Genn Greymane - Lord of His Pack 2

• Bellatrix
• 31.01.2011
• Oficiální literatura

<- Předchozí | Stránka 2 | Další -> Talarova vysoká postava byla oděna ve zdobené kožené zbroji a hedvábné róbě v barvě, kterou Genn dosud nespatřil: modrá či snad zelená, nedokázal říci která z nich. Ve druhé ruce držel hůl, z níž jako ozdoba visela překrásná pera. Genn se na kratičký okamžik podíval na nabízenou ruku. „Tenhle starý král nepotřebuje tvou ani ničí jinou pomoc, aby vstal z postele, Talare Oaktalone. Tohle stále ještě zvládnu sám.“ Postavil se na nohy, ale jeho záda náhle zachvátila čirá agónie. Talar si všiml, jak sebou Genn trhnul, a když znova promluvil, jen těžko skrýval frustraci. „Nepřicházím s dobrými zprávami, ctěný králi. Potřebujeme vás na palubě... Nebezpečí stále trvá!“ [odstavec] Na žulových zdech komnaty pro hosty v lordaeronském paláci se mihotalo světlo pochodní a vytvářelo na nich stínové obrazce. Genn a několik nejvlivnějších gilneaských šlechticů se na popud krále Terenase vydali na setkání azerothských vůdců. Uběhlo pouze několik hodin, co se dozvěděli o pádu Stormwindu a orkské Hordě, o zlých časech, které mohly nastat. Po formální večeři s ostatními králi se Genn vydal do svých komnat na poradu se svými krajany. A první sváry na sebe nenechaly dlouho čekat. „Pokud něco neuděláme, mohla by nám tihle proklatí zelení bastardi jednoho dne zabušit na brány, lorde Greymane. Do té Aliance bychom měli vstoupit. Musíme udělat vše, co je v našich silách, než se ty stvůry probojují přes ostatní království až k nám.“ Lord Crowley byl chytrý mladý muž, a přestože nebyl tak zběhlý v některých politických způsobech, mnoho lidí věřilo, že má před sebou zářivou budoucnost. Svůj argument přednesl společenstvu u stolu s horlivostí vídanou snad jen u Genna. „Zajisté, Crowley. Chápu tvé obavy. Chápu. Ale tihle... orkové... nebo jak se jim říká, se doteď ani nepřiblížili k našim zemím. Nebyla prolita jediná kapka gilneaské krve. Mé srdce krvácí pro Stormwind, pro prince Variana a toho hrdinu Lothara. Opravdu. Ale měl bych vystavit svůj lid stejnému osudu? Mám obětovat byť jen jediný gilneaský život kvůli něčemu co se nás netýká?“ promluvil Genn se zápalem. Tato situace byla něčím novým a cizím, ale Genn neměl pocit, že by orkové byli něco, s čím by Gilneané nedokázali udělat krátký proces. Koneckonců, byli to jenom primitivové. Nelidi. Stvůry. „Pane, jak jste nám líčil, ostatní jsou celí žhaví pomoci. Pokud se připojí Trollbane, Perenolde a ostatní, a my zůstaneme stranou, nedokážu si představit, jak se jim budeme moci vůbec podívat do očí,“ pokračoval Crowley. Genn chápal, proč ho lidé tak milovali. Dokázal do svých slov vložit jakousi zvláštní naléhavost. Nehrál o žádné politické body – byl to prostě muž, kterému záleželo na jeho lidech. A jakkoli byl pomýlený, Genn ho respektoval. Crowley zjevně nebyl schopen pochopit, kam až by je mohla jeho solidarita přivést. Neuvědomoval si, že v první řadě zodpovídá za své poddané. Byl prostě v roli šlechtice příliš nezkušený. „Nepamatuji si, že by můj otec kdy považoval směr, kterým tíhnou Lordareon, Stromgarde nebo Alterac, za klíčový pro náš národ. Jsou lidé silní, lorde Crowley, a lidé slabí. Tak to zkrátka je. My Gilneané jsme silní, a musíme se starat především o svou vlastní smečku.“ Teď už byli na jeho straně. Viděl, jak přikyvují. Viděl v jejich myslích představy prvních zpráv z fronty, plačících matek, které přišly o syny. Viděl, jak počítají, kolik životů by je Terenasův a Lotharův požadavek stál. <- Předchozí | Stránka 2 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.