Lov

Znovu asi posté zkontroloval svůj luk: 1,5 metrový krasavec typického trollského stylu. Ruku kryla maska používaná voodoo trolly a na koncích se luk rozdvojoval, oba konce byly svázané tmavě zelenou látkou, což byl dar od Primal Torntusk, vládkyně klanu Reventusků, u kterých sloužil jako velvyslanec. Jeho zvířecí společník zavrčel. Bílý Stín, tak mu přezdívali Taurové před tím, než se spřátelil se Sme’jinem. Opravdu tomuto popisu odpovídal: bílý lev se speciální schopností zneviditelnit se, se snad ani jinak jmenovat nemohl.
Bílý Stín neklidně pohodil hlavou a zavrčel, Sme’jin okamžitě zpozorněl. A pak ho uviděl, Humara, obrovského a majestátného černého lva, který se pomalu blížil ke svému oblíbenému stromu. Vložil šíp do luku a pomalu začal natahovat tětivu. Humar si přesně podle jeho očekávání lehl pod strom a líně se protáhl. Sme’jin zašeptal magickou formuli a na jeho šípu se objevila modrá záře. Zamířil a vystřelil šíp, který měl Humara zmrazit. „Tohle je na tomhle úkolu nejhorší,“ pomyslel si Sme’jin, „jestli chci odměnu Humar musím přivézt živého.“ Těsně před dopadem šípu se Humar zvedl a odskočil stranou, šíp kolem něj bezpečně proletěl. Vládce prérii zavrčel a rozběhl se směrem ke střelci. Sme’jin proklel Hakkara, tahle akce byla naplánovaná do detailu a teď se jeho hlavní plán rozpadal. „Čas na plán B.“pomyslel si Sme’jin a hodil před sebe past, která se po dopadu na zem rozevřela v děsivou tlamu plnou železných zubu. Uprostřed pasti zářil ledový krystal. Rozběhl se směrem od Humara a bílý stín tiše vyčkával na možnost, soupeře napadnout zezadu, pokud by k tomu dostal pokyn. Sme’jin počítal sekundy do sklapnutí pasti: „Teď,“řekl si v duchu, zastavil se a ke svému překvapení zjistil, že Vládce prérií jeho past ladně přeskočil a míří k němu. „Teď už mu neuteču,“ uvědomil si Sme’jin. Zahodil luk a vytáhl od pasu dvě sekery uzpůsobené jak k boji na blízku, tak k vrhání. Humar se na něj řítil obrovskou rychlostí.
Těsně před jejich střetnutím vydal Sme’jin mentální prosbu o pomoc Bílému Stínu. Humar srazil Sme’jina k zemi a pokračoval dál ve skoku. Sme’jin se zatím na zemi pokoušel popadnout dech. V duchu vynadal, proč vzal tuhle práci. I když před tím se zdála celkem jednoduchá.
Loď, která zastavila v přístavu Ratchet těsně před polednem a z které kromě kupců, průzkumníků Strangelthorné žungle a goblinů převelených s Booty Bay vyjel i 2 metrový troll na jasně oranžovém raptorovi a v doprovodu Bílého Stínu. Sme’jin se narovnal v sedle a vyrazil k Ratchetské hospodě. Jeho společník se kterým se měl vypravit na jih, měl přijet až za tři dny a do té doby si chtěl vyrazit alespoň na jednu krátkou výpravu. Mile ho překvapilo, když se v Ratchetské hospodě dozvěděl o Humarovi, postrachu místních lovců. Byla na něj vypsána odměna 30G a jediná podmínka byla dovést ho živého. Vyptal se na tento úkol u baru a barman mu ochotně popsal, kde se Humar nachází. Za dvě hodiny s novými zásobami vyrazil na vyvýšeninu nedaleko Ratchetu, ke stromu přezdívanému Hlídač, kde vládce prérii rád odpočíval.
Sme’jina vytrhlo z přemýšlení, až Humarovo nenávistné zavrčení, které předcházelo jeho dalšímu útoku. Vládce prérii se rozběhl a Sme’jin si pozdě uvědomil, jak moc je Humar rychlý. Humar po něm skočil. Sme’jinovi pod vahou mohutného těla prasklo několik žeber. Chtěl se zvednout, ale otupující bolest mu v tom zabránila a tak mohl jenom sledovat, jak Humar napřahuje svoji tlapu s ostrými drápy ke smrtelnému úderu. Sme’jin se z posledních sil soustředil a podíval se vládci prérií přímo do očí, výhružným pohledem podpořeným magií, který se učil na odehnání divokých zvířat. Zjevně to zafungovalo, protože mohutný černý lev znejistěl a složil tlapu zpátky na zem. Sme’jin se z obtížemi postavil ze země, magickým pohledem stále upřeně hleděl Humarovi do očí. Začal pomalu couvat, až ke svému luku, který odhodil na zem, při vytahování seker. Pomalu ho zvedl, ale naneštěstí tím přerušil oční kontakt s Humarem. Ten na nic nečekal a rozběhl se na Sme’jina. Ten překvapen Humarovou rychlou reakcí, zakopl a spadl. Vládce Prérií využil příležitosti a skočil po nepřipravené kořisti. Sme’jin na poslední chvíli pozvedl luk, ačkoliv věděl, že mu to nijak nepomůže. „Takhle tedy skončím,“ blesklo Sme’jinovi hlavou. Uprostřed Humarova skoku do něj najednou z boku narazil Bílý Stín. Oba lvi se na chvíli rozmazali v jedno černobílé klubko. Obě obří kočky na sebe nenávistně prskaly ve snaze zastrašit soupeře.
Kdysi, ještě v době kdy Sme’jin a Bílý Stín necestovali spolu, měly tyto dvě kočky společnou hranici teritorií. A nejednou spolu vedly bitvy. Teď přišla poslední z nich.
Sme’jin vstal. Sáhnul do toulce a vytáhl šíp namočený ve wyvrením jedu. Natáhl teťivu a vystřelil. Humar plně zaujatý svým dávným sokem, si šípu nevšiml. To byla jeho osudná chyba. Humar překvapeně zavrčel, když si uvědomil, že mu z levého boku trčí šíp. Naposledy se ohnal po Bílém Stínu a pak se zřítil k zemi. Sme’jin k němu přišel a pošeptal bezvládně ležícímu lvovi do ucha: „Uspávací jed tě na chvíli zklidní.“ Zapískal a za chvíli už se k němu řítil jeho věrný raptor Šíp. Jakmile byl raptor u něj, naložil na něj spícího Humara a pak na raptora nasedl on sám. Věnoval poslední pohled stromu a vyjel vstříc své odměně v Ratchetu.
Naspäť do sekcie Povídky


Naposledy upravil/a Mordecay 23.12.2014 v 00:42:43.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.

Diskuze

Pepoc 30.08.2010 11:55

Celkem dobrý

Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet