Nemrtví (Undead)

• Hanzias
• 30.06.2018
• Rasy

Vzhledem k délce historie můžete pomocí odkazu níže přeskočit k dalším informacím o této rase:

• Přeskočit historii

 

Historie

Příběh nemrtvých obecně se částečně váže k historií lidí, jelikož mnoho z nich kdysi lidmi bývalo. Nicméně, ve Warcraftu se nachází vícero skupin nemrtvých, a my se v tomto článku přesněji podíváme na nemrtvé Forsaken (Opuštěné) vedené Sylvanas Windrunner.

 

Vše začalo v lidském království Lordaeron, kde zlomový bod v historii nastal začátkem a během Třetí Války. Legie se po posledním nezdaru s použitím orků rozhodla pro jiný typ invaze - rozvrátit Azeroth zevnitř. Kil'jaeden si byl vědom, že v neúspěchu orků hrála velkou roli jejich svobodná vůle a napadl ho plán. Využít nedávno polapeného Ner'zhula (resp. jeho duši) k vytvoření armády bez vlastní vůle, předvoje, která by ve výsledku podléhala velení Legie a oslabila by Azeroth natolik, že cesta k vítězství bude s příchodem démonů jistá. Časem tato armáda bude známá jako The Scourge (Pohroma).

 

Ner'zhul neměl na výběr, byl chycen ve spárech Kil'jaedena a stala se z něj entita The Lich King (Král lichů) pod přísným dohledem dreadlordů (Nathrezimů). Poté, co si Lich King svou nově nabytou moc vyzkoušel na nic netušících obyvatelech Northrendu, invaze mohla začít. Bylo určeno, že království Lordaeron je ideální pro tuto příležitost, jelikož se lidská království stále vzpamatovávala z války s orkskou Hordou. Nicméně Lich King na tento úkol nemohl být sám, potřeboval smrtelníka, který by mu s invazí pomohl. Svou šanci vycítil v kirin torském mágovi jménem Kel'Thuzad, který rád experimentoval s nekromancií. Kel'Thuzad na Lich Kingův příkaz také založil Cult of the Damned (Kult zatracených) a spolu s ním přemístili nákazu, která poslouží k oživování nicnetušících obyvatel, do šlechtického pozemku, nyní přezdívaného Scholomance, kde Kel'Thuzad s tamní šlechtickou rodinou Barov uzavřel dohodu. 

 

Když se vztahy mezi jednotlivými královstvími v Alianci a Quel'thalasem zhoršovaly, Lich King vycítil svou příležitost. Rozkázal Kel'Thuzadovi rozšířit nákazu. Netrvalo dlouho a nemoc pohltila téměř celý region kolem města Andorhal. Nákaza se postupem času stala reálnou hrozbou, o kterou se začal již zajímat jak lordaeronský král, Terenas Menethil II., tak i Kirin Tor. Antonidas vyslal svou učednici, Jainu Proudmoore, a Terenas zase korunního prince, Arthase, aby této záležitosti přišli na kloub. Oba přišli na to, že účelem nákazy je přeměnit jeho lid na nemrtvé. Lich King však Arthase důkladně pozoroval. Viděl v něm charisma, bojovnost, ale také slabiny, jeho vztek a zoufalství, ze kterých by mohl těžit. Přesvědčil proto dreadlordy, že Arthas je vynikajícím kandidátem na vedení jeho vojsk a má plán, jak jej přivést na stranu Pohromy. 

 

Kel'Thuzad, i za cenu vlastního života, schválně navedl Arthase do Stratholmu za dreadlordem Mal'Ganisem, který hrál na princovy slabiny. To zapříčinilo, že Arthas v touze za pomstou vyrazil do Northrendu, kde Lich King tajně manipuloval děním tak, aby se Arthas chopil prostředku, díky kterému spadne pod vliv Pohromy - meči zvanému Frostmourne (Mrazivý smutek). Lich Kingovi se to podařilo a měl tak perfektní příležitost zničit Lordaeron, a proto rozkázal Arthasovi se vrátit domů. Lid Lordaeronu slavnostně vítal Arthase, aniž by věděl, že princ, jakého znají, je pryč. Arthas vypustil Pohromu po celém Lordaeronu a během krátké doby se z celého království stal zkažený stín jeho zašlé slávy, přičemž Arthas do své armády připočítal většinu padlých obyvatel, kteří byli následně oživeni do jeho služeb.

