6 věcí z World of Warcraft, které jsou mnohem víc na hlavu,…

• Jerryky
• 27.02.2016
• Lore

Elfové stvořili svět (tím, že ho vyhodili do povětří)

Azeroth nebyl vždycky Azerothem. Před prvním kataklyzmatem (ne, ne tamtím) byl celý svět jeden velký superkontinent. Taková fantasy Pangea. Jak je v případě celosvětových katastrof zvykem, mohla za to magie. Konkrétně magické jezero plné čarovné magické vody, známé také jako Well of Eternity (Studna věčnosti). Tohle jezero bylo zdrojem prakticky nekonečné arkánové magie – a kdo jiný by ho měl mít na starosti nežli hromada elfů? Jakože krom kohokoliv jiného s nějakým smyslem pro zodpovědnost. Tihle noční elfové (pojmenovaní z bůhvíjakého důvodu „noční“) využili tuto studnu k rychlému rozvoji své říše. Nikdo se jim nedokázal postavit, když měli pod palcem tyhle vody, které byly zdrojem jejich síly. Byli skoro stejně příšerní jako ti týpci, co v metru sedí s roztaženýma nohama. Tito elfové měli dilema, jak svoji neuvěřitelnou sílu využít. Jedna strana chtěla užívat vody minimálně a soustředit se na harmonii s přírodou. Ta druhá zase chtěla využít Studnu věčnosti na obrovský portál, aby mohli přivolat Sargerase (Warcraft obdobu Satana) a přinést tak zkázu světu. Netřeba dodávat, že tohle nebyla jedna z těch situací, kdy by se dalo dospět ke kompromisu uspokojivým pro obě strany. A tak začala Válka prastarých, pojmenována po celebritách, které se ji účastnily. Prastaří byli prakticky polobohové přírody a zabralo to všechny síly jejich i elfů, aby nekonečný příliv démonů zastavili. Nakonec se jim to podařilo, ale jediným způsobem, jak zabránit Warcraftí verzi „El Diabla“ (ne, ne tohohle) vstoupit na tento svět, bylo zničit Studnu věčnosti. A zničení prakticky nekonečného zdroje arkánové energie mělo nějaké ty vedlejší účinky. Jmenovitě vyústilo v explozi, která otřásla celým světem a rozdělila Kalimdor na několik částí, které se rozptýlily po oceánech. V místě, kde se Studna dříve nacházela, je nyní kolosální vodní vír zvaný „Maelstrom“. A to máte za to, že se neumíte podělit.

Krvaví elfové bývali trolly

Hodně lidí ve World of Warcraft hraje za krvavé elfy. Asi celá třetina Hordy, jak to tak vypadá. A proč ne? Je na ně hezký pohled, hlavně v porovnání s jejich zubatými soudruhy. Jenže tihle zelenoocí krasavci a krasavice vzešli z mnohem skromnějších počátků. Ve skutečnosti jsou blíže příbuzní jejich kámošům, trollům. Je složité si představit, že spolu tyhle dvě rasy mají tolik společného, tedy kromě nemožně dlouhých uší. Trollové jsou shrbení, zubatí lidé s hrbolatou kůží, kteří se až teď v poslední době zbavují svého nepěkného zvyku kanibalismu. Okouzlující a hezouncí krvaví elfové jsou jejich úplným opakem. Jejich oči svítí magií a na záchodě to po nich voní po levanduli. Abychom pochopili, jaktože jsou tyto dvě rozdílné rasy příbuzné, musíme jít o pár kroků zpátky. Tisíce a tisíce let zpátky – jako ještě před internetem – vládli světu trollové. A ti nakopali zadek prakticky každému, s kým přišli do kontaktu, a potom, co si podmanili většinu planety, tak trochu usnuli na vavřínech. A kdo by se jim taky divil? Nakonec jistí „temní trollové“ dorazili až ke Studně věčnosti. Postupem času se proměnili v noční elfy. A zhruba někdy v té době někomu přišlo jako dobrý nápad, že všichni začnou nosit plátové plavky. Noční elfové, užívající si vrchol své společnosti kolem magického jezera, se rozdělili na dvě skupiny. Jedna začala praktikovat druidismus, zatímco ta druhá pokračovala v nasávání té borůvkově modré limčy, kterou jim tak laskavě poskytovala Studna věčnosti. Po všech těch opičárnách okolo konce světa byli tito potížisté vyhnáni za velkou louži. Zde tato odnož použila zbytky vod Studny věčnosti a vyrobila si vlastní, menší verzi, kterou nazvali Sluneční studna (Sunwell). Tahle banda nočních elfů zavrhla jejich noční zvyky a nějakým způsobem je jejich přítomnost poblíž Sluneční studny zase transformovala na lehce méně fialové „vznešené elfy“ (high elves). Ti si po pár tisícovek let užívali své dekadence, ale všechno to šlo do kopru, když se přes jejich území přehnala nekonečná vlna zombií a ohavných nemrtvých a zneuctila jim Sunwell. Vznešení elfové tak byli odříznuti od svého zdroje magie a začali mít absťák. A nakonec se kvůli většímu množství magie obrátili na démony, což jim přebarvilo oči z modré na zelenou. Na počest jejich padlých (a asi taky proto, aby to znělo extra cool) se přejmenovali na krvavé elfy. A pak si všichni vesele zatancovali. Rekapitulace: Trollové se poflakovali kolem magické louže, která z nich udělala noční elfy. Někteří noční elfové si vzali trochu vody pro svůj bazének. Přišla nemrtvá Pohroma, většinu jich povraždila, nachcala jim do bazénku a přeživší se stali krvavými elfy. Rodinný strom Warcraftu je už teď komplikovanější než Hra o trůny, a to ještě ani zdaleka nekončíme. [odstavec]

