Death From Above, 3. kapitola

• Bellatrix
• 02.05.2014
• Oficiální literatura

Čtrnáctého dne svého života si Kil’ruk vysloužil císařovninu přízeň. Spolu se zbytkem roje shazoval Kil’ruk prstence na cimbuří, zatímco se vznášel v bezpečné vzdálenosti od všech útočníků. Pocit neužitečnosti však nepřestával nahlodávat jeho mysl, přestože se plně podvoloval císařovniným rozkazům a jed z jeho rukou pršel na nižší stvoření pod ním. Jeho síť byla jen zpola prázdná, když se vzduchem náhle rozlehly podivné zvuky - praskání a hluboké klokotavé chřestění, jako by se obrovský kmen stromu lámal v půli pod náporem vichřice. Kil’ruk byl zprvu zmaten. Tak zvláštní zvuk byl jeho sluchovému ústrojí dosud neznámý. O pouhý úder srdce později se po okolí rozlehly překvapené výkřiky bolesti a hrůzy. Pět letců na sever od něj se zřítilo z oblohy a vedle nich padaly rozervané kusy masa a křídel. Jiný mantid vedle něj začal poplašeně švitořit. Lukostřelci? Snad s vylepšenými luky? Při minulých nájezdech nikdy neznamenali žádnou velkou hrozbu. Kil’ruk několik chvil shlížel dolů, když tu spatřil podivný tvar na okraji ležení mogu. Z jeho perspektivy vypadal jako včelí plástev, ale když přiletěl blíž, zjistil Kil’ruk, že jde o několik spojených rour a trubek, které tvořily oválnou hromadu dosahující výšky mogu. Z otvorů stoupal bílý kouř. Mogu umístili hromadu na pojízdný mechanismus a namířili ji přímo na roj mantidů. K včelí plástvi neustále přibíhali otroci a plnými hrstmi plnili roury oblázky. Vzduchem se rozlehlo další zapraskání. Kil’ruk pochopil právě včas. * * * Xuexing nakrmil zbraň silou arkány jediným prudkým zážehem. PRÁSK. V zarachocení výstřelu se ztratily všechny ostatní zvuky a on na prsou ucítil otřes zpětného nárazu, silného jako rána kladivem. Zrak mu zastřel bílý dým. Nejasně viděl několik pandarenských otroků ležících nehybně na zemi před huatangem. Všichni pravděpodobně mrtví. Xuexing nečekal, až se mu odklidí z cesty. Alespoň to naučí ostatní, že musí být rychlejší. Jakmile se kouř rozptýlil, jasně se ukázalo, jaký měla zbraň účinek. První výstřel šel příliš do šíře a zabil jen pár letců na severním okraji roje, zato druhý zasáhl střed. Mantidí letci padali k zemi po tuctech. Někteří byli roztrhaní na kusy. Xuexing dokonce zahlédl jednoho, který stále svíral svoji síť; jeho křídla byla nehybná. Jen tři nebo čtyři letci z celého roje útok ustáli bez zranění a ti měli dost rozumu na to, aby se otočili a uprchli zpět do svých zemí, z Xuexingova dosahu. „Znovu nabít!“ zvolal Xuexing. Otroci plnili roury dalšími oblázky a malými kameny, které pěchovali dovnitř. Xuexing začal opatrně shromažďovat další energii, aby mohl znovu vypálit. Třetí výstřel nejspíš nebyl nutný, ale proč zbytečně riskovat? Zbraň fungovala lépe, než se mu kdy snilo. Oblohu nad jejich částí Hadova hřbetu vyčistily pouhé dvě salvy. Bohatě postačily. Budu muset poděkovat Zandalari, pomyslel si. Trollí vláda nad arkánou byla v porovnání s nadvládou mogu směšná a primitivní, avšak pozorování jejich technik podnítilo Xuexingovu představivost a rozvinulo ji do nečekaných směrů. Koho jiného mezi mogu by napadlo, že drobné kamínky, vyhnané arkánovou energií do neuvěřitelné rychlosti, dokážou napáchat takové škody? * * * Výkřiky raněných k němu doléhaly ze všech stran. Téměř celý roj byl zmasakrován. Kameny a oblázky si prorazily cestu desítkami a desítkami krunýřů. Letci padali bezmocně k zemi. Kil’ruk klesal s nimi, ale on nebyl bezmocný. Neumíral. Ponořil se do střemhlavého letu. Tak jako jestřáb. V ten okamžik, než včelí plástev vypálila, si Kil’ruk přitáhl síť k hrudi a křídla pevně přitiskl na záda. Prstence v jeho síti ho ochránily před nejhoršími údery kamenů. Zbytek oblázků jen neškodně prosvištěl kolem. Vítr kolem něj uháněl omamující rychlostí. Kil’ruk klesal, zatímco jeho srdce se vznášelo. Mogu potřetí nevypálili, jistě si museli myslet, že jsou všichni letci mrtví. Byl čas ukázat jim jejich chybu. „Vidíš mě, Císařovno?