 

V rámci své kampaně se také vydal do Quel'thalasu, jenž disponoval Sluneční Studnou (Sunwell), zřídlem moci, které bylo klíčové v jeho misi. Ačkoli Quel'thalas nakonec padl, Arthas se setkal s vysokým odporem jedné z vysoce postavených důstojnic elfské armády - Sylvanas Windrunner. Jako trest pro její neustálý odpor ji Arthas zabil a následně oživil do svých služeb. Netušil však, že Sylvanas bude časem hrát roli v jeho budoucí porážce.

 

Invaze Pohromy probíhala podle plánu a Legie se proto tedy rozhodla zakročit i sama. Lich King však dobře skrýval jak svou skutečnou moc, tak i odpor ke svým démonickým pánům a hrál roli poslušného služebníka. Prostřednictvím Arthase se rozhodl opět manipulovat děním, což nakonec výrazně přispělo ke zhacení celé invaze Legie na horu Hyjal. Po porážce démonů dal Lich King Kil'jaedenovi otevřeně najevo, že nyní nastal jeho čas být si opět svým vlastním pánem. Kil'jaeden ovšem neváhal zakročit. Vycítil však přítomnost mocného démona, který na Azerothu stále kráčel. Ve skutečnosti se jednalo o Illidana Stormrage, elfa, který nedávno pohltil Gul'danovu lebku, čímž získal takovou moc, že to vycítil i samotný Kil'jaeden. Nabídl proto Illidanovi dohodu - pokud se mu podaří zničit Lich Kinga a jeho Ledový trůn, obdaruje ho ještě větší mocí. Illidan, ačkoli si vědom zrádnosti démonů, věřil, že by tuto moc mohl proti nim samotným časem použít, a proto nabídku přijal. 

 

Potřeboval ale mocné kouzlo. Díky Gul'danovým vzpomínkám z jeho lebky se dozvěděl o artefaktu Eye of Sargeras (Sargerasovo Oko), po kterém samotný Gul'dan prahl. I přes obtíže se mu podařilo artefakt získat, ale zjistil, že samotné Oko stále disponuje malým množstvím síly a útok na Lich Kinga by z této vzdálenosti nebyl vůbec platný. Znovu proto použil Gul'danovy vzpomínky, díky čemuž objevil místo, jehož magické siločáry by efekt kouzla dostatečně posílily - Dalaran. 

 

V Dalaranu neváhal artefakt použít, což zapříčinilo postupně zeměstřesení na Northrendu, v důsledku čehož se v Lich Kingově trůně zvětšila trhlina. Ačkoli byl rituál nakonec zhacen Malfurionem a Maiev, samotná trhlina zapříčinila, že Lich King začal ztrácet svou moc a tím tedy i kontrolu nad značným množstvím svých nemrtvých služebníků.

 

Jedním takovým byla právě Sylvanas Windrunner, která netoužila po ničem jiném, než se Arthasovi pomstít. Teď, když měla zpátky svou vůli, mohla konat. Arthas byl v důsledku těchto událostí nakonec nucen utéci do Northrendu, jelikož Illidan stále šlapal Lich Kingovi na paty. Sylvanas toho využila a začala napříč Lordaeronem shromažďovat další nemrtvé, kteří také znovu disponovali vlastní vůlí. Poté, co se v Lordaeronu zbavila zbylých jednotek Legie a zbylé armády Aliance pod velením Othmara Garrithose, mohla začít konat. Tímto dnem vznikla frakce svobodně myslících nemrtvých nazvaná The Forsaken (Opuštění) pod velením nemrtvé Sylvanas Windrunner.

 

Sylvanas však chtě nechtě potřebovala ve světě spojence. Vzhledem k tomu, že Aliance v té době nemrtvé nerozlišovala, dozvěděla se, že její šance tkví v nové Hordě. Rozeslala proto své vyslance, kam jen mohla. Nejvíce však byli zaujati taureni, kteří si vážili jakéhokoli života. Výrazně tím přispěli ke vstupu Forsaken do Hordy, díky čemuž i samotná frakce získala kus území v Eastern Kingdoms.  

