Žezlo Pohyblivých písků

• Wellyn
• 06.07.2010
• Hlavní

Zeď Skarabů

Polední slunce upírá svůj spalující zrak na písky Silithu a stává se tichým svědkem dění kolem Zdi Skarabů. Před ohromnou stavbou se formují velké šiky útočníků.

Ohnivý kotouč dál putuje po obloze, avšak všem shromáždeným v poušti připadá, jako by se zastavil, aby na ně sesílal neúprosné vlny pekelného horka, dokud rozsáhlé armády nepadnou vyčerpáním.

Vprostřed neklidných vojsk stojí mladá temná elfka a tiše rozjímá. Její druzi k ní vzhlížejí s obdivem, někteří dokonce s velikou úctou. Ti ostatní, kteří se tu sešli – zástupci všech ras z dalekých krajů známého světa – na ni pohlížejí s předsudky, které doprovázejí kultury jejich národů. Přes to všechno, krvavé pouto mezi temnými elfy, trolly, taureny a dalšími rasami již trvá celá staletí.


Bez ohledu na příslušnost, všichni kdo se zde v tento den shromáždili, cítí k elfce jednu věc - respekt. Shiromar byla jako samotné slunce nad nimi – necitelná a neochvějná ve všem, čemu věřila. Tyto kvality jí sloužily již dlouhé měsíce předtím, dávajíc jí sílu i v situacích, které se zdály být předem ztracené. I ve chvílích, kdy už se jejich poslání zdálo být nekonečné a ostatní by se dávno vzdali, ona vytrvala.

Úspěšně se dostali přes strážce Jeskyní Času, bronzového draka a Bloodlorda, následně přes mnohá hnízda zuřivého hmyzu – zde nalezli úlomky krystalů spolu s jejich ochránci – prastarými draky. Žádný z nich se nevzdal lehce, ale nátlak, důvtip a nezřídka i přímé násilí napomohly splnění úkolu.

A to všechno jen pro jediný předmět, který nyní Shiromar třímala ve svých rukou - Žezlo Pohyblivých Písků, vytvořený znovu po tisících letech.

Všechny cesty nakonec vedou sem, do Silithu, k samotným branám Zdi Skarabů. Na místo, kde bylo Žezlo zničeno.

Shiromar Vzhlédla k nebi a zavzpomínala na časy, kdy bylo slunce zastíněno draky, kdy Qiraji a silithidé zaplavovali legie temných elfů zdánlivě nekonečnými vlnami útoků. Na časy, kdy z naděje zbyl jen stín. Už se zdálo, že nikdo nepřežije ty strašlivé měsíce, ale nakonec tu stojí, přímo před svatou bariérou, která chránila jejich životy celé roky během Války Pohyblivých Písků…

Fandral Staghelm a Valstann Staghelm

Fandral Staghelm vedl hlavní útok se svým synem Valstannem po boku. Pro postup si zvolili rozlehlou rokli, aby byli po bocích chráněni proti nekonečným přílivům silithidů. Jen kousek za hlavní linií byla Shiromar, metala svá útočná kouzla, jak jen jí to magické síly dovolovaly.

Probojovali si cestu až k samotnému ústí rokliny. Fandral s Valstannem obklopeni řadou bojem zocelených sentinelů drtili nepřítele, zatímco strážci, kněžky a druidi v zadních řadách s neutuchající vervou léčili své bojovníky vpředu. Zdálo se, že každou vlnu silithidů, které zabili, nahradila nová, stokrát početnější. Už uplynulo několik dní od chvíle, kdy se objevily první zprávy o nájezdech silithidů – od chvíle, kdy Fandral poprvé zatroubil k boji.

Kněžka Shiromar i její druhové si obnovili dostatek energie, aby na svou stranu mohli přivolat přízeň bohyně Elune a nyní už jen sledovali, jak kužel oslnivého světla z nebes spaluje hmyzí roje blokující ústí rokle.


