporovala své spojence v boji z této pozice. Jsem za to poměrně ráda, jelikož jsem vždy raději pro diplomatické řešení než pro násilí a takto jsem se mohla zdokonalit přesně v tom, co jsem chtěla. Nerada se něčím chlubím, nejsem typ pandarena, který by měl příliš velké sebevědomí, ale mám pocit, že léčení je něco, v čem bych mohla vynikat. Po několika minutách se ve mně probudila síla, o které jsem vůbec netušila. Z hloubi duše se na povrch drala síla, která upevnila mou koncentraci a já mohla čím dál tím lépe zaměřit síly země, které jsem se snažila vyvolat. Energie prostupovala mým tělem a v úzkém paprsku zeleného světla zacelovala rány mých spolubojovníků. Nikdy jsem necítila něco takového...

Příště se podíváme na Windwalkera a budeme pokračovat v levelu 20-30. Pokud máte nějaký požadavek či návrh, něco co byste chtěli vědět, napište to, prosím, do komentářů pod článek a já se vám pokusím vyhovět.


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.