Spojení 2

• DaveL
• 09.04.2011
• Fan Fiction

2. KAPITOLA - Pomsta Krále Lichů Před třinácti lety se nám podařilo zničit Onyxiana a jezdce jménem Ashan Lapart, který měl u sebe meč Frostmourne, dodnes ho hledáme po celém Azerothu, ale nedaří se nám jej nalézt, proto čekáme ve svých městech, které ještě nestačil zbourat a pak ho zničíme. Já jsem právě v Thunder Bluff jel výtahem nahoru spolu s Dairem, museli jsme donést poselství od Threka. Když jsme vše vyřídili jeli jsme dolů, kde na nás čekali naši koně. Nasedli jsme, já jsem poplácal koně a řekl jsem mu směr a jeli jsme zpět do Orgrimmaru. 28. října, Brill, Tirisfal Glades Fredrich, který právě četl čerstvé noviny se dozvěděl hroznou zprávu a proto noviny hodil do krbu a utíkal do stáje, kde čekal jeho tygr. Osedlal ho a jel do Undercity. Tygra nechal venku a honem běžel k výtahu, odkud pak šel rovnou za Ramirem. Když tam došel nesli Ramirovo tělo na nosítkách, celé přikryté. Fredrich se šel ihned zeptat co se stalo, ale lékaři nic neříkali. V jeho kanceláři zůstal on a poručík Mighty. Když lékaři neřekli nic zeptal se jeho, ale ten prý byl u kuchaře pro oběd. Fredrich utíkal zpět do Brillu, kde vyvěsil na místní kostel černou vlajku… 12:07, Orgrimmar Threk seděl pohodlně v křesle a rukou si držel hlavu. Přišli jsme k němu a ptali jsme se, co se stalo. On nám to řekl o Ramirovi. Pochopili jsme, i když jsme ho skoro vůbec neznali, vždyť jsme si hráli při bitvě na schovávanou. Threk nám oznámil, že pohřeb bude pozítří ať nikam nejezdíme ten den. Souhlasili jsme. Dair zůstal s Threkem a já jsem šel zatím domů, pozdravit matku a vyložit úlovky, cestou zpět jsem rybařil a sbíral bylinky, takže matka mě řekla, že zítra bude koprovka a ryba. Moc mě to nerozveselilo, a tak jsem jí řek, co se stalo, a ona, že tam pojedeme… 30. října, Brill, Tirisfal Glades Všichni jsme se v kostele posadili na oprášené lavice a čekali jsme. Skoro každý, včetně Threka šel k rakvi, která byla uprostřed kostela a udělal na ní křížek. Když odbylo půl třetí přišel kněz chvilku povídal a pak vyzval mě a Daira ať vezmeme rakev a doneseme jí na hřbitov. Šli jsme dlouhým průvodem, před námi byli kněz a hudebníci. Asi za pět minut jsme došli na místo a počkali jsme až Fredrich řekne svůj dlouhý proslov a pak jsme jí začaly pouštět do hrobu. Přitom mě ukápla kapička slzy přímo na kytky, které tam byly. Všichni se rozbrečeli a házeli k rakvi kytky. I moje matka jednu hodila. Když jsem se chystal také chodit někdo mě poklepal na rameno. Fredrich. Vyzval mě a Daira ať jdeme za ním. Když jsme došli k němu do domu řekl nám: ,,Předevčírem jsem poslal naší armádu do Icecrown Citadel ať jí zničí, bohužel se nikdo nevrátil.‘‘ ,,Kolik jich bylo?‘‘ zeptal jsem se. ,,Pět tisíc. Pět tisíc těch nejlepších vojáků.‘‘ odpověděl mi Fredrich. Zamyslel jsem se a řekl: ,,Co takhle se tam vydat všichni? Jako před třinácti lety i s Aliancí.‘‘ ,,Nevím od té doby se s nimi nebavíme a pokud vím Threk taky ne.‘‘ Tu se mezi nás propadl nekdo, spadl na nohy, měl na sobě plášť. ,,Kde je Ashan Lapart?‘‘ vykřikl a tu se za ním probořilo dalších šest blood elfů. Všichni jsme ztuhli. Tu si ten člověk sundal plášť a byl to orc. ,,Je mrtev.‘‘ řekl Fredrich a pohladil svůj meč co měl za opaskem, ale já jsem do něj strčil na znamení ať počká. ,,Co chcete?‘‘ zeptal jsem se. Orc vytáhl svoje dva meče a řekl: ,,Vás, vy jste ho zabili!