Náhle naplnil vzduch hluboký bzučivý zvuk. Jeden po druhém se létající hmyzí útočníci usídlili na převisech po stranách rokle,zasypávajíc léčící druidy v zadních řadách svými ničivými útoky.

Fandral Staghelm zavelel k přesunu do volného prostoru mimo rokli a celá armáda se začala pomalu přesouvat na místa pokrytá mrtvými hmyzími těly. Vzduch nad nimi ožil vířením křídel létajících Qiraji – ti se neustále snášeli dolů, aby své nepřátele zasáhli ostrými spáry. Fandral se snažil hmyz zatlačit co nejdál, aby se podpůrné jednotky mohly přeskupit a znovu nabrat sílu.

Rejaxx

Když Shiromar z dáli sledovala roklinu, uviděla hejna pozemních Qiraji, kterak se jako velká vlna mravenců přelévají přes hřeben. Pak se jí před očima objevilo něco neuvěřitelného – vysoká obludnost kymácející se mezi brouky, švihající kolem sebe klepety zakončenými končetinami a křičící na menší hmyz své rozkazy.

Mezi štěbetáním a bzučením, které hmyz vydával, zaslechla Shiromar jeden stále se opakující zvuk – v přítomnosti jejich velkého velitele kňučeli brouci dokola slovo „Rejaxx, Rejaxx…“

Ačkoliv Shiromar řeči toho hmyzu nerozuměla, zajímalo jí, co ten výraz znamená. Mohlo se jednat o jméno jejich velitele?

Jak se další vlna Qiraji přiblížila, ozvalo se troubení rohu - z východu i západu zaútočili na planinu velké skupiny temných elfů. S křikem, při kterém tuhla krev v žilách, se Fandral s Valstannem probojovávali přímo do samotného srdce velkého roje. Bitevní pole se teď rozdělilo na dvě části a přicházející bojovníci se do nich automaticky rozdělili.

Shiromar byla skálopevně přesvědčená, že její armády musí zvítězit, ale jak se stíny prodlužovaly a na celé místo padal závoj noci, bitva stále ne a ne skončit. Někde vprostřed celého bojiště čelili Fandral s Valstannem hmyzímu generálovi v zoufalé snaze ukončit co nejrychleji jeho život.

Když Shiromar jen tak tak odrazila několik útoků od létajících Qiraji, letmo pohlédla na vysokého hmyzího generála, bojujícího s otcem a synem. Počty broučích bojovníků se tenčily a generál si to musel uvědomovat. Mávnutím svého pařátu proto zavelel k ústupu a během chvíle zmizel v roklině, kde ho zahlédli prvně. Zbytky hmyzí armády pak byly bez jeho velení rychle pokořeny.

Toho večera rozbili elfové tábor, rozdělili hlídky a unavení bojovníci si konečně mohli dopřát zasloužený odpočinek. Fandral věděl, že hrozba Qiraji ještě nebyla úplně zažehnána a očekával také, že se nové boje rozhoří s příchodem rána. Shiromar tu noc spala jen pár krátkých chvil - ačkoliv byla teď poušť úplně tichá, v uších jí stále znělo hřmění předchozí bitvy.

S novým ránem se vojska znovu sešikovala a vydala se směrem k ústí rokle, tam je ale očekával jen děsivý klid. Shiromar pozorně sledovala horizont, ale po Qiraji nebo silithidech nebylo ani památky. Když Fandral vydal rozkaz pro přesun do soutěsky, dostihl ho posel s děsivou zprávou – osada Southwind Village je pod útokem.

Fandral se rozhodl s armádou vrátit a pokusit se vesnici ochránit, i když si dobře uvědomoval, že tím nechá volnou cestu pro útok zbývajících Qiraji. Nikdo vlastně stále netušil, jak početná je hmyzí armáda a jestli už vůbec spatřili všechno, čím je mohl nepřítel překvapit.