Prakticky všechno jsou elfové

Většina domorodých ras Azerothu, jejíž zástupci nejsou chodící krávy nebo kung-fu pandy, je výsledkem toho, že noční elfové něco podělali a prošli si nějakou dramatickou transformací. Někdy vlastní volbou a někdy… ne tak docela. Pro začátek si vezměme satyry. V tradičních řeckých mýtech jsou satyrové nezbední a neuvěřitelně romantičtí. Satyrové ve World of Warcraft jsou nicméně noční elfové, co randili s démony v průběhu Války prastarých a sami skončili zčásti jako démoni. Jsou zlomyslní, ukrutní a ani neřeknou „sorry“, když smažou save z vašich pokémonů. Takže jsou romantičtí možná tak v tom smyslu, že by vás samou láskou nejradši obětovali, aby mohli přivolat ještě víc démonů. A pak tu máme nagy. Proč jsou tyto vodní hadi zabydlení v každé možné elfské ruině? No protože to kdysi elfové bývali. Byli to právě oni, kdo postával až moc blízko výbuchu Studny věčnosti. Maelstrom je vtáhl na dno oceánu, kde prodělali, uh… ne-utopení, ale zato změnu genetické struktury. Magie je prostě zdroj i řešení všech životních problémů. Worgeni (Warcraftí vlkodlaci, co nemají ocas), kteří sice nejsou technicky rasa, jako spíše prokletí, které vás promění v krvelačnou vraždící bestii, byli také stvořeni nočními elfy. Po již zmiňované svět-upravující explozi se noční elfové dostali do konfliktu se satyry, kteří si stále byli jisti, že mohou vyhrát válku, kterou už dávno prohráli. Druidi nočních elfů, proslulí tím, že se dokázali proměnit v různá zvířata, zkusili přijít s novým trikem na pomoc v boji proti satyrům – tím byla vlčí forma. Fungovalo to dobře, ovšem jen když pomineme tu část, kdy vlci začali zabíjet všechny okolo. Noční elfové, při pokusu nějak to zamést pod koberec, použili artefakt, aby tyhle divoké vlky přeměnili na polo-lidi. Jenže tím jenom docílili toho, že se tahle kletba teď mohla šířit jako nemoc. Skvělá práce, druidi. A i když to není jednoznačně potvrzeno, důkazy vypovídají o tom, že harpyje jsou ex-elfové zrovna tak. Prastará nebes totiž obdarovala své nejvěrnější následovníky možností létat, ještě než opustila realitu. Protože to Prastaří zjevně můžou. Tihle okřídlení elfové byli zjevně prvními harpyemi. A ty pokračovaly tím, že byly značně nakvašené z toho, že je jejich polobohyně opustila. Potom, co několik set let trucovali, se nakonec rozhodli začít vraždit lidi svými jako břitva ostrými pařáty a přitom je otravovat svým uši trhajícím řevem. Jen lidé, trpaslíci a gnómové nejsou nijak příbuzní elfům, a to jenom proto, že vznikli z robotů, které si postavili po vesmíru se procházející bohové. Ale to už je úplně jiný příběh.