‘‘ a rozběhl se proti mně a strčil do mě a já vyletěl oknem a on s nachystaným mečem mě zabodnout, ale naštěstí jsem uhnul a tak se jeho meč zapíchl do trávy. Rychle jsem vstal a vytáhl svůj meč. Stáli jsme tam proti sobě, zatímco Fredrich a Dair bojovali s blood elfy vevnitř. Vrhl se na mě a povalil mě na zem a já ho nohama přehodil přes sebe. Když jsem vstal bylo jeho tělo na zemi u stromu, do kterého asi narazil. Nehýbal se. Tu jsem pohlédl zpět do Fredrichova domu, taky měli dobojováno. Když jsem přišel zpět do domu řekl jsem: ,,Co byli zač?‘‘ ,,Asi jeho stoupenci.‘‘ řekl Dair a vytáhl z kapsy jednoho elfa papírek, kde byl podepsán Ashan Lapart. ,,Asi nás těch třináct let hledaly. A jak vidíme našli nás až teď. Ale to je jedno, jsou mrtvý a Ashan taky, akorát ta armáda mi dělá starosti.‘‘ řekl Fredrich a sklopil hlavu a šel uklidit ten nepořádek co tu ty blázni udělali, samozřejmě jejich těla uklidil taky, když zvedl židli sedl si na ní a já s Dairem jsme byli opření o dubový stůl. ,,Musíme se tam podívat!‘‘ řekl Dair a já jsem souhlasil. Fredrich po chvilce přemýšlení také souhlasil a řekl, že pojedeme hned zítra vzducholodí do Vengeance Landing, undeadské vesnice. Souhlasili jsme a pak jsme odešli spolu s Fredrichem zpátky k obřadu… 15:17, Undercity, kancelář Ramira Poručík Mighty sundal opatrně obraz nad Ramirovou židlí a strčil do díry ve zdi ruku. Vytáhl modrý klíč, celý studený, musel si vzít rukavice. Když ho nesl okolo stráží dal si ho do kapsy a nastoupil na výtah a pokračoval pryč z Undercity. Když přišel před zdi kapitálního města šel k věži, vyšplhal se až nahoru, klíčem ukázal na černou vlajku a ta se okamžitě proměnila v kus ledu a spadla dolů, ale on pokračoval ještě výš nahoru až došel nakonec věže a tu přijela vzducholoď… 31. října, 7:12, před Undercity Já a Dair jsme čekali na Fredricha před Undercity abychom pak rovnou nastoupili na vzducholoď a jeli do Vengeance Landing. Konečně už jede, na svém šavlozubém tygrovi. Zastavil těsně před námi a tygr prudce zařval až Dairovi sfoukl klobouk co měl na hlavě. Rychle ho sebral a oprášil. ,,Jdeme?‘‘ zeptal se Fredrich. ,,Můžeme vyrazit.‘‘ řekl jsem. A tak se Fredrich rozloučil se svým tygrem a vyrazili jsme na Brillovské přístaviště vzducholodí, byla to věž se třemi patry, byly od sebe asi dva metry a na každé stavěla jiná vzducholoď, naše byla ta předposlední. Když jsme se tam konečně vydrápali čekali jsme na ní. Uběhlo deset minut a ona nikde, má tu být za pět minut, nově se teď jezdí přes portály, takže z Undercity je to do Orgrimmaru asi dvě minutky a do Venegance Landing jen o trošku víc. Ale vzducholoď nikde. Dair pohlédl dolů a řekl: ,,Dole jsou kusy ledu!‘‘ Já s Fredrichem jsme se naklonili přes zábradlí a opravdu! Rychle jsme seběhli dolů. Dole jsme si kousky ledu už neprohlédly, rozpustili se. ,,Tohle je divné, jakoby Frostmourne tady byl, ale to není možné je v Icecrown Citadel…‘‘ řekl Fredrich a pohleděl na nebe. ,,Leda, že by jeden z těch vašich vojáků co náhodou přežil, ukradl Frostmourne a dostal se sem.‘‘ řekl Dair. Myšlenka to byla dobrá… 15:48, sídlo Arthase ,,Konečně už nebudu nikdy přimrzlý k tomu zatracenému trůnu, potřeboval jsem k tomu, ale malou maličkost.‘‘ chválil se Arthas a na něco šlápl. Mrtvý Stín. ,,Sakra!‘‘ zařval. ,,Řekl jsem vám ať to tělo nikam uklidíte!‘‘ Tu nastoupili vojáci celý v modrém, i oči modré, vypadali jako samotný Arthas a tělo odnesli. Arthas se pousmál a vytáhl Frostmourne a vysál duši z mušky, která kolem letěla a prudce spadla dolů. Arthas jí zašlápl. Tu nikdo řekl: ,,Pane, z Undercity se sem nikdo nedostane, z jejich vzducholodě zbyly jen střípky ledu.‘‘ ,,Výborně poručíku.