 

Ačkoli se Forsaken mnohdy potýkali s nedůvěřivostí ze strany ostatních ras Hordy, dokázali, že ve válce a bitvách byli cenými spojenci. Účel svého "rozšířeného" života však vnímali podobně jako jejich vůdkyně Sylvanas - pomstít se Arthasovi. Ten se ale vlivem událostí mezitím v Northrendu spojil s duchem Ner'zhula v jednu bytost a stal se sám Lich Kingem. Sylvanas se svými Forsaken však pracovali na tajné zbrani proti svému uhlavnímu nepříteli - chtěli mu nechat ochutnat jeho vlastní medicínu, nákazu, která uškodí i nemrtvé Pohromě. 

 

Příležitost se jí naskytla o několik let později, kdy se Arthas jako nový Lich King probudil a započal s národy Azerothu válku. Sylvanas vycítila svou příležitost. Forsaken v rámci expedice Hordy stále prováděli testy své nové nákazy na všemožných nepřátelích napříč Northrendem. Katastrofa však na sebe nenechala dlouho čekat. V bitvě u Angathar spojené síly Hordy a Aliance konfrontovaly Arthase, který však stačil zabít Dranoshe Saurfanga. Než se ale uchýlilo k otevřenému boji, zjevila se skupina Forsaken, kteří nákazu vypálili jak na Arthase, tak na spojenecké síly Aliance a Hordy. Nakonec se zjistilo, že Sylvanas s tímto neměla nic společného. Bylo to dílo jednoho z vrchních vědců Forsaken, který Sylvanas zradil a ve spojenectví s dreadlordem Varimathrasem obsadili Undercity. Mimo jiné ze strany Aliance hrozilo, že král Varian Wrynn bude celé město chtít dobýt jako pomstu za (zdánlivou) smrt jeho přítele Bolvara Fordragona. 

 

Obě frakce proto město osvobodily a ačkoli byl konflikt na spadnutí, Jaina na poslední chvíli armádu Aliance teleportovala pryč z města. Toto fiasko zapříčinilo, že důvěřivost vůči Forsaken klesla na samé dno a na čas celé město bylo pod přísným dohledem. Arthas však náporem Aliance, Hordy, Argent Crusade a Knights of the Ebon Blade padl a Sylvanas zjistila, že její hlavní cíl, Lich Kingova smrt, neměla dlouhého trvání, jelikož Arthasovo místo byl nucen převzít polomrtvý Bolvar Fordragon. 

 

Na čas o Sylvanas nikdo neslyšel. Vrátila se po nějaké době, avšak s novými spojenci, kteří byli také osvobozeni od moci Lich Kinga - nemrtvými valkýrami. Když byla pomsta vůči Arthasovi dokonána, neměla ona, ani Forsaken žádný cíl kromě jednoho. Nadešel čas na znovuvybudování Lordaeronu k obrazu Forsaken. 

 

Změny se nevyhly ani v řadách Hordy jako celku. Deathwingův návrat zapříčinil, že Thrall byl nucen předat post náčelníka Garroshovi Hellscreamovi. Ten se, i navzdory celosvětové katastrofě, nebál bitev s Aliancí. Sylvanas začala s přetvářením Lordaeronu a bylo jí nařízeno, aby v rámci toho také dobyla nedaleké království Gilneas. Ačkoli toto království již bylo dlouhou dobu neutrální, útok Sylvanas zapříčinil, že se Gilneas znovu přidal k Alianci. Sylvanas se kvůli zkušenosti s bitvou u Angathar ocitla pod přísným dohledem ohledně své nákazy.

 

Přestože byl Deathwing nakonec poražen, napětí uvnitř Hordy se postupně zvyšovalo. Garroshovo chování se nakonec nezamlouvalo ani mnohým uvnitř samotné Hordy, což obzvláště vyeskalovalo po Garroshově vybombardování Theramoru, a zkažením Vale of the Eternal Blossoms (Údolí Věčného rozkvětu) pomocí srdce Starého Boha Y'shaarj. V důsledku toho se rebelové uvnitř Hordy spojili s Aliancí a Garrosh díky tomu mohl stanout před válečným soudem na Pandarii, čímž jeho vláda skončila. Novým náčelníkem Hordy se poté stal vůdce Darkspear trollů, Vol'jin. 

