Top 10 tragických osudů

• Esperanta
• 06.02.2017
• TOP 10

10. Dranosh a Varok Saurfangovi

Dranosh Saurfang, syn Varoka Saurfanga, mocného orkského válečníka, se účastnil bitvy o Wrathgate, kde vedl Kor'krony, elitní válečníky Hordy. Na bojišti se střetl s Bolvarem a jako čestný válečník lidského paladina přátelsky pozdravil. Bok po boku se vydali před brány, kde Bolvar vyzval Arthase, aby vyšel ven a zodpovídal se za své zločiny vůči světu. Arthas se skutečně ukázal a rozhodně se nehodlal vzdát. Dranosh měl jeho výhružných řečí dost, a tak se proti němu vyřítil se sekyrou v rukách. Král lichů s ním však udělal velmi krátký proces, Dranoshe na místě zabil a vzal si jeho duši. Bitva dopadla katastrofálně i pro zbytek vojska národů Azerothu i pro Pohromu, že i Arthas se musel stáhnout. Když nebezpečí pominulo, vrátil se na bojiště a odtáhl do citadely tělo Bolvara i Dranoshe. Bolvarovo tělo bylo naprosto sežehlé, zatímco Dranoshovo tělo zkázu přežilo.

Zatímco Bolvar odporoval do poslední chvíle a odmítl se k Pohromě přidat, Dranosh neodporoval dlouho a Arthas z něj učinil rytíře smrti. Když se hrdinové probojovali do citadely, museli stanout právě proti Dranoshovi a zabít jej. Pokud hrajete za Alianci, přijde za vámi Varok a prosí Muradina, aby ho pustil k tělu mrtvého syna. Muradin je však tvrdohlavý a odmítá orka pustit. Pak se však objeví Varian Wrynn, pokárá trpaslíka za jeho chování a nařídí mu, aby nechal truchlícího otce projít. Varok poděkuje králi Stormwindu za gesto a může se se svým jediným synem rozloučit. Tím bych chtěla volně přejít k Varokovi. Varok si prošel vším strašným, co jeho rasu potkalo. Zrod Hordy, démonické prokletí, války, internační tábory... a nakonec i smrt syna. Oba sem tedy právem patří.

9. Garona

Garona se nikdy nenarodila svobodná. Když byla Maraadova sestra zajata orky, Gul'dan vydal rozkaz jednomu ze svých válečníků, aby ji znásilnil. Draeneiská žena pak porodila míšenku Garonu. Mladá orka však vůbec nevěděla, jaký je její původ, a tak trpce snášela posměch a agresi ostatních orků s tím, že je prostě jen nedochůdče, které Gul'dan nechal naživu jen proto, že s ním měl nějaké větší plány. A ten plán byl vychovat dokonalého vraha. Mučil ji a týral ji, svázal ji kouzlem, aby mu byla naprosto poslušná a nemohla neuposlechnout žádný jeho rozkaz.

Když Horda poprvé prošla Temným portálem, Gul'dan potřeboval někoho, kdo by se naučil řeči domorodců. Garona byla schopna se obecný jazyk naučit velmi rychle. Pak byla vysílána za Strážcem Medivhem do jeho věže, kde s ním jednoho dne splodila potomka (Blizzard se však nyní tváří, že Med'an neexistuje). Brzy se spřátelila i s Khadgarem a králem Llanem. Když byl však Medivh zabit a orkové napadli Stormwind, Garona, ovládaná Gul'danovým kouzlem, vrazila královi dýku do zad a přímo před jeho vlastním synem ho připravila o život. Llanea považovala za přítele a čestného člověka, a kdyby měla vlastní vůli, nikdy by to neudělala. Garonu tento čin téměř zlomil a ona už nikdy nedokázala úplně věřit sama sobě. Stíny minulosti ji pronásledují dodnes.

