Antonidas

• Esperanta
• 18.09.2009
• Hrdinové

Historie

Mládí

Když se Antonidas stal učedníkem Kirin Tor, byl to pouhý obyčejný chlapec jako ostatní v jeho věku. Ale po několika krátkých letech studia v knihovnách Dalaranu si vysloužil status houževnatého studenta a učedníka. Díky tomu brzy předčil své vrstevníky, jejichž obdiv získal a stejně tak respekt starších. V pouhých dvanácti letech napsal hypotézu zamýšlející se nad důsledky cestování časem a byl za ni maximálně oceněn. Krátce na to, po rozhodnutí Vedoucí Rady, postoupil do pokročilého výcviku a dostal přístup do tajnějších zákoutí Dalaranské knihovny. Jak Antonidas pomalu dospíval a stával se starším, učil se a zdokonaloval své schopnosti. Jeho přirozený talent pro obrannou magii a moudrost z něj po čase udělal ideálního kandidáta na pozici tzv. Council of Six (mezi nimi za svého času i Kel'thuzad, Kael'thas Sunstrider, Krasus, ad.,…). Antonidas se neukázal jenom jako moudrým a spravedlivým vládcem, ale bylo v něm ještě mnohem víc. Pro radu a názor si k němu chodili i nejzkušenější mágové a Antonidas se stal jedním z nejváženějších čarodějů v Dalaranu. Když se vůdcové Dalaranu rozhodli poslat žáka za Medivhem, Antonidas byl mezi těmi, kteří toto rozhodnutí řekli Khadgarovi.

Druhá Válka a poté

Po první válce, kdy byl zničen Stormwind, se konalo zasedání v Lordaeronu, kam dorazili představitelé jednotlivých království a diskutovali o hrozbě invaze orků. Arcimág Antonidas se tohoto summitu, jménem Council of Six, účastnil také a slíbil věrnost a pomoc nově založené Alianci. Během války také sledoval vývoj mladého, ale velmi nadaného mága Khadgara, který byl během první války vyslán k Medivhovi, aby se stal jeho učněm. Po druhé válce povýšil Khadgara na hodnost arcimága a pověřil jej, aby se zúčastnil mise na Draenoru, světě za Temným portálem. Když probíhal další útok orků, kteří znovu otevřeli portál, hlavnímu rytíři smrti, Teronu Gorefiendovi, se podařilo dostat do Violet Citadely do archivu s nejcennějšími artefakty a pro Ner'zhula ukrást Oko Dalaranu. Během souboje, kterého se účastnil téměř celý Council of Six (Krasus, Kael'thas, Sathera,…), byla Sathera zabita při pokusu o záchranu Antonidase a rytíři smrti stejně utekli i s artefaktem na vrchol citadely a vzali do zaječích za pomoci Deathwinga a jeho černých draků. Tento útok oznámil Khadgarovi přes sen.

Letargie orků

Po druhé válce bylo mnoho orků chyceno a uvězněno do internačních táborů. Někteří z aliančních vůdců byli přesvědčeni, že by bylo nejlepší orky pozabíjet do jednoho, dokud jsou slabí a rozdělení, a katastrofa by se už nemusela opakovat. Ale ostatní pomalu docházeli k závěru, že by mohli být využiti jako otroci. Antonidas se pustil do několika hypotéz na toto téma a některé z nich publikoval, jako například: "The Causality of War: A Comprehensive Study on Orc Lassitude" („Příčina války: Komplexní studie únavy orků“) "The Contrast of Orc Tradition, Sociology, and Psychological Practices from Before and After the Second War." ("Kontrast tradice Orků, sociologie a psychologické postupy z před a po druhé válce") "Empirical Study on the Formulation and History of High Profile Fel Magics, and their Relation to the Orc Race." ("Empirické studie o formulaci a dějiny Zkažené magie a její účinky na orkskou rasu“) Z toho mála co se Antonidasovi podařilo prozkoumat z orkské historie, se dozvěděl, že orkové byli pod vlivem démonů a jejich magie po celé generace. Začal spekulovat o tom, že orkové byli těmito silami zkaženi ještě před příchodem na Azeroth. Bylo zřejmé, že poté, co se napili zkažené krve démonů, získali nepřirozeně velkou sílu, vytrvalost a agresivitu. Antonidas se domníval, že orkská letargie ve skutečnosti není žádná nemoc ale dlouhodobé odtržení od magie warlocků, která z nich učinila krvežíznivé bestie. Přestože byly příznaky zjevné, Antonidas nemohl najít lék na současný stav. Mnoho z jeho kolegů a také představitelů Aliance argumentovalo, že hledání léku by byla jen ztráta času. Antonidas celou debatu ukončil tím, že jediný orkský lék by měl být duchovního charakteru.