‘‘ Pak na tu osobu ukázal Frostmournem a ta prudce spadla do ledu. Vysál z ní duši a znovu se pousmál… 1.listopadu, 10:26, Orgrimmar Když jsme se nedostali do Venegance Landing vyzkoušeli jsme vzducholoď nad tím a ta nás dostala do Orgrimmaru odkud jede jiná do Warsong Holdu, nebo do jeho trosek. Vzpomněl jsem si jak jsme tam tenkrát jeli a narazili jsme do zdi. Doufám, že se to nebude opakovat… Když jsme tam dorazili, museli jsme slézt asi dvě stě schodů, naše vzducholoď přistála na nejvyšším patře. Slezli jsme dolů a přivítala nás Lady Sylvanas, královna undeadů, Ramirova manželka. Fredrich před ní klekl na jedno koleno a něco zamumlal, udělali jsme to tedy po něm. Sylvanas ho objala se slzami v očích a on zašeptal: ,,Je mi to líto.‘‘ Když ho pustila ze svého objetí, zeptali jsme se kudy nejblíže do Dalaranu, tam se spojit přes tamější portály se Stromwindem a Exodarem a tím se s námi spojí i Aliance a my dobudeme Icecrown Citadel! Sylvanas nám řekla, že musíme do Dragonblightu a tam odtud na sever do Crystalsong Forest a v centru se nachází Dalaran. Tak jsem se tedy vydali na cestu… 2. listopadu, sídlo Arthase ,,Dobře, že jsme získali těch pět tisíc vojáků!‘‘ řekl Arthas a poplácal jednoho vojáka s modře svítivými oči po rameni. Tu jemu nikdo jiný poklepal na rameno. Arthas byl úplně stejný jako jeho nynější vojáci až na meč co držel v ruce a špičatou helmu, jakoby hlavu býka. Otočil se a byl to, světe div se, Ilidian Stromrage! Arthas instinktivně šáhl po Frostmournu a něžně ho pohladil ledovým prstem. Ilidian byl dřívější night elf, ale po zradě jeho druhu ho vyhnali a utopili a on strávil dva týdny na mořském dně, až teprve pak si všiml své nesmrtelnosti, jediné co ho dokáže zabít je Frostmourne, hned po vstupu na souš se začal měnit, jeho oči se proměnily jakoby v dlouhé šrámy které u vedly od nosu až skoro k jeho neuvěřitelně dlouhým uším, v jedné ruce držel meč se dvěma čepeli, kdyby si ho dal před obličej, jedna čepel by vedla doleva, druhá doprava. A ten stejný meč měl i v druhé ruce a jeho velká křídla! Arthas byl jeho příchodem překvapen, už jednou ho porazil, když hledal Frostmorune, tenkrát byl ještě člověk, nyní je nesmrtelný. Tak co tu chtěl? ,,Viděl jsem…‘‘ řekl a pokleknul před Arthasem, nadechl se a pokračoval: ,,Viděl jsem, jak jde skupinka o trollovi, undeadovi a night elfovi, byli na cestě do Dalaranu…‘‘ řekl a znovu se nadechl, aby mohl pokračovat: ,,Lady Sylvanas je tam poslala, ta žena toho krále undeadů!‘‘ Arthas vzdychl až jeho ledový dech dopadl na meče Ilidianovi, ten je hned otřel a uviděl se v lesku meče, přičemž mu na čepel spadla kapička slzy. Arthas ho chytl za bradu a řekl mu, že ho vrátí zpět, jestliže tu skupinku zničí. Ilidian Stromrage okamžitě souhlasil a Arthas, mocný král Lichů řekl: ,,Sapphyron ti může pomoct.‘‘ a ukázal na ledového draka, tomu nesvítili jen oči, protože byl z kostí, svítil celý. Ilidian ale nabídku odmítl. Řekl, že to zvládne sám… 20:07, Venomspite, Dragonblight ,,Další vesnice, kde potkáme moje druhy.‘‘ řekl Fredrich a ukázal před sebe na vesnici, nebyla velká, jen asi pět stánků a kostel. Všichni pracovali na opravu kostela, měl asi poškozené něco vevnitř, z venku vypadal dobře. Sotva jsme vešli, Dair si šel koupit šunku z divokého prasete, tedy doufal, že je to prase. Já a Fredrich jsme si šli odpočinout na vyhrazenou lavičku. ,,Kéž by tu byl můj tygr, ten by nás uvezl všechny a byly bychom tam raz dva!‘‘ řekl Fredrich a vytáhl si chleba s medem. Já jsem hodoval na opečené rybě, kterou jsem si chytil přímo ve Vengeance Landing. Tu si k nám sedl ještě Dair a jedl své maso. Tu k nám přišel jeden hodně starý undead a ptal se kam jedeme. Řekl jsem, že do Dalaranu. Stařík se poškrábal na hlavě a řekl: ,,Můžu Vás tam přemístit, mám k tomu tyto kameny.