Diskuze: jak se vám leveluje v 7.3.5?

• Esperanta
• 18.01.2018
• Patch 7.3.5

Patch tu máme teprve od středy a já ve hře a na internetu nemohu nevidět, jak se komunita rozdělila na dva tábory: ti, kteří nové expení milují, ti druzí ho nesnáší. Sama jsem si začala konečně víc expit paladina Zelieka (jelikož to jméno na mém serveru bylo volné) a v podstatě jsem dokončila obsah na Outlandu, když přišel nový patch. Takže jelikož jsem expila minimálně týden v kuse než nový patch vyšel, musím říct, že změny jsou opravdu hodně citelné. A velmi ráda bych se k nim vyjádřila po svém.

 

Víte, co na hrách miluji nejvíc? Výzvu. Jakmile je hra až moc jednoduchá, přestanu vnímat, že ji hraji, ztratím soustředění a pak už se k ní třeba ani nevrátím. Jedna taková vtipná historka se váže ke hře The Elder Scrolls: Oblivion. Když jsem hru poprvé zapnula, divila jsem se, jak moc je těžká. Šla jsem do Kvatche najít Martina a než jsem se k němu od brány do kostela dostala, daedry mě zabily tak třikrát. Dopadla jsem tak, že jsem vběhla do kostela, vyšla ven, vystřelila šíp, zaplula zpátky, otevřela znovu ven, vystřelila šíp a takhle pořád dokola, dokud jsem protivníky nezabila. Šmankote, proč je to tak těžký? To snad není možný... nebo já jsem jen lama. I přesto jsem se Oblivion naučila hrát a nakonec mi obtížnost ani nevadila. A hádejte co. Asi ve tříčtvrtině hry jsem šla do ovládání a zjistila, že lze nastavit obtížnost. Víte, kde obtížnost byla? Na tu nejtěžší, co jde samozřejmě. Je to trapná historka, shame on me, ale já se díky tomu tu hru dokonale naučila, protože nepřátelé nebyli jen na jeden úder a já musela víc přemýšlet a soustředit se. Pak jsem přišla na to, že si na zbroj můžu dát 100% chameleon a kdo Oblivion hrál, ví, že je to srabárna a za každého hráče, který to udělal, zemřelo asi sto malých koťátek. Hru to zjednodušilo natolik, že jsem už jen probíhala obsahem a ani jsem pomalu nevnímala, co se děje. Hra přestala být výzvou. To, že jsem ji nikdy nedohrála, protože se mi dvakrát po sobě corruptnul save těsně před posledním questem, to už je trochu jiná věc. Kdyby to někoho zajímalo, má reakce byla tato:

 

┻━┻ ︵ヽ(`Д´)ﾉ︵ ┻━┻

 

Snad jsem vám však dala povědomí o tom, co chci říct. Samozřejmě budou i lidé, kterým vyhovuje mít všechno rychle a proletět obsahem co nejrychleji, ale já k nim nepatřím. K diskuzi však slouží komentáře, takže si pak můžeme povykládat tam.

Tak, teď když už víte mé stanovisko, bude jednodušší vysvětlit, proč mě úprava v patchi 7.3.5 nadchla. Skrze všechny ty napsané novinky jsem zapomněla, že změna postihne i rychlost expení a nejen škálování zón. Dejme tomu, že já Zelieka založila už na začátku Legionu, ale datadisku se dokonale povedlo mě nejméně na rok zaměstnat natolik, že jsem měla čas jen na svou hlavní postavu. Teprve teď jsem se dala do expení další postavy, s tím, že jsem nevěděla, kdy nový patch přijde. Ten byl oznámen ve chvíli, když už jsem pomalu ukončovala Outland. Jak jsem se během expení cítila? Brouzdala jsem krajinou. Moby jsem zabíjela na jednu ránu, nepotřebovala jsem jíst, protože ani na tom 60. levelu mě nepřátelé nestačili ani škrábnout a to jsem si jich na sebe mohla nabrat deset. Questy byly za chvíli hotové, zkušenosti se nabíraly rychle a já zařadila mód, abych co nejrychleji dosáhla 110. levelu, protože mě nic jiného nezajímalo. Z lokací jsem vyšla mnohem dřív, než jsem stačila vůbec ukončit nějakou příběhovou linku a šla jsem dál. Navíc pokud jsou loremaster achievementy situované na určitý počet questů, proč byste dělali další, když to není nutné? Na Northrend jsem se dostala lusknutím prstu, ani mi nedošlo, že jsem byla na Outlandu, na který jsem se tak hrozně těšila. Radost z expení, kterou jsem kdysi měla, byla pryč. Rychlost, s jakou jsem nabírala zkušenosti, mi nedala šanci si vychutnat hru, číst pozorně questy a užít si levelování. A pokud expíte nové povolání, za které jste před tím ještě nehráli, nemáte šanci se za něj pořádně naučit, protože je jedno, co vlastně mačkáte za spelly, protivník stejně vždycky dostane na kokos hned po první ráně.

