První dojmy z Battle for Azeroth

  battle for azeroth    review   

Zatímco ostatní fanoušci netrpělivě vyhlíželi 14. srpna, mě nový datadisk nechával absolutně klidnou. V pondělí jsem stále neměla kolektorku, takže mě launch kompletně minul. V úterý mi však už došla zpráva, že balíček je k vyzvednutí a tak jsem nakoupila tunu nezdravého jídla (protože proč ne) a vydala se na Kul Tiras. Jak si tedy datadisk první dny vede?

 

Launch

Když Blizzard oznámil, že se chce pokusit o globální start datadisku ve stejný čas, byla jsem zvědavá, jak to bude probíhat. Launch Warlords of Draenor jsem nezažila, ale slyšela jsem vyprávění spousty svých známých... a taky přečetla spoustu rozhořčených příspěvků na internetu. Pokud znáte Carbot Animation, asi si pamatujete na krátké video, které výborně vystihovalo celou situaci. Blizzard se ovšem poučil a tak věnoval spoustu času vývojem systému, který by se těmto problémům vyhnul. Poprvé jej použili na začátku Legionu a Blizzard se o vše podělil ve starším článku. V podstatě šlo o to, že na jednom serveru vytvořili několik kopií Broken Isles, které však jely souběžně, takže nebyly přeplněné. Zároveň jste mohli vidět své přátele a lidi z guildy na dané kopii, takže to váš zážitek z hraní neovlivnilo. A jelikož způsob fungoval, Blizzard se rozhodl pro globální launch. Jak jsem již řekla, přímo na startu jsem nebyla, jsem již pracující člověk a navíc miluji spánek, takže jsem si launch nechala ujít. Ale hned v úterý večer jsem se přihlásila, abych viděla, jak to Blizzard zvládl i tentokrát a ještě za těsnějších podmínek.

td6n45a2xl_3e2631c94b321672af20537350a2de5248930e41_1535390617_1821.jpg
gg5vc5wbsn_3e2631c94b321672af20537350a2de5248930e41_1535390617_1165.jpg
acvkkk487q_3e2631c94b321672af20537350a2de5248930e41_1535390617_0619.jpg

 

Ráno mě přivítaly zprávy o tom, že mnoho serverů pod náporem hráčů padlo, ale jednalo se o high population servery jako byl třeba EU-Draenor. Když jsem se tedy po práci přihlásila, čekalo mě milé překvapení. Servery nejenže jely, ale nezaznamenala jsem žádné pády, ani lagy. Ty nadešly až ve čtvrtek, kdy vše bylo opožděné o pár vteřin, ale hra byla stále hratelná. Za mě má Blizzard za tento launch palec nahoru. Udělat start datadisku ve stejný čas na všech místech na světě a zajistit, že první dny hraní absolutně nepociťujete, že hra teprve začala, tomu opravdu tleskám.

 

Heart of Azeroth

Hned první věcí, která vás povede k novému obsahu, je zpráva od Magniho Bronzebearda, který vás povolává do Silithu, abyste si převzali Heart of Azeroth. Ten má sloužit podobně jako Artifact, tedy až na to, že se nejedná o zbraň ale o legendární náhrdelník, který dokáže pohlcovat moc azeritu a napájet tak speciální části zbroje, které se nazývají azerite armor. Jsou jimi hlava, ramena a hruď. Abych pravdu řekla, zatím nevím, co od azerite armor čekat. Působí jinak než Artifact a možná je to i dobře, protože si mnozí hráči stěžovali na nekonečnou farmu Artifact Power. Já patřila mezi ty, kteří prostě hráli a nikdy se úplně nesoustředili na její sběr, takže mě zbraň nestačila otrávit tak jako mnohé. Blizzard tvrdí, že Heart of Azeroth si vzalo to nejlepší z Artifactů a Netherlight Crucible. Nuže, uvidíme. Od startu datadisku je to zatím jen necelé dva týdny, takže jsem ještě nestačila zjistit, jak moc je Heart of Azeroth jiný a jestli si opravdu vzal to nejlepší z podobných mechanik v Legionu. Jak na vás Heart of Azeroth působí, o tom si můžete zadiskutovat v komentářích.

 

Kul Tiras

Přiznám se, že jsem Hordě Dazar'Alor celkem záviděla. Je majestátnější, pompéznější a epičtější a Boralus oproti němu působí na první pohled špinavě. Jenomže pak jsem přistála v docích, prošla pár questů a zaposlouchala se do hudby, nějakým způsobem jsem si Boralus zamilovala. Nemám ráda industriální města, ale přístavní město si mě získalo díky úžasnému soundtracku, nezvyklé architektuře a kdyby mělo i aukci, už mě ve Stormwindu nikdo neuvidí.

