Krkounův deník - 27. kapitola

• WitekCZ
• 05.08.2019
• Fan Fiction

Konec a šmitec

Začínám v Eastern Plaguelands v Light's Hope Chapel. Je tu pár questů, ale mě v tuto chvíli zajímá něco jiného. Vyrazil jsem na severozápad a na odbočce pokračoval na sever. Šipka nesla označení Quel'Thalas, a tak jsem byl zvědavý, jak vypadal průchod do země z následujícího datadisku. Nic zvláštního. Údolí bylo zataraseno spadlými stromy, takže se nedalo jít dál. Vrátil jsem se na hlavní cestu a pokračoval na západ, směrem k hořícímu městu Stratholme. S prvními obřími houbami jsem konečně spatřil, co jsem chtěl vidět. Naxxramas. Je tu a navíc se pomalu otáčí a pohybuje nad krajinou. Není tu ale příliš bezpečno. Kromě běžných zvířat musím dávat pozor na skupinky cca 10 bojovníků, kteří se také různě pohybují krajinou, a když mě zmerčí, tak mám na zmáčknutí Feign Death asi 1 vteřinu. Rozhodl jsem se, že tuhle zemi zatím opustím a budu pokračovat s questy v Burning Steppes.

Nasedl jsem na lítáka a přeletěl do Kargathu, kde jsem si vzal dva questy a vydal se přes Searing Gorge skrz Blackrock Mountain do Burning Steppes. Nejprve jsem chtěl najít kemp Flame Crest. Ale kudy jít, když tam žádná odbočka nevedla? Nakonec jsem to nějak proběhl, chvíli mě sice pronásledovali, ale dorazil jsem, označil si posledního lítáka a vzal si pár questů. Poté vyrazil na Dreadmaul Rock, kde jsem měl najít stopy po Sha'ni Proudtusk, kterou postrádal její manžel. Na vrcholu hory jsem však našel jen její ostatky. Její duch mi prozradil, jak zemřela. Ogři ji zajali, mučili a nakonec zabili. Jejich šéf Krom'Grul jí zaživa vytrhl nosní kroužek (svatební dar od jejího manžela) a nasadil si ho na prst. No uznejte sami, toho zmetka jsem musel najít a promluvit si s ním. Objevoval se střídavě v jedné ze tří jeskyní. Docela dlouho jsem na něj čekal. Využil jsem hunterský Track Humanoid, takže to bylo jednodušší. Když jsem se k němu probojoval, objevil se tu najednou jeden orc hunter, který přišel vlastně k hotovému. Nabídl jsem mu partu, aby mi ho nakonec ještě nesebral, a tak jsme to společně dokončili.

Následující quest, a vlastně všechny ostatní série questů v Burning Steppes, nakonec pokračovaly do úžasného a podle mého názoru doposud nepřekonaného dungeonu Blackrock Depths. Toto obrovské spletité bludiště, obsahující například opravdovou hospodu, arénu s diváky, školu, kapli a mnoho dalšího, fascinovalo většinu hráčů, ať hráli už ve vanille nebo později. Na každé místo, kromě závěrečných královských komnat, se lze dostat několika různými cestami, průchody, portály, odemykáním zamčených dveří a nebo splněním questů. Těsně před koncem dungeonu čeká na hráče další unikátní překvapení – vstup do raidu Molten Core. A závěrečný boj s Dagranem Thaurissanem je také velmi zvláštní, protože jeho těhotná družka Moira ho vytrvale léčí. Ovšem nesmí být při boji zabita, aby se splnil příslušný quest. Je to totiž dcera krále Ironforge Magniho Bronzebearda. Dagran ji prý "okouzlil", a tak se stala jeho ženou. A její syn Fernan je v podstatě jediným dědicem Ironforge i Thaurissanu současně, takže o něm v budoucnu ještě určitě uslyšíme.

Ale vraťme se zpět do Burning Steppes. Další dvě questové linie se soustředí jednak na hledání příčiny výskytu nebezpečných železných golemů, kterými chce Ragnaros ovládnout svět, a druhak na získání informací o jedné z trpasličích legend. Třetí questová linie, pro Tinkee Steamboil, byla ovšem nejzajímavější, ale i nejtěžší. Tinkee sestrojila Draco-Incarcinatrix 900, který umožňuje získat z draků speciální esenci. Bohužel funguje pouze na malé dráčky, na velmi malou vzdálenost a trvání kouzla je krátké. Ovšem když se podaří, že dráček s tímto kouzlem umře, objeví se v jeho mrtvole essence, která je pro Tinkee nesmírně důležitá. Malé dráčky zde hlídá velký elitní drak, takže jsem musel dávat pozor, abych mu nepadl do spárů. Po získání dostatečného počtu esencí chtěla Tinkee svůj přístroj zdokonalit, ale potřebovala k tomu několik speciálních věcí. Tak mě poslala za svým přítelem, inženýrem Felnokem, do Everlooku. Felnok měl vše potřebné, kromě osmi neporušených rohů z winterspringských chimér. Zde jsem se zasekl na dost dlouhou dobu, protože ty rohy vůbec nepadaly. Musel jsem jich zabít skutečně mnoho a v podstatě jsem na nich udělal půl levelu. Slavnostně jsem Felnokovi doručil osm rohů, on vyrobil balíček pro Tinkee a já se vydal zpět do Burning Steppes. Chyběl mi už jen kousíček do konce levelu a skutečně jsem splněním tohoto questu u Tinkee Steamboil získal level 60.

Ano, je to tak. Zde, zcela symbolicky, ve stínu hory Blackrock Mountain, končí Krkounova cesta za získáním maximálního levelu 60. Prošli jsme společně s petem Rypákem většinu zemí Azerothu. Zažili mnoho dobrodružství, mnohokrát to bylo, jak se říká, "o fous", mnohokrát to bylo na "já se na to vykašlu", ale nakonec jsme přeci jen dosáhli cíle. Dohrál jsem původní, nejtěžší verzi World of Warcraft na PvP serveru, což by se dalo interpretovat jako "dohrál jsem WoWko na nejvyšší úroveň". Sice mi to trvalo mnohem déle, než jsem původně předpokládal, ale snažil jsem si přitom hru maximálně užívat, číst si questy a pochopit, proč vlastně dělám, to co dělám. Chtěl jsem se už od začátku o toto své snažení podělit, a proto vznikl Krkounův deník. Nakonec mě právě tohle popisování svých příhod a přijímání podpory, komentářů a "lajků" fakticky dohnalo k tomu, že jsem to dokončil. Chtěl bych vám všem za to moc poděkovat. Bez vás bych to asi dávno vzdal.

Pokud se vám Krkounův deník líbí, můžete sledovat autora na Facebooku.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.