 

8. Bolvar Fordragon

Když se král Stormwindu, Varian Wrynn, ztratil, vše padlo na bedra jeho syna Anduina. Naštěstí v tom však nebyl sám, jelikož mu ku pomoci byli Bolvar Fordragon a lady Katrana Prestor. Bolvar byl Anduinovi v nepřítomnosti Variana jako jeho otcem a byl mu oporou. Varian Wrynn se po nějaké době navrátil a společně s jeho návratem se probutil i Král lichů. Bolvar odcestoval do Northrendu, kde se rozhodl vést útok na Wrathgate. Ten však dopadl katastrofálně, stejně jako pro výše zmíněného Dranoshe Saurfanga.

 

 

Pro Bolvara to však neznamenalo konec. Král lichů se na místo činu brzy poté vrátil a vzal spálené tělo Bolvara i Dranoshe do citadely. Zatímco Dranosh neodporoval dlouho a mohl z něj být učiněn rytíř smrti, Bolvar odporoval dlouhé měsíce, dokud se hrdinové neprobojovali skrze citadelu až k Ledovému trůnu, kde Arthase usmrtili. Výhra však byla hořká. Pohroma by bez Krále lichů zdivočela. Na jeho místo tedy musel nastoupit někdo další. Tirion si chystal nasadit helmu, když jej zarazil Bolvar. On už svůj život ztratil a byl považován za mrtvého. Když mu Tirion helmu nasadil, Bolvar přestal existovat. Stal se z něj Král lichů.

Bolvar tragicky zemřel u Wrathgate stejně jako spousta dalších. Klidný spánek mu však nebyl dopřán. Byl odtáhnut do citadely a krutě mučen. Když se mu konečně mohlo dostat záchrany, musel odhodit veškeré šance a naději a stát se tím, proti čemu bojoval. A ztratit tak nakonec i sám sebe.

 

 

7. Jaina Proudmoore

Jaina si klidu nikdy úplně neužila. Všechno začalo, když začala vztah s Arthasem Menethilem. Když se Pohroma dostala do Lordaeronu, Jaina stála po boku Arthase, dokud nedošli ke Stratholmu. Tam se jejich cesty navždy rozešly. Jaina odmítla Arthasovi pomoci vyvraždit obyvatele města a obrátila se k němu zády. První rána: její milenec udělal naprosto příšernou věc. Druhá těžká rána: stal se z něj Král lichů, jeden z největších nepřátel Azerothu. Jaina dostávala jednu ránu za druhou, ale i přesto se nějak donutila jít dál. Všechno překročilo snesitelnou mez, když Thrall předal svůj post Garroshovi a ten se  na konci Cataclysmu rozhodl, že shodí bombu na Theramore. Při výbuchu zemřel Rhonin a Kinndy. Jaina se od té doby zapřisáhla, že už Hordě nebude pomáhat, a utnula i veškeré přátelství s Thrallem. Vyhnala Hordu z Dalaranu a až do příchodu Legionu to tak i zůstalo. Pak se však Khadgar rozhodl, že to tak nadále nejde a roztříštění proti Legii nebudou mít žádnou šanci. Jaina byla přehlasována Radou šesti, a tak se naštvaně teleportovala z města. Jak to s ní bude dál, to se můžeme jen domnívat. 

 

6. Lilian Voss

Lilian byla vychována pod záštitou Scarlet Crusade a vedena k nenávisti proti nemrtvým i ostatním rasám Azerothu. Když však zemřela, nezůstala odpočívat. Jedny z valkýr Sylvanas Windrunner ji na začátku Cataclysm oživily a Lilian znovu vstala z mrtvých. Když se dozvěděla, že je nemrtvá, odmítala to a stále se snažila před pravdou unikat. Nakonec jste jí jakožto hráč ukázali zrcadlo a Lilian tak viděla, že je vše pravda. Po nějaké době byla chycena Scarlet Crusade a dozvěděla se, že když je nyní nemrtvá, její otec se jí jakožto dcery zřekl. Lilian své věznitele zabila a poté se vydala i do Scarlet Monastery, kde svého otce zavraždila. Neskončila však jen u svého otce, ale nakonec pomohla hrdinům zabít i Sally Whitemane. Následně se vydala i do Scholomance, kde hodlala bojovat proti nekromancerům Pohromy. Probojovala se až ke Gandlingovi, který ji však donutil obrátit se proti hrdinům. Nakonec se jim podařilo Lilian porazit, ale nezabít.