Warcraftí Merlin byl posedlý Warcraftím Satanem

A pak tu byli orkové. Dobrá, možná je v tom i něco víc. Čaroděj, o kterém je řeč, se jmenoval Medivh a byl Strážcem Tirisfalu. Což je něco, jako kdyby Blade a Van Helsing měli dítě ve Warcraftu. Medivh získal svou fenomenální sílu od své matky, Strážkyně jménem Aegwynn. Medivhovou povinností bylo lovit a ničit démony a zabránit jim vstoupit na Azeroth. Jenže se stalo, že byl posednut Sargerasem, pánem Plamenné legie. Kdyby mělo mít Warcraft univerzum nějakého posledního bosse, byl by to právě on. Medivh, you had one job. Když byla Medivhova matka ještě Strážkyní, zapletla se s vtělením Sargerase. Tedy jeho mnohem menší a mnohem slabší verzí, ale stejně otravnou. I když byl jejich souboj monumentální a pravděpodobně obsahoval spoustu pyrotechniky a CGI, Sargerasův avatar ji nakonec nechal vyhrát. Víte, jeho plán byl totiž mnohem zákeřnější, než jenom dupat na města jako nějaká ohnivá Godzilla. Jakmile bylo jeho tělo poraženo, jeho duše unikla a skryla se uvnitř Aegwynn – a později v jejím nenarozeném synkovi. Sargeras byl ultimátní zloun (a taky velký fanoušek Ghostbusters 2), a tudíž neměl nejmenší problém posednout malé dítě. Děti ale nejsou zrovna schopné zničit svět, a to i když mají zrovna dobrý den, takže Sargeras musel se svým plánem nějakou dobu počkat. O pár desítek let později, poté co Medivh obdržel svou moc od Aegwynn a stal se nejmocnějším mágem na světě, se Sargeras probudil a přebral řízení. Kousek po kousku přiváděl Medivha k šílenství a nutil ho bojovat o svou vlastní vůli. A tehdy Medivh vytvořil Temný portál, bránu, která přivedla krvežíznivou Hordu na Azeroth. Upřímně – cokoliv, co se jmenuje „Temný portál“, nebude mít na druhé straně nic pěkného. Ale nebojte se, nebudete se muset s ním utkat ve World of Warcraft. Medivh byl zabit dávno ve Warcraftu 1, což donutilo Sargerasovu duši uprchnout. Bohužel to má za následek, že vesmírem si někde poletuje obzvlášť naštvaný Sargeras, přemýšleje nad odplatou proti planetě, která mu už dvakrát překazila plány. Tak se nedivte, jestli bude příští datadisk nazvaný „Návrat Sargerase: Satan už je na vás opravdu nas*aný“.