“ zašeptal Kil’ruk. Kvůli šoku z proběhnuvšího útoku zapomněl na její píseň, avšak nyní svou císařovnu opět slyšel, jak tiše pěje a žene zrozence roje vpřed. Slyšel snad v její písni náznak zármutku? Viděla, co nová zbraň mogu napáchala? Kil’ruk pustil síť. Zdálo se, že pomalu plachtí pryč. Roztáhl křídla právě tak, aby do nich zachytil jen trochu proudícího vzduchu. Bolelo to. Hrozilo, že vítr jeho křídla oderve. Tohle měl být jeho nejdelší ponor, než o jaký se kdy předtím pokusil. Možná bude padat ze svou set stop. Možná ze dvou set padesáti. „Dívej se, Císařovno.“ * * * „Všichni jsou mrtví!“ zvolal Xuexing. Opatrným pootočením zápěstí a uvolněním soustředění arkánová energie, kterou nastřádal, vyhasla a rozptýlila se. „Pochodujeme na sever!“ Sever znamenal Bránu zapadajícího slunce a místo, kde se soustředilo největší množství mantidů. Napřed zničí všechny letce, které tam najde, a potom… Na Xuexinga padl stín. A Xuexing měl sotva čas vzhlédnout, než se na něj snesl uširvoucí jekot mantidí zuřivosti. * * * Kil’ruk přistál s nohama na břiše jednoho z mogu. Pokusil se tvora probodnout předními končetinami, ale jeho dopad byl tak prudký, že mogu padl na záda a Kil’ruka to odhodilo pryč. Uklouzl po blátě a dokutálel se až k tenké látkové stěně blízkého stanu. V Kil’rukově hlavě se vynořila klidná myšlenka. Budu si muset procvičit přistání. Kil’ruk ze sebe setřásl omámení a vyskočil na nohy. Obklopovala ho nižší stvoření, ale jeho dramatické vtrhnutí na scénu je znervóznilo. Pandareni i saurokové instinktivně couvali. U Kil’rukových nohou ležela mrtvola pandarena. Nesla podivná zranění - zřejmě následek včelí plástve. Palba do vlastních řad. Opodál ležel zlomený meč. Chabá, laciná ocel. Jak žalostné. Kil’ruk zbraň přesto sebral. Na okamžik pro něj byla její váha neznámá a on si připadal neobratně. Pak si Kil’ruk rozpomenul na jestřába a na jeho spáry, jak jimi s ladnou přirozeností uchopil kořist. Teď už mám vlastní spár. Meč se v tu chvíli stal prodloužením jeho těla. Držet ho v ruce nebylo o nic podivnější než váha křídel na jeho zádech. Kil’ruk uslyšel ohlušující výbuch z cimbuří. Stejně jako nižší stvoření ustoupil do bezpečí. Ach ano. Má síť. Stále v ní bylo několik prstenců, když ji Kil’ruk při pádu upustil. Po dopadu na vrchol cimbuří všechny naráz explodovaly. Oblak jedovaté kyseliny se rychle rozšířil. Alespoň to na chvíli zdrží obránce Zdi. Kil’ruk mávl křídly a nechal se jimi pohánět kupředu, vstříc nižším stvořením stojícím poblíž včelí plástve. Jeho nový spár se v okamžení skropil krví. * * * Bylo to šílené. Mantidí letci nikdy nebojovali na zemi muž proti muži. Nysis zahulákal rozkaz k ostatním saurokům: obklíčit a zaútočit. I ti nejlepší mantidí bojovníci této taktice nakonec podlehli. A pokud mají pandarenští otroci dost rozumu, odklidí se jim z cesty. Pokud ne… Šílený letec skočil po prchajícím pandarenovi a rozerval mu břicho předníma nohama. Nysis zaútočil a jeho ocelová čepel zasvištěla; mantidí křídla však zabzučela a tvor se vznesl z jeho dosahu. Nysis zaváhal. Mantid se snesl k zemi a jediným sekem vykuchal jiného sauroka. Pak opět vyletěl vzhůru. Obklíčení tu nebude k ničemu. Ta potvora měla křídla. Ta myšlenka byla v Nysisově mysli jako led. Když ho nemohou obklíčit, co