Valstann správně odhadl otcovy myšlenky a nabídl mu, že povede část armády k Southwindu, zatímco on může zůstat u rokliny kvůli případnému útoku.
Shiromar stála dost blízko, takže mohla zaslechnout i zbytek konverzace, která se tam odehrála:
„Může to být past.“ rekl Fandral.
„Nemůžeme si dovolit riskovat další útok, otče.“ odpověděl Valstann. „Půjdu tam já a ochráním město ve tvém jménu. Brzy se vítězně vrátím, nemusíš se bát.“
Nakonec Fandral neochotně přikývl. „Mnohem větší radost budu mít, když se mi vrátíš živý.“
Valstann pod své vedení přesunul část armády a Fandral tiše sledoval jejich odjezd. Rozdělení vojska trochu zneklidnilo kněžku Shiromar, ale i ona chápala důležitost tohoto rozhodnutí.

Hnízdo Silithidů

Po několik následujících dnů sváděla Shiromar a její bojovníci vyčerpávající bitvu s dalšími silithidy, kteří se vlnu za vlnou hrnuli z podzemních hnízd, rozesetých v poušti. Po Qiraji však nebylo ani stopy. Kněžka začala mít neblahé tušení a raději nechtěla ani pomyslet, co se v tu chvíli děje v Southwindu. Bála se o osud Valstanna a jeho mužů. Několikrát za den, když se boje trochu uklidnily, sledovala Fandrala, kterak tiše pozoruje horizont, úzkostlivě očekávajíc návrat svého syna.

Třetího dne přesně v poledne, když slunce dosáhlo svého zenitu, se konečně objevili Qiraji. Jejich počty byly opět posíleny. Vzduch znovu naplnilo bzučení hmyzích křídel a přes okraj horizontu se hrnulo ohromné množství jejich válečníků. Rozestoupili se před Fandralem a ostatními jako stín obrovského mraku zakrývajícího slunce…a pak se zastavili.

A čekali.

Fandral zformoval své linie a sám stál vpředu vojsk, zatímco hejna létavců neustále kroužila na hlavami druidů v medvědích formách, čekajících co se bude dít. O moment později se oceán hmyzu rozestoupil, aby udělal cestu mohutnému generálu Qiraji, který ve svém pařátu držel zmrzačenou postavu. Prošel před hmyzí armádu, aby všichni mohli dobře vidět, že tělo, které drží, patří Valstannu Staghelmovi.

Pád Southwindu

Vojáci nevěřícně lapali po dechu a nechtěli tomu uvěřit. I Shiromar při tom pohledu bolelo u srdce. Jen Fandral stál tiše a bez hnutí, věděl že Southwind padl a obával se, že jeho syn už je možná mrtvý. Sám sebe proklínal, že nechal chlapce odejít a v jeho mysli se mísily pocity strachu, hněvu a beznaděje.
Náhle se Valstann v generálově pařátu pohnul a promluvil na něj, byl ale příliš daleko, než aby ho mohl někdo slyšet.

Fandral se v tu chvíli probral ze své strnulosti a vystřelil vpřed jako šíp, následován šiky temných elfů. Vzdálenost mezi ním a generálem však byla příliš velká… a ještě než Qirajský generál zareagoval, Shiromar věděla, že se k Valstannovi nedostane včas.

Generál obejmul Valstannovo zkrvavené tělo i druhým pařátem a oba pevně stiskl… když pak pařáty odtrhl od sebe, tělo mladého elfa dopadlo na zem, rozpůlené v pase.
Fandral zpomalil, klopýtnul a padl na kolena, nejbližší temní elfové se shromáždili kolem něj.
Když se do sebe obě znepřátelené armády konečně pustily, přišla od východu silná písečná bouře, přes kterou téměř nebylo vidět a bojovníci se v ní dusili. Shiromar cítila, že se v silném větru skoro nemůže pohybovat. Zakryla si oči, aby se chránila před pískem, v uších jí hučel vítr a smazával veškeré zvuky bitvy i křik jejích umírajících vojáku.

I skrze chaos, který nastal, spatřila obrovitý mlhavý stín Qirajského generála. Byl jen kousek od ní. Svými ostrými pařáty se prosekával temnými elfy jako kosa při sklizni obilí. Pak zaslechla Fandrala, jeho hlas se jako duch nesl bitevním polem a velel k ústupu.

