Úvod
Následující text je jakousi zpola recenzí, zpola mým pokusem o to nalákat vás na další kapitoly
Untamed Valley, neboť tato první je poněkud krátká a mnohým z vás možná bude připadat lehce o ničem. Nezoufejte, další kapitoly budou mít mnohdy i trojnásobnou délku a budou opravdu nabité akcí. Ve prospěch příběhu mluví snad i to, že jeho autorem je
Robert Brooks, který napsal také
Death from Above, povídku nepopiratelné kvality, která si zde na webu získala řadu příznivců.
Následující text je volným překladem
článku z joystiq.com. Článek nastiňuje základní fakta o povídce, její hlavní postavy a lehce naznačuje směřování děje. Povídka patří mezi tzv. Faction Stories, tedy povídky zabývající se jednotlivými frakcemi Mists of Pandaria.
The Untamed Valley se má soustředit na pandarenskou frakci
Tillers.
SPOILER - ZOBRAZ / SKRYJ
Poslední osoba, kterou bychom čekali v příběhu zabývajícím se frakcí Tillers (Rolníci), je Vindicator Maraad. A přesto tam je, doprovázen velitelkou Strážkyň Lyaliou, další alianční postavou, kterou jsme nějaký čas neviděli. Představa obrovského modrého tvora z jiného světa, jak rozmlouvá s bodrými a přízemními farmáři Halfhillu je poměrně zvláštní základ pro povídku. A přesto, jak dokazuje krátká povídka Blizzardu s názvem The Untamed Valley, to opravdu funguje, a to tím nejpřekvapivějším způsobem.
Povídka pochází z pera Roberta Brookse, autora Death From Above, a odehrává se po událostech Siege of Orgrimmar, konkrétně po Garroshově zajetí. Tento fakt vysvětluje, co vlastně dělá Maraad na Pandarii. Prorok Velen Pandarii navštívil v té době také, ale ten byl zaneprázdněn Garroshovým nadcházejícím soudem. A tento příběh není o Garroshi Hellscreamovi, nýbrž o tom, k čemu došlo v důsledku jeho uvěznění. Popisuje, co se stalo s jeho skalními přívrženci poté, co přišli o náčelníka, jehož by následovali.
To, že je Hellscream zajat, totiž neznamená, že se na Pandarii stále nenajdou loajální Kor’kron vojáci, rozběsnění Hellscreamovou porážkou, útočící na tábory Aliance i Hordy. Jeden z těchto stoupenců padne do zajetí Maraada a Lyalii. Na cestě do alianční základny v Krasarangu je však čeká menší oklika přes Údolí čtyř větrů (Valley of the Four Winds). Oba cestovatelé přijmou na jednu noc pohostinství Haohana Mudclawa, avšak zároveň se nepřestávají obávat o svého zajatce - očekávají totiž, že se někdo pokusí o jeho záchranu.
Co je na Untamed Valley zajímavé, není pouze téma společně s připomínkou, nakolik jsou duchové Pandarie silní. Můžeme zde cítit také podtext líčící, že ne všichni Rolníci jsou tak vřelí, jak je známe, nýbrž že někteří z nich nepřijímají cizince tak dobře jako jiní. Z povídky ale nejvýrazněji vyčnívá rozhovor v závěru příběhu. V několika krátkých odstavcích zde pandarenský farmář elegantně shrne vše, čím Aliance je a v čem skutečně spočívá její síla.
Nespoutané údolí
„Ani jeden z vás nepřežije noc,“ pravil ork.
Vindicator Maraad i velitelka Strážkyň Lyalia ho ignorovali. Podobné výhružky od něj slýchali každou noc už od chvíle, kdy padl do jejich zajetí. Lyalia prohrábla táborový oheň jednou ze svých měsíčních čepelí a přemístila jedno poleno. Oheň krátce zapraskal. Světelný záblesk se odrazil od Maraadova kladiva a po válečníkově zbroji se rozběhly fialové zářící paprsky.
„Noční elfka zemře první,“ pokračoval ork po pár minutách. „A ty se budeš dívat na to, jak umírá, draenei. To ti slibuji.“ Ork poposedl a okovy na jeho zápěstích jemně zacinkaly.
Maraad se ani neobtěžoval odpovědět. „Dnes by ses měla vyspat, Lyalio,“ prohlásil draenei.
„To ty také,“ odvětila. „Ale protože ty nemůžeš, nebudu ani já.“ Dokonce i když probouzela skomírající oheň, její oči pozorně těkaly po okolí a prozkoumávaly terén. „Kromě toho, dnes v noci je nějaký hovorný. Možná nám konečně prozradí své jméno.“ Krátce pohlédla na orka. „Ne? Jak ti to může ublížit, když nepřežijeme noc?“
Vězněný zelenokožec na ni beze slova hleděl.
