Blizzard Must Be Crazy! - For Gilneas!

• Esperanta
• 05.03.2014
• Blizzard Must Be Crazy

For Gilneas!

Frakce: Aliance, Worgeni Lokace: Gilneas Questgiver: mnoho quest giverů Potřebný level: 1 (startovní lokace)   Nikdy jsem se o Gilneas moc nezajímala, ale od doby přečtení Curse of the Worgen mám pro něj a jeho obyvatele slabost. Opravdu velkou. Už mnohokrát jsem byla tázána proč, se mi Gilneani nehnusí. Měla bych na ně správně plivat, jako na zbabělce, kteří se uzavřeli před okolním světem, ale já říkám ne. Jednak tento můj postoj zavinil právě zmíněný komiks, který je prostě parádní a druhak jsem se začala pídit více o jejich národu. Rozhodnutí o postavení Greymane's Wall nesdíleli všichni obyvatelé. Ve skutečnosti propukla velká rebelie, známá též jako Northgate Rebellion, při které zemřela spousta Gilneanů a hlavní vůdce vzpoury, Darius Crowley, byl i s ostatními odpůrci vhozen za mříže. Brána se nakonec postavila, a i když to tak nevypadalo, Genn Greymane měl na srdci opravdu jen blaho svého lidu. Díky němu sice Gilneas nestrádal Třetí válkou, Pohromou ani jinými katastrofami, ale jaksi opomněl promyslet fakt, že pokud něco propukne v samotném Gilneasu, okolní svět zase nepomůže jim a ocitnou se v pasti jako krysy. A právě to se stalo za dob Cataclysmu. A nutno podotknout, že tato startovní linie se nanejvýš povedla. Ta architektura, ten příběh, hudba, atmosféra… to je prostě paráda. Nuže, začněme. Jakožto jednomu z měšťanů vám neuniklo mrazivé vytí, ani děsivé siluety na vršcích střech. Vyjdete tedy ven a zjistíte, že na Merchant Square sedí v sedle čistokrevného grošáka sám princ Liam Greymane a rozdává rozkazy. Když se tak rozhlížíte kolem, ve městě vládne chaos, měšťané běhají sem a tam a snaží se dostat za zavřené brány, které hlídají stráže. Nikdo nesmí z města ven ani dovnitř. Vydáte se tedy za princem. „Co tady pořád děláš, občane? Copak jsi neslyšel? Město je kompletně uzavřeno. Běž za velitelem Waldenem; on ti dá podrobnější instrukce k evakuaci.“ Poslušně přikývnete a jdete vyplnit rozkazy prince, který mezitím pronáší motivační řeč ke všem vojákům. Když však dorazíte k jedné z bran, najdete jen Waldenovo potrhané tělo. Princ by to měl vědět a tak se rychle vydáte zpět na náměstí. S worgeny se roztrhl pytel. Mezitím, co jste byli pryč, seskočili ze střech a začali ohrožovat ostatní obyvatele. Liam vás přivítá s nadšením, že nejste ti, kteří by se schovávali před nebezpečím. Řekne vám, že bytosti, které vyvolal arcimág Arugal, jsou právě worgeni, kteří měli udržet nemrtvé za zdí v šachu, ale naprosto se utrhli ze řetězu. Jenomže vy jste Gilneani, přežili jste Druhou válku, přežili jste Northgate Rebellion, takže se nevzdáte ani teď! Pošle vás tedy skolit pár worgenů a mimo to i evakuovat měšťany, o které bude lépe postaráno v Prison district, kde je sám král. Když tak uděláte, vrátíte se k Liamovi, který své lidi nenechává ve štychu a sám se zapojuje do boje. „Je na čase zmizet. Běž do Military District i s ostatními měšťany. Převeďte je společně s Gwen Armstead přes jihovýchodní most a zkontrolujte, zda jsou všichni v pořádku. Zůstanu zde s ostatními strážemi a budu krýt váš útěk. A teď běž. To je rozkaz!“     Přikývnete a jste rádi, že odtamtud vypadnete. Společně s Gwen a ostatními se dostanete přes most. Poté vás Gwen pošle za trenérem povolání, které jste se předem zvolili. Když splníte jednu zkoušku, vyšle vás za samotným králem. „Lord Darius Crowley byl nazýván mnoha tituly: rebel, zrádce, terorista. Před občanskou válkou jsem ho nazýval… přítelem. Nikdy jsem ho neobviňoval z toho, že započal vzpouru proti mně. Jeho lid i země byla odříznuta od Gilneasu kamennou zdí… ale nebyla jiná možnost. Ale v tuto chvíli… potřebujeme právě člověka jako je on.“ A tak vás pošle do vězení, kde byl Crowley uvězněn od dob Northgate Rebellion. Greymane se vám svým přístupem líbí a pokud milujete cyniky a sarkasmus, Vincent Godfrey se vám bude líbit ještě víc. Jednak považte ten parádní cylindr se zdobnou stuhou na dýnku a pak i ty brýle! Ale co teprve když promluví… cynismus z něj přímo čiší. „Ne že by mi vadilo, že po tobě král Greymane chce, abys obětoval svůj život, abys zachránil toho zrádce… ale udělej mi laskavost a udělej něco užitečného, když už tam půjdeš a vypraš kožich těm tupým zablešencům.“ Když si proklestíte cestu do Stonewald Prison a během toho vyprášíte kožich několika worgenům, najdete kapitána Brodericka a řeknete mu, jak se věci mají. Kapitán prohlásí něco jako, že se král asi zbláznil, nicméně vám vyjde vstříc a královu rozkazu by se člověk neměl protivit. „Vážně nerozumím tomu, proč král marní čas, aby zachránil tomu zrádci kůži, ale pokud chceš riskovat život, tak dobrá.“ A řekne vám, kde Crowley je. Když zmíněného Crowleyho najdete, právě si svačí tlupu worgenů holými pěstmi. A jeho páska přes oko jen dokresluje dojem krutopřísného Gilneana. A o kus dál po jeho boku bojuje i Tobias Mistmantle a ostatní. „Greymane má pravdu. Tyhle zvířata se nezajímají o naši politiku. Gilneas by měl alespoň tentokrát držet při sobě.“ S těmito slovy sejme pěstí dalšího worgena a vám je toho zvířete i trochu líto. „Jedna z těch bestií vážně zranila Dempseyho,“ hlavou pohodí na dotyčného, který raněný leží u jednoho výklenku za Crowleym, „a nemůžeme ho dostat odtud, dokud nezastavíme jeho krvácení. Jestli můžeš, pomoz nám udržet ty bestie od něj!“ Minuty jsou to opravdu krušné, protože na ochoz skáčou z protější střechy katedrály tlupy zdivočelých worgenů. Ale společně to dokážete a co si budeme nalhávat, hlavně díky Dariovi.     „Poslouchej, poprvé od doby občanské války s něčím s Greymanem souhlasím. Čas běží a je naším nepřítelem. Myslím, že tyhle bestie se moc nezajímají o to, jestli jsi rebel nebo šlechtic. Proto dones Greymaneovi zprávu: moji muži se připojí k těm jeho.