Genn Greymane - Lord of His Pack 14

• Esperanta
• 14.11.2011
• Oficiální literatura

<- Předchozí | Stránka 14 | Další -> Roztřesenýma rukama urval kus vaku, který měl na zádech, a nacpal si ho pod kabát na krvácející ránu. Potlačil zaúpění a povytáhl si límec ještě výš. „Lorde Greymane. Kde jste?“ volal ho Godfrey. Genn vytáhl límec, kam až to šlo. Rána byla jako v jednom ohni, bolestí lapal po dechu. „Tady... Tady jsem. Dostal jsem tu potvoru!“ zavolal Genn a doufal, že nic nepoznají. Sehnul se a utřel si zkrvavené ruce do trávy. Dýchal mělce a přerývaně. Mrtvému worgenovi trčel jazyk z huby na stranu jako nějaká růžová stužka. Mrtvolnýma očima na Genna upíral škodolibý pohled.[odstavec] „Otče!“ zakřičela Tess, když viděla, jak loď mizí pod rozbouřenou hladinou. „Zpátky ke flotile, hned! Já jdu za ním!“ křičel Talar rozkazy na posádky člunů. „Prosím... přiveďte mi mého muže zpátky,“ prosila ho Mia. „Udělám, co bude v mých silách, lady Greymane,“ přislíbil Talar a vrhl se do vody. Pod hladinou se ihned proměnil v lachtana. Tuhle přeměnu měl za celá tisíciletí dobře nacvičenou a jako námořník ji nejednou využil. Viděl, jak Záře Elune klesá do hlubin oceánu, které jakoby na ni hladově čekaly. Genn se ze všech sil snažil vyplavat ven. Tlak v plicích začínal být nesnesitelný. Věděl, že zanedlouho přijde o rozum. Smrt by v tu chvíli byla osvobozením od příšerné bolesti v hrudi a v uších. Před očima mu probíhal celý život, všechny hrozivé vzpomínky. Bolest, kterou vyvolávaly, byla paradoxně asi to jediné, co ho drželo při životě. Viděl den, kdy worgeni vzali útokem Gilneas. Viděl postavu záhadné elfí kněžky, která ho kdysi přišla varovat. Viděl, jak jeho syn hrdě povzbuzuje lid k boji s Opuštěnými. Viděl, jak se kolem mladého prince shromažďují lidé s tvářemi plnými odhodlání. Vybavoval si, jak neuvěřitelně pyšný tehdy na svého syna byl. Jeho tělo ale rychle ochabovalo. Nedokázal se udržet na dveřních zárubních, kterých se při pádu chytil. Proud ho musel každým okamžikem strhnout dolů. „Postav se na vlastní nohy. Dokážeš, cokoli si zamaneš, pokud budeš mít dost odvahy stát na vlastních nohou,“ rozezněl se mu v mysli hlas jeho otce. „Já vím, otče. Já vím.“ Cítil se, jakoby do sebe kopnul jeden z těch pochybných červených lektvarů, které vyráběli lékárníci. Jako kdyby mu hlas jeho otce vlil do žil novou krev, prudce zamrkal a vymrštil se vpřed. „Stačí chtít a dostaneš se tak daleko, jak se ti ani nesnilo!“ <- Předchozí | Stránka 14 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.