Top 10 hrdinských obětí

• Esperanta
• 09.01.2017
• TOP 10

 

10. Rhonin

Když Horda na přelomu Cataclysm a Mists of Pandaria napadla Theramore, Garrosh se rozhodl Theramore vymazat z povrchu Azerothu jednou provždy. Nad město připlula goblinská vzducholoď, která přenášela manovou bombu poháněnou Focusing Iris. Rhonin věděl, že je konec, a tak řekl Jaině a ostatním, aby prošli portálem, který vytvořil. Jaina ale moc dobře věděla, že se chystá zůstat a zmírnit tak dopad bomby. Bránila se, ale Rhonin ji prostrčil portálem a Jaina na poslední chvíli viděla, jak Rhonin umírá. Nezůstal však jen proto, aby zmírnil následky, ale i proto, aby Vereesa, která se vydala hledat zrádného mága, přežila v bažinách.

 

9. Sylvanas Windrunner

Nebudu do tohoto článku zapojovat své osobní dojmy z tohoto charakteru, ale jedno se musí Sylvanas nechat. Za života byla neuvěřitelně statečná a neváhala se obětovat pro dobro svého lidu. Když Pohroma v čele s Arthasem napadla Quel'thalas, Sylvanas se svými jednotkami neváhala ani na chvilku, aby se Arthase pokusila zastavit. A že se jí to celkem dlouho dařilo, dokud nepřišla zrada z jejích vlastních řad. Arthas se poté střetl se Sylvanas osobně, což pro hraničářku dopadlo katastrofálně. Arthas jí vyrval duši z těla a učinil z ní bánší. Sylvanas sice neměla svou vůli a musela dělat to, co jí Arthas přikázal, ale stále i tak osnovala pomstu, která pomalu měla přijít. Když se jí naskytla příležitost a vůle Krále lichů začala postupně povolovat, Sylvanas se vyvlékla z jeho okovů, vrátila se pro své hmotné tělo a pokusila se Arthase zabít. Na pomoc mu však přiběhl jeho věrný lich Kel'thuzad a Arthase zachránil, ale Sylvanas si alespoň zabrala pro sebe Undercity a začala k sobě povolávat všechny nemrtvé, kteří se vyvlékli z područí Krále lichů.

 

8. Liam Greymane

Liam Greymane se svým otcem neměl úplně ten nejlepší vztah. Genn se od určité doby odmítal se synem tolik bavit a byli si čím dál vzdálenější. Když worgeni napadli Gilneas, Liam se staral výhradně o přežití svého lidu a mnohokrát nasazoval i vlastní krk. Když se s worgeny vypořádali, přišel palčivější problém: Forsaken si pokoušeli zabrat království pro sebe. Těsně před tím, než se vydali vyrvat město ze spárů nemrtvých, Genn si s Liamem promluvil a řekl mu, že i když to nevypadá, že je na svého syna hrdý, myslí si to každý den. Vztah mezi otcem a synem se srovnal a oni hned poté zaútočili na Gilneas City. Do cesty se jim však postavila lady Sylvanas, která takové výtržnosti nehodlala trpět a namířila svým lukem na Genna. Liam se vrhl před otce a šíp jej zasáhl. Se slovy, že Gilneas je opět jejich, zemřel svému otci v náručí. Rodiče by neměli pochovávat své děti. Liamova obět je jedna z těch mála, kdy se jedinec obětuje jen pro jediného člověka, kterého miluje, a ne pro dobro celého světa nebo národa.
 

7. Tyr

Tyr byl jedním z výtvorů Titánů, Vytepaných (titan-forged), kterým byl svěřen dohled nad Azerothem. Když Loken zradil Titány a začal vyvražďovat své vlastní bratry a sestry, Tyr s ostatními se rozhodl, že musí ukrást Desky Norgannonovy, na kterých bylo zaznamenáno vše, co se na Azerothu dělo a tím pádem by se dozvěděli, co stálo za Lokenovou zradou. Tyr se vydal i s ostatními k Ulduaru a vyzval Lokena, aby vyšel ven. Rozhořela se mezi nimi ostrá hádka, v což Tyr doufal, protože tak upoutal jeho pozornost a ostatní jeho společníci mohli desky ukrást, což se jim povedlo. Loken se však zanedlouho poté dozvěděl, že desky chybí, a tak hodlal použít veškerých sil k tomu, aby Tyra zastavil. Vyhledal dva nejmocnější Beztvářné (The Faceless Ones), dřívější generály Černé říše, aby Desky Norganonnovy přinesli zpět. Beztvářní Tyra a jeho společníky našli a blížili se k nim. Tyr věděl, že pokud Beztvářné nezdrží, veškerý jeho plán se rozplyne. Řekl svým druhům, aby utekli a schovali desky a sám generály zdržel. Bojovali sedm dní a nocí, dokud se Tyr nerozhodl obětovat a silným výbuchem, který byl vidět na míle daleko, nezabil jednoho z generálů a druhého těžce poranil natolik, že se musel stáhnout. Jeho společníci se k místu potyčky vrátili, aby viděli, že z Tyra nezbylo nic. Rozhodli se, že zde postaví monument: Tyrovu stříbrnou ruku, aby uctili památku jeho oběti. Část výpravy i s vrykulskými válečníky se rozhodla, že monument zůstane strážit do konce svých dní.