“ A ještě dodá, že jeho arzenál je k dispozici. Když královi tu zprávu donesete, vypadá celkem zmateně a vůbec netuší, co si o tom má myslet - hlavně o zmíněném arzenálu. Ale protože se určitě bude hodit, řekne vám, kde zmíněný dům je. Vydáte se tedy tam za dotyčným Josiahem Averym. Když sejdete do sklepa, jmenovaný je skrčen v koutě a křičí na vás, ať k němu nechodíte. V tu chvíli se změní ve worgena a odhodí vás až na druhý konec místnosti. Když se na vás chystá skočit, ozve se rána a worgen je v tu ránu mrtev. Váš zachránce, nebo spíše zachránkyně drží v rukách brokovnici a podle rysů v obličeji i podle toho, že normální křehká slečna s sebou většinou brokovnici nenosí, poznáte, že se jedná o dceru Dariuse Crowleyho: o Lornu. „Oni ho přeměnili na jednoho z nich… je to tak? Jak můžeme začít bojovat proti takové armádě, když jsou schopni udělat něco takového? Arzenál mého otce může být dobrým začátkem. Worgeni jsou skryti v alejích kousek odtud. Budeme si potřebovat pročistit cestu, pokud budeme chtít odtud ta děla dostat.“ A ku pomoci vám poskytne mastify, kteří dokáží worgeny lépe vyčmuchat. Když vyjdete ven, teprve tam si všimnete nepatrné rány, která zůstala po zubech… ale ta časem určitě zmizí… tedy alespoň doufáte. Už jste ostřílení bojovníci a cesta je pročištěna, aby se obrovitá děla mohla přesunout a sestřelit worgeny až někam do moře. Jenomže když to Lorně řeknete a vydáte se zpět na povrch, polije vás horko. Král byl nucen nechat vystavět barikády a worgeni celou armádu tlačí nazpět. „Všechny ty roky po občanské válce Crowley schovával dostatek palebné síly, která by se nám teď mohla hodit… ale nemůžeme je teď použít. Spousta civilistů zůstala uvězněna na druhé straně Prison District. Ale ne všichni jsou stejní. Krennan Aranas je jedním z nejlepších alchymistů, které tento svět zná. Jedním z jeho lektvarů zachránil mou dceru Tess těsně poté, co se narodila. Vezmi si mého koně a zachraň ho. Krennan musí žít.“ A tak vyrazíte z úkrytu mezi tlupy zdivočelých worgenů, kterým se váš bláznivý nápad dvakrát nelíbí a vám samotným také ne. Dorazíte však ke stromu, kde se dotyčný alchymista drží na jedné z větví dostatečně vysoko a když pod něj přijedete, může seskočit na koňský hřbet za vás. Bezpečně jej dopravíte do bezpečí a vydáte se za lordem Godfreym, jelikož krále nikde nevidíte. „Udělali jsme tady, co jsme mohli. Dej králi vědět, že mu můžeme získat dostatek času. Ale cítím, že nebude dlouho trvat a worgeni se vrátí ve větší síle. Musíme se stáhnout ke Greymane Court, než tu budeme lapeni jako ryby v kádi.“     Během toho, co běžíte ulicemi, si všímáte, jak jsou stráže nucené zabíjet vlastní lidi, kteří se přeměnili ve worgeny. Výjev je to opravdu hrozný a vy si pomyslíte, že tohle řešení mít asi nebude a stejně se budete muset dát na ústup. Nicméně dorazíte ke králi, který zrovna s Crowleym probírá další kroky. Crowley sám navrhne, že worgeny se svými lidmi zdrží, zatímco přeživší budou moci utéct do Duskhavenu, přístavního města. „Nemusíš zde zůstávat,“ řekne vám Darius, když se chystá sednout na svého koně. „Udělal jsi toho už dost. Ale byl bych hlupák, kdybych odmítl tvou pomoc, když ses rozhodl zůstat.“ Jít s králem do bezpečí? Ani nápad, když je tu Crowley, který má odvahy na rozdávání a celkové jeho vzezření vás inspiruje ke krokům, ke kterým byste se nikdy neodhodlali. Nasednete tedy za něj na koně a během doby, kdy občané s králem ustupují k Duskhavenu, vy jedete vstříc jisté smrti ke katedrále a házíte na worgeny zapálené louče. Funguje to, ale jak tak přijedete na nádvoří před katedrálu, zastaví se vám srdce. Worgenů je tu víc, než zvládnete i s takovou palebnou silou porazit. Přesto vyjedete po schodech vzhůru a sesednete. Crowley se odklidí do katedrály, zatímco se na vás otočí Tobias Mistmantle a zadá vám instrukce. Sednete za dělo a přes to množství worgenů si nedovedete představit, jak byste vůbec bez takové palebné síly vzdorovali. Jenomže munice také není nekonečně a tak vás Tobias pošle do katedrály, kam se musejí stáhnout všichni následovníci Crowleyho. A vy víte, že vás čeká jistá smrt. „Udělali jsme, co jsme mohli a teď nastává zřejmě poslední část našeho pokusu o vzdor. Ale žádné strachy… než bude konec, jistě ještě zvládneme rozdat pár pořádných ran.“ Crowley si nadhodí svou pušku. „Lepší místo jsme si nemohli vybrat. Máme tu skvělé krytí. Můžeš se pomodlit, jestli tedy jsi přes tyhle věci… Seber odvahu a pojďme společně zabít tyhle bestie!“ V zápalu boje zabijete tolik worgenů, kolik jen můžete a začnete zjišťovat, že jich nechodí tolik, kolik by mělo. Zřejmě jste je zatlačili zpět a jedete to tedy říci velkému šéfovi. Jenomže Crowley má na podobné věci nos a tohle se mu vůbec nelíbí. „Přestali přicházet… ne… tohle není dobré znamení.“ A jak už to bývá, budou to i poslední slova, která Darius pronese jako člověk.     Jak už vzkázal menší cinematic, po boji v katedrále, kde jste se snažili udržet pozornost worgenů na sobě, zatímco král a měšťané utíkali k Duskhavenu, jste se stali worgeny a nějakou dobu se proháněli po lesích, dokud vás nechytili. Přitáhli vás až do Duskhavenu, kde jste vyčkávali v kleci bez špetky lidství v sobě, které bylo kletbou násilně potlačeno. Avšak po nějaké době vás vytáhli ven na pranýř, abyste neměli šanci se hnout. Ale podle počtu známých tváří, které ve vás vykřesají jiskru vzpomínek, si uvědomíte, že ti lidé kolem to s vámi myslí dobře, až na Godfreyho, který to nemyslí dobře asi s nikým. Ten vás však tolik nezajímá. Zajímá vás především Krennan, alchymista, kterého jste zachránili v Prison Districtu. „Nevzdám to. Sice ještě nemám úplný lék na prokletí, které tě postihlo… ale znovu budeš mít nad sebou kontrolu,“ ujišťuje vás přátelsky alchymista, jelikož si stále pamatuje na to, že za svůj život vděčí vám. Godfrey si však myslí něco jiného a plýtvat nějakými lektvary na vaši záchranu je ztráta času. Po chvíli se však objeví i sám Greymane, který s Krennanem sdílí stejný názor a rozkáže, aby vám dal plnou dávku. „Potřebuji, aby ses probral.“ Král pohlédne na ampulku, kterou mu předal Krennan a zatváří se poněkud nejistě. „Tahle dávka je dost silná, aby zabila koně, ale znám tě a vím, že to zvládneš. Budeš v pořádku. Vypij to a zavři oči.“ Ten hlas ve vás probudí zbytek osobnosti, který ve vás zůstal a tak lektvar poslušně vypijete. Okamžitě se vám zatmí před očima, ale nevolnost trvá jen krátkou dobu. Zvířecí instinkty se pomalu vytrácejí a ustupují do pozadí, zatímco lidskost se znovu vynořuje na povrch. Když se prohlédnete, nejste to vy, jste stále worgen, ale myslí jste znovu člověk. Král nikde není, zato uvidíte Godfreyho a předpokládáte, že byste měli jít za ním. I když ho nemáte moc rádi, je to přeci jeden ze šlechticů a pomáhal při ústupu. „Ah, takže Krennanův lektvar tě nezabil? Dobrá, asi to znamená, že člověk uvnitř tebe se zase probudil. Měl bys za Krennanem jít a vzkázat mu ty dobré zprávy najdeš ho v domě mezi… ehm…“ Godfrey si vás skrze své kulaté brýle změří od hlavy až k patě, „tvými vrstevníky. Ale pamatuj,“ výhružně na vás ukáže a i když jste větší než on i s jeho cylindrem na hlavě, trochu ve vás vzroste nedůvěra, „budu tě mít na očích. Jestli si ze mě zkusíš ztropit nějakou „legraci“, budeš mít kulku mezi očima!