„Jak chceš,“ řekla.
Slunce se vyhouplo nad horizont.
* * *
„Co přesně tím myslíš,“ zeptal se Haohan Mudclaw, „když říkáš ‚Až Bouře udeří, tak udeří pořádně‘?“
Hozenský farmář popobíhal podél cesty vinoucí se srdcem údolí a zatím se mu dařilo držet tempo s Haohanovým povozem. „Co jsi byl pryč, tak Bouře nemoct.“
„Nemoct co?“
Mung-Mung si zamával rukama před obličejem, jako když cítí něco nechutného. „Já u toho nechtít být, až z něho vyjít po třech dnech všechno, co on v sobě mít.“
„Skvělé,“ řekl Haohan. Poslední věc, kterou by se chtěl dnes zabývat, byl mushan se zácpou. „Přidej mu do žrádla olivový olej. To by ho mělo pročistit.“
Mung-Mung se otřásl. „To já udělat. Dva dny zpátky. Pořád nic.“
Haohan na něj nevěřícně pohlédl. „Krmil jsi ho olejem dva dny? A nepomohlo to?“ Také se otřásl.
Až Bouře udeří…
Další půl míle překonali mlčky. „Farmář Fung dorazit brzo, ty vědět. Už u tebe doma,“ ozval se pak Mung-Mung.
„Dobrá. Počkej,“ řekl Haohan a vrhl po něm podezřívavý pohled. „Na co myslíš?“
„Mung-Mung myslet, že ten starý bručoun být posedlý hnojiva.“
Haohan se široce zazubil. „A možná bude potřebovat čerstvé ingredience. To je ten nejlepší nápad, jaký jsem slyšel během posledních několika týdnů.“ Jeden problém byl tedy snad vyřešen. „Kdo je ještě u mě doma?“
„Lasičák.“ Tím myslel starého Hillpawa. Nebyl členem rady, ale byl Haohanův soused. „Gina.“ Haohanova dera.
„Ještě někdo?“
„Jen tihle,“ odpověděl Mung-Mung.
„Co je s Nanou a Minou a Tinou a Denem?“
„Pořád v Nefritový les.“
„Pořád?“ Haohan se zamračil. „Počítal jsem, že se dnes vrátí. Chtěl jsem mít na tomhle setkání všechny členy rady. A co Yoon?“
„Ten s nimi.“
„Ach tak.“ Haohan si konečně rozpomenul. Yoon na žádost Společenství rolníků* zamýšlel jakousi zakázku na dovoz potravin trpasličím zedníkům.
Slunce se dotklo otěží, když Haohan zatočil vpravo. Koně zamířili na cestu vedoucí k Mudclawovu pozemku. Mung-Mung dál hopkal vedle povozu, ale nahoru nevyskočil. Koním totiž nevěřil. Haohan by dal také spíše přednost tomu, aby jeho vůz táhli mushani, ale alianční proviantní důstojník** dole ve Lvím přístavišti*** mu výměnou za káru plnou mrkve nabídl dva zdravé koně, a takovou nabídku Mudclaw nemohl odmítnout. Kromě toho musel uznat, že koně se mnohem snáze ovládali. Dokonce i dobře trénovaný mushan míval občas tendenci dělat si, co se mu zachtělo.
Mung-Mung náhle vyběhl kupředu, vyšplhal na rozcestník a rozhlédl se do dáli. „Och och,“ ozvalo se.
„Co?“
„Poslouchat, šéfe.“
„Tvoje uši jsou lepší než moje,“ na to Haohan.
„Slyšet virmeny,“ řekl Mung-Mung.
Haohan si povzdechl. „Tak je pojďme odehnat, než někoho otráví k smrti.“
* Tillers' Union
* Quartermaster
*** Lion's Landing
Stránka 1 | Další ->Naposledy upravil/a Mordecay 10.09.2014 v 12:19:17.
Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš
Discord. Rádi vás uvidíme.
Diskuze
Muradin 19.07.2014 15:19
Super konečně další povídka a ještě k tomu The Untamed Valley. Valley of the Four Winds je pro mě úžasná lokace. Moc se mi líbí ta krásná jednoduchost. Povídka vypadá zajímavě. Vyzní to divně, ale líbí se mi, že řeší mushanovu zácpu Prostě je to takové přirozené.Moc díky za překlad. Těším se na další díl.
Rowente 18.07.2014 12:35
Super! Vypadá zajímavě
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit senebo
Zaregistrovat nový účet