Krkounův deník - 10. kapitola

• WitekCZ
• 01.05.2019
• Fan Fiction

Thousand Needles

Na tuto část svého putování po Azerothu jsem se obzvlášť těšil. Těžko se asi najde oblast, která se po Cataclysmu změnila víc než Thousand Needles. První dojem z této země je šero. Nevím, jestli to tak bylo vždy nebo to po Vanille zesvětlili, ale některé postavy nebo zvířata skoro nejsou vidět. Sotva jsem dole vystoupil z výtahů, přepadl mě jeden místní Kentaur. Měl u sebe zprávu, která dávala nový quest. Byl to ten legendární Galak Messenger, na kterého jiní čekají hodiny. To je neklamný důkaz toho, že v této zemi to bude konečně klidnější. Cestou do Freewind Post jsem nepotkal nikoho a při plnění prvních questů se kolem mě párkrát mihnul nějaký shaman. Jinak liduprázdno (tedy vlastně hráčoprázdno). To je sakra změna oproti přeplněným Barrens nebo Hillsbrad Foothills.

Navštívil jsem i jeskyni, kde mi Dorn Plainstalker zadal první z testů Test of Faith. Úkol spočíval v tom, že musím skočit ze skály, na kterou mě teleportnul. Nesmím se bát, že umřu. A skutečně. Těsně před tvrdým dopadem mě zase teleportnul k sobě a quest byl splněný. I ostatní questy byly celkem jednoduché. Vlastně jsem ani mockrát neumřel. Dodal jsem si tedy odvahu a vydal se po úzké pěšince nahoru, do vesnice bojovných Taurenů Grimtotemů - Darkcloud Pinnacle. V centru vesnice mě sice dostali, ale po doběhnutí ze hřbitova jsem přišel na to, že se dá vesnice obejít těsně po okraji skalní jehly, aniž by mě zpozoroval nějaký domorodec.

Nakonec jsem všechny tři informace našel. Tato oblast se po Cataclysmu moc nezměnila. Tedy nemusí se získat tři tajné informace, ale nově se musí zabít čtyři vůdci kmenu. A nově lze všechno v pohodě zvládnout sólo. Ve Vanille jsem první části zvládl také sólo, ale pro ty další jsem už radši na někoho počkal. Na escort Lakoty Windsong jsem čekal docela dlouho, protože jí odvedla dvojce hráčů zrovna, když jsem přišel. Taky mohli počkat.

Pak jsem se vydal hledat hyenu Steelsnap. Bloudil jsem tam asi 20 minut a jednou našel její mrtvolu. Pak jsem jí uviděl a poslal na ní peta, Najednou ke mně zničehonic přiskočil zezadu Human Paladin a kamarádsky mě několikrát poplácal sekerou po zádech. Moc jsem se nebránil, protože jsem se plně soustředil na hyenu. Dost naštvaně jsem se tedy proběhl ze hřbitova. Naštěstí hyena byla kousek dál živá, a tak jsem se do ní hned pustil. V tu chvíli se tam objevil zase nějaký Gnome na tom mechanickém pštrosovi. Ale nechal mě být. Hyena padla a běžel jsem vrátit questy do Freewind Post a konečně jsem získal vytoužený level 30. Mám nahráno už 67 hodin. Samozřejmě by se to dalo stihnout dříve. Kdybych nedělal profese, nevracel se, neumíral atd.

Vypravil jsem se složit další zkoušku prostřednictvím questu Test of Endurance. Jedná se o zabití šéfky Harpyí v jedné jeskyni. Šéfka tam však není normálně viditelná. Musí se jim vykrást bedny s jídlem. Potom se objeví tři vlny naštvaných strážkyň, a nakonec ta šéfka. Bláhově jsem si myslel, že to dám sám. Opravdu ne. Po doběhnutí ze hřbitova se tu naštěstí objevil nemrtvý mág, se kterým jsme to dali. Tedy on přitom zahynul, ale díky tomu, že je na sebe natáhl mi neumřel pet a mohl jsem to dokončit a počkat až doběhne ze hřbitova, aby si taky vzal její trofej.

Spolu s ostatními zbylými questy jsem dosáhl levelu 32 a mohl se vypravit do další unikátní oblasti v Thousands Needles jménem The Shimmering Flats. Jedná se o rozsáhlou vyschlou poušť, kde Goblini pořádají závody v jakýchsi létajících strojích nápadně podobných těm z Hvězdných válek. Questy zde spočívají především v nekonečném zabíjení místních zvířat. To je celkem v pohodě. Mnohem horší je však to, že sem z Tanarisu přichází hordy "alíků" (dobré slovní spojení) a PvP je tu všudypřítomné. Trochu mě to už otravovalo, protože samozřejmě všichni dobře věděli, že huntera stačí něčím znehybnit, přiblížit se a pak už si neškrtne. Musím tu taktiku trochu nastudovat. Myslel jsem, že budu s úspěchem používat nový spell Feign Death, ale nefunguje to správně. Zkušeně poznali, že smrt jen finguju, a nakonec mě vždy dorazili.

Musím ale spravedlivě uvést, že jsem také potkal slušného "alíka". Při odevzdávání questů jsem zapomněl, že mám peta na "agresiv". Projížděl kolem "alík" na mountovi a pet se na něj vrhnul. Okamžitě jsem ho odvolal, napsal "sorry" a čekal ránu z milosti. Ale nepřišla. Prostě napsal "np" a odjel. Nakonec jsem se ještě vydal na jih do Gatgetzanu, kde jsem si označil lítáka a vrátil se Thunder Bluffu, trochu si odpočinout zpracováváním kůží a učením nových spellů.

 

Pokud se vám Krkounův deník líbí, můžete sledovat autora na Facebooku.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.