Lilian se smířila s tím, že svou pomstu na nemrtvých nedokoná a že zde pravděpodobně i zahyne. Jak jsme se však dozvěděli ve Warlords of Draenor, Lilian přežila. Nepřidala se k Forsaken a nyní si jde svou vlastní cestou. Lilian Voss je skvělým příkladem, že i minoritní postavy mohou mít zajímavé lore a propracovaný charakter. Její příběh mě dojal a považuji ho za jednu z nejlepších vedlejších postav s tragickým osudem.

 

5. Malygos

Malygos byl jedním z Aspektů, kterým jejich moc udělili samotní Titáni a požádali je, aby Azeroth střežili v době jejich nepřítomnosti. Malygos vždy strážil magické energie, které protkávaly celou planetu. Jenomže když přišla Deathwingova zrada, Malygosova letka utrpěla snad nejvíce. Aspekt tak krutou ránu neunesl, uzavřel se před okolním světem a hlavně sám do sebe. Když přišel Wrath of the Lich King a Kirin Tor přenesli Dalaran do Northrendu, Malygosův pohár trpělivosti přetekl. Za celá léta viděl, co smrtelné rasy umí napáchat za škody, a jelikož mu byl od Titánů svěřen dohled nad magií na Azerothu, nehodlal ji propůjčovat nepředvídatelným smrtelníkům. Započal tak válku a začátkem jeho tažení byl pokus shodit Dalaran z oblohy. Tím započala tzv. Nexus War, kdy Modrá dračí letka bojovala proti Kirin Tor.

Královna Alexstrasza už nedokázala déle hledět na to, co jeden z jejích bratrů dělá, a tak požádala národy Azerothu, aby Malygosovo šílenství ukončili. Nedávno jsem Malygose navštívila a jeho smrt mě nesmírně mrzela. Malygosova letka byla téměř vyvražděna. Přišel o svou družku Sindragosu, která byla po výbuchu Studny věčnosti mrštěna až na Northrend a těžkým zraněním po pádu podlehla. Malygos se snažil ze všech sil stále vykonávat svou povinnost, která mu byla už před tisíci a tisíci lety udělena Titány. Přesto zemřel nepochopen a považován za blázna.

 

4. Arthas Menethil

Arthas se do žebříčku nejtragičtějších smrtí nevešel, stejně jako Malygos, a to z toho důvodu, že jsem ho hodlala umístit sem. Říkáte si, že si svůj osud vybral? Ono je to možná trochu složitější. Plamenná legie umí nesmírně dobře vmanipulovat člověka do rozhodnutí, které ho mohou nadobro změnit.

Když se poprvé objevila nákaza v Lordaeronu, Arthas byl odhodlaný zachránit svůj lid za každou cenu. Když se tedy dozvěděl, že nakažené obilí se dostalo do Stratholmu a obyvatelé jsou již nakažení, mohl se rozhodnout dvěma způsoby: zkusit nákazu nějak vyléčit, a nebo obyvatele zabít, aby jejich duše nepadly do rukou démonům. Vybral si druhou možnost. Netajím se s tím, že ho za toto rozhodnutí neodsuzuji. Jak již ukázaly quest linie ve Wrath of the Lich King (například The Tale of Valor), nákaza nepocházela z Azerothu a vyléčit ji nedokázal ani dračí oheň Rudé dračí letky, ani semínko ze Smaragdového snu. Už tehdy nebyla jiná možnost, jen hráči to nevěděli.