 

Garrosh byl však schopen utéci za pomoci draka Kairozdorma do alternativního Draenoru. V důsledku těchto událostí mohla Legie zahájit svou třetí invazi na Azeroth, ve které přišel o život jak Varian Wrynn, tak i Vol'jin. Vol'jin ve svých posledních okamžicích jmenoval novým náčelníkem Sylvanas, díky čemuž se Forsaken (ačkoli tak trochu nechtěně) dostávají více do popředí v rámci celé Hordy. Sylvanas však čelila vnitřnímu boji. Věděla, že budoucnost jejího lidu závisí na valkýrách, ale zároveň má na bedrech dobro celé Hordy. Vydala se proto do Stormheimu, kde se nachází Halls of Valor, které je sídlem titánského strážce Odyna a disponující mnoha valkýrami. Její plány však zhatil Genn Greymane, ve kterém stále bujely emoce za jeho zničené království. Legie sice byla nakonec také poražena, ale poslední Sargerasův čin zapříčinil výskyt mocného materiálu, azeritu, na povrchu Azerothu.

 

Uvnitř společnosti Forsaken však začínaly vznikat menší nepokoje. Vzhledem k tomu, že Sylvanas se stala náčelnicí, někteří Forsaken projevili značnou nespokojenost s její "lhostejností" vůči svému lidu. Tito nemrtví se nazvali Desolate Council a jejich vliv napříč celou společností Forsaken začal stoupat. Nový král Aliance, Anduin Wrynn, Sylvanas poslal dopis, ve kterém uvedl, že si je vědom utrpení, kterými mnoho Forsakenů, ale i lidí muselo a musí procházet. Mnoho z nich totiž na druhé straně mají rodiny, které nelítostně odloučily události Třetí Války. Anduin proto navrhoval setkání těchto rodin, které mají své drahé v řadách druhé frakce. 

 

Mezi Forsakeny to byla většina Desolate Councilu, která tuto událost chtěla využít k přeběhnutí k Alianci. Našli se i tací, kteří se rozhodli zůstat, ale Sylvanas všechny účastníky této události překvapila. Nechala všechny zúčastněné Forsaken postřílet za zradu. Narůstající znepokojení také dává najevo orkský veterán Varok Saurfang, kterému se nelíbí, jakým směrem se Horda pod velením Sylvanas ubírá. Ačkoli Forsaken postupně dostali ve hře více prostoru, je zatím otázkou, jak se Sylvanas ke svému lidu zachová. 

 

• Zpět na začátek historie

 

Raciální schopnosti

spell #20577 - Po aktivaci vaše postava začne konzumovat nejbližší humanoid či undead mrtvolu v okruhu 5 yardů, přičemž si obnovujete 7 % svých maximálních životů a many každé 2 sekundy po dobu 10 sekund. Jakákoli jiná akce či útok vůči vaší postavě celý efekt přeruší.

spell #7744 - Osvobodí vás z jakéhokoli Charm (omámení), Fear (strach) a Sleep (uspání) efektu. Sdílí interní 30 sekundový cooldown s podobnými abilitami.

spell #5227 - Vaše útoky a útočné ability či kouzla mají šanci, že udělíte dodatečný Shadow damage, který vás za stejnou hodnotu i vyléčí.

spell #20579 - Veškerý Shadow damage mířený vůči vám je snížen o 1 %.

 

Povolání

• Death Knight
• Warrior
• Hunter
• Rogue
• Monk
• Priest
• Mage
• Warlock

 

Známé postavy

• Sylvanas Windrunner 
• Nathanos Blightcaller
• Commander Belmont
• Faranell

 

Ostatní informace

• Startovní lokace: Deathknell, Tirisfal Glades
• Mount: Skeletal Warhorse (nemrtvý kůň)
• Vládce: Sylvanas Windrunner
• Hlavní město: Undercity (vzhledem k událostem v Battle for Azeroth se pravděpodobně změní)
• Jazyk(y): Orcish, Gutterspeak

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.