zmůžou? Mantid se naklonil nad umírajícího sauroka a Nysis se vrhl vpřed, aby zaútočil na jeho nechráněnou stranu. K jeho překvapení se však jeho úder střetl s další ocelí. Mantid sebral ze země druhou čepel - meč umírajícího sauroka. Letec zavířil a sekl oběma meči zaráz. Nysisovi se podařilo odrazit jen jeden z nich. Do hrudi se mu zakousl osten bolesti. Mantid se vrhl k dalším protivníkům a křičel u toho cosi o „císařovně“. Nysis se zhroutil k zemi a cítil, jak teplo jeho života vtéká do studeného bahna. Šílenství. * * * Tohle nemůže být skutečné. Xuexing mrštil další rozžhavenou střelu a opět minul. Tohle se nemůže dít. Mogu vedle něj klopýtl, když se mu stehno rozevřelo až na kost. Je to jenom jeden mantid! Letec se vznesl do vzduchu ve stejné chvíli, kdy Xuexing zemi pod ním zažehl plamenem. Nebyl čas na žádné finesy. Xuexing se přikrčil a spojil dlaně k sobě, sbíraje tolik energie, na kolik si jen troufl, nehledě na blízkost nového huatangu. Zbraň byla velmi citlivá. Na nadbytek energie mohla zareagovat velmi špatně, ale to byl problém, který hodlal řešit později. Teď… Mlask. Xuexing se překvapeně zadíval na ocel vyčnívající mu z hrudi. Mantid po něm mrštil jeden ze svých mečů. Tohle není skutečné, kvílela jeho mysl. Xuexing padl na všechny čtyři. Ne. Nenechá tohohle mantida přežít. Xuexing dál shromažďoval energii, i když se do jeho zraku počala vkrádat temnota. Praskající energie jako by prosákla samotným vzduchem kolem něj. Xuexing pozvedl třesoucí se, slábnoucí ruku k letci. * * * Praskající zvuk se rozlehl všude, nekontrolovaný a v plné síle. Výraz ve tváři umírajícího mogu řekl Kil’rukovi vše, co potřeboval vědět. Letec se bez váhání vznesl do vzduchu. Mogu, který se chystal naposledy vydechnout, ještě pozdvihl ruku ke Kil’rukovi. Těsně před tím, než stihl seslat kouzlo, ho však opustila poslední jiskra života. Stvoření ochablo. Energie, kterou mogu nashromáždil, se v okamžení vyhrnula do všech směrů. Včelí plástev se chvěla a třásla, aby se poté roztrhla v jediném oslepujícím záblesku jasného světla. Kil’ruk dál stoupal vzhůru, dokud ozvěny výbuchu neodezněly. Hluboko pod sebou viděl, že na okraji ležení mogu vypukl požár. Výbuch roztrhal na kusy stany i obránce. Podepsal se dokonce i na části Hadova hřbetu. Cokoli byla ta ohavná zbraň zač, zdála se být velmi nestabilní. A pro ty, kdo se ji snažili použít, zřejmě znamenala naprostou katastrofu. Kil’ruk si nepamatoval, že by byl někdy dřív zahlédl podobnou. Vraceje se k jantarovému kováři, povšiml si, že se něco změnilo. Císařovna pěla novou píseň. Pohleďte na naši moc, pravila. Pohleďte na naši sílu. Dívejte se, jak tábor nižších stvoření halí dým. Jejich nová zbraň je pryč a zničil ji jeden z mých vyvolených. „Císařovno?“ vydechl Kil’ruk. „Císařovno, dívala ses?“ Jeho tykadla se vzrušeně zavlnila. Císařovna zpívala o něm. Její vyvolený. Zrozenci roje na zemi k němu obraceli pohledy, když kolem nich prolétal. Obklopil ho roj letců a doprovázel ho k domovu. Pohleďte na můj hněv, snášející se z nebes, zpívala císařovna. Pohleďte na smrt, která patří mně a snáší se shůry. Pohleďte na Plenitele větru. Roj v posvátné bázni opakoval její slova. „Plenitel větru.“ „Císařovno,“ řekl Kil’ruk. Viděla ho. Plenitel větru. Kil’ruk se blížil ke Klaxxi’vess, když tu spatřil jestřába kroužícího poblíž stromu kypari. Byl to týž jestřáb, kterého zahlédl před několika dny. Kil’ruk se rozletěl k němu. Když ho pták spatřil, vrhl se k zemi. * * * Jestřáb chutná znamenitě, pomyslel si Kil’ruk o několik minut později. <- Předchozí | Stránka 3 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.