 

Pak přišel nový patch a já se rozhodla, že si vyberu Howling Fjord namísto Borean Tundry, do které jsem vždycky chodila. První změnu jsem pocítila, když jsem dostala první quest k zabití nepřátel. Naběhla jsem na moba a ejhle, on na první ránu nepadnul. Trvalo mi chvilku, než jsem ho pokořila a mezitím mi připomněl, že i můj hrdina může krvácet. Staré dobré časy jsou zpět, zpátky je boj a plácání much plácačkou je minulostí. Jak jsem tak nabíhala na další moby, byla jsem donucena konečně začít používat kouzla s větší efektivitou, musela jsem se na chvíli zastavit a podrobně si přečíst, co jednotlivé ability dělají. Konečně jsem cítila, že hraji za paladina a v čem je od jiných povolání rozdílný, protože až do obsahu v Northrendu bylo jedno, jaké kouzlo jsem použila. To však nebylo to jediné, nabírání zkušeností se rapidně zpomalilo. Tyto dvě věci dohromady u mě měly za následek to, že jsem zpomalila taky. Začala jsem se kochat krajinou, pozorně si číst questy a všímat si maličkých detailů, kterých jsem objevila nepřeberné množství. Hraji hru už mnoho let, ale přišla jsem téměř na konci Cataclysm a starý content jsem si tudíž úplně neužila (mluvím hlavně o Outlandu a Northrendu, jelikož starý svět byl upraven). Najednou jsem ožila, hra mě začala zase bavit a doteď jsem netušila, kolik easter eggů a detailů jsem celé ty roky přehlížela. Ano, vím, že mi nějakou dobu potrvá, než se na ten maximální level dostanu, ale když tak nad tím přemýšlím, expení postavy jsem si užila vlastně jen jednou. Druhou mou postavou byl rytíř smrti, takže s ním jsem šla hned na Outland. Teď mám pocit, že si to expení užívám znova. Změna, která v patchi přišla, mě donutila zpomalit a začít hru vnímat znovu. A navíc si můžete vybrat, v jakém pořadí zóny budete brát, vynechat ty, které se vám nelíbí a jít do těch, které jsou vám příjemnější. Nikam nespěcháte, můžete si projít celou lokaci a až pak se posunout dál, už se nedíváte na to, do kolikátého levelu ta lokace vlastně je, pouze se díváte na začáteční level, od kterého do lokace můžete. A tím, že každá lokace, má vlastní kapitoly, si ten příběh lokace vychutnáváte o to víc. Poprvé za dobu, kdy hraji WoW jsem si prošla třeba celý Howling Fjord a zjistila, jaký má ve skutečnosti příběh. Protože nikam nespěchám.

Nikdy jsem nebyla ten typ hráče, který levelil neskutečné množství altů. Ne, vím, že na ně stejně nemám a nebudu mít čas a i teď mám jen dvě postavy na maximálním levelu, třetí expím. Chci si hru vychutnat a v klidu projít, k end game obsahu nespěchám, stejně jsem si ho už v mnohém prošla. Knihu také nečtu kvůli konci, čtu ho kvůli průběhu. Bude to pomalejší ale bude to stát za to, k postavě získám mnohem větší vztah a dosáhnutí konečného levelu bude o to lepší. Jsou mezi námi i tací, které tato změna nepotěší, protože to, co já považuji za plus, budou oni považovat za negativa, ale naštěstí jsem jednou z těch, kteří tvrdí, že tato změna hře jen a jen prospěla.

Zpomalte. Vychutnejte si hru. Ono vám to neuteče.


A jak vnímáte změny v levelingu vy? Líbí se vám, jak Blizzard upravil starý obsah nebo patříte mezi ty, které změna negativně zasáhla? 

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.