“ Dejme tomu, že mě to u Godfreyho ani nepřekvapilo. Jako čtenář Curse of the Worgen vím, že by to udělal a on to i udělal a i když ne mezi oči, tak mezi žebra střelil Halforda. Jep, Halforda nikdo moc rád neměl, protože neměl pověst dvakrát velkého empatika, ale i tak mě tím pěkně naštval, protože jsem si i přes tento charakterový nedostatek (pokud je to vůbec nedostatek) tohoto detektiva oblíbila. A naštval mě i Blizzard, protože gilneanského Sherlocka do startovní linie nezapojil a přitom to mohla být zábava: takových referencí mohlo vzniknout… Ale teď už zpátky k tomu, co máme rozděláno.     Když do domu dorazíte, Krennan je obklopen Gwen Armstead a dalšími dvěma worgeny, kteří se netváří, že by měli dvakrát krvežíznivé sklony. A když vás Krennan uvidí, naprosto se rozzáří: „Fungovalo to! U Světla, ono to fungovalo!“ A div vás i jako chlupatou ušatou obludu neobejme. „Ano, můj lék nepůsobí na každého – tak daleko ještě nejsme. Každopádně, svou lidskou mysl máš opět pod kontrolou a ne tu zvířecí. Bylo štěstí, že na tebe lék působil, ale i tak bychom měli nadále pokračovat v medikaci, pokud chceme tvé prokletí zvrátit natrvalo.“ Pošle vás tedy pro bedny, v nichž se ukrývají přísady k vytvoření vašeho léku. Vyjdete z Duskhavenu a na vás dýchne ta atmosféra staré Anglie. Převalující se mlhy, mrholení a přítmí… to je prostě paráda. Jenomže idylku zkazí zjištění, že bedna, která skrývala přísady k léku je roztříštěná a lahvičky rozbité. Taková věc dokáže pěkně pokazit den. A ještě horší je ta mrtvola strážníka, která leží vedle a do toho se u pobřeží objevily lodě Forsaken. Vypadá to, že Gilneas je obléhán. Naprostá paráda. Gilneas napadli zdivočelí worgeni a teď ještě Forsaken. Co bude dalšího? Jak tak hledáte důkazy na mrtvole strážníka, zezadu vás přepadne Forsaken něco provolávající o tom, že země brzo bude patřit jim. Vás to samozřejmě co? Naštve, takže nemrtvou rozsápete na tlející kousíčky. Gwen Armstead, starostka Duskhavenu by to měla vědět a tak jí jdete sdělit tu novinu, která dokreslí temnou atmosféru už tak ponurého deštivého dne. „Forsaken! Rychle, musíme zahájit defenzívu!“ vykřikne a ihned začne jednat. Ano, milá lady Sylvanas se rozhodla, že když to nejde přes zeď dělící Gilneas od Silverpine Forest, půjde to po moři. „Útesy nás vždy před útokem z moře ochránily. To zemětřesení muselo útesy shodit a otevřít tak cestu lodím,“ osvětlí vám Gwen. Tu otázku jste si pokládali taky. Má to logiku a Sylvanas si to prostě jen dobře načasovala. „Musíme útočníky zpomalit.“ Zvenčí slyšíte hlas prince Liama, jak rozkazuje mužům a vytváří obranu. Ještě než vyrazíte z domu, vás starostka upozorní, abyste na prince dohlédli. Bylo by opravdu nemilé, kdyby ho Forsaken zabili. Prince najdete na bitevním poli za vesnicí, kde bojuje po boku ostatních Gilneanů. Když vás spatří, naprosto se rozzáří. „Ty žiješ! Ach už se to pomalu zdálo být jako sen, jak dlouhá doba uplynula, kdy jsem slyšel tvůj hlas!“ Tedy asi ne přímo ten hlas, který jste měli před tím, ale i tak vás princ poznal. Sám si není jist, zda jste naživu, ať už jako člověk nebo worgen a není si jist ani sám sebou, zda jen nesní. A i když je počet Forsaken strašlivý, princ nehodlá svůj lid zklamat. A vy ho v tom hodláte podpořit a tak vyběhnete proti vojákům lady Sylvanas… Jenom při pohledu na ty pěkně tlusté, prohnilé zrůdy s hákem znejistíte a asi byste si na ně netroufli. Ale Liam není hlupák a vlastně dokáže do bitvy vnést i trochu zábavy. Kdo by se nebavil při pohledu, kdy házíte na hlavu takové obludě sud se střelným prachem a princ Liam má tak parádní mušku, že sud na tu dálku trefí. Sice jste trochu ohození vnitřnosti po výbuchu takového obra, ale i ty páchnoucí šaty a vlastně i srst vám tolik nevadí… déšť to za chvíli smyje. S princem vytváříte dobrý tým, ale ti Forsaken, kteří na vás útočí, jsou jen malou hrstkou. A Liam si dovede představit, co by znamenalo, kdyby se vylodila celá flotila. Dá se proti tomu něco udělat? S tím jdete za Gwen. Ta už stačila v době vaší nepřítomnosti vyslat na pobřeží posily. Konkrétně Godfreyho, Gilneana, kterého byste chtěli zřejmě potkat nejméně. Ale veškeré neshody musí jít stranou, pokud chcete Forsaken udržet co nejdéle od Duskhavenu.     Godfreyho najdete ve sklepě obklopeného vesničany a milicí. „Forsaken jsou zde v plné síle a my máme stěží tolik mužů, abychom se jim postavili.“ S tím musíte jen souhlasit, ale nepřiznáváte si to. „Víš, nebudu ti lhát. Ten nápad s worgeny v našich řadách se mi nelíbí. Stačí málo a pokusíš se někomu z nás ukousnout hlavu. Ale možná bychom teď mohli využít tvé zvířecí pudy… a využít je proti Forsaken a vzbudit v nich strach z worgenů.“ Na Godfreyho tváři se objeví zlý úšklebek. „Jenomže Forsaken mají lodě s celou řadou kanónů, které mohou použít proti nám. Ale mám plán jak zabít dva ptáky jedním kamenem… a tím kamenem v tomhle plánu budeš ty.“ Plán s tím, jak sednete do katapultu a vymrštíte se na loď Forsaken a zabijete kapitána, se vám nezamlouvá ale budiž. Godfrey má buďto skvělé nápady anebo nemarní jedinou příležitostí se vás zbavit. A aby toho nebylo málo, jste posláni hostitelkou milice najít její tři děti. Ty sice najdete kolem farem, ale nadšené z vás nejsou a nevědí, zda jste jejich zachránce či nepřítel. Nicméně pár Forsaken zabijete, sabotujete obě lodě a Godfrey vám na to jen řekne: „Možná jsi krvelačné zvíře, ale naše zvíře.“ Ale práce tím nekončí. Jste povolání k tomu, abyste se postarali o jednu z velitelek obléhání: Dark Ranger Thyaly. Jak vám určitě došlo, nebude radno vyjít proti ní o samotě a tak vám Godfrey dá píšťalku, kterou přivoláte gilneanské mastify. Sama Thyala zjistí, že proti takové tlupě psů neobstojí ani sebelepší dark ranger a vy zjistíte zároveň to, že bez těch psů by si vás velitelka dala ke svačině. Jdete tu zprávu sdělit Godfreymu, který zajásá a s ním i zbytek milice, že si Forsaken už jen tak neškrtnou. Radost však náhle utne ohromné zemětřesení, které všechny téměř shodí na podlahu. „Co to ksakru bylo?