V Arthasovi toho dne něco zemřelo a zhoršovalo se to. Světlo ho pomalu opouštělo. Mal'Ganis mu však ve Stratholmu utekl, a tak se lordaeronský princ rozhodl vydat až za ním do Northrendu. Tam připadl na Frostmourne, za jehož nalezení však zaplatil smrtí přítele Muradina (ne, trpaslík nezemřel, ale tehdy jsme si to mysleli všichni). Svého cíle dosáhl, avšak meč mu našeptával tak dlouho, dokud nepokřivil jeho mysl. Arthas se vrátil zpět do Lordaeronu, zabil vlastního otce a dál už to pravděpodobně znáte. Když usedl na Ledový trůn, stal se z něj Král lichů.

A teď ta zajímavější část. Pamatujete na questy v Icecrown? Co třeba ten quest, kdy jste svrženi pod citadelu, dotknete se zmrzlého krystalu a zjeví se vám duše chlapce? Převyprávět celou questovou linii by bylo na dlouho, a proto si můžete přečíst Tirion's Gambit, který jsem kdysi zpracovala ve formě článku. Arthas si srdce vyřízl, protože jej stále činilo člověkem, a odhodil jej. Je to zrůda, říkáte si... Ale když vkročíte do Halls of Reflection a mluvíte s duší Uthera, řekne vám něco, díky čemu se váš názor může ve vteřině obrátit: "Myslím si, že v Arthasovi ještě zbyla nějaká dobrá část. A jsem přesvědčen, že přesně ta drží Pohromu na řetězu, aby se nevytrhla úplně."

Takže Arthas tam pravděpodobně ještě někde je. A co cinematic, když Arthase porazíte a jemu spadne helma? Najednou už má zpět svůj hlas. Najednou už to není monstrum, ale loutka, které byly konečně přestřiženy provázky. A ptá se duše svého otce, jestli už je konečně po všem. Uther měl zřejmě pravdu. Ten starý Arthas tam někde stále byl. Bohužel, Král lichů nezemřel úplně... a někdo musel nastoupit na jeho místo.

 

 

3. Sylvanas Windrunner

Těžko říct, jestli se sem Sylvanas hodí. A teď trochu rozvedu proč. Když Arthas překročil práh Quel'Thalasu, Sylvanas se rozhodla, že udělá vše pro to, aby se jeho armáda nedostala ke Sluneční studně. A dejme tomu, že by se jí to asi i podařilo, nebýt zrádce ve vlastních řadách, který Pohromě otevřel brány. Sylvanas se sama osobně utkala s Arthasem a v souboji prohrála. Prosila ho o pokojnou smrt, ovšem Arthas to viděl jinak. Kvůli tomu, čím musel kvůli ní projít, byla klidná smrt to poslední, co by jí dopřál. Vyrval jí duši z těla a udělal z ní bánší bez vlastní vůle.

Sylvanas se však nevzdávala. Stále Arthase bombardovala ostrými narážkami a nedbala jeho trestů. Čekala na příležitost, kdy se bude moci osvobodit, a v duchu si předem osnovala pomstu.

Ta přišla ve chvíli, kdy Ner'Zhul začal ztrácet sílu a povolával k sobě Arthase a pomalu pouštěl nitky ostatních nemrtvých. A stejně tak pustil i Sylvanas. Sylvanas toho okamžitě využila, a i když se jí nepodařilo Arthase zabít, začala sjednocovat nemrtvé pod svůj prapor. Ze stok Lordaeronu si učinila útočiště. Jejím jediným cílem byla smrt Arthase. Jenomže když toho dosáhla, nastalo prázdno. Co teď? Vrhla se z Icecrownské citadely, aby ukončila svou existenci. Viděla však, co ji čeká na druhé straně: prázdnota a tma. Jedna z valkýr se však obětovala, aby ji oživila, a Sylvanas se rozhodla, že si musí najít jiný cíl. V Cataclysm tedy začala obsazovat území kolem Lordaeronu, a to takovým způsobem, že i Garrosh se jí zeptal, v čem je lepší než Král lichů.