Po Druhé Válce

Antonidas zastával pozici jako jeden ze čtyř porotců během soudu Tiriona Fordringa v Stratholmu. Když Arthas a Kael dorazili do Dalaranu současně, Antonidas ich pozval na večeři na počest když je má oba ve městě. Během večeře Antonidas hovořil o letargii orků.

Destrukce Dalaranu

Navzdory tomu, že byl Antonidas mocným mágem, stáří dožene každého. Jeho zdravotní stav mu nedovoloval trávit tolik času mimo město, a tak jeho nadaná studentka Jaina Proudmoore byla jeho očima a ušima ve světě tam venku. Těšil se na den, kdy veškerou moc předá Jaině, protože cítil, jak mocným mágem by se mohla stát. Když si jeden ze Šestky, Kel'thuzad, začal nebezpečně zahrávat s temným uměním nekromancie, Antonidas byl nucen pro pověst i bezpečnost města svého kolegu vykázat z Dalaranu. A pak přišly ty pravé problémy. Antonidase, stejně jako mnoho významných osobností v Alianci, navštívil tajemný Prorok se zprávou, že invaze začala. I když Antonidas vyslechl zprávu o nezvratné zkáze Lordaeronu, Antonidas nebyl s to cizinci věřit a už vůbec ne poslechnout jeho radu vydat se kamsi na západ přes moře. Nutno mu ke cti však přičíst, že zaměřil pozornost na mor valící se před sever. Jako jeden z mnoha z Kirin Tor věděl, že tato hrozba by měla být brána vážně. I přes remcání aliančních úředníků uzavřel brány města a vyhlásil přísnou karanténu. Několik dní studoval tu nákazu a zjistil její cíl. Nákaza měla zabít a oživit lidí. Přesvědčil se, když použil nákazu na mrtvolu, která následně ožila. Poslal Jainu, aby celou záležitost prošetřila společně s princem Arthasem Menethilem. Jejich cesty se však rozdělily ve chvíli, kdy se Arthas rozhodl kvůli nákaze celé město Stratholme zničit. Poté odplul do Northrendu vykonat pomstu, odkud se vrátil jako přisluhovač Krále lichů. Antonidas pokračoval ve studiu morové nákazy z dálky, až se Pohroma objevila u jeho prahu. Vedl ji Arthas a Kel'thuzad, kteří si nárokovali Knihu Medivha, Posledního Strážce. Ale protože Antonidas je Antonidas, slušně prohlásil, že se na Arthasův příchod patřičně připravil a vykouzlil kolem města magickou bariéru, kterou nemohl projít žádný nemrtvý bez „újmy na zdraví“. To však Arthase nezastavilo a vedl tak své služebníky do Dalaranu i přes tuto skutečnost. Šel hlouběji a hlouběji, až se dostal až k samotnému arcimágovi a toho chladnokrevně zavraždil. Jeho smrt rozptýlila ochrannou auru kolem města a Pohroma díky tomu ukořistila poslední artefakt, který jí doposud bránil zprostředkovat Plamenné Legii opětovný přístup na Azeroth.V době své smrti bylo Antonidasovi 72 let. Ačkoliv se všichni snažili Dalaran uchránit, město bylo krátce po smrti Antonidase zničeno generálem Plamenné Legie, Archimondem.

Antonidasův duch však i po zničení města setrvával v Dalaranu nějakou dobu. Když princ Kael'thas byl na útěku ze sklepení města, setkal se s Antonidasovým duchem a nakonec ho propustil a dopřál mu tak klid po mnoha měsících, kdy bloudil po zničeném městě mágů.

Wrath of the Lich King

Na Azerothu se na hrdiny a velké osobnosti nezapomíná. Stejně jako hrdinové expedice na Draenor mají své sochy ve Stromwindu, Jaina mu vystavěla památník v Dalaran na počest jednoho z největších arcimágů, který kdy žil. Když Jaina ukradla knihu z dalaranské knihovny, aby ovládla Focusing Iris, zjevila se Antonidasova tvář - kouzlo na ochranu - a varovala ji, ale ona ji i tak vzala. Také to byla slova Antonidase, které ji zastavili před zničením Orgrimmar. Stav není mezi živými Kde se nachází: pohřben v Dalaranu - Antonidas Memorial Frakce: Aliance, Kirin Tor Rasa: Člověk Postavení: Arcimág, bývalý vládce Dalaranu a Kirin Tor Povolání: Mage

Trivia

• Antonidas je autorom sochy Khadgara v Stormwinde.
• Zomrel vo veku 71.
• Pôvodná farba Antonidasových vlasov bola hnedá. Zosvetleli mu, keď sa orkovia vrátili.
• Antonidas dal Jaine svoju magickú palicu, ktorú napríklad použila na Ostrove Hromu.
• Antonidas' Silver Coin sa dá uloviť z Dalaranskej fontány.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.