Genn Greymane - Lord of His Pack 12

• Bellatrix
• 08.09.2011
• Oficiální literatura

<- Předchozí | Stránka 12 | Další -> Gennovi se vybavila roztrhaná těla Hlídaček, která zahlédl, hned když vlezl do lodi. Hned si vzpomněl na jinou skupinu Hlídaček, ležící v kaluži krve v Gilneaském přístavu. Tyhle nezabila katastrofa, ale vojáci Opuštěných. Ti se pod vedením Sylvanas Windrunner spojili s worgenským kultem a společně přinesli Gilneasu zkázu. Genn s námořníky pospíchal rozpadající se chodbou dolů. Loď sebou prudce škubala a s každým trhnutím se víc a víc potápěla. Když narazili na těla Hlídaček, Genn se na okamžik zastavil. „Pořád dolů a pak doleva. Venku budou čekat čluny. Jděte!“ Ukázal směrem ke kajutě, kterou do lodi sám přišel. „Kajuta vaší ženy je ještě níž, těsně pod palubou. Hodně štěstí a tisíceré díky.“ Genn se pustil a klouzal dolů po stěně zakouřené chodby. Se zvláštním pocitem pozoroval, jak pod ním stoupá voda. „Pomoc!“ zaslechl náhle ženský hlas. Ihned věděl, že patří Mie. Natáhl ruku a zachytil se jakýchsi dveří. „Už jdu, lásko!“ Snažil se vydrápat k ní polozatopenou chodbou, do které okny stále přitékala další zpěněná voda. Přes všudypřítomný dým a poletující popel sotva viděl. „Genne!“ volala Mia. Slyšel ji přímo před sebou, stačilo, když nespadne dolů. „Vydrž! Nenechám tě tam!“ Jeho mysl znovu ochromovaly vzpomínky. Liamovo roztrhané tělo v jeho rukách, číše rachotící na podlaze velitelské místnosti, rozlité víno. Bojoval s nimi – ne, teď ne! Jakmile se mu podařilo pustit z hlavy minulost, jedinou ranou rozdrtil dveře před sebou a dostal se do kajuty. „Otče!“ chytila ho za ruku Tess, jeho krásná dcera. Za ní ležela Mia. Nohu měla ohnutou v nepřirozeném úhlu a celou oteklou. Musela být zlomená. „Máma... její noha... rozdrtilo jí to nohu! Nemohla jsem jí tu nechat... Když loď narazila, spadla na ní ta skříň a...“ „Utečte, oba, dokud je ještě čas. Nechte mě tady, prosím!“ „Nenecháme. Nikdy!“ Genn přiskočil k Mie a vzal ji do náručí, jak nejjemněji dokázal. Vykřikla bolestí, jak se jí zlomená noha znova ohnula. Ten zvuk Gennovi trhal srdce. „No tak, neboj se, lásko. Dostanu tě odsud, musíš být silná.“ Přestože ji noha neuvěřitelně bolela, povedlo se jí vykouzlit na tváři ten samý široký úsměv, kvůli kterému se do ní Genn zamiloval. Tehdy dávno, když se poprvé potkali na královském plese. „Tess, vlez mi na záda a pevně se drž. Musíme si pospíšit!“ Tess se ho chytila kolem krku a Genn se se silou, jakou v sobě už dlouho nepocítil, vrhnul do zakouřené chodby. Loď už se skoro potopila a všude kolem byla spousta vody. S vypětím sil se jednou rukou vytáhl nahoru, odkud přišel. „Honem tati, voda stoupá!“ Genn se raději nedíval dolů. Z jejího hlasu poznal, že stoupající voda je jim v patách a nepotřeboval to vidět na vlastní oči. <- Předchozí | Stránka 12 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.