 

Stormsong Valley

První zónou, kterou jsem si k expení vybrala, byla Stormsong Valley. Ani na betě jsem se do ní nehrnula, protože na první pohled vypadala nudná. Do zóny se vydáváte zjistit, kam zmizela celá flotila a proč ji nikdo nemůže přivést zpět domů. Lokace sice vypadá jako z pohádky, ale když do ní vkročíte, dochází vám, že je to jen pozlátko, za kterým se skrývá špína a faleš. Původně jsem neměla v úmyslu zde strávit tolik času ale nakonec jsem udělala každý quest a skončila s polovinou 114. levelu. Odešla jsem až za tři dny, jelikož jsem si poprvé za dobu, co hraji WoW, přečetla pozorně všechny questy v lokaci. A konečně jsem si hraní díky tomu užívala.

 

Tiragarde Sound

Na rozdíl od dvou zbylých lokací působí menší, ale i tak má podobný počet příběhových kapitol. S Flynnem Fairwindem se vydáváte po horké stopě, která vás má zavést až k důkazům, které by usvědčily lady Ashvane a její spojení s podsvětím. Tak nějak jsem už z bety tušila, že si Flynna oblíbím, ale to, co předvádí během questů z něj dělá jednu z nejlepších vedlejších postav u Aliance. Už ze začátku tak nějak čucháte, že Flynn není žádný svatoušek ale právě to mu umožňuje se vmísit do davu a dostat i vás na těžko dostupná místa, jako je třeba Freehold. A nutno podotknout, že tam vás dovede ožralý jak duha, cestou zdraví saurolisky a tak nějak ho netrápí, že s vámi obešel celé místo kolem dokola. Zkrátka a jednoduše, pokud hrajete jen za Hordu, kvůli Flynnovi stojí za to si založit postavu u Aliance a Tiragarde Sound quest linie si projít. Yarr harr!

 

Drustvar

Zóna, kterou jsem si nechala až úplně nakonec, byl Drustvar. Už od bety jsem se nesmírně těšila, až si ji projdu, protože je to první lokace ve WoW, která má mimořádný nádech slovanské mytologie. Bytosti podobné lešijům, čarodějnice, kletby, prostě takový Zaklínač na Azerothu. Drustvar má příběhových kapitol nejvíce a sice 10. Pokud sem zavítáte jako opačná frakce jen díky War Campaign, asi vás moc neoslní, ale questy za Alianci jsou zde nejen povedené, hezky na sebe navazují a dávají smysl, ale postavy vám přirostou k srdci. Že je hlavní linka už sama o sobě celkem creepy asi říkat nemusím, ale co taková malá holčička, která po vás chce, abyste se zúčastnili jejího čajového dýchánku? A jestli ani tohle vás nepřesvědčí si udělat postavu u Aliance... co takhle Inquisitor titul za dokončení celé quest linie?

 

Když byl datadisk oznámen, říkala jsem si, jestli tři lokace na levelování nebudou málo. Nejsou. Zandalar a Kul Tiras jsou velikostně velmi podobné Broken Isles a questů v nich je více. Pouze Stormsong Valley mi v určitém bodě přišel úmorný ale zbytek lokací jsem si užívala. Nemohu se dočkat, až si všechno projedu pořádně za Hordu.

 

Vyprávění

Na rozdíl od Legionu, kde jste byli velitelé svých Class Hall, v Battle for Azeroth se vede válka. Je jedno, kdo jste a kolik toho máte za sebou. Teď musíte táhnout za jeden provaz, nejste v čele něčeho většího. Najednou už zase spolupracujete s ostatními postavami na jiné, lidštější úrovni. Už nejste ti největší a nejepičtější hrdinové, kteří všechno zachraňují a na kterých stojí osud světa. Tedy, tak nějak pořád jste, protože plníte questy. Ale máte pocit, že ne všechno se točí kompletně okolo vás. A okolní postavy už také nejsou jen úžasní hrdinové, kteří se ničeho nezaleknou. Mají své chyby, strachy a slabosti. Jaina už najednou není tou nejmocnější čarodějkou ale odhaluje i své obavy a musí se potýkat s důsledky svého jednání z minulosti. Talia nemá žádné speciální schopnosti, pouze svého gryfona, kladivo a hlavu. A Flynn je prostě ožrala, který si nikdy nesundává svůj kabát a tvrdí, že piráta dělá pořádný klobouk. A přesně takové postavy vám umožňují se více sžít se světem, protože se do nich dokážete vcítit mnohem víc než do spasitelů světa. Za mě palec nahoru za lidštější přístup k postavám, questům a k vyprávění.

p6mojlug2d_19622cb0f7f8d9ce14b70aaa0d99530da04c8844_1535390256_996.jpg
i0tg2o8v9f_15323ef6a01343e9889770e2bee787b3fdeb190e_1535390257_098.jpg
y6sq57oowb_15323ef6a01343e9889770e2bee787b3fdeb190e_1535390257_0477.jpg

 

Nejen přístup k postavám se v Battle for Azeroth změnil ale také způsob questů. Důvody navštívení určitých lokací už nepůsobí epizodně, ba naopak, cítíte, že tam opravdu máte důvod jít. Zatímco Broken Isles působily, že jsou od sebe jednotlivé linie odstřižené, například na Kul Tirasu můžete lokace projít v různém pořadí a i tak na sebe budou navazovat (i když si je doporučuji projít v pořadí Stormsong Valley, Tiragarde Sound a poté Drustvar). A stejně tak třeba questové linie už působí jako delší příběh. V Tiragarde Sound například ztroskotáte kvůli sirénám, které vás navedou na skály a vy se vydáváte hledat Flynna. Toho naleznete, jak vyznává lásku jedné z těchto uřvaných potvor a poté, co stvůru zabijete, vás nařkne, že jste zabili lásku jeho života. Naleznete ho až opodál u menšího jezírka, kde nadává, jak ho třeští hlava a navíc je asi po bolestivém rozchodu. Pak do sebe vyklopí flašku rumu, aby si pročistil hlavu a nasává čím dál víc. To, že vás vede v kruhu a navíc na vás navádí saurolisky, ho úplně nezajímá, ale hlavně, že je spokojený. Nemohu si pomoct, questové linie prostě působí víc uceleně, víc na sebe navazují a vy se konečně necítíte, že jste jediní spasitelé světa. 

 

Tortollani

Když se objevily modely tortollanů, rasy, která se poprvé objevila v Hearthstone, říkala jsem si, jak tohle může dopadnout. Prvního jsem potkala v Boralu u profesních trenérů a poté ve Stormsong Valley. Tam s nimi totiž děláte questovou linii, kdy je Venture Co. vyžene ze zálivu a vy se ho rozhodnete získat zpátky. A celou dobu vás provází hlášky typu: "Not everything in the ocean is either good looking or nice mannered as I am." (v překladu: "Ne všechno v oceánu vypadá tak dobře a má takové vychování jako mám já.") A když potkáte nějakého ostříleného válečníka, přivítá vás stylem: "I have scars older than your language!" ("Mám jizvy starší než je tvůj jazyk!") Když tohle řekne člověku, tak v pořádku. Ale jako draeneika jsem pozvedala obočí. No nic. Ale hláška, která mě naprosto rozsekala, bylo: "I used to been an adventurer like you... And then I got better! Ha!" Za jiné situace bych řekla: "Jdete pozdě na párty, hoši. Skyrim vyšel před šesti lety." Ale to zakončení je neskutečně savage. Jindy přidání podobných ras do WoW nemám ráda ale tortollani tam sedí, jsou tak akorát vtipní a tak nějak se jim podařilo zapadnout a získat si mě.

 

Hudba

Jsem člověk, který poslouchá herní a filmové soundtracky a velmi holduje hudbě ve stylu Two Steps from Hell nebo Audiomachine. Když jsem proto zjistila, že v mnoha herních recenzích se úplně neřeší hudba, byla jsem překvapená. Pro mě je hudba ve hře velmi důležitá, protože dokresluje atmosféru a zpříjemňuje hraní. Zvuk ve WoW tedy nevypínám. A když už jsem donucena vypnout, pak si jen otevřu EpicMusicPlayer a přehraji si hudbu z jiné lokace. Pokud nebyli Warlords of Draenor dobrým datadiskem co se týče end game, hudba byla dokonalá. Khadgar's Plan, Light in the Darkness a další skladby jsou nezapomenutelné. Requiem for the Lost Cities nebo hudba v Mac'Aree jsou dle mého jedny z nejlepších skladeb v Legionu. Ale to, co Blizzard předvedl v Kul Tirasu, mě donutilo začít hledat způsoby, jak hudbu z herních souborů vydolovat. Poprvé mě hudba ve hře donutila se zastavit a zaposlouchat se. Procházíte-li Stormsong Valley nebo v noci prozkoumáváte Tiragarde Sound, nevypínejte si zvuk. A pokud máte sluchátka s kvalitním zvukem, nasaďte si je. Hudba v Kul Tirasu kompletně pozbývá klasického rukopisu Blizzardu, zní jako z kompletně jiné hry, působí, jako byste ji už někde slyšeli a přesto víte, že ji posloucháte poprvé. Některé tóny mi připomněly rukopis Jeremyho Soula, který má na svědomí hudbu z The Elder Scrolls. A přesto to není úplně ono. Pokud máte postavu jen u Hordy, doporučuji vám všem zvážit boost alianční postavy a to z několika důvodů: Drustvar, Flynn Fairwind a hudba na Kul Tirasu.