Mnoho následujících věcí se zdálo stát velmi rychle, i když ve skutečnosti trvaly několik dní - Fandral odvedl svá vojska ze Silithu, prošli horami a zastavili se až v kotlině Un'Gorského kráteru. Silithidé a Qiraji na ně během postupu stále doráželi a likvidovali každého, kdo se příliš opozdil nebo se odtrhl od hlavní skupiny.

Kráter Un'Goro: Fire Plume Ridge

Jakmile dosáhli Un'Gora, stala se zvláštní věc - mezi vojáky se dostala zpráva, že Qiraji ustoupili zpět, hned na hranicích s kráterem. Arch-Druid shromáždil zbytky vojska v centrální části kotliny, kde postavili tábor a opevnili se proti případným útokum. Žádné ale nepřišly, vojáci si konečně mohli odpočinout od bojů, útěků a umírání. Temní elfové ale utrpěli hořkou porážku a jednání Fandrala Staghelma se navždy změnilo.

Shiromar sledovala Fandrala, jak stojí nehybně na stráži a sleduje vrcholek místa zvaného Fire Plume Ridge. Z malého vulkanického jícnu za ním vycházela horká pára a jeho tvář ozařovala oranžová záře lávy tekoucí kolem. V jeho očích se odrážela děsivá muka – smutek, který poznají jen rodiče, kteří přežijí své děti.

Náhlý ústup Qiraji nedal kněžce Shiromar usnout. Čím více nad tím přemýšlela, tím více se jí vracela vzpomínka na legendy, které kolem kráteru kolovaly, legendy o prastarých časech, kdy byl kráter stvořen samotnými bohy. Možná nad touto zemí stále bdí. Snad je jejich požehnání dosud součástí země a ten hmyz se ho bojí.
Jedna věc byla ale jistá – jejich plánem už není nebylo pokořit záplavu hmyzí rasy…

Tanaris: Jeskyně Času (Caverns of Time)

Zdálo se, že Kalimdor bude navždy ztracen.

Válka Pohyblivých Písků pokračovala po dlouhé mučivé měsíce. Shiromar se dařilo přežívat bitvu za bitvou, ale vždy to byli elfové, kdo byli v obranné pozici, vždy stáli proti mohutné přesile a vždy byli také zatlačeni na ústup.

Vyčerpaný a zoufalý Fandral se pak rozhodl vyhledat pomoc u vyhýbavých bronzových draků. Ti nejdříve omítli, když ale potom Qiraji bezostyšně zaútočili na Jeskyně Času, jejich domov, rozhodli se prosby elfů vyslyšet.

Nozdormův potomek, Anachronos, svolal draky bronzové letky a vydal se podpořit elfy v boji proti dotírajícím Qiraji. Kampaň za znovuzískání vlády nad Silithem tak začala nanovo.

Ani s podporou mocných draků však nebyl boj tak jednoznačný, jak se mohlo zdát. Nedozírné počty Qiraji a silithidů jako by neměly konce. Anachronos se proto rozhodl přivolat na pomoc také potomky ostatních letek: Merithru, dítě Ysery ze zelené letky, Caelestrasze, dítě Alexstraszy od rudých draků a Arygose, potomka Malygose, vládce modré letky

Dračí Letky

Draci a okřídlené druhy Qiraji měřili své síly na bezmračné obloze nad Silithem, zatímco pozemní boje měli na starost temní elfové. Stále se však zdálo, že počty Qiraji, vyrážejících z písečných plání, jsou nekonečné.

Shiromar později zaslechla zkazky o tom, co draci viděli při přeletech nad prastarým městem, kde byli Qiraji spatřeni poprvé. Mnozí z jejího lidu se obávali ještě něčeho strašnějšího, co mohlo podzemí města skrývat.

Možná to bylo právě tohle zjištění, co popohnalo draky a Fandrala k naplánování jejich poslední zoufalé akce – aby udrželi Qiraji za branami města, vytvoří bariéru, která je v něm uvězní, dokud nevymyslí lepší lest.