“ zasoptí Godfrey, když se z toho probírá. „Tohle nebyly kanóny ani katapulty!“ Běžíte se podívat ven, co to způsobilo a zůstanete stát s tlamou otevřenou dokořán. Všechna pole jsou pod vodou, lodě Forsaken potopeny a vy jste měli štěstí, že sklep, ve kterém jste byli, nebyl zaplaven, protože dům nad vámi to štěstí neměl a zhroutil se. Na břehu stojí Liam, naprosto šokován tím, co viděl. „Oceán… spolkl všechno… zemi… Forsaken… naše muže!“ Dobrá polovina mužů z městské hlídky je pod vodou a tak jste nemarnili čas a skočili do slané vody. „Unikli jsme smrti díky hloupému štěstí. Pobřeží se začíná zaplavovat. Trhá mi to srdce, když to musím říct, ale musíme odejít. Ksakru, nemohu ztratit svůj domov dvakrát za svůj život! A tohle zemětřesení není nepřítel, proti kterému můžeme bojovat.“ Museli jste evakuovat Gilneas a nyní se musíte evakuovat i z Duskhavenu. Jenomže město samo o sobě nesčítá všechny obyvatele. Někteří žijí na samotě dál od městečka a vy musíte zajistit jejich bezpečný odchod z jejich domu. První z nich je babička Wahl, která žije ve své chalupě. Jak vám Gwen řekne, budete potřebovat velkou trpělivost, abyste ji donutili odejít. Babička už není nejmladší a není zrovna dvakrát bystrá. Což vám taky potvrdí při prvním slovu: „Á, návštěva! Zůstaneš zde alespoň na šálek čaje, zlatíčko?“ Jak se zdá, babičce nevadí, že říká zlatíčko worgenovi a už vůbec si nevšimla, že pobřeží se hroutí. Ale když jí vše vypovíte, nějak moc se nebrání. „Odejít? Hned teď? Nuže, pokud musím, tak tedy musím. Ale byl bys opravdu zlatíčko a nejdříve pro mě něco našel? Nemohu odejít bez své oblíbené knížky!“ Zíráte na ni s otevřenou tlamou a tak jí ještě jednou vysvětlíte tíživou situaci. Babička však jen zakroutí hlavou a trpělivě zopakuje: „Drahoušku, našel bys tu knihu?“ A tak jdete najít knihu, která leží pod altánkem obrostlým popínavými růžemi. Vypadá to jako typická braková literatura, ale když ji babička chce, tak ji prostě chce. Když jí knihu přinesete, jakoby zase zapomněla. „Jak to jde, drahoušku? Zůstaneš na šálek čaje?“ Jako odpověď jí vrazíte knihu do rukou a zopakujete, jestli byste už mohli jít. „Co že jsi to před tím chtěl? Ah, evakuace. Doufám, že chápeš, že nemohu jít na veřejnost v těchto šatech. Přines mi prosím mé lepší šaty, které visí na prádelní šňůře venku za domem.“ Znovu se pokoušíte babičce vysvětlit, že vypadá skvěle a že je teď jedno v čem půjde. „Mladí lidé opravdu nemají žádné vychování! Copak jsi vyrůstal u ogrů? A teď mi přines mé šaty, zlatíčko.“ Jak vidíte, Gilneani si velmi zakládají na tom, co nosí. Takže pravidlo číslo jedna: pokud chcete od Gilneana dostat pořádnou bombu do nosu, polijte jim jejich oblíbené oblečení kávou (nebo čajem, protože v Gilneasu se pije černý čaj s mlékem) a pro jistotu jim ho ještě roztrhejte. Minimálně pěkné černající modřiny po celém těle jsou zaručeny. Cestou ven zabijete jednoho nemrtvého, který kolem čmuchá, a vy přinesete babičce šaty. „Takže k evakuaci: nemohu odejít bez svého kocourka. Je to naprosto rozkošná zrzavá mourovatá kočička. Obvykle si hraje u rozbitého vozu blízko cesty.“ Konečně něco, u čeho chápete, bez čeho babička nemůže odejít. Knihu byste tam nechali, oblečení taky, ale bez kočičky byste asi taky neodešli. Vyrazíte pro kočičku, kterou také najdete. Ale než ji stačíte vzít, objeví se Forsaken, který ji sem nasadil pouze jako návnadu a pustí se do vás. Jenomže to nepočítal s tím, že přiběhne rozzuřená babička s válečkem na těsto a co víc, je to také worgen. Zabijete společně s Wahl Forsaken a vezmete kočičku domů. Když dorazíte zpět, jakoby se nic nestalo. „Ah tady je náš hrdina! Děkuji, že jsi mi ho přivedl. Oh, co za druh špíny to mám pod nehty?“ Babi, jste worgen, ale asi to nevadí… a ksakru jak to že se dovedete měnit zpátky v člověka?!     Vaše další zastávka je v Hayward Fishery, které vedou bratři Haywardovi a zásobují Duskhaven rybami. Bratři jsou naštěstí bystřejší a tak vědí, že by se měli evakuovat. Bohužel to nemohli udělat už dříve z toho důvodu, že potřebují opravit lodě a nemají dostatek materiálu a nářadí. Nebo tedy mají, ale dostat se k zásobě až přes Forsaken nemohou riskovat. Proto se pro plaňky a nářadí vydáváte vy. U bratrů jste brzy hotovi a vydáváte se k poslední zastávce: na Crowley Orchard. Ještě před odchodem vám Gwen řekla: „Určitě si pamatuješ Crowleyho dceru Lornu. Nikdy se pořádně nevzpamatovala z toho, že v Gilneasu ztratila svého otce. Od té doby prakticky žije poustevnický život a jediný návštěvník, kterého pustí do svého domu je Krennan… a ani on o celé věci neprohodí jediné slovo.“ Když vás Lorna uvidí, okamžitě se tápe své brokovnice. „Zpátky! Ještě krok a…“ Hned na to vás z tónu hlasu i podle očí pozná. „U Světla, jsi to ty!“ A díky tomu je vás ochotna vyslechnout. „Poslyš, bez dopravních prostředků se nikam daleko nedostaneme a Forsaken nás brzy dohoní. Kolem se potuluje spousta koní. To zemětřesení muselo vystrašit Korotha, horského ettina, který se vydal dolů z hor. Jestli brzy naše koně nedostaneme sem, obávám se, že s nimi bude brzy amen.“ Koně zachráníte i před ettinem, který si trajdá kolem a na příkaz Lorny jdete Gwen oznámit, že jsou vám koně k dispozici. Jste připraveni vyrazit pryč, ale dříve než to uděláte, máte vycestovat do Greymane Manor a informovat královnu Miu o celé situaci. Dostanete koně, abyste se do panství rychleji dostali. Královna Mia vás dobře zná z vyprávění a moc dobře ví, že jste byli hlavním důvodem, proč je její rodina naživu. „Asi bys chtěl mluvit s Gennem. Je zavřen ve své observatoři od doby, co to začalo. Jsem si jista, že pracuje na plánu, jak zachránit svůj lid. Je to velmi vytrvalý a tvrdohlavý člověk.“ Krále najdete na vrcholku věže u velkého dalekohledu. Je rád že vás vidí, ale milé setkání přeruší další zemětřesení. Podíváte se dalekohledem a vidíte Duskhaven, poslední bezpečné místo v Gilneasu, který potkal stejný osud jako pobřeží před tím. A aby toho nebylo málo, připlouvají další lodě Forsaken a jedna vzducholoď. Musíte se tedy vydat do vnitrozemí a ukrýt se jak před záplavami, tak i před Forsaken. Naskočíte na karavan i s Lornou, která poskytuje vozu palebné krytí. Projíždíte kolem útesů, z mostu vidíte opuštěný Gilneas. A z jedné ze skal na vás zaútočí ogři. Naštěstí vás minou, ale před sebou vidíte vůz, který to štěstí neměl. Vysednete a kupodivu zjistíte, že je to vůz Liama. Princ vás pošle do bažin, vysvobodit přeživší, kteří by vám s ogry mohli pomoci. „Forsaken nám šlapou na paty a tihle ogři se nás snaží zamáčknout jako zralou malinu. Jsou to nohsledi horského ettina Korotha, nejdestruktivnější síly v Gilneasu… a jestli chceme jeho síly využít a navést ho na Forsaken, musíme si zajistit čas k ústupu. A uděláme to jen tak, když ho pořádně naštveme.“ Tím naštváním myslí pozabíjet pár ogrů a ukrást Korothovi jeho prapor z tygří kůže. „Dobrá práce. Myslím, že jsi ho opravdu naštval. Už ho slyším až sem.“ Nastraží prapor na cestu a ve chvíli, kdy se tam objeví Forsaken, Koroth přijde a začne z nich dělat fašírku. Plán zafungoval a vy se můžete vydat do Stormglenu, vesnice na samém jihu Gilneasu.     Nestačíte se ani posadit a už po vás Gwen Armstead chce, abyste vyčistili okolí vesnice od ošklivých pavouků, kteří se potulují kolem. Ve Stormglenu nemůžete dlouho zůstat, jelikož jsou vám Forsaken v patách, ale i tak by chtěla, aby se těch pár dní stalo pro uprchlíky trochu přijatelnějšími. I Lorna je zde a zatáhne vás do kouta na kus řeči. „Našla jsem deník muže jménem Bradshaw. Naneštěstí chybí pár stránek… hlavně konec. Možná pokud najdeš dostatek stran, dobereme se toho, co se tu stalo. Kdo ví… možná, že místní našli způsob, jak se odtud dostat. Možná, že jsou zde nějací přeživší… Možná je můj otec stále naživu.“ Lorna se ani po tak dlouhé době nevzdala naděje, že její otec přeci jen unikl a vy jí v tom hodláte podpořit. Probíháte opuštěným městem, sbíráte stránky a vaši snahu vám znesnadňují všudypřítomní pavouci. Jak se zdá, Gilneas se stává opuštěným místem a jeho zbývající obyvatelé jsou v něm lapeni jako krysy. Ulepeni od pavoučí krve se vrátíte ke Gwen. Starostka teď už potopeného Duskhavenu vám sdělí, že počty pavouků stejně stále rostou i přes vaši snahu. Jedinou možností je vyřídit pavoučí královnu. Kdyby vám ten úkol zadal Godfrey, určitě byste si řekli: takže další pokus o to, mě zabít? Ale Gwen ve vás vidí hrdinu, který si poradí se vším a pro vás to určitě nebude problém. Ještě než se vydáte na sebevražednou misi, dáte promočené a ušpiněné stránky Lorně, která vám poděkuje se slovy, že bude sice nějaký čas trvat, než se v tom vyzná, ale určitě na to přijde. Vydáte se lesem prolezlým pavučinami k pavoučí královně a pořádně jí proklepete krunýř. Dostanete odměnu za nasazení vlastního života. A to už na vás znovu mává Lorna. „Chvíli to trvalo, ale dala jsem dohromady, co se tady asi stalo. V tomto městě přebývali ti, kteří přežili útok worgenů a prokletí, které přinesli. A pak se připojili k ostatním v Tempest’s Reach. Všichni odešli, kromě toho starého muže, který napsal tento deník. Pochytil, že worgeni přestali útočit a tak se rozhodl jít to prozkoumat do Blackwaldu. Kousek odtud je opuštěný mlýn, kde Bradshaw žil. Podívej se, jestli tam nenajdeš nějaké stopy.“ Běžíte lesem, až dorazíte ke starému mlýnu. Je polorozpadlý a mnoho z něj nezbylo. Ale to, co tam najdete, vám vyrazí dech. Nebo spíše někoho. Uprostřed té chatrče stojí noční elfka, rasu, jejíhož příslušníka vidíte jakožto Gilnean poprvé v životě. „Očekávala jsem tě. Prosím, neboj se. Mé jméno je Belrysa (je to sice detail, ale v Curse of the Worgen to byla Belysra. A hlavně v komiksu měla mnohem větší úlohu než v této questové linii). Jsem kněžka měsíční bohyně Elune… noční elfka. Možná neznáš můj lid, ale obě naše rasy jsou mezi sebou úzce propojené od doby, kdy Kletba začala existovat.“ Nevíte proč, ale rozhodnete se tu kněžku vyslechnout a necháte ji mluvit. „Musíš mít spoustu otázek. Ale neboj se, ty budou brzy zodpovězeny. Vím, proč jsi zde, a co tu hledáš. Ale nemohu tě tam dovést. Ne se špehem ve tvých stopách.“ To vás trochu překvapí. O žádném špehovi nevíte. Ale mohlo vám dojít, že Forsaken vás nenechají jen tak na pokoji. „Jeden ze Sylvanasiných špehů tě sleduje a proto tě nemohu vzít na místo, které hledáš. Vezmi si tento talisman,“ jmenovaný předmět vám podá, „a najdi ji.“ Chcete vědět, co se děje a chcete znát odpověď na své otázky, takže Belrysu poslechnete a jdete po stopách špeha i z důvodu, že se vám nelíbí představa být sledován nepřítelem. Když doběhnete na cestu, stoupnete přímo do pasti, která vás zmrazí na místě. Díky talismanu však uniknete a špeha zabijete. „Je mnoho takových, jako jsi ty,“ řekne vám Belrysa, když jí podáte zprávu o úspěšné eliminaci špeha. „A stejně jako ty jsou ztracení a zmatení. Jsou v místě, kam patříš i ty. Tal’doren byl kdysi domov druidů, kteří na sebe brali podobu vlků. A právě tam nalezneš odpovědi, které hledáš. A určitě tam najdeš někoho, kdo tě pomůže vést. Starého přítele.“ Starého přítele? Kdo může být tím starým přítelem? Ta slova ve vás vykřesají jiskřičku naděje a tak pádíte směrem, kam vás Belrysa poslala. To, co vidíte, vám vyrazí dech. Je to obrovský strom. Strom obklopený modravým uklidňujícím světlem. A v jeho blízkosti se potulují worgeni. Žádní zdivočelí worgeni, ale bytosti jako vy: tělem zvířata, myslí lidé. Ano, to je místo, kam patříte. Vejdete dovnitř a Spatříte plno worgenů. Celý zástup worgenů, který je rozmístěn do kruhu kolem vyššího a velmi mohutného worgena. Kolem worgena, jehož jedno oko překrývá černá páska… Darius Crowley! „Máš pravdu! Čekal jsem na tenhle den velmi dlouho a je opravdu skvělé tě znovu vidět!“ rozesměje se Crowley, div vás svými pařáty neobejme. „Slyšel jsem, co jsi udělal a jsem ti velmi vděčný… hlavně za Lornu. Ona je vše, co mi zbylo. Pošlu pro ni, až nastane ten pravý čas.“ Jak se tak díváte na Crowleyho, nějak moc se nezměnil. Ta páska přes oko, vyzařování přirozeného vůdce a ten hluboký hlas… a přiznejme si, že jako worgen vypadá taky naprosto krutopřísně. „Noční elfové nás mnoho naučili. Naučili nás, kým jsme a odkud jsme přišli. Díky nim… díky tomuto místu už nejsme zvířata. Máme svobodnou vůli. Forsaken tu nejsou jen, aby dobyli naši zem. Hledají něco, co máme. Artefakt, který dokáže vyléčit Kletbu a udělat z nás zase lidi. Nemůžeme je nechat, aby jej našli.