Vol'jin - The Judgment 9

• Bellatrix
• 23.08.2011
• Oficiální literatura

<- Předchozí | Stránka 9 | Další -> Poblíž něj se mihotal loa. Jeho záře byla jasná a živě pulzovala. Tento loa byl nějakým způsobem mladší než ten předchozí prastarý a zdrženlivý, kterého Vol’jin zahlédl předtím. Tento mu byl nějakým způsobem povědomý. Zdálo se mu, jako kdyby tohoto loa znal už z dřívějška. Přesto, že Vol’jin stále cítil přítomnost loa, zjistil, že on sám je součástí další vize. Byl na ostrově, v džungli, která byla velmi odlišná od jeho současného domova. Viděl sám sebe a zároveň byl v tom snu sám sebou. Byl starší, moudřejší, nelítostnější, a nekonečně nešťastný. Vedl skupinu trollů skrz džungli. Vize se změnila, a nyní bojoval s jiným trollem. Witch doctor s divokýma očima ověšený rituálními ozdobami, kolem krku náhrdelník z drápů. Bojovali na život a na smrt, zatímco kolem nich zuřila bitva. Ten witch doctor byl Zalazane. Loa promluvil. „Bojuješ s jedním ze svých? S jedním z Darkspearů? Se svým přítelem z dětství?“ Vol’jin neodpověděl, jen sledoval boj. Pomalu mu mizel z dohledu, barvy bledly a mizely jako čerstvý nátěr z modly v dešti. Zalazane ne. Po celé dětství spolu rybařili a zápasili; stavěli chýše z bláta a společně skolili první zvíře. Zalazane věděl o Vol’jinovi věci, které nikdo jiný nevěděl. Znal jeho obavy i jeho vítězství. Pamatoval si na to, když Vol’jin jako malý ronil slzy nad mrtvým mazlíčkem, nebo na to, když se Vol’jin postavil jednomu staršímu surovému trollovi – Zalazane byl u všech těchto událostí. Vol’jin sklopil oči. Pahýl, který zbyl po jeho palci, jako by promluvil za něj. „Já zabít každého, kdo by mohl ohrozit budoucnost kmene Darkspear,“ řekl. „Nezáležet na tom, kdo. Kmen znamená vše; jeho budoucnost… vše.“ „Ty být moudrý, chlapče,“ řekl loa s důvěrností, kterou Vol’jin nebyl schopen zařadit. „Neusekl sis vlastní palec, aby sis zachránil život; udělal jsi to, abys zachránil budoucnost. Darkspearští muset být nelítostní. Být věrní. A vytrvat. Nikdy to nebýt snadné, ale to být jediná možnost.“ „Kdo jsi?“ zeptal se Vol’jin. Musel se zeptat. Loa tu otázku ignoroval. „Já ti darovat moc rozmlouvat s loa,“ řekl. „Neděláme vždy to, co řeknete, ale dovolíme ti naslouchat. Ty teď být stínovým lovcem, trolle.“ Hlas utichl. *** Nějakou dobu poté procházeli Vol’jin a Zalazane hustým podrostem džungle. „Budoucnost,“ řekl Vol’jin. „Nebýt daná. My nebýt jenom figurky na šachovnici. Když já něco zabít, pak to být mrtvé mým rozhodnutím.“ „Jasně, čéče,“ řekl Zalazane. „Na své duchovní pouti jsem to všechno pochopil. My vidět cesty. Ale ne jisté, my vidět jenom možnosti. Pokud je jeden troll slabý, a měl by být silný, možná se pak objeví jiný, nový troll. Možná, že potom ten slabý…“ Zalazane od Vol’jina uhnul pohledem. „Ten slabý se možná potom stane ničemou v příběhu toho, který být silný.“ „Ale co když se ten první opět stane silným, Zalazane?“ „Nevim, čéče. V tom všem být temné voodoo. Možná se oni oba stát velkými vůdci. Možná být přáteli. Nebo se možná ten druhý troll stane ničemou.“ „Zalazane, my nedovolíme, aby se to stalo. My být přáteli, a my se učit. Ty a já, čéče, my vytrváme, my budeme věrní, budeme nelítostní.“ „Jasně,“ řekl Zalazane, ale nepříliš nadějně. „Nějak to vyřešíme, Vol’jine.“ *** Vol’jin a Zalazane kráčeli skrz džungli a brzy nechali První domov daleko za sebou. Začínali poznávat známá místa, která jim řekla, že země kmene Darkspear je už blízko. Vize a odhalení z posledních několika dnů jim pomalu mizely z myslí. Vol’jin se s pocitem marnosti pokoušel vzpomenout si na detaily, ale s každým dalším krokem, kterým se vzdalovali od Prvního domova, vzpomínky bledly a vytrácely se. Možná to právě tak loa chtěli – pouze neurčitý pocit toho, co bylo třeba. Zůstalo pouze několik slov. Vytrvat. Být věrný. Být nelítostný. <- Předchozí | Stránka 9 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.