S pomocí čtyř dračích letek byl započat finální útok na město. Shiromar kráčela za Fandralem, zatímco z nebe padala mrtvá těla okřídlených Qiraji. Vysoko nad nimi se draci vypořádávali s obrovskými hejny hmyzu. Draci a temní elfové postupovali jako jedna bytost a svou živou stěnou tlačili Qiraji zpět k městu Ahn'Qiraj.

Poblíž bran města se ale situace otočila a jediné co mohly společné síly draků a elfů dělat, byla snaha udržet své linie. Už nebylo možné nepřítele dát tlačit před sebou. Merithra, Caelestrasz a Arygos se proto rozhodli zaútočit shora na Qiraji ve městě a dát tak Anachronosovi, Fandralovi a zbývajícím druidům a kněžkám trochu času pro vytvoření magické bariéry.

A tak se tři draci se svými následovníky vrhli přímo mezi legie divokých Qiraji, v naději, že se neobětují nadarmo.

Za branami povolal Fandral své druidy, aby soustředili svou energii, zatímco Anachronos vytvářel očarovanou barikádu. Tři draci uvnitř města mezitím podlehli i se svými druhy drtivé přesile Qiraji, jejichž počty stále sílily.

Jak se před očima armád vytvářela bariéra, Shiromar zkoncentrovala svou energii, aby na ní povolala požehnání Elune. Z písku vystoupil kámen a kořeny, které vytvořily neproniknutelnou stěnu. I létající válečníci, co se pokoušeli přes bariéru přeletět, narazili na neviditelnou překážku.

Zbytek Qiraji, co zůstali vně města byl během chvíle rozdrcen. Povrch pouště kolem města byl pokryt mrtvými těly Qiraji, temných elfů i draků.

Anachronos si všiml skaraba, který cupital v písku pod jeho nohama. I Shiromar to stvoření pozorovala. Náhle skarab jakoby ztuhl, postavil se a pomalu se přeměnil na kovový gong. Z kamení kolem se pod gongem vytvořil nedaleko zapečetěného vchodu do města podstavec.

Žezlo Pohyblivých Písků

Velký drak pak sebral ze země useknutou končetinu jednoho ze svých padlých druhů a pomocí série zaříkávání jí přetvořil do tvaru žezla.

Řekl Fandralovi, že kdykoliv se bude nějaký smrtelník chtít dostat skrze magickou bariéru do prastarého města, stačí udeřit žezlem do gongu a brány se otevřou. Pak podal žezlo Arch-Druidovi.

Fandral pohlédl k zemi a v jeho tváři bylo možné spatřit opovržení. „Nechci už mít nic společného se Silithem, s Qiraji, a už vůbec ne se zatracenými draky!“ S těmi slovy mrštil Fandral kouzelným předmětem na magickou bránu, až se rozletěl ve spršce úlomků, pak odešel.
„Zničíš naše pouto jen kvůli své pýše?“ zeptal se ho drak.

Fandral se otočil. „ Duše mého syna tímto prázdným vítězstvím nenalezne klid, draku. Dostanu ho zpět. I kdyby to mělo trvat tisíce let, dostanu svého syna zpět!“ Pak se Fandral otočil, prošel kolem Shiromar a odešel…
Viděla ho nyní ve své mysli, jako by to bylo včera a ne tisíce let nazpět.

Všichni ze shromážděných Kalimdorských vojáku na ní nyní pohlíželi v tichém očekávání. Vydala se k podstavci a cestou míjela lidi, taureny, gnómy a trpaslíky, i trolly, rasy, proti kterým jejich druh dříve bojoval – nyní stáli bok po boku, aby zažehnali hrozbu Qiraji jednou provždy.

Shiromar

Shiromar stála pod schodištěm na podstavci a zhluboka se nadechla. Vystoupila na vrchol kamenného stupínku a jen na krátký okamžik zaváhala. Pak, jediným mocným máchnutím, udeřila žezlem do prastarého gongu…

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.