 

6. Velen (Draenor)

Warlords of Draenor nepatří mezi nejpodařenější datadisky, co se týče end game, ale když se soustředíte čistě jen na questy a levelování, skrývá v sobě nejednu dobrou quest linii. A v tomto článku budu mluvit hlavně o questové linii o obraně Karaboru v Shadowmoon Valley. Ner'zhulovi se podařilo přivolat Dark Star, což by znamenalo jistý konec a porážku. Velen z alternativního Draenoru však pochopil, co má udělat. Vstoupil do proudu energie a obětoval se. Jeho čin očistil Dark Star, ve skutečnosti Naaru K'ara, který se hned poté vydal na pomoc na obranu Karaboru a bitva byla díky němu vyhrána. 

 

5. Grommash Hellscream

Grom Hellscream si za rámeček rozhodně nemůže dát, že uvrhl na svou rasu démonické prokletí a sám byl prvním, kdo se napil Mannorothovy démonické krve. Můžeme však s jistotou říci, že byl jedním z nejcharismatičtějších a nejikoničtějších orků, který je i dodnes považován za největšího hrdinu Hordy (anebo zrádce). Grommash, otec Garroshe Hellscreama, neměl zrovna tu nejchladnější hlavu a mohl za nespočet zničených životů, ovšem jakmile dostal šanci napravit, co spáchal, neváhal a vydal se společně s Thrallem proti démonovi. Setkání s Mannorothem pro něj dopadlo tragicky. Grommash se proti démonovi vyřítil a zasadil mu smrtelnou ránu, čímž očistil sebe a celou svou rasu, kterou tím vyrval ze spárů démonů jednou provždy, ale sám svým zraněním podlehl.

 

 

4. Bolvar Fordragon

Příběh o Bolvarovi a bitvě u Wrathgate ve mně vždycky vyvolává hodně zvláštní směsici pocitů. Bolvar byl s námi už od dob Vanilly, kdy pomáhal společně s lady Katranou Prestor následníkovi trůnu Anduinovi Wrynnovi vést království Stormwind, když se jeho otec ztratil. Když se však Varian vrátil na trůn, nastal útok Pohromy a Bolvar se vydal do Northrendu, aby s krutovládou Krále lichů skoncoval. Stanul před Wrathgate a společně s Dranoshem Saurfangem vyzval Arthase, aby se vzdal. Král Lichů se skutečně ukázal, ale než stačil zaútočit, nastal zvrat.

 

 

Bolvar během Wrathgate zahynul, stejně jako ostatní hrdinové, avšak z rozhovoru Alexstraszy a Korialstrasze jste se mohli dozvědět, že Bolvara potkal mnohem horší osud. Král lichů se po bitvě na místo vrátil a odtáhl Bolvarovo spálené tělo do Icecrown Citadely, kde paladina oživil a mučil jej, aby zlomil jeho vůli. Bolvar se však nehodlal vzdát tak snadno a odporoval až do chvíle, než se hrdinové probojovali k Ledovému trůnu a skolili Krále lichů. Tiriona Fordringa však čekala krutá pravda. Pohroma se bez Krále lichů stane ještě strašlivější; utrhne se ze řetězu. Tirion se chystal si helmu nasadit, když vtom se ozval Bolvar. Pro něj už na tomto světě nezbývalo místo a byl považován za mrtvého. Vyzval Fordringa, aby mu nasadil helmu a řekl všem, že Král lichů je mrtev a Bolvar Fordragon zemřel s ním.

 

 

Stát se Králem lichů znamenalo ztratit sám sebe, vzdát se své minulosti a všeho, za co jste bojovali. Museli jste se stát tím, co jste sami pronásledovali, a stát se tak zároveň zrůdou, která bude ty ostatní stvůry držet v řetězech. A Bolvar tuto oběť ochotně podstoupil.

3. Broxigar

Kdo četl Válku prastarých od Richarda Knaaka, asi bude vědět, o čem je řeč. Když nastala poslední bitva u Studny věčnosti, Sargeras sám se chystal Studnou vstoupit na Azeroth a s sebou vzít i Plamennou legii. Ostatní hrdinové však potřebovali čas, aby zapečetili bránu, a Broxigar se rozhodl, že on je ten, který jim čas může koupit. Skočil do portálu ve Studni a začal se prosekávat svou sekyrou řadami démonů, zatímco na Kalimdoru tou dobou ostatní zapečeťovali portál. Broxigar vědel, že se nevrátí, a přesto svou povinnost vzal vážně. Nakonec před ním stanul samotný Sargeras, ale Broxigar se nenechal zastrašit. Sekl padlého Titána do lýtka svou očarovanou sekyrou, a i když byl nakonec démony přemožen, portál ve Studně věčnosti se mohl uzavřít. Díky Broxigarovi Plamenná legie tehdy neuspěla.