“ Pošle vás do lesa vyřídit několik banshee, které se potulují kolem Tal’dorenu. Díky tomu, že dostáváte úkoly od Crowleyho, už to berete mnohem veseleji. Ale Vassandra Stormclaw, druidka, která je blízko vás, vidí, že se vydáváte ven a tak vás zastaví. „Kletba začala díky druidům z našich vlastních řad. Když viděli, že prohráváme válku s démony, porušili danou rovnováhu a pokusili se na sebe přivolat vlčí podobu, aby je porazili. Nestrhl se masakr pouze v řadách démonů, ale také v našich (to vše je lépe vysvětleno a podáno v Curse of the Worgen). Za trest byli uvězněni ve Smaragdovém snu, kde žili kolem stromu identickým s tímto, aby už nadále nákazu nešířili. Dnes se chystáme udělat ceremonii, která by znovu vnesla rovnováhu do života tvých lidí. A k tomu potřebuji lístky, které rostou jen v blízkosti Tal’dorenu.“ Sbírat nějaké lístky a přitom zabíjet banshee už je pro vás téměř rutinní záležitost, takže jste brzy zpět. Bohužel vaše práce, zdá se, přišla vniveč. Odněkud se vynoří worgen, který se vám zdá povědomý a spustí hlasem, který velmi dobře poznáváte: „Darie! Forsaken mají Scythe of Elune! Dostali ji dřív, než jsem byl schopen zasáhnout.“ Podle hlasu poznáte, že je to Tobias Mistmantle. „Všichni na své pozice! Nesmíme dopustit, aby Scythe padla do rukou nepřátelům!“ V tu chvíli víte, že jste na řadě vy. „Od doby, kdy Forsaken zaútočili na Gilneas, jsme se snažili držet lokaci Scythe pod pokličkou. Přesouvali jsme ji na různá místa a špehové Sylvanas byli vždy blízko, ale nikdy ji nedostali… alespoň doteď.“ Podá vám roh, na který máte zatroubit, až Forsaken i s kosou najdete. „Zatrub a Tobias s ostatními ti přiběhnou na pomoc. Pospěš si. Kosa se nesmí dostat k Sylvanas!“ Hrajete boj o čas, ale jako worgen umíte běhat opravdu rychle. Dům hlídají hraničářky Sylvanas a jejich tolik, že byste je opravdu nezvládli. Zatroubíte na roh a v tom ze stromů seskáčou worgeni a v čele s Tobiasem Mistmantlem zaútočí na stoupenkyně Sylvanas. Vy máte tak čas na čistou akci: vlézt do domu a vzít tajemný artefakt. Naštěstí se vám to povede, i když spěcháte zpátky k Tal’dorenu s hraničářkami v patách. Předáte kosu Dariovi, který ji s úlevou přijme. „Je čas. Ta… alchymie, která to zvíře v tobě držela na uzdě, už nebude potřeba. První prokletý worgen byl noční elf… druid, stejně jako naši nynější přátelé. Ti naneštěstí porušili rovnováhu a tak zvířecí část převzala nadvládu nad jejich myslí. Je celkem příhodné, že jejich dřívější spolubojovníci nám přinesli lék. Napij se z Tal’dorenských vod a najdi v sobě klid.“ Přistoupíte ke třem kašnám a z každé se napijete. První, ze které se napijete je Well of Fury, která ve vás potlačí tu zvířecí část. Druhou je Well of Tranguility a třetí Well of Balance. Jakmile je obřad dokonán, ucítíte v sobě nevýslovný klid a mír a cítíte se znovu člověkem. A opravdu. Už máte schopnost se převtělit zpět do své staré podoby! Být člověk a zároveň mít sílu vlka, to je to, co by mohlo vysvobodit Gilneas ze spárů Forsaken! Než se nadějete, uslyšíte Lornin hlas. Lorna vás našla a poznala i svého otce, ke kterému se ihned rozeběhne, ať už je to worgen nebo ne. A míří si to k vám i Genn s Godfreym. „Crowley! Ty a tví elfští spojenci jsou zavázáni, aby se připojili ke králově armádě. Prokletí nebo ne, stále jste vázáni gilneanským právem!“ řekne vám Godfrey. Sotva přišel, už špačkuje. Ten vám ale doopravdy chyběl. Na to se Crowley otočí na Genna, aniž by Godfreyho pozdravil. „Tahle stará ropucha mluví za tebe, Genne? Přišel jsi na tohle místo jako přítel nebo jako tyran?“     V tu chvíli se stane něco naprosto nečekaného. Genn se přímo před vašima očima promění ve worgena. Zíráte na něj s otevřenou pusou a nechápete, kde k tomu přišel a pokud, jak dlouho to dokázal skrývat. „Ne, starý příteli. Přicházím k tobě jako sobě rovný,“ odpoví král. Zatímco reakce všech okolo jsou spíše šokované, ale tím příjemným způsobem, Godfrey to nedokáže skousnout a je to na něm vidět. „Ano, Genne. Není to právo, co nás spojuje. Je to něco silnějšího, Mí muži jsou připraveni za tebe položit život,“ řekne Crowley. „Pak je tedy rozhodnuto. Shromáždíme všechny Gilneany a společně vyženeme Forsaken z naší země!“ A poté odejde i s Godfreym, který si od něj udržuje velký odstup. „Byla to dlouhá doba, než se náš národ spojil znovu dohromady. Staré politické neshody vybledly oproti tomu, co máme před sebou teď. Jestli je čas, kdy se máme spojit proti nepříteli, pak je to právě teď. A ty budeš ten, který stmelí náš lid dohromady. Vrať se do Stormglenu a odveď ostatní do Tempest’s Reach. My se postaráme o každého Forsaken, který by je mohl pronásledovat.“ Roztříštěný národ se znovu dává dohromady a vy jste u toho. A ještě k tomu je váš král worgen stejně jako vy! Další důvod, proč si o Gennovi nemyslím, že je zbabělec. Pro svůj lid by udělal první poslední. Vydáte se do Stormglenu, kde vše povíte překvapené a šokované Gwen. Ujistí vás, že přeživší odvede a vy se máte mezitím vydat napřed a setkat se s Krennanem v Tempest’s Reach. Když alchymistu najdete u mostu před pevností, vypadá naprosto vyřízeně. Když na něj promluvíte, sotva popadá dech. „Genn… vzali Genna… našeho krále!“ Vzroste ve vás zlá předtucha. Snad ne Forsaken… „Král byl zajat Godfreym a odvezen do Tempest’s Reach! A přivolal si na vykonání svého plánu další dva lordy. Ten pitomec si myslí, že se s Forsaken nějak dohodne, když jim vydá Greymanea!“ Cha! Vy jste si to mysleli a Godfrey už se vám od začátku nelíbil. Ten slizoun vždy vypadal, že se mu nedá věřit a při nejbližší příležitosti se obrátí proti vám. A stalo se. „Poslyš,“ řekne vám, když se zhluboka nadechne, aby se s tím vypořádal, „musíme to vyřešit co nejmenším krveprolitím. Vezmi si tenhle lektvar; učiní tě neviditelným. A poté zabij ty dva lordy, než se nám vymknou kontrole.“ Lektvar si vezmete trochu zklamaně. Máte zabít jen Waldena a Ashburyho. O Godfreym nebyla řeč. Škoda… Díky lektvaru se proplížíte i kolem psů, kteří vás nemohou vyčmuchat, a zabijete oba lordy. A pak se vydáte za Gennem, abyste celou situaci vyřešili. Nutno podotknout, že za tento quest dostanete parádní cylindr! Nikdo jiný takový cylindr nemá a ostatní rasy mohou závidět. Join us, we have a top hats! „Je konec, Godfrey,“ řekne Genn, když se za ním zjevíte. „Už nemáš podporu svých lordů z východu.“ „Ne! Raději zemřu, než abych měl za krále někoho tvého druhu!