Quest for Pandaria III., 13. kapitola

• Bellatrix
• 11.04.2014
• Oficiální literatura

Chen už byl z toho všeho neskutečně vyčerpaný. Byla pravda, že Menrim, a stejně tak i druzí tol’virové strašlivě trpěli. Byla pravda, že Bathet a ostatní Nefersetové se dopustili strašných zločinů. Byla pravda, že Bathet byl v právu, když se stavěl tak odmítavě ke svému bratrovi. A byla nejspíš také pravda, že cokoli, co by Menrim řekl, nemohlo změnit Bathetův osud. Chen oba bratry stěží znal, a přesto… „Co od nás chceš slyšet?“ zeptal se tvrdě. „Já ani moje neteř ti nemůžeme dát rozhřešení. Ani Bathetovi. Nemůžeme už nic z toho změnit. Co se stalo, stalo se.“ Menrim si otřel oči a vypadalo to, že se trochu sebral. „Já vím,“ hlesl. „Vím. Ale… děkuji vám, že jste se alespoň pokusili.“ Zhluboka se nadechl. „Li Li,“ začal Menrim, „hovořili jsme spolu včera o našich cestách, když byl tvůj strýc pryč. Nedovedu si představit, že byste chtěli po tom všem strávit v Ramkahenu byť i jen jediný další den.“ „To máš naprostou pravdu,“ na to Li Li. „Pokud půjdete podél řeky Vir’naal směrem k jihu, dorazíte do Ztraceného města* u jejího ústí. Dřív to bývala pevnost Nefersetů, než je vyhnala ven válka. Moje rodina tehdy vlastnila malou loďku. Podle toho, co vím, tak tam stále je.“ Menrim jim podal široký kovový klíč. „Toto je klíč ke kotvišti. Vezměte si ho. Dostanete se tak z Uldumu mnohem snáz. Jižní proudy nejsou nijak zlé a větry jsou také mírnější, co byl Al’Akir poražen. Prosím,“ řekl, „je váš.“ Li Li natáhla ruku a klíč si vzala. „Díky,“ řekla tiše. Menrim přikývl a po tváři mu stekla slza. „Nevím, jestli se mí lidé někdy zotaví z toho, co jsme prožili. Možná, že jsou dny tol’virů sečteny. Já se však pokusím být lepším člověkem, než jsem dosud byl. A vám dvěma přeji mnoho štěstí na vašich cestách. Doufám, že naleznete, co hledáte, ať je to cokoli,“ dokončil. „A my ti přejeme mír, Menrime,“ odvětil Chen měkce. Menrim se obrátil na cestu k domovu, v tichosti, v osamění. Li Li a Chen se vrátili do svého pronajatého pokoje také beze slova. Když si připravovali lůžka, jejich nálada byla pod bodem mrazu. Když Chen kontroloval, zda jsou jejich tlumoky připraveny na další cestu, aby mohli hned zítra ráno vyrazit, všiml si, že Li Li si na podlaze před sebou rozložila list papíru. „Co to děláš?“ zeptal se jí. „Píšu dopis domů,“ odpověděla. „Napadlo mě, že bych možná měla. Už nějakou dobu jsem nenapsala ani řádku.“ Vzhlédla k Chenovi. A jeho něco napadlo. „Také bych rád jeden napsal,“ řekl. Li Li mu podala pomačkaný kus papíru a z hlubin svého batohu vylovila další rydlo. Chen se usadil na podlaze a uhladil list před sebou, stejně jako předtím Li Li. Drahý Chone Po, začal. Dlužím ti omluvu. * Lost City, pozn. překl. KONEC TŘETÍ ČÁSTI <- Předchozí | Stránka 13


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.