‘‘ a vytáhl z kapsy modré kameny, které jasně svítili. Souhlasili jsme. On dal kameny do jakéhosi útvaru, do nějž jsme si stoupli. Dair ještě měl kus masa a tak ho rychle snědl. Starý undead něco zaříkal a v tu ránu jsme byli pryč. Stařík vzal hůlku, kterou si opřel o lavičku a řekl: ,,To je divné, turistům a zvlášť trollům nikdy nechutnalo maso z místních trollů.‘‘ poté taky zmizel… 20:52, Orgrimmar ,,Co to je?‘‘ zakřičel Threk přes celý sál, aniž by se dotknul svého jídla. Kuchaři, hned nastoupili a odnesli to. Threk celý znechucený řekl, že už nemá hlad a šel do své kanceláře. Když tam vešel bylo vše rozházené, jeho stůl převrácený, prostě jakoby tu něco bouchlo a taky, že ano. Podíval se pod nohy, kde právě ležel dynamit, zbývalo ještě asi pět centimetrů knotu. Rychle na něj šlápl a tím ho uhasil. Zavřel dveře a proklínal, když tu dveře uletěli, stejně jako on a přistáli těsně vedle něho na stůl. Threk otevřel oči, zvedl se ze stolu a když se podíval do pracovny, všude byl led, místo dveří, tam byl ledovec. Poškrábal se na hlavě a odešel pryč… 21:11, Dalaran Sotva jsme se objevili v městě mocných mágů, seběhli se kolem lidé a počali na nás šahat a přitom něco říkali. Fredrich jim vysvětlil, že spěcháme a potřebujeme jít k hlavním portálům. Lidé ukázali směrem doleva a tam jsme se vydali. Došli jsme na místo, které bylo jaksi schované pod schody, asi kdyby nikdo město napadl tak ať můžou přiběhnout pomocníci z ostatních měst, v Orgrimmaru, už jsem taky jeden viděl ale byl jen do Blasted Lands a k Temnému portálu. Tady těch portálů bylo devět. Začali jsme přemýšlet do kterého se vydat. Když tu někdo proskočil portálem z Orgrimmaru a spadl tvrdě na dlaždičky. Dair ho rychle zvedl a světe div se, byl to Threk! Sotva se oklepal a my ho ošetřili vylíčil nám svůj příběh co zažil v Orgrimmaru. My jsme zůstali koukat všichni na tři, ne na jeho příběh, nýbrž na jeho modrou jizvu ve tvaru lebky na noze. Byla celá od krve a krev stékala až na chodník. Fredrich vzal svůj klobouk a utřel orkskému králi ránu. Jakmile tak učinil rána zmrzla, přičemž Threk ze sebe vydal zvuk bolesti a slzička mu ukápla přímo na botu. Chvíli jsme ho tam drželi za ruce, aby nespadl. Ale pak ta rána ve tvaru lebky začala hořet! Fredrich ji svým kloboukem díky bohu uhasil, ale rána pokračovala dál v krasojízdě. Znovu zmrzla pak zase hořela… Nakonec jsme Threka vzali do nemocnice, kde nám řekli, že je malá šance na jeho přežití, protože nic podobného nikdy neviděli. Fredrich si venku všiml kousku papírku. Přečetl nahlas, co bylo psáno: ,,Ashan Lapart.‘‘ ,,Co je zas tohle?‘‘ zeptal jsem se. Je tu ještě nikdo kdo mu slouží? Nebo spíš jeho pánovi? Ale kdo? V tom byl slyšet výstřel ze střelné zbraně. Rychle jsme se rozběhli směrem kde to bylo slyšet, tedy k radnici Dalaranu… 21:14, Arthasovo sídlo ,,Výborně!‘‘ řekl Arthas a poplácal jednoho vojáka po rameni, když mu řekl, že vypálil za trest svoji vesnici. Vojákovi ruce se změnili v pěst a když se Arthas otočil rychle na něj skočil, ovšem král Lichů ho přes sebe hodil a voják dopadl na tvrdý led. Arthas k němu přišel a řekl mu: ,,Ale, ale, nikdo se zlobí? Děti za zlobení bývají vždy potrestány!