Sylvanas si jde za svým a nepřestává v honbě za nesmrtelností, čehož byla důkazem i quest linie ve Stormheimu. Královna nemrtvých moc dobře ví, co ji po smrti čeká a že už jí tolik valkýr nezbývá. Dlouho  jsem přemýšlela, zda ji sem dát, jelikož Sylvanas navenek vypadá, že má ocelovou vůli, svůj osud si nepřipouští a prostě pokračuje dál a snaží se využít naprosto všeho, co situace přinesou. Ale ji to zevnitř požírá jako kyselina. Nenávidí všechny živé, protože mají to, co ona mít nemůže a pravděpodobně nikdy mít nebude: život. Honbu za nesmrtelností jí však velmi znepříjemnil Genn Greymane, který se Sylvanas chtěl pomstít hlavně za smrt svého syna a také za to, co se stalo v Gilneasu. Řekněme, že Sylvanas nikdy tak daleko od nesmrtelnosti nebyla. Osobně jsem zvědavá, jak to s ní dopadne.

 

 

2. Ner'zhul

Pokud úplně neznáte celou část historie Draenoru, pravděpodobně budete mezi těmi, kteří si myslí, že Ner'zhul za všechno může. Když Plamenná legie vypátrala draenei na Draenoru, rozhodla se, že k jejich zlikvidování využijí prostředníky: orky. Orkská kultura vždy uctívala šamany a Ner'zhul byl jedním z těch velmi uznávaných a mocných. A protože tradice ctily předky, Ner'zhul neváhal uposlechnout ducha své zemřelé družky, která tvrdila, že draenei představují velké nebezpečí. Krvavá válka započala, ale když starý šaman zjistil, že byl obelhán, bylo pozdě. Otěže moci převzal jeho učedník Gul'dan, který ho sesadil z postu a jeho praktiky začaly být ještě brutálnější. Jak vůči draeneiům, tak i vůči orkům.

Přesto se však Ner'zhul snažil pomoci, když se dozvěděl o Gul'danově plánu s krví Mannorotha. Věděl, že ho nikdo nebude poslouchat, až na jeden jediný klan: Frostwolf. Poslal tedy náčelníkovi Durotanovi varování a ten je uposlechl. Klan Frostwolf byl za neuposlechnutí vyhostěn z Hordy a byl tak vlastně ušetřen démonického prokletí. Když se Horda vypravila přes Temný portál na Azeroth, Ner'zhul zůstal na Draenoru, aby pak o nějaký čas později sledoval poražený zbytek orkských klanů, které se vracely zpět. Navštívil ho však Teron Gorefiend, který přišel s plánem, jak otevřít nové portály vedoucí na nové světy. K tomu však potřeboval čtyři artefakty z Azerothu. Když je získal, orkský šaman začal být čím dál arogantnější a sebejistější. Jakmile se brány otevřely, Ner'zhul a jeho společníci prošli jedním z nich. Magické energie, které držely portály otevřené, pak Draenor roztrhaly na kusy a vznikl tak Outland, jak jej známe dnes.

Ner'zhul však ničemu neunikl. Na druhé straně portálu jej čekal Kil'jaeden, který byl velmi rozezlen jeho chováním z dřívějška. Mučil jej, dokud jeho tělo zcela nezničil, avšak duši stále udržoval při životě. Ner'zhul souhlasil, že se k démonovi přidá, když tím jeho muka skončí. Generál Plamenné legie nakonec povolil, ale uvěznil orkovu duši v helmě, zmrazil ji do ledové kostky a tu odhodil na Azeroth. Dopadla na Northrend, na území dnešního Icecrownu. Ner'zhul měl za úkol vytvořit nemrtvou armádu, zlikvidovat království lidí Lordaeron a připravit svět pro invazi Plamenné legie.

Sečteno a podtrženo, Ner'zhul jen ctil tradice a v domnění, že poslouchá rady svých předků, započal zkázku Draenoru. Když se dozvěděl, že byl obelhán, na nápravu bylo pozdě. Přesto se však pokusil zachránit alespoň Durotana a jeho klan. Plamenné legii se nelíbilo, že se k nim nakonec obrátil zády, a učinili z něj Krále lichů. Ner'zhul je tak velmi tragickou postavou, která velmi zamávala dějinami Draenoru i Azerothu. Toto však není konec jeho příběhu, ale o tom třeba v jeho vlastním článku.