“ a s těmito slovy se rozeběhne z útesu a skočí z něj. Jestli Godfrey měl nějakou vlastnost, tak alespoň vše, co řekl, myslel smrtelně vážně. Tato scéna byla skvěle podána v Curse of the Worgen. Jak jste si určitě všimli, tak trochu násilím vás kopu k tomu, abyste si ho přečetli. Docvakne vám spousta věcí, které v této startovní lokaci nebyly zmíněny. A ksakru, proč sem Blizzard nezasadil Halforda?! Mohla být švanda. Král vám poděkuje, že jste mu pomohli ze svízelné situace a začne znovu řešit další postup proti Forsaken. „Blízko je důlní město, kde teď operují Forsaken. Poslal jsem pár mých lidí, včetně Crowleyovy dcery, aby zde započali operaci. Liam se k nim brzy také připojí. Já zůstanu tady a budu organizovat finální útok na Gilneas City.“ Dorazíte do Livery Outpost a předáte zprávu Lorně. Ta vás pošle do dolů osvobodit lidi, kteří sice přežili Kletbu, ale už neunikli invazi Forsaken, kteří je nyní používají jako otroky v dolech. V táboře jsou ale i někteří přeživší, kteří z dolů utekli. Jeden z nich přišel o svou manželku a vy za něj musíte vykonat pomstu tím, že zabijete velkého hnuse (vůbec netuším, jak jinak přeložit abomination, než překladem z W3) v dolech. A další, Magda Whitewall sice neumí bojovat, ale umí vařit a hladová armáda nic nevybojuje. Proto máte ulovit několik jelenů a přinést jí maso. To přinesete a armáda si může dopřát poslední dobré jídlo před bojem. Vy se vydáte dál k dolům, kde pracují nebozí Gilneané v řetězech. Naštěstí mají Forsaken klíč a tak jediná cesta k jejich osvobození vede před definitivní mrtvolu jejich věznitelů a oni se tak mohou přidat k odboji. „Lidé jsou volní, ale město je stále pod nadvládou Forsaken. Jsou odříznuti od jejich hlavních sil, takže pokud je chceme vyhnat, pak teď je naše šance.“ Pošle vás zlikvidovat dva z hlavních vůdců Forsaken: Executora Cornella a Valnova the Mad, který dělá pokusy na vesničanech, kteří už byli příliš staří, aby pracovali v dolech. Oba Forsaken padnou celkem rychle a vy se můžete s ostatními vydat do Gilneas City, abyste jej vyrvali ze spárů Nemrtvých. „Čas nadešel. Shromáždili jsme a ozbrojili každého Gilneana. Je čas vyrazit proti nepříteli. Čas vrátit Sylvanas, co si zaslouží,“ řekne vám Lorna, když se vrátíte. „Liam právě vede útok na bránu. Král Greymane a můj otec vedou útok na ostatní čtvrti. Ty budeš mít v tom všem důležitou roli též. Vezmi si tento rapír,“ podá vám jmenovanou zbraň, „a inspiruj své spolubojovníky k boji. Dostaneme Gilneas zpět!“ Liam Greymane pronese za doprovodu epické hudby proslov. Takový proslov, že vůbec není potřeba, abyste cokoliv říkali. Princ všechny namotivuje tak, že se všichni rozeběhnou vstříc městu plnému nepřátel. Bitva je to úžasná. Forsaken padají pod kulkami a meči prostých měšťanů, kteří chtějí své město zpět. Na pomoc proti silnějším nepřátelům vám přiběhne neohrožený Crowley, a když se dostanete na Greymane Court, vidíte ji tam: Sylvanas Windrunner, jak bojuje proti samotnému králi na život a na smrt. Ale zdá se, že ji odpor Gilneanů přestává bavit. Odhodí Greymanea opodál a zvolá: „Uvidíme, jak stateční budou Gilneani bez svého tvrdohlavého krále!“ Natáhne luk s otráveným šípem a zamíří na Genna. V tom však přiběhne Liam a vrhne se před otce. Šíp, který byl určen pro jeho otce, zasáhne jeho a on se zhroutí k zemi, zatímco Sylvanas mizí mezi domy.     „Zvládli jsme to, otče… Získali jsme zpět naše město… získali jsme….“ S těmito slovy zemře Gennovi v náručí. Bitva je u konce, ale nikdo nejásá. Forsaken se dali na ústup, ale za jakou cenu? Přišli jste o prince Liama. „Takže je to pravda? Gilneas přišel o svého nejoblíbenějšího syna?“ zeptá se vás Lorna v jednom z domů v Greymane Court. „Budeme truchlit nad jeho ztrátou, ale ne dnes. Nemůžeme dopustit, aby nás zármutek pohltil, zatímco nepřítel stále dýchá gilneasský vzduch. Liam si zaslouží rychlou pomstu.“ Po stopách Sylvanas se vydáte s Tobiasem Mistmantlem, se kterým doběhnete až na nádvoří katedrály. Ze slov jednoho Forsaken se dozvíte, že se Sylvanas očekává návštěvu jednoho generála Hordy. Proto se s Tobiasem vydáte do katedrály, kde skočíte do vody za zábradlí, aby vás hraničáčka ani velvyslanec neviděli. Skutečně po nějaké chvíli přijdou. Zdá se, že Garrosh se chce ujistit, zda se Sylvanas o invazi postarala dobře. Ale podle jeho slov náčelník nechce, aby vůbec kdy použila nákazu. Od dob Wrathgate je to velmi choulostivá záležitost pro obě frakce. Sylvanas řekne, že vítězství nad Gilneasem bude tentokrát definitivní a jakmile ork odejde, rozkáže, aby se pokračovalo v původním plánu: vypustit nákazu. Ona se žádnému Garroshovi přeci podřizovat nebude. Když odejde, rychle vyběhnete z katedrály. Sotva jste vyrvali Gilneas ze spárů Forsaken, máte o něj znovu přijít? „Nákaza? Něco tak odporného, že to nechtějí použít ani orkové?“ vyhrkne Lorna, když jí vše vypovíte. „Řekni Greymaneovi o nákaze a že necháváme Sylvanas sledovat. Rozhodnutí je na něm. Buďto vyjít proti vůdkyni Forsaken nebo se pokusit evakuovat přeživší.“ Krále najdete v domě opodál. Klečí u těla svého mrtvého syna a jeho pohled je pln bolesti. Přesto se však pokusíte mu opatrně přednést, co před ním stojí. „To, co mi neseš, bude bezpochyby nejtěžší rozhodnutí v mém životě,“ řekne tichým, ale stále pevným hlasem. „Stejně jako chci rychlou a brutální pomstu… musím nejdříve uctít památku svého syna. Staral se o svůj lid do posledního dechu. Undertaker’s Pass prochází pod Northgate River. Tamtudy můžeme provést zbytek našeho lidu, zatímco ty zabavíš Forsaken.“ Po té hrozné události byste pro krále udělali naprosto cokoliv. A proto vám nedělá problém, se vztekem vůči Forsaken, sednout na jednoho z chycených netopýrů, které používají právě Forsaken a rozpoutat na pláních pod sebou hotové peklo. Jak tak letíte na netopýru, vidíte, jak Forsaken bombardují Gilneas z louky za městem. Je to smutný pohled. Gilneas je ztracen a nejhorší na tom je, že si to plně uvědomujete. A právě s o to větší chutí i vztekem bombardujete pláň pod sebou, zatímco přeživší utíkají tunelem pod řekou. „Všichni už jsou téměř na druhé straně. Teď je řada na tobě. Vezmi si tohle.“ Král vám podá hořící louč. „Budeš ji potřebovat. Tunel je plný krys a jinak než ohněm je neodeženeš.