Uldum je zbraň hromadného ničení

Ne, ne že je tam někde ukrytá zbraň. Ta celá věc je zbraň. Když si lidé vzpomenou na Uldum, určitě si vybaví Harrisona Forda Harrisona Jonese a spousty referencí na Dobyvatele ztracené Archy, včetně nácků goblinů s nevysvětlitelným německým přízvukem. Všechny tyhle fórky z Indiana Jonese mají skrývat fakt, že celá zóna je postavená na obří zbrani schopné zničit svět. A proč je tu vůbec taková věc zahrabaná v poušti, ptáte se? Stejně jako u hromady jiných věcí ve Warcraft univerzu za to můžou Titáni. Pokud nejste obeznámeni s Titány, tak jsou to prakticky bohové, kteří cestují po světech a upravují si je, jak se jim zlíbí. Bohužel když přijde na Azeroth, tak tahle planeta je něco jako problémové dítě. A sice kvůli Starým bohům, kteří se pokoušejí zamořit svět jako obří chapadlovité nádory. Řešení? Pokud Staří bohové začnou opravdu dělat bordel, všechno se spraví zničením světa. Nutno dodat, že tohle je docela problém, protože hráči a ostatní rasy Azerothu už nebudou součástí tohohle nového světa. A už je to tak, že většina lidí nemá apokalypsu příliš v lásce. „Jak je možné začít znova, když bude celý svět zničen?“ ptáte se. I na tohle Titáni mysleli, a proto se místní dungeon jmenuje „Halls of Origination“ (Síně stvoření), nikoli „Halls of vyhoď všechno do luftu“. Po zničení všeho a smontování kontinentů zpátky dohromady by tenhle komplexní proces restartoval veškerý život na Azerothu. Na Zemi by to vypadalo asi tak, že by se vyhladilo lidstvo, zrekonstruovala Pangea a vrátili se dinosauři. Což nezní tak špatně, když se to tak vezme. „Ale jak to ta zbraň dokáže?“ zeptáte se znovu, neuvědomujíce si, že tenhle článek nemá pusu a neodpoví vám. Titáni vytvořili plánek na základě toho, co považovali za čistý, základní stav Azerothu. Víceméně je to USB klíčenka obsahující save z doby před tím, než se inteligentní rasy usídlily na povrchu světa a podělaly ho. Tenhle plánek je Smaragdový sen, svět přírodní magie, odkud sosají svou sílu druidi. Díkybohu, že celou tuhle věc zvládli vypnout hráči (potom, co ji omylem zapnuli). Ještě že ji Titáni nikdy nepotřebovali zapnout, že? Jak to tak vypadá, smrtelníci zjevně mají celou tu záležitost se Starými bohy pevně v rukou. Zabili jsme C´Thuna a i Yogg-Sarona. Tedy až na to, že nezabili.

Staří bohové, které jsme zabili, vlastně nejsou mrtví

Zní to jako oxymóron, že? Tohle není ten případ, že by pořád vstávali z mrtvých, jako většina komiksových hrdinů i záporáků – je to o tom, že jsme je nikdy doopravdy nezabili. Staří bohové, jak bylo zmíněno výše, jsou prakticky přerostlé, planetární nádory, kazící všechno, na co sáhnou svými chapadly. Jsou silně inspirováni H. P. Lovecraftovými Great Old Ones (Prastarými). Ti představují nesmírné a neuchopitelné zlo, které může smrtelníky dohnat k šílenství už jen zjevením své pravé podoby. Představte si svou babičku, která právě vylezla ze sprchy, jen je to Cthulhu a vy nevíte, kde její svěšené… partie končí a halda démonických chapadel začíná. Jako smrtelníci je zabít nemůžeme. Podle herních soubojů s jejich posluhovači to vypadá, že „Oni nežiji, oni neumírají. Existují mimo tento cyklus.“ Nikdy jsme nebyli schopni je zabít už jen proto, že smrt na ně prostě neplatí. Je to jako říct „Dneska jsem zabil fialovou barvu. Fialová už není.“ Jen jeden Starý bůh byl zničen, a ještě k tomu ne docela. Byl to Y´Shaarj, kterého zabili Titáni v Pandarii. Dokonce i Titáni, kteří jsou prakticky bohové, nebyli schopni zabít jednoho ze Starých bohů permanentně, a místo toho jenom pohřbili jeho stále tlukoucí srdce. Dokonce i bez těla byl Y´Shaarj schopen škodit v Pandarii, spřáhnout se s tehdejším vůdcem Hordy a nadělat znovu bordel po celém kontinentu. I když byl Garrosh sám o sobě celkem zm*d, zkaženost Starých bohů tomu moc nepomohla. Hrdinové World of Warcraft už čelili bezpočtu záporáků – Lich King a jeho armády nemrtvých, svět ničící drak a jeho posluhovači –, ale nic z toho se nemůže rovnat neslýchanému, nevídanému zlu Starých bohů. Tedy možná kromě hrozby disconnectu uprostřed boss fightu. Zdroj: Dorkly.com

---

A ještě otázka do diskuze: co dalšího ve světě WoWka vám připadá pořádně šílené?


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.