 

1. Medivh

Je jen málo postav, které jsou tak tragické jako Medivh. Je to jedna z těch postav, které si svůj osud nemohly vybrat, ale snažily se ho nějakým způsobem zvrátit, i když neúspěšně. Medivh se stal loutkou už ve chvíli, kdy byl počat. Aegwynn, Medivhova matka, si o sobě bláhově myslela, že porazila samotného Sargerase, ale mýlila se. Padlý Titán měl vše předem naplánované a staletí čekal ukryt v duši Strážkyně. Když počala dítě s Nielasem Aranem, stormwindským dvorním čarodějem, Sargeras přešel do maličkého Medivha. Když se Medivh narodil, vyrůstal jako každý normální chlapec, až na to, že měl předpoklady stát se velkým čarodějem. Když však dostáhl věku dvanácti let, temná síla v něm se probrala a on upadl na několik let do komatu. Uvnitř sebe sváděl boj se Sargerasem, který se snažil převzít nadvládu, ale prohrál.

Jakmile se probudil, už nikdy nebyla jeho vůle jen jeho. Spojil se s Gul'danem a začal stavět portál v bažinách. Díky němu orkové prošli na Azeroth a začal tak masakr. Tehdy se k němu vydal Khadgar, vyslán Kirin Tor, aby se stal jeho učedníkem. Medivh ho po nějaké době opravdu přijal a učil ho. Khadgar si však začal všímat určitých nesrovnalostí a začal pojímat podezření, že něco není úplně v pořádku. A jeho obavy se potvrdily, když Medivh opět upadl do komatu a Khadgar uviděl stín, který nad čarodějovým tělem stál. Když se Medivh probudil, dělal, že o ničem neví.

Khadgar s Garonou se dozvěděli o tom, že Medivh otevřel portál orkům, a oznámili to králi Llaneovi a Anduinovi Lotharovi. Rytíř ze Stormwindu se s nimi vydal zpět do Karazhanu, kde Medivha zabili. Čaroděj v momentu své smrti Khadgarovi poděkoval, že ho osvobodil a Sargeras byl vypuzen zpět do Twisting Nether. Stát se loutkou už před narozením, nemoci řídit svůj osud a být loutkou samotného Sargerase, tomu říkám těžký kalibr. První místo.

 

Honorable mention

Pamela Redpath

Quest linie v Eastern Plaguelands má pro mě nesmírnou hodnotu. Blizzard se totiž odvážil k něčemu, co se jen tak ve hrách neobjevuje. Nebo možná objevuje, ale nese to s sebou vždy vlnu nevole a protestů, že byl překročen určitý práh: smrt dítěte. Malou Pamelu v Darrowshire sice neuvidíte umřít, zato její duch je ve vesnici dlouhé roky přítomen. Když přišla Pohroma, Darrowshire se pokoušelo ubránit, ale nakonec podlehlo. Malá Pamela se schovala do skříně a čekala, až boj skončí. Bůh ví, jak vlastně zemřela, ale malá holčička to ve skutečnosti neví. Jediné, o co se stará, je nalezení oblíbeného medvídka nebo toho, že slyší svého strýčka často plakat a ona neví proč.

Dospělé s podobným osudem potkáváme ve hře často. Ale dítě? Pamela sem tedy právem patří. Proč jsem ji dala jen jako honorable mention? Když jsem dělala quest linii Fiona's Caravan, hrála jsem už jen předělanou questovou linii s Pamelou. V této questové linii hledáte způsob, jak by se holčička mohla zase setkat se svým otcem. Najdete Chromii, která vyvolá vzpomínku na bitvu o Darrowshire a vy můžete změnit průběh bitvy a zachránit Josepha Redpatha, otce Pamely. To se povede, Pamela se se svým otcem konečně setká a už není sama. Konec dobrý, všechno dobré.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.