Charge of the Aspects, 5. kapitola

• Bellatrix
• 19.02.2012
• Oficiální literatura

Alexstrasza zastihla Věčného pohrouženého v čekání. Stál nehybně na vrcholu hory. Zde, v této vzdálenosti od šamanských a druidských táborů, na sebe Strážkyně života vzala svou dračí podobu. Bylo příjemné moci opět roztáhnout křídla poté, co strávila takovou dobu ve svém elfím těle. Jakmile přistála po boku bronzového Aspekta, pověděla mu o plánu Ysery a Kalecgose ohledně Duše draka a o roli, kterou měl sehrát on sám. Strážkyně života předpokládala, že ji Nozdormu odmítne, a nehodlala ho kvůli tomu nijak zpovídat; Nozdormu však byl mnohem zamlklejší, než Alexstrasza očekávala. „Duše draka...“ promluvil Nozdormu. „Byly chvíle, kdy jsssem ssse chtěl vrátit a napravit ten den. Zachránit Malygosssovu letku... a ušetřit násss všechny od tohoto hrozného osudu.“ Věčný si povzdechl, ale ani na vteřinu neodtrhl zrak od obzoru. „A kdybych to měl učinit, ničím bych ssse nelišil od dračí letky nekonečna... a sssvého budoucího já.“ „Lišil by ses víc, než si vůbec dokážeš představit,“ odvětila Alexstrasza. „Eonar mě učinila strážkyní života. Když se otevřelo téma Duše draka, tázala jsem se sama sebe, jak mohu plnit svou povinnost, když navrátím do existence nejničivější zbraň, jaká kdy byla vytvořena.“ „A přesto tak chceššš učinit,“ podotkl Nozdormu. „Ano. Protože pokud chci chránit život, jednou nadejde chvíle, kdy budu muset zničit to, co chce veškerý život ukončit...“ Strážkyně života dlouhé hodiny přemítala nad Duší draka i nad nepředstavitelným utrpením, které v průběhu historie artefakt způsobil ne jen jí a její letce, ale i dalším stvořením. Nakonec dospěla ke konečné myšlence: žádná cena nebyla příliš vysoká, pokud šlo o zachování světa. „Nemohu tě nutit udělat něco, co nepovažuješ za správné,“ řekla Alexstrasza. „Ale polož si sám tuto otázku: daroval ti Aman’Thul vládu nad časem jen proto, abys teď sledoval, jak bude tento svět umírat?“ „Tato budoucnossst, obývaná dračí letkou nekonečna, pokud bych ssse měl do ní vydat...“ Nozdormu se odmlčel. Z Věčného sálaly obavy a strach. Strážkyně života cítila, že bronzového Aspekta trápilo ještě něco jiného kromě stavu časových proudů. I tak už ale po Nozdormovi žádala příliš mnoho. Pokud nechtěl své obavy vyslovit nahlas, pak to bylo jeho rozhodnutí. Alexstrasza sklonila k Nozdormovi hlavu a jemně promluvila: „Každému z vás byl dán dar...“ „Každý z vás má nyní svou povinnost,“ dokončil Věčný bez váhání prastará slova. Šlo o poslední vzkaz Titánů Aspektům, připomínka toho, že přestože každý z nich byl jedinečný, jejich síly a vědomosti nikdy neměly být oddělené. Byli jako jeden. „Čas je tvým darem stejně jako život mým, ale co je naší povinností?“ řekla Alexstrasza. „Zachovat tento sssvět... za každou cenu. Zabránit Hodině sssoumraku,“ zašeptal Nozdormu. Věčný se odmlčel. Strážkyně života ho napodobila a také upřela zrak na horizont; srdce jí zaplavil zármutek. „Vrátil se někdo z tvých agentů?“ „Ne. Žádný ssse nevrátí. Přesto ssstále čekám. I já byl jednou ztracen v čase, dokud se mi nedossstalo pomoci od Thralla. Nyní jsssem však ztracen mimo časss.“ K Alexstraszině překvapení se bronzový Aspekt zasmál v jakémsi bolestném pobavení. Věčný se konečně odvrátil od horizontu a pohlédl na Alexstraszu. „Už příliššš dlouho jsem jen nečinně přihlížel. Máššš pravdu. Časss čekání již pominul.