“ Chodba je vskutku plná krys i pavouků všeho druhu a bez louče byste si cestu neproklestili. Když jste na druhé straně, vylezete v opuštěném polorozpadlém domě. Vyjdete ven a zjistíte, že jste na půdě hřbitova. Hned u dveří stojí Krennan. „Je dobře, že ses dostal sem. Skoro všichni jsou zde až na to, že jsme zde uvízli… obklopeni našimi mrtvými!“ Rozhlédnete se po hřbitově, kde se potulují duše zemřelých. Krennan vás pošle vyhrabat malé památky, které se ukládají v tradici na vrch hrobu. Krennan doufá, že to pomůže utišit vztek mrtvých. Když mu je přinesete, pošle vás položit tyto věci do Aedric’s tomb, abyste tak vzdali hold svým předkům. Funguje to, mrtví se vrátí do svých hrobů a vy tak v klidu můžete i s ostatními uctít památku Liama. „Sice jsme ztratili naše město, ale vypadá to, že alespoň naši předkové nám odpustili,“ řekne Krennan, když se vrátíte z ceremonie. Pošle vás do Keel Harbor, kde se máte setkat se zbytkem Gilneanů. Keel Harbor je plný Gilneanů, obléhacích strojů a lodí nočních elfů. Vydáte se za Crowleym, který všechny organizuje, aby se připravili na plavbu. „Noční elfové, zdá se, plní své sliby. Připluli na lodích a jsou ochotni nám poskytnout přístřeší ve své zemi. Naneštěstí,“ Darius se zamračí, „i Forsaken si přitáhli posily. Orkové se nám snaží znemožnit odplout a elfové se je snaží držet zpět. Obrana už ale dlouho nevydrží… Naštěstí si elfské lodě s sebou přivezly obléhací přístroje.“ Darius si vás změří pohledem, jakoby se vás ptal, zda si na to troufnete. Bez okolků sednete do elfského katapultu a jdete rozmašírovat ty, kteří by se pokusili jen zkřivit vlásek už tak zlomenému lidu. Orkové padají jako shnilá jablka, ale ta vzducholoď v dáli se vám nepozdává. Vrátíte se zpět za Crowleym, že jeho rozkaz byl vykonán. „Musíme se nějak vypořádat s tou vzducholodí, jestli mají mít naši lidi šanci k úniku,“ řekne Lorna, která už není oblečena v těch typických gilneanských šatech, ale v kožených kalhotách a lněné halence. „Plán je takový: Kell Harbor byl kdysi na straně rebelů v časech Northgate Rebellion. Trochu jsem to tu prohledala a našla jsem pár výbušnin ještě z té doby. Když se nám podaří šikovně umístit nálože na tu vzducholoď… máme šanci k úniku. Hipogryfové nám pomohou se k ní dostat.“ Takže si to trochu zopakujeme… Horda přišla o vzducholoď Storm’s Fury v Deepholmu, zatímco Llane’s Oath byla v pořádku opravena. Další zničil Deathwing v Dragon Soulu a tak se iniciativy musel ujmout Skyfire. Poté byla zničena vzducholoď poletující okolo Highbank v Twilight Highlands. A pak tato nejmenovaná vzducholoď v Gilneasu… a to je jen Cataclysm. V Pandarii havarovala Hellscream’s Fist, když ji sabotoval jeden z aliančních generálů na Pandarii. Co máš, Blizzarde, proti vzducholodím Hordy?! Rád je vidíš vybuchovat? Hipogryf vás vysadí na vzducholodi, na kterou napřed letěla Lorna a několik dalších Gilneanů. Pozabíjíte posádku na rampách a seskočíte dolů po laně. Lorna zpacifikuje kapitána a jeho kormidelníka a společně se vydáváte uložit nálože do řídící místnosti. Orkové však za vámi poslali opravdu toho největšího ze svých řad, aby vám to překazil. Proti naštvaným Gilneanům ale neobstojí snad nic a tak zabijete posledního odpůrce, skočíte na wyverny a opustíte loď ve chvíli, kdy vybuchne. Ze hřbetu wyverny už jen sledujete, jak vzducholoď padá na obléhací přístroje Forsaken a okolím otřásá mohutná exploze. Je po všem. Gilneani mohou bezpečně odplout a zanechat za sebou svůj domov, bohužel však v rukách nepřítele. „Dokázali jsme to,“ raduje se Lorna, když přistanete na molo a ona už na vás i s ostatními čeká. „Započali jsme evakuaci. Za chvíli za sebou necháme Forsaken… i Gilneas.“ Lorna vydá rozkaz k nalodění a vy sledujete nadšené Gilneany, jak běží na palubu lodí, které je mají odvést do bezpečí. Admiral Nightwind vás ujistí, že váš lid nalezne v zemi Nočních elfů přístřeší a že budete mít ještě možnost bojovat o Gilneas… tentokrát v plné síle Aliance. Loď odplouvá a vy upřete pohled na deštivé mlhavé království, ve kterém jste vyrůstali a museli jste jej nechat za sebou. Bojovali jste, seč jste mohli, ale nepřítel vyhrál. Když se vylodíte po dlouhé plavbě v Rut’theran Village, můžete se znovu po dlouhé době zhluboka nadechnout. Jste v bezpečí a započínáte nový život mezi Nočními elfy a zároveň Aliancí. Nedaleko vidíte známou tvář: Krennana a tak se vydáte za ním. „Tak je to tu… náš nový domov. Nejsem si jist, zda se někde budu znovu cítit tak doma jako v Gilneasu. Ale můžeme být velmi vděční. Noční elfové nejsou asi jedni z těch, kteří takto přijímají každého. Byl to od nich skutek čiré šlechetnosti, že nás vzali do bezpečí. Gwen a Greymane jsou nyní ve městě na vrcholku tohoto stromu.“ Alchymista vzhlédne do korun Teldrassilu. „Najdeš je v Howling Oak. Stačí jen projít tímhle portálem. Na viděnou, příteli.“ Gwen a krále skutečně naleznete za portálem ve městě. Nalézá se tam strom, podobný Tal’dorenu, který jste viděli v Gilneasu. „Tento dub vyrostl díky pomoci druidů ze semínka vzatého z Gilneasu. Je tu pro nás všechny. Ať nám navždy připomíná, že naše prokletí je i naším požehnáním.“     Po těchto slovech se objeví Tyrande i s Malfurionem, aby vás patřičně uvítali ve městě. Sama Tyrande se však Gennovi svěří s problémy, které nastaly v přístavním městě v Darkshore, v Lor’danelu. Genn se na vás letmo podívá a s úsměvem kněžce řekne: „Žádné strachy. Znám skvělého člověka, který by se o to mohl postarat.“ Když Tyrande s Malfurionem odejdou, Genn vám řekne, abyste odcestovali právě do Lor’danelu a pomohli Nočním elfům, jak jen budete moci. „Věřím ti ve všem, co kdy uděláš a proto se nebojím poslat tam tebe. Noční elfové si zaslouží naši pomoc poté, co pro nás udělali.“ Král se na okamžik odmlčí. „Já musím odcestovat do dalekého Stormwindu a setkat se s králem Varianem. Doufám, že se nevidíme naposledy. A prozatím… na viděnou.“ Tím končí celá linie. Gilneas padl do rukou Forsaken, ale i tak si myslím, že se celá linie Blizzardu neskutečně povedla a byla šancí lidem ukázat, že Gilneani jsou lid odvážný a bojující do posledního dechu. Zároveň jsem si poprvé četla celou linii pozorně a konečně jsem ji mohla spojit s dějem v Curse of the Worgen. Jak tato linie, tak celý komiks vytváří naprosto úžasný celek, díky kterému se opravdu dozvíte, jak to s Gilneasem i s worgeny je. Díky, Blizzarde, že jsi začal dělat takovéto startovní linie. Long live to Greymane!   Zpět na seznam questů
Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.