Krkounův deník - 13. kapitola

• WitekCZ
• 01.05.2019
• Fan Fiction

Setkání s draenei

Život po 40. levelu jsem zahájil velkou poutí z kempu Grom'gol na sever přes Duskwood a Deadwind Pass do Swamp of Sorrows. Čekal jsem, že kemp Stonard bude klíčová horďácká základna, ale v podstatě tu nic není. Není tu například Stable Master, není tu obchodník s náboji a ani tu vlastně není moc questů. Ale nějaké tu jsou.

Opět jsem absolvoval jeden potápěčský quest, v jezeře Pool of Tears, v jehož středu se nachází dungeon Temple of Atal'Hakkar. V seznamu questů je označený jako elitní. Záhy jsem pochopil proč. Jezero totiž hlídají elitní draci s levelem 43. Setkání s nimi končí po pár vteřinách smrtí. Nakonec se mi podařilo kolem jednoho strážce nepozorovaně proklouznout a ponořit se do kalných vod jezera. Nejdřív jsem vůbec nevěděl, co mám vlastně sbírat, protože na dně nebylo vůbec nic. Až po nějaké době a mnoha ponorech, jsem konečně našel jeden Atal'ai Artifact. Pak už to šlo lépe, objevil jsem místa, kde se tyto věci objevují a plaval střídavě od jednoho ke druhému. Konečně jsem měl všechny a mohl se vynořit. Draka na břehu jsem obelstil trikem s Feign Death. Zabil mi sice peta, ale přestal mě pronásledovat.

 

V severní části země jsem získal zabitím postavy Noboru the Cudgel jeho kyj, a otevřel klasický quest na doručení kyje k šéfovi vesničky těchto podivných humanoidů. Ano, podivných. Jakoby ani nepocházeli z Azerothu. Bližším studiem jsem zjistil, že jsou to zmutovaní draenei, kteří se sem dostali po prvním otevření Temného portálu. Takže draenei byli ve hře už před datadiskem TBC. Kromě zmutovaných draenei se tu také objevili postupně dva alianční huntreři, kteří si mysleli, že s levelem 38 si můžou troufnout na level 40. Můžou, ale po doběhnutí ze hřbitova jsem jim to spočítal i s úroky. Jednomu po druhém. Dosažením levelu 40 jsem se v talentovém stromu Beast Master dopracoval totiž k vrcholovému talentu Bestial Wrath. Tento spell dokáže jednou za 5 minut peta tak rozčílit, že už nemusím dělat prakticky nic a protivník jde k zemi.

Další questy ve Swamp of Sorrows jsou přístupné až od levelu 42, tak jsem si ještě na chvilku odskočil do Badlands. Zkoušel jsem najít ogra jménem Boss Tho'grun, který postupně obchází celou zemi. Dvakrát jsem našel jen jeho mrtvolu, tak jsem to vzdal. Připojil jsem se k jednomu warlockovi a pomáhal jsem mu splnit sbírací questy, které jsem už udělal dříve. V jednu chvíli řekl, že musí zpět do Khargatu a tak jsem běžel s ním. On jel na mountovi. Pak se zeptal, proč taky nemám mounta. Odpověděl jsem, že nemám dost peněz. Pak jsme ještě chvíli lovili různá zvířata, já poctivě stahoval kůže, a nakonec řekl, že musí jít. Jako odměnu, že jsem mu celkem dlouho pomáhal, mi dal 5 goldů. Nemusel mi je dávat, ale asi mu bylo líto, že nemám mounta.

Cestou zpět do Swamp of Sorrows jsem to vzal oklikou přes Grom'gol, kde jsem si u tamního Stable mastera vyměnil peta. Chtěl jsem svého Rypáčka naučit další rank spellu Bite - Rank 6. Tím disponují pavouci nedaleko Stonardu. Chycení nového pavouka a naučení plánovaného spellu proběhlo bez problémů, jen jsem zase musel do Grom'golu, vyměnit peta a zase zpět do Stonardu na další questy.

Poslední část mého působení ve Swamp of Sorrows probíhala na východní straně bažin, kde je mořská pláž a početná populace murlocků. Musí se jich pro splnění několika questů zabít 10 od každého ze 4 druhů. To by bylo celkem jednoduché, kdyby se jednalo o 4 různé skupinky na 4 různých místech. Ale realita vypadá jinak. První druh jsou pěšáci, kteří jsou úplně všude. A zbývající tři druhy murlocků se poskrovnu objevují uprostřed skupin těch pěšáků. Takže je nutné zabít nejprve okolní pěšáky a pak se pustit do lovu toho jednotlivce co ještě chybí do sbírky. No byl jsem tam pěkně dlouho. V jednu chvíli jsem tam byl snad sám, takže nikdo neredukoval murločí populaci a bylo jich najednou tolik, že dostat se k nějakým speciálním bylo skoro nemožné. Po každém souboji jsem musel chvilku odpočívat, protože se na mě vrhali po dvou až třech a musel jsem použít všechno dostupné, abych přežil.

Nakonec jsem dostal i posledního chybějícího murlocka a vrátil se odevzdat questy. S překvapením jsem zjistil, že jsem tu udělal skoro level, díky štědrým odměnám v podobě zkušeností. Sice to bylo zdlouhavé, ale ne zas tak moc. Také proto, že tu nebyl žádný "alík" a nemusel jsem často běhat ze hřbitova. Více takových míst a level 60 bych měl za pár večerů.

 

Pokud se vám Krkounův deník líbí, můžete sledovat autora na Facebooku.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.