“ ***** Čtyři dračí Aspekti a Thrall se shromáždili v druidském obydlí na úpatí Nordrassilu. Ve vzduchu mezi nimi se vznášelo éterické zpodobnění Duše draka. Alexstrasza se zachvěla; určitým způsobem jí to připomnělo obřad provedený před tisíci lety, kterým artefakt posílili. Přestože šlo pouze o přesnou kopii zhotovenou Kalecgosem pomocí arkánové magie, zbraň v sobě nesla nepopiratelnou sílu. V bledém nafialovělém světle, které ze sebe Duše draka vyzařovala, si Aspekti povšimli, že jejich stíny se měňavě mihotaly mezi jejich současnými smrtelnými podobami a jejich skutečnými dračími těly. „Pokud máme zíssskat Duši draka, musssíme se nejprve vydat do budoucnosssti, již jsssem spatřil: na konec sssamotného času,“ promluvil Nozdormu. „Pokud ssse nám podaří zničit dračí letku nekonečna a jejího vůdce, kteří mají moc nad apokalypsou, časssové dráhy se znovu otevřou a dovolí nám dostat se do minulosssti a získat Duši draka zpět.“ „Ale jak může historie pokračovat, pokud bude Duše draka náhle vytržena z časových drah?“ zeptal se Thrall. Ork až doteď mlčky postával mezi ostatními Aspekty. Již učinil tolik, aby jim pomohl. Strážkyně života by mu ráda darovala klid, ale bylo nutné, aby opět riskoval svůj život pro záchranu Azerothu. „Časss není tak přímočarý, jak si mnozí myslí. Má letka na čas zastaví tok historie, aby ssse zmírnil dopad na minulost. Ale jednotu časssových drah jsssme schopni držet pohromadě jen po určitou dobu. Až budeme hotovi, vrátíme Duši draka zpět na mísssto, kam patří...“ „Co se týče místa, kam patří,“ ozval se Kalecgos, „je mnoho bodů v čase, odkud můžeme artefakt získat. Jeho vlastnictví se však již mnohokrát změnilo. Pokud má náš plán uspět, musíme tuto zbraň použít v její nejčistší formě. Jakmile Nozdormu otevře časové dráhy, vezmeme si Duši draka z doby, kdy byla vytvořena: z Války prastarých.“ „Tím vynecháme vlastníka,“ pravila Alexstrasza, načež pokynula směrem k Thrallovi. „Příteli.“ Kalecgos položil ruku na Thrallovo rameno. „Dle toho, co jsem zjistil, byl artefakt vytvořen takovým způsobem, že drak, který by ho použil, by byl roztrhán jeho silou. Nese v sobě bolest, která vede až k šílenství. Avšak krátkověká stvoření ho mohou využívat bez jakékoli újmy.“ „To, co po tobě žádáme, je velmi riskantní, Thralle.“ Yseřin melodický hlas zašuměl místností. „Jakmile bude Duše draka přenesena do současnosti, musíš ji dopravit na Wyrmrest Temple. Jde o místo veliké síly, propojené se Síní Aspektů, kde byl artefakt původně vyhotoven. Duše draka již bude naplněna mocí, avšak my do ní opět vneseme naše vlastní podstaty, čímž se stane ještě účinnější, než kdy byla... a také nestabilnější. Věz, že pokud se Deathwing dozví naše záměry, on a jeho přisluhovači se jistojistě vydají k chrámu a počkají si tam na tebe.“ „Nemám v úmyslu zpochybňovat vaši moudrost,“ řekl Thrall pokorně,“ ale ostatní rasy Azerothu také trpěly Deathwingovým hněvem. Mohli bychom shromáždit armádu smrtelných, jakou svět dosud nepoznal, a černého Aspekta rozdrtit. Nebyl by tento postup jednodušší?