2. Darion Mograine

Po přečtení komiksu Ashbringer není asi tak úplně těžké zjistit, proč je tento zdánlivě minoritní charakter mou nejoblíbenější postavou celého universa (a bude jí asi i nadále). Darion byl nejmladším synem Alexandrose Mograinea, mocného paladina a prvního nositele Ashbringeru. Když jeho otce zavraždil jeho starší bratr Renault, Darion se nechtěl vzdát naděje, že otec přeci jen není tak úplně mrtvý. Jakmile se mu to potvrdilo, vydal se se záchrannou skupinou do Naxxramasu. Tam otce nalezl, ale žádného vřelého uvítání se mu nedostalo. Kel'thuzad zlomil Alexandrosovu vůli a učinil z něj rytíře smrti a jednoho ze svých Čtyř jezdců. Darion byl nucen v sebeobraně otce zabít a byl svědkem toho, jak se jeho duše vrací do Ashbringeru. Chtěl se vydat pro pomoc k Renaultovi, ovšem ani od něj se vřelého uvítání nedočkal. Alexandrosův duch se při té příležitosti zhmotnil a vlastního syna za jeho chladnokrevnou vraždu připravil o život. Darion pochopil, že duše jeho otce už není tím, čím bývala, ale i tak se odmítal vzdát. Darion sám paladinem nebyl, jelikož ho Světlo nikdy tolik neposlouchalo, a tak nevěděl, jak meč očistit. Duch jeho starého rodinného přítele Fairbankse mu však poradil, aby vyhledal radu Tiriona Fordringa, paladina, který odešel do exilu a žil u řeky Thondroril. Darion jej tedy vyhledal a nakonec se mu zatvrzelého paladina podařilo přesvědčit, aby jej vyslechl.

Tirion Fordring potvrdil jeho obavy: uvnitř meče byla uvězněna duše a pravděpodobně z ní nic nezbylo. To nebylo úplně to, co chtěl Darion slyšet, a tak se dožadoval jakéhokoliv jiného možného řešení. Tirion Fordring se po ostré hádce s Darionem nakonec uklidnil a sdělil mu, že meč a Alexandrovosu duši by mohl osvobodit a očistit nesobecký čin lásky. Darion si jeho slova vzal k srdci a odjel zpět k Light's Hope, kde se utkal s vojskem Pohromy, které se chystalo zaútočit. Kel'thuzad osobně se na bitevním poli objevil a chystal se si Ashbringer vzít zpět. Darion věděl, že nemá moc možností ani času, a tak se uchýlil k tomu jedinému řešení, které ho v tu chvíli napadlo: promluvil k meči a řekl, že svou duši vymění za otcovu. S těmito slovy si prohnal Ashbringer srdcem a záblesk Světla zničil celou armádu nemrtvých. Kel'thuzad po bitvě Darionovo tělo našel a oživil jej do svých řad. 

Nepamatuji si, kdy by mě něčí oběť takovým způsobem dojala, jako tahle. World of Warcraft je svět, kde hrdinové přinášejí oběti, ale jsou to většinou oběti pro vyšší dobro, kdy se hrdina obětuje ve prospěch království nebo nějaké větší skupiny lidí. Darionovu oběť považuji za unikátní, protože se obětoval jen a jen pro svého otce. Věděl, do čeho jde a že bude sloužit Pohromě. A věděl, že se z něj stane rytíř smrti. Nebýt příchodu Legionu, byl by na prvním místě.

1. Varian Wrynn

Já chtěla. Vážně jsem chtěla. Rvalo mi to srdce, ale první místo jsem Darionovi po příchodu Legionu dát nemohla. Ještě před Legionem by to první místo v žebříčku zaujal, ale po tom, co se stalo na Broken Shore, už bych se horem dolem mohla snažit to uhájit, ale stejně bych musela ustoupit. Varian Wrynn ušel jako charakter neskutečně dlouhou cestu. Z nafrněného floutka se stal uznávaným králem, který dělal, co bylo pro Alianci nejlepší a nebál se sám vyrazit do bitvy. Když přišla Legie, sám Varian se vydal na Broken Shore, kde ztroskotal a s přeživšími se vydal bojovat proti armádám démonů. Během bitvy o Broken Shore se s ostatními probojoval až ke Gul'danovi, jehož život chtěl naždy ukončit. Jenomže ono to tak jednoduché nebylo. Slova nemají smysl. Pokud jste cinematic dosud neviděli, video vydá za všechna možná slova.

 

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.