‘‘ a propíchl ho Frostmournem. Vojákovo tělo se zhroutilo k zemi, protože klečel. Arthas otřel svůj mocný meč o svůj plášť a vysál pomocí Frostmournu z vojáka všechnu jeho sílu, kterou měl. Začínal se stávat čím dál silnějším… 21:16, Dalaran Když jsme tam konečně doběhli, zjistili jsme, že se sem snaží dostat nějací jezdci na dracích, draci byli převážně žlutí, jen jeden byl červený, byl také mnohokrát větší než zbývajících tucet a tucet dalších. A měli střelné zbraně! Tu jeden drak vylétl výš a přímo vedle střechy domu, to byla naše příležitost! Fredrich běžel první do domu a honem po schodech nahoru, za ním jsem běžel já a Dair. Díky Bohu, schody vedly až na střechu. Fredich se rozběhl a skočil na draka. Jezdec rychle vytáhl svůj meč a Fredrich pohlédl do svého pouzdra: meč tam nebyl. Protivník ho nakopl a on spadl, naštěstí se chytl sedla. Když vylezl zpět nahoru jezdec se začal rozmachovat mečem, když už Fredrich nemohl zakopl o sedlo a sedl si tam na hýždě, přičemž drak začal trochu vyvádět, ale pořád letěl na místě, jen mával křídly. Jezdec nehodlal dále čekat, napřáhl se a… a tu se skácel k zemi přímo na stánek pod nimi. Fredrich se ohlédl na nás a všiml si Daira s lukem, usmál se. Ale jízda ještě neskončila, drak se rozletěl a Fredrich mu svým kapesním nožíčkem vypíchl oči, ať nic nevidí a nechá se vést jeho příkazy. Letěl s ním přímo na dalšího draka, z boku. Těsně před nárazem Fredrich vyskočil a dopadl na balkón, zatímco nahoře mezi draky začal boj, plivaly oheň do všech stran a několik dalších draků také strefili, tak začal boj všichni proti všem. Jen asi dva draci a ten červený zůstali v klidu a dál ničili město. Jednoho strefil Dair ze střechy lukem přímo do srdce a tak spadl drak přímo do fontány, která se rychle zabarvila červenou barvou. Druhý drak mířil na mě, naštěstí vedle, ale udělal díru na střeše na které jsme byli a já jsem se tam začal sklouzávat, chytal jsem se všeho co jsem mohl, Dair se snažil pro mě natáhnout, přeci jen dům byl pěkně vysoký. Když už jsem se držel jen levou rukou tu kolem mě prolétla kulka ze střelné zbraně a strefila draka do čela. Ten s jeho ohnivým výrazem v očích vyrazil k místu, odkud bylo vystřeleno, jezdec s ním nic nemohl udělat. Drak se ovšem nemohl vejít do díry do domu, kterou sám udělal a ocasem mě mlátil, tak jsem se pustil a chytl jsem se jeho ocasu, zhoupl jsem se a přistál na balkóně s mnoha kytkami. Pohlédl jsem skrze okno, kdo to tedy střelil. Fredrich! Rychle vzal ze stolu meč a propíchl draka přes bradu až do nosu. Drak začal prskat oheň když tu tam měl meč znovu, teď ale dál skoro u očí. A pak se skácel. Dostal šíp přímo do srdce. Fredrich to skoncoval i s jezdcem a já rozbil květináčem okno a skočil za ním. Dair přiběhl za námi po schodech. Hlasitě oddechoval, ale Fredrich jakoby říkal: Ještě není konec! A tak jsme vyrazili na posledního draka, ten se rychle blížil k místě, kde jsou portály a tak jsme přidali. Když jsme byli pod drakem Dair počal znovu střílet z luku, tentokrát do drakova břicha. Ten rychle dal hlavu k místu, kde krev stékala a počal na nás plivat oheň. Když byl tak pěkně skloněný, Fredrich toho využil a usekl mu hlavu. Ta se dokutálela a narazila do dřevěné lavičky. Tělo se mezitím zmítalo a nakonec spadlo přímo do stánku, přičemž zbylým krkem urazilo balkón a ten jej zasypal kamením. Oblak prachu se začal dostávat nahoru a tu mezi troskami vylezl stín- jezdec. Jezdec sundal plášť a byl tam… Ilidian Stormrage! V rukou držel své dvě šavle a řekl: ,,Rád jsem Vás poznal, jste velmi odvážní, jste hrdinové.‘‘ Hlasitě se nadechl a pokračoval: ,,A jako hrdinové také zemřete!‘‘ řekl a chytil Fredricha za krk přičemž mu zašeptal: ,,Ty jako první!‘‘ Tu Ilidianovi prošel tělem meč, Shadowmourne, meč který se nachází v Exodaru. Fredrich se rychle vyvlíknul, těsně předtím než se tělo skácelo… Světě div se za Fredrichem stála armáda Aliance! Řekli nám, že jim zmizela armáda v Icecrown, stejně jako Ramirovi. Jeden z Aliance nám řekl, že nejbližší spojenec ,,krále Lichů‘‘ byl poručík Mighty. Fredrich zůstal koukat stejně jako já a Dair. Slavný poručík, pomocník Ramira, celou dobu lhal o tom kdo je, byl to on, kdo poslal vojáky na Fredricha, aby to zatím skoncoval s Ramirem? O tuhle myšlenku jsem obohatil Daira i Fredricha a i ostatní přítomné a… počkat… Threk je v nemocnici… musím ho s tím taky obeznámit! Musím. Tak jsem se rozběhl k nemocnici… 3. Listopadu, 8:07, Sídlo Arthase ,,Další neschopný sloužit mi, bez toho aby ho nikdo zabil!‘‘ řekl Arthas když se díval do své kouzelné koule. ,,Dejte povolat Sapphyrona! Ten jim dá co proto. A víte co? Oživte Mightyho, ten jim provětrá paměť.‘‘ zakřičel Arthas přes celý svůj palác. Vojáci, tedy spíš kostry jen modré s modrým jádrem na levé straně hrudníku odvázali stejně tak vypadajícího draka a šli do hyení komnaty a vzali kostru Mightyho. Pak začali oživovat… 9:01, Nemocnice v Dalaranu Večer mě tam nechtěli pustit, ať přijdu ráno, otvírají v 9:00. Rychle jsem vyběhl po kamenných schodech nahoru do druhého patra a hledal pokoj číslo 17. Byl až na konci napravo. Utíkal jsem. Když jsem vešel Threk ležel v posteli. Sotva mě uviděl, zachraptil: ,,Saone!‘‘ a posadil se. Já si sedl na židli, která tam byla a řekl jsem Threkovi to o poručíku Mightymu. Threk řekl, že ho nikdo v Orgrimmaru napadl, že celá jeho kancelář byla plná ledu, tak odešel, ale za rohem si ho nikdo podal, nejspíš Ilidian, tak jsem řekl o Shadowmournu a o Alianci. Threk řekl: ,,Zítra mě propustí, pak půjdeme do Icecrown Citadely! A zabijeme krále Lichů!‘‘ Já jsem kývl, že ano. Když tu se otevřeli dveře a stála tam Lady Sylvanas! Přiběhla k Threkovi, políbila ho a řekla mi, že už musíme jít. Tak jsem tedy odešel. Threk seděl na posteli a díval se na nás. 9:22, Dalaran Šel jsem vedle Sylvanas a ptal jsem se jí kam to jdeme. Ona táhla svůj fialový plášť po zemi, pak ho zvedla a tu se jí odkryla kapuce. Nebyla to undeadka, byla to krvavá elfka! Ale její obličej byl zelený, oči červené. Vysvětlila mi co se jí stalo. Pak mi řekla: ,,Skoč do té studny.‘‘ řekla a ukázala na studnu. Přišli jsme k ní a nebylo vidět na dno. Jen asi pět metrů bylo něco fialového, nějaký kouř. ,,Dobře, skočím první.‘‘ řekla Sylvanas a skočila. Já za ní. Sotva jsem se dotkl fialového kouře ten mě odnesl jako mráček až dolů. Byly jsme v kanále! Lady Sylvnnas pokračovala a já šel vedle ní. Zahýbali jsme doprava, doleva, já bych zpět netrefil. Nakonec jsme sešli asi po pěti dřevených schodech a došli na místo. Byla to nevelká místnost uprostřed bylo kolečko z kamenných kostek a všude okolo byla voda, špinavá. Stály tam vůdci armád, Sylvanas, vůdce undeadů, Vol’jin vůdce trollů a obrazy Threka a Ramira. Pak tam ještě byl Cairne Bloodhoof, vůdce taurenů a alianční vůdci. Dohodli se, že na Icecrown Citadelu, se zaútočí dnes večer. Všichni souhlasili. Když tu spadl do vody jeden undead, předtím tu nebyl, asi přiběhl a řekl: ,,Má Lady… Undercity je zničené! Ale jen… jen Ruins of Lordareon… zbytek je naživu… král… Lichů to udělal... vzal si naše… katapulty až na zbývající tři… tady máte kouzlo, to je sem dostane...‘‘ V tu chvíli vydechl naposledy. Sylvannas brečela ale pak řekla: ,,Já ho zabiju! Zabiju krále Lichů!‘‘ 9:45, Brill Otevřela se hrobka a z ní vylezl Ramiro! A spoustu jiných zesnulých undeadů! ,,Vypalte Brill!‘‘ řekl Ramiro a odkašlal si. ,,Dnes všichni zemřou a já se stanu králem světa!!!‘‘ zakřičel přes celý Brill, který byl v plamenech. ,,Teď půjdeme pro katapulty a nejdřív to ukončíme s králem Lichů!‘‘ řekl a vyrazil spolu s pěti undeady do Undercity. 10:01, Dalaran Poručík Mighty letěl nad Dalaranem a Sapphyron začal plivat led, koho se dotkl z toho zbyla jen kostka ledu. Ale to nevěděl, že je tu celá armáda. Proto draka otočil a letěl pryč. Ale něco říkalo, že se vrátí… 10:09, někde nad Northrendem Sylvannas jela na žlutém drakovi, její vojáci na zelených, moc jich nebylo. Pak královna ukázala na citadelu: ,,To je ono! Dostaneme se tam tím oknem.‘‘ řekla a ukázala na velké skleněné okno, celé zmrzlé. Když byla u něj, zakryla si kapucou obličej a drak proletěl skrz. Pak přistál a skupinka začala hledat Arthase… 10:21, Alianční tábor před citadelou Takový rychlý přesun nikdo nečekal. Alianční tábor útočil na bránu zleva, my zprava. Alianční vůdce, Edwin Van Cleef, šel hrdě kolem všech stanů se svým mečem a štítem se znakem lva. Všichni volali, že to zvládnou. Plán na útok na večer se zrušil, kvůli Sylvanas. To Edwina patrně rozčilovalo. Když obešel všechny stany, se svojí armádou utíkali k bráně, kde čekali nějaké kostry a pustily se do boje… 10:37, tábor Hordy Threk seděl ve svém stanu a ani si nevšiml, že Aliance už vyrazila. Jeden z pozorovatelů ho na to upozornil a taky to, že viděli Sylvanas. Threk poslal mě s Dairem a Fredrichem jít za Sylvanas a zavolal nám draky. Pak jeho armáda vyrazila pomalu, rychleji to nešlo, po úzké cestičce z jejich tábora, tábor byl umístěn na takovém prudkém kopečku… 10:44, před bránou Edwin bojoval, jak to jen šlo, sekal a mlátil a tu nezbyla ani jedna kostra. Bylo slyšet troubení na roh. Tu bránu provalili obří trollové a smetli Alianci. Jeden se postavil před Edwina, napřáhl se, ale než mávl svou sekyrou skácel se na zem. Za ním stál Threk s mečem a boj začal… 10:59, uvnitř citadely Sylvannas Arthase našla a sváděla s ním boj, všichni její muži byli po smrti. My s Dairem jsme mezitím proletěli rozbitým oknem a šli dlouhou chodbou, přitom jsme poslouchali zvonění mečů. Tu zvonění ustalo a Sylvannas spadla bezmocně přímo před nás. Uvědomili jsme si co se asi teď stane. Před námi stál Lich King a my utíkali co to jen šlo, a on za námi, když tu něco uslyšel, otočil se a šel ven branou, kterou probourávali naši společníci… 11:12, před bránou Edwin volal: ,,Arthasi, pojď ven a bojuj! My se tě nebojíme!‘‘ Tu se brána otevřela, on přišel! Přišel k Edwinovi a řekl: ,,Vy se nebojíte? To by jste měli!‘‘ řekl ledovým hlasem a všechny obludy co zabili se oživili. ,,Dokončeme to!‘‘ zakřičel Threk a rozběhl se proti němu se svým mečem. Arthas jednou ranou meč přesekl a Threk spadl na zem. Pak z něj král Lichů vysál život. Vše jsme viděli seshora na dracích a letěly pryč, protože tenhle boj bychom prohráli. Ale on ještě neskončil. Edwin řekl: ,,Ty… zabiju tě!‘‘ Arthas mu odpověděl: ,,Tak pojď, dnes už to bude třetí vůdce, kterého zabiju!‘‘ Edwin si vzpomněl na Sylvanas… Tu těsně za ním přistál sud se zeleným obsahem a jeho vojáci byli okamžitě mrtvý, stejně tak i válečníci Threka. Jen pár jich uteklo, ale zbytek pořád zůstával. ,,Co?‘‘ řekl Arthas a pohlédl nahoru, kde viděl Ramira a čtyři katapulty. ,,Ty si zapomněl, co si udělal s našimi městy?‘‘ řekl Ramiro. Arthas vyslovil jediné slovo: ,,Sylvanas?‘‘ ,,ZA FORSAKENY ( zatracenci) !!!‘‘ zakřičel Ramiro a počal pálit. Celá armáda byla mrtvá, Edwin se naposledy podíval na slunce, ale to pro něj zhaslo. Arthas klečel v zeleném kouři, odpíchl se od Frostmournu a šel zpět do citadely. ,,Tohle… není… konec…‘‘ řekl Arthas těsně před tím, než se brána zavřela, ale zasekl jí ten sud, takže se úplně nezavřela. Ramiro se nahoře zasmál a odletěl na drakovi. My jsme letěli zpět, rovnou do citadely bránou, kudy šel Arthas. Přišli jsme na divné místo, všude samé sloupy a na levé straně schody a nahoře trůn, samozřejmě z ledu. Dole pod trůnem ležel Arthas, bez masky po levé ruce měl Frostmourne, po pravé helmu, která stále modře svítila. Tu se kolem něj objevil vír, točil se, on to nevnímal až pak z víru vystoupila postava. Arthas z lehu si sedl a chytl postavu za rameno, byl to duch a Arthas mu řekl: ,,Otče... je konec?‘‘ řekl a zhluboka dýchal, měl otravu krve na ten zelený kouř. Jeho otec řekl: ,,Žádný král nevládne napořád, můj synu.‘‘ Arthas se zhluboka nadechl a řekl: ,,Já… vidím…. Jen temnotu.‘‘ řekl a spadl ze sedu zpět na leh. Byl mrtev. Jeho otec mu zavřel oči. Pak tam někdo přišel. Tirion, bratr Edwina Van Cleefa Arthasův otec mu řekl: ,,Vždycky musí být Lich King!‘‘ a odletěl i s bílým vírem. Tirion přišel k helmě, zvedl ji a řekl: ,,Mám já nést toto břemeno?‘‘ Už jsme si chystali meče, když tu někdo zavolal: ,,Tirione!‘‘ Tirion pohlédl k trůnu a kdo tam neseděl! Bolvár. Celý z ohně, vše mu hořelo. ,,Máš v rukou něco co ti nepatří, bratře.‘‘ řekl Bolvár. ,,Pane Bože!‘‘ řekl Tirion. ,,On prohrál bitvu s Deathwingem.‘‘ zašeptal Tirion, věděl co to znamená, mocný drak bude brzy venku, zhluboka se nadechl a pak šel nahoru k němu. ,,Musíš to udělat! Nasaď mě tu moc!‘‘ řekl Bolvár. ,,Ne, bratře.‘‘ řekl Tirion a chystal se k odchodu, ale Bolvár za ním zakřičel: ,,Musíš, prosím. Svůj lid jsem ztratil i svůj život. Já jsem strážce Deathwinga, jsem mrtev, ale nemůžu umřít, tohle je pro mě poslední služba. Nemám tady na tom světě co dělat.‘‘ řekl Bolvár. Tirion se zhluboka nadechl a šel zpět ty tři schody. Helmu měl pořád v ruce. ,,Budeme na tebe pamatovat bratře.‘‘ řekl Tirion. ,, Musíte na mě zapomenout!‘‘ odpověděl mu Bolvár. Pak Bolvár zašeptal: ,,To co se teď stane, se nesmí nikdo jiný dozvědět…‘‘ Tirion přikývl nasadil mu helmu. V momentě Bolvár zmrzl v ledovou kostku, a zakřičel: ,,Jdi pryč a všem řekni, že tady zemřel Lich King i Bolvár!‘‘ Pak Bolvár zemřel. Už jsme se chystali po Tirionovi vystřelit, když tu bylo slyšet zařvání draka… Sapphyron… Tu Sapphyron provalil zeď a na něm seděl Poručík Mighty. Druhou zeď provalili naši spojenci. My jsme honem běželi k nim a Tirion běžel k Sapphyronovi, který ho chytl a mrštil s ním o zeď. U nás byl Vol’jin a Cairne Bloodhoof. Vůdce trollů se rozběhl i se svou zbylou armádou na Sapphyrona. Vol’jn obratně vyskočil na jeho ocas, po kterém vylezl až na jeho hlavu, cestou shodil Mightyho dolů a meč drakovi píchl rovnou do mozku. Drak se skácel. Dívali jsme se nahoru na Bolvára s helmou Lich Kinga. Tu bylo slyšet další zařvání draka. Všichni ztuhli. V momentě se sesypal trůn a sním i Bolvár, na kterého spadl jeden velký schod a rozdrtil helmu. Za trůnem byl Deathwing. Tento drak býval vězněm Bolvára a až Bolvár zemře, Deathwing, otec Onyxiana bude volný z vězení. To jsme teda nečekali. Fredrich zapískal a byly tu hned draci, sice malý oproti Deathwingovi, největšímu drakovi na světě, ale hlavně, že letěli. Díval jsem se kdo všechno žije. Vol’jin, Cairne Bloodhoof, Fredrich, Dair a pár vojáků, asi dvacet. Rychle jsme se vrátili do Orgrimmaru. 15:42, Orgrimmar Všichni oplakávali Threka a byla vyvěšena černá vlajka. Vedení Orgrimmaru se ujal Threkův syn. Teron. Neznal jsem ho, byl daleko mladší než já. Vedení Undercity připadlo Fredrichovi. Stejně tak i on dal černou vlajku do Undercity a pustil se do obnovení Brillu, jeho domovu, který Ramiro zničil. Všichni věděli, že teď na nás venku čeká něco mnohem horšího, než Onyxian, než Arthas, nýbrž Deathwing, mocný drak… <--- späť na 1. časť | | pokračovať na 3. časť --->

---

Naspäť do sekcie Povídky


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.