“ „I kdyby se Deathwingovi postavili všichni smrtelníci, nemělo by to nejmenší vliv,“ pravila Alexstrasza. „Byl totiž poznamenán temnou magií Starých bohů. Žádný fyzický útok, ať už by v sobě nesl jakoukoli sílu, mu nemůže nijak ublížit. Musí být... zničen. Jeho samotná podstata musí být rozrušena, a moc toto způsobit má pouze Duše draka.“ „Ale pouze pokud budeš stát po našem boku,“ dodal Kalec. „Artefakt byl vytvořen všemi čtyřmi Aspekty, ale Deathwing svou podstatu nikdy neposkytl. Pokud máme tuto zbraň použít k jeho poražení, musíme do ní vnést sílu Strážce země. Ty, Thralle, v sobě neseš část, přestože malou, právě jí: samotné podstaty Azerothu.“ „My sami nejsme schopni Duši draka použít,“ řekla Alexstrasza Thrallovi. „Tento úkol tedy připadá tobě... pokud budeš ochoten. Je to víc, než kolik bych se kdy odvážila po tobě žádat, obzvláště poté, co jsi riskoval svůj život, abys nás zachránil.“ „Je to pro mě ctí,“ řekl Thrall. „Mám však jednu prosbu. Smrtelná stvoření porazila Ragnarose, a před ním i krále Lichů a nespočet dalších hrozeb. Znovu a znovu jsme byli nápomocni v ochraně Azerothu. Vložili jsme do něj totéž, co vy. Při vší úctě, myslím, že tento plán má šanci na úspěch pouze s jejich pomocí.“ Nebylo pochyb, že Thrall má pravdu. Alexstrasza však doufala, že nebude muset ostatní smrtelníky zbytečně vystavovat nebezpečí. „Pokud je to jejich vůle, pak jsou vítáni.“ „Takoví se vždy najdou.“ Ork se usmál. „Svolám je.“ Poté, co Thrall odešel, se mezi Aspekty rozhostilo ticho. „Sužuje mě jedna otázka,“ řekl Kalec. „Pokud je naším cílem zabránit Hodině soumraku, pokud jsme k tomuto účelu skutečně byli Titány stvořeni, tak co se z nás poté stane?“ Místností zavanul chladný poryv větru, jako by chtěl zdůraznit Kalecova slova. Aspekt přešlápl na místě a rozhlédl se po ostatních. Všichni mlčky uvažovali nad touto tíživou otázkou. „Ano... Pokud dossstojíme našich povinností, jakou cenu budeme mít potom?“ přemítal Nozdormu. „Kvůli narušeným časovým drahám už ani já nessspatřím, co pro nás budoucnost chyssstá...“ „Vyústí naše činy v porážku... nebo ve vítězství?“ uvažovala Ysera. „Titáni pro nás jistě měli nějaký plán,“ prohlásil Kalecgos. „Magie, čas, život, příroda... ty budou existovat navěky. Je logické, že bychom je měli chránit věčně.“ Alexstrasza sledovala diskuzi mezi Yserou, Kalecem a Nozdormem, všechny jimi vyslovované naděje i obavy. Jejich cesta vpřed byla přímá, avšak po Hodině soumraku se halila do mlh nejistoty. Strážkyně života sama uzamkla svou úzkost pevně uvnitř sebe. Byla Dračí královnou, a pokud někdy existovala chvíle, kdy její druhové potřebovali, aby je vedla, bylo to právě teď. „Nikdo z nás nic neví jistě,“ řekla Alexstrasza; pozornost ostatních se obrátila k ní. „A i kdybychom to věděli, záleželo by na tom? Právě z tohoto důvodu jsme byli Titány vybráni. Nastal čas, abychom užili všechny obdivuhodné dary, kterými nás obdarovali.“ Strážkyně života uchopila za ruce dva vedle stojící Aspekty, Yseru a Kalecgose, a oni v odpověď spojili své ruce s Nozdormem. Jejich magie se promísila a nyní proudila každým z draků. Uklidňující energie tišila jejich napětí a naplňovala je pocitem neochvějného odhodlání. „Vydáme se do neznáma jako jeden,“ pravila Alexstrasza. „Tak, jak to bylo na počátku určeno.“ <- Předchozí | Stránka 5


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.