Quest for Pandaria III., 1. kapitola

• Bellatrix
• 19.09.2013
• Oficiální literatura

Vzduch naplnila pára z čajové konvice se slabým nádechem máty, připomínajíc Chon Poovi časy, kdy Shen-zin Su vplouvala do vyšších zeměpisných šířek a náhle chladnější dny se krátily. Xiu Li dříve bojovala s chladem tak, že ohřívala vodu na čaj, a oba pandareni pak seděli s keramickými šálky v rukou, vykládali si anekdoty a choulili se do teplých plášťů. Nyní to však nebyla Xiu Li, kdo rozléval čaj, nýbrž její matka Mei. „Vypadáš unaveně, Po,“ podotkla. Chon Po pozdvihl svůj šálek, aby ho posléze zase odložil. Mei seděla na témže místě jako Li Li toho večera, kdy s ní i s Chenem ztratil trpělivost. Následující noci Li Li zmizela i s perlou. Od té doby od ní dostával pouze nic neříkající dopisy. Strašně se mu po dceři stýskalo. „Mám strach o Li Li,“ odpověděl. „A o Chena.“ Mei usrkla čaj. Šednoucí srst na jejích tvářích jí ladila se stříbrnými vlasy, jež si sčesávala z čela a svazovala do copu. Když pohlédla na Chona Po, krátce se mu sevřel žaludek. Xiu Li měla stejné oči. A tytéž oči patřily i Li Li. „Mít obavy o svou rodinu je přirozené,“ pravila Mei. „Co jsem udělal špatně?“ vyhrkl Chon Po. Mei pozdvihla obočí a usrkla čaje. „Budeš muset být trochu konkrétnější,“ podotkla. „Zklamal jsem. Má rodina je rozdělená, zůstal mi tu jenom můj syn. Dcera mnou pohrdá.“ V jeho hlase se chvěl vztek a zoufalství. Mei potřásla hlavou. „Li Li tebou nepohrdá, Po,“ řekla. „Nekladeš si správnou otázku.“ „Jakou otázku bych tedy měl pokládat?“ „Měl by ses ptát sám sebe, zda věříš, že smrt těla je větší tragédie než smrt ducha.“ Chon Po zamrkal. „Prosím?“ Mei odložila šálek s čajem a založila si tlapky. *** „Když Xiu Li zemřela, přišel jsi o ženu. Já přišla o dceru. Vím, čeho se bojíš, protože já si to prožila.“ Chon Po měl náhle srdce až v krku. Mei pokračovala. „Má dcera zbožňovala rybářské lodě. Milovala moře; milovala způsob, jakým ta práce kolísala mezi klidem, starostlivou trpělivostí a vzrušením. A ano, také milovala nebezpečí.“ Mei se zahleděla někam do dáli. V mysli jí tančily vzpomínky. „Pamatuji si, jak se její tvář pokaždé rozzářila, když věnovala péči své lodi. Každý den, když ji naváděla na otevřené moře, její duše zpívala.“ Meiin pohled se opět zaostřil na Chona. „Vzal bys jí to, jenom abys ji tu udržel déle?“ Chon Po upřeně zíral do svého šálku. „Strongbo se vydal za Li Li na můj příkaz a zemřel pro ni…“ „Řekla ti vůbec Li Li nebo Chen, jaká byla Boova poslední slova?“ Chon Po se znovu podíval na Mei, náhle bezradný a nervózní. „Ne,“ odpověděl. „Byl vděčný, že mohl cestovat společně s Li Li. Řekl, že byl osvícen. Že kdyby se to všechno mělo odehrát znovu, neučinil by jinak. Ničeho nelitoval.“ Chon Po s tou myšlenkou chvíli bojoval. „Je to skutečně pravda?“ „Oba dva, Li Li i Chen, mi řekli totéž. Nevěřím, že by lhali. Boova smrt jim zlomila srdce.“ Mei se natáhla a položila jednu zkřivenou packu na tu Chonovu. „Nemůžeš si Li Li k sobě připoutat proti její vůli, Po, to přece víš. Už dvakrát se ti postavila. Li Li je, kým je - je to bojovnice, stejně jako ty. Ta toulavost je naší součástí a náš domov na Shen-zin Su je toho svědectvím. Ale zároveň nikdy nepřestane být tvou dcerou. I kdyby se domů už nikdy nevrátila, není ti ztracená.“ „Jenom chci, aby byla v bezpečí,“ řekl Chon Po, zavíraje oči. „Najde si své vlastní bezpečí,“ odvětila Mei. „A své vlastní štěstí.“ Stránka 1 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.