 

Detaily a vychytávky

Pokud jste pozorní a sledujete detaily, v Battle for Azeroth jich najdete hodně. První věc, která mě na Battle for Azeroth mile překvapila, bylo sbírání bylin. Jeden druh totiž běžně nacházíte na kmenech stromů, druhá bylina je popínavá jako břečťan a tak občas musíte pořádně budovu obcházet, abyste zjistili, na jaké zdi ji najdete.

 

Co se týče počasí, Blizzard udělal obrovský skok. Jeden večer jsem stála na hradbách v Boralu a sledovala, jak zapadá slunce. Postupně se objevovaly červánky a světlo opravdu bylo naoranžovělé jako při západu slunce. A když jsem se rozhodla questit po večerech, ve hře padla noc. A teď myslím opravdová noc. Ne jen šero, na které jsme celé roky byli zvyklí. Ve Stormsong to nebylo tak znatelné, ale jakmile dojdete do Tiragarde Sound, tma je větší. A o Drustvaru ani nemluvě. Tam vám běhá mráz po zádech i za dne.

15oxjs5rv4_adc100d978f760b71048df1443128cf23a93755a_1535390335_0436.jpg
voc576lamb_91f4a6675c70c6518987e73e342c8612051cd327_1535390334_9964.jpg
op0kxdi11s_91f4a6675c70c6518987e73e342c8612051cd327_1535390334_9382.jpg

 

Větší oživení přišlo i s novými gesty a pózami postav. Vlezete banky a vidíte bankéře, tak se otráveně opírá o přepážku. Tuhle vidíte, jak dělník zmožený po šichtě sedí na schodech a popíjí pivo. A postavy, které vás provádí během questů, už reagují víc uvěřitelně a působí víc živě.

 

Závěr

Battle for Azeroth se zdá být nejrychleji prodávaným datadiskem vůbec. Může za to i kontroverze, kterou rozpoutalo vypálení Teldrassilu a zvětšující se pnutí mezi Aliancí a Hordou. Levelování je úžasné a to jsme dostali jen 3 zóny. Zato jsou velké a questových linií je zde víc. Datadisk má zatím nejlepší soundtrack, jaký jsem slyšela. Jediné, co mě úplně nebaví, jsou některé dungeony. Už teď vím, že například Freehold mě pravděpodobně nebude bavit nikdy. Uvidíme, jak na mě hra bude působit, až si zahraji i za Hordu a až vyjdou Warfronts a Uldir. A také jak moc nás Blizzard zvládne zabavit na konečném levelu ale rozhodně vkládám do datadisku velké naděje.

 

Do dvou týdnů bych ráda vydala další dojmy, tentokrát zaměřené na Hordu a nový obsah. Protože první týden v září nám mají přijít Warfronts a Uldir!

 

Jak se datadisk líbí vám? Prošli jste si obsah za obě frakce?


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.

Diskuze

Martins911 28.08.2018 12:13

No ty dungy jsou pro mě nic moc nevím proč ale v legionu mě bavily více

Esperanta 28.08.2018 12:18

Taky. V Legionu mě vyloženě nebavila jen Eye of Azshara, zbytek v pohodě. Tady je to takové... meh.

Lockdaar 28.08.2018 15:39

Mě osobně dungy v BfA celkem baví a přijdou mi všechny tak nějak v pohodě - nemám tedy vyloženě nějakej neoblíbenější nebo nejhorší, ale zkrátka mě tak nějak zatím baví celkem všechny jako v Legionu. Nicméně nejvíc se mi asi ale vizuálně líbí Waycrest Manor - to sídlo s těma čarodějnicema mi přijde skvěle udělaný

einfari 28.08.2018 16:02

Mě osobně dungy v BFA velmi překvapili a baví mě mnohem více než na Legionu. Hlavně "alianční" dungy jsou super. Pirátský Freehold, kde chytáme prase, nádherně zpracovaný Waycrest Manor nebo Tol Dagor, kde čeká Overseer Korgus, který se svou flintou nikdy nemine a jehož jsem s pugem na mythic progressovali snad hodinu než jsme vychytali správnou taktiku a zabalili ho a nakonec mě podaroval i svou puškou.

Esperanta 28.08.2018 21:55

@einfari Hele, Waycrest Manor jednoznačně pecka. Ale Freehold mě nebaví, Tol Dagor taky ne,... Shrine of Storms možná dobrý. Uvidíme. Ono je to pro každý asi trochu jiný. Třeba když to projdu víckrát, tak na to změním názor. Uvidíme po dvou týdnech až pořádně skočím do end game contentu.

Darswaithe 28.08.2018 23:50

@Esperanta doporucuju zajit Kings rest u hordy az budes mit repku, ten je taky hooodne epickej. za me osobne nejvic nesnasim Underrot a Shrinu kvuli trashi, bossove jeste ujdou pokud nechytnes grupu totalne nobrain lidi.

Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet