Prophet's Lesson, 6. kapitola

• Bellatrix
• 06.11.2013
• Oficiální literatura

Démonické ohně a roztříštěné světy se hnaly skrz černé nebe beze sluncí i měsíců. Veškerá vesmírná světla vyhasla, jako když svíčky v chrámu sfoukne chladný polibek větru. Přesto to však nebyla neexistence jakéhokoli světla, co Anduina znepokojovalo: bylo to ticho. Živoucí vesmír by neměl - nemohl být - tak tichý. První myšlenka, která vstoupila do jeho mysli, zatímco přihlížel konci světa, byla, že už nikdy nespatří svého otce… že již nikdy nebude mít šanci překlenout tu propast, která mezi nimi dlela. Empatie hluboko vrytá do jeho povahy poté onu myšlenku rozšířila a Anduin zauvažoval nad tím, že žádný syn na žádném ze světů již nikdy nebude moci říct svému otci, že ho miloval, či vyslovit slova, která dokázala zhojit žal: „Je mi to líto.“ Kromě ticha a vyhaslých hvězd to byla smrt možností, smrt naděje, co ho děsilo až do morku kostí. A poté uslyšel zvuk. Ten zprvu zněl jaké pouhé chvění rozléhající se nocí, třebaže i tak drobné narušení okolí bylo čisté a silné. Poté spatřil záři, které se posléze rozšířila, jako by pocházela z několika zdrojů; i vibrace se znásobily a vzaly na sebe různé tóny, a pohledy i zvuky splynuly ve stoupající příliv duhy a melodií. Anduina obklopila stvoření Světla a vyprostila ho z osidel temnoty, zatímco píseň ve stále se opakujících nápěvech hovořila o naději, která vzkřísila celý vesmír. Uprostřed toho všeho se objevila tvář jednoho z uprchlíků, muže, kterého princ spatřil již mnohokrát předtím, ale jehož jméno neznal. Stvoření obklopující Anduina v písni pravila: „Každý život je vesmírem.“ Anduin se probudil, zbrocen potem, vlasy rozcuchané intenzitou snu (Vidění, bylo to vidění…), a přesto ho to, co viděl, uklidnilo. Opět se oddal spánku, tentokrát plném milosrdně nedůležitých snů. * * * Maraad stál v rozlehlé kruhové místnosti, do jejíchž obloukových zdí byly vyryty zářící runy. Prostředku síně dominovala trojice prastarých (přesto však stářím neshrbených) draeneiů, jejichž graciézní, přenádherná brnění byla vyleštěná do třpytného lesku. Obklopovalo je několik paladinů a Vindicatorů, z nichž každý nepříliš viditelně prokazoval svou podřízenost trojici; jejich poslušnost pocházela z pyramidy autorit, která nepovolovala žádné sobectví na jejím vrcholu ani v základně. Tito tři byli Triumvirátem Ruky - Boros, Kuros a Aesom - a ostatní v místnosti byli draeneiskou elitou: Rukou Argu. Maraad se po svém návratu dozvěděl, že Triumvirát se, tak jako on, vrátil do Exodaru, ve snaze spojit se se svými druhy na Azerothu, aby zde rozhodli o další cestě jejich rasy v závislosti na nedávných událostech. Byla to již dlouhá doba, co Maraad naposledy stanul před Triumvirátem a měl své místo v radě vedoucí draeneie. Již zapomněl, jak byly projevy v radě řazeny a měřeny a jak uklidňující byly jejich hovory rozumu - bez slovíčkaření a nepředvídatelných reakcí tak typických pro ostatní rasy Aliance. Kontrast dosáhl vrcholu, když bylo vleklé jednání o uprchlících a jejich situaci tiše přerušeno Vindicatorem Romnarem. Romnar velel snahám opravit draeneiskou dimenzionální loď, Exodar, a jak se debata neustále točila ve zdvořilém, avšak váhavém kruhu, jak se vypořádat se vzrůstajícím přílivem cizinců na ostrově, pravil Romnar: „Toto všechno se velmi brzy může ukázat nepodstatným. Exodar je téměř opraven.“ Kdyby bylo tak důležité oznámení vysloveno na palubě Skybreakeru mezi vůdci Aliance v Northrendu, přistálo by jako arkánový blesk a všichni by se okamžitě začali přetahovat o slovo. Zde byla místo toho novinka přijata s radostnými úsměvy a na Romnarovo rameno byla položena jediná pochvalná ruka. Skvělá práce, mluvila nálada v místnosti sama za sebe. „Co přesně znamená ,téměř‘?“ otázal se Maraad. „Že zbývá asi týden. Už jsme opravili všechny klíčové systémy. Nyní pouze děláme pořádek a posilujeme všechny oblasti, které by se mohly stát naší slabinou.“ „Mohli bychom probudit naši loď do týdne? Co na to říká Prorok?“ zeptal se Maraad. <- Předchozí | Stránka 6 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.