Skrytý svět World of Warcraft - Garroshova pomsta

• Esperanta
• 23.01.2018
• Game info

Jste zastánci Garroshe? Já totiž ne. Nemám ho ráda. Ale taky vím, že jsou mezi námi tací, kteří jeho činy obhajují. Jsou na to videa na Youtube, různé články na téma Garrosh did nothing wrong a snad i nadační fond. Tak proč píšeš článek o charakteru, který nesnášíš, Espe? Proč to, u všech Starých bohů, děláš? Já vám to povím. Už tak před rokem mi docvakla jedna důležitá věc. Víte, jak jsme se Garroshovi smáli (teda ti z nás, co ho neměli rádi, zbytek plakal), že mu ta pomsta vůči Azerothu moc nevyšla? Já myslím, že je to asi trochu složitější.

 

Ať už byl Garrosh dobrý warchief nebo si o něm myslíte, že je to naprostý cyp, nedá se upřít, že věci dělal s určitou logikou. To, že je ta logika v mnohém poněkud pokřivená, na tom už nezáleží. Málokdo se chová úplně nelogicky, vždycky za tím něco je. A většinou je to minulost. To, že to nepochopitelné a iracionální připadá nám, znamená jen to, že nevidíme pod povrch a neznáme všechna fakta. Takže co uděláme? Uděláme si psychologický rozbor krok za krokem a ve výsledku nám všechno začne dávat trochu větší smysl. A možná dostaneme odpovědi na otázky nebo těch otázek bude ještě více.

Jaký otec, takový syn

Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu. A ani nesejde na tom, jestli je ten strom na Azerothu nebo Draenoru. Řeč je samozřejmě o Grommashovi Hellscreamovi. Tohoto hrdinu snad asi nemusím představovat. Grom je charakter, kterého musí mít v úctě snad i zapřisáhlý hráč Aliance. Je to pan borec, sekáč a kdo ví, co ještě a beztak byla postava Saurfanga vytvořena jen proto, že jsme přišli o pana Peklořvouna (narážka na slovo překladatele od mistra Netoličky k Vládci klanů). Postava Groma Hellscreama není známá jen proto, že byl náčelníkem klanu Warsong, ale je nechvalně známý i tím, že uvrhl prokletí na celou rasu orků. Za mě byl tento popis vždycky trochu scestný. Napil by se někdo jiný z jiného klanu a stejně by se ve výsledku napili všichni, až na Durotana a celý klan Frostwolfů, který byl za to uvržen do vyhnanství. 

 

Zbytek příběhu známe. Orkům zezelenala kůže a povahu pošpinila démonická nákaza. Gul'dan je odvedl na Azeroth, aby započal První válku, a když byla Horda za Druhé války definitivně poražena, orkové přišli o své spojení s démony, kteří je odhodili jak použitý hadr, a upadli do letargie. Alianci přišlo nehumánní je pozabíjet, a tak pro ně zřídili internační tábory. Tady bych se, vzhledem k orkům, o humánnost asi hodně přela, protože to, co pro lidi znamenalo soucit, znamenalo pro orky ponížení. Nehledě na to, jak s nimi jednal například Blackmoore. 

 

Ale zpět ke Gromovi. Jak už to u čestných válečníků bývá, Grom se jednoho krásného dne za Třetí války rozhodl, že napraví, co způsobil, a Mannorotha zabije. Chcete vidět ten cinematic? Tak já vám ho sem hodím, abychom si všichni poplakali.

Tak, tady to máme. Tady příběh o Gromovi končí a začíná příběh Garroshe. Tím nadpisem jsem vůbec nechtěla říct, že Garrosh je stejný jako Grom. Alespoň ne úplně. Ovšem oba mají na kontě průšvih galaktických rozměrů, zahrávání si se silami nad běžné chápání a oba byli rození válečníci a praví orkové. A nadpis měl také naznačit, že rodiče vás ovlivňují více, než si myslíte, i když to třeba úplně na první pohled nevidíte.

 

Co se v mládí naučíš...

Říká se, že vojna dělá z chlapců muže. Vzhledem k příběhu orků toto přirovnání hraničí s černým humorem, protože Gul'dan byl takové prase, že nově narozená batolata nutil vlivem černé magie přeskočit veškerý růst a učinit z nich válečníky. Ano, orkové umírali a on nemohl marnit čas čekáním, až mu noví vojáci dorostou. Gul'dane, jsi blbé, deprimované hovado a dobře, že na tebe Illidan rollnul "disenchant" a ne "greed" jako kdysi na tvou lebku.

 

Tak jsem se navztekala, můžeme jít zpátky k tématu. Garroshova přítomnost v Hordě byla vyloučena. V mládí totiž dostal tzv. rudé neštovice (v originále red pox) a tak byl poslán do Garadaru v Nagrandu k Mag'har, orkům, kteří se nenapili Mannorothovy krve a zachovali staré orkské způsoby života. Měl štěstí a smůlu zároveň. Mannorothovo prokletí ho minulo, zato ho neminulo zničené dospívání. No řekněte, jak by vám bylo, kdyby kdokoliv, koho potkáte, řekl: "Garrosh? Ahá, znal jsem tvýho tátu. Napil se Mannorothovy krve a upsal nás démonům do otroctví!" No, nechtěla bych být v Garroshově kůži. Pokud máte jistou emoční inteligenci, můžete si snadno domyslet, co to s psychikou udělá. A mimochodem, to, že jsou orkové velcí, neznamená, že nemají city, jen to s nimi zamává trochu jinak.

 

Jen si to představte. Jste synem uznávaného orkského náčelníka z klanu nejobávanějších bojovníků. Váš otec se napije démonické krve a tím celé pokolení orků uvrhne do otroctví Plamenné legie, která se vás zbaví, jakmile už vás nepotřebuje. Zapříčiní tak zkázu vašeho rodného světa, zlikviduje staré způsoby života a veškeré tradice a rozpoutá válku na neznámé planetě. Tedy Grom tohle samozřejmě všechno neudělal, ale udělal první krok a navedl orky na cestu. A k vám se samozřejmě donese většinou to, co je špatné. "Grom tohle, Grom támhleto." Ale víte, co nikdy neuslyšíte? "Slyšeli jste to? Grom zachránil koťátko!" No tak to asi ani omylem. 

 

Navenek tyhle věci s vámi asi moc neudělají, možná jste trochu víc zadumaní, možná odsekáváte a jsou z vás bručouni, ale řekneme si, co to udělá uvnitř vás. Rodiče jsou pro většinu z nás příkladem, alespoň když jsme děti. Jsou to naše vzory a hledáme v nich hodnoty, ptáme se jich, když potřebujeme něco vysvětlit. Když vyrůstáte v prostředí, které je nepřátelské, nestihnete si všimnout, že je něco špatně, dokud se nedostanete mezi normální lidi. Garrosh vyrůstal u Mag'har. Geyah byla moudrá a ctila staré tradice a zvyky. Garrosh tedy měl mnohem větší šanci cítit ten kontrast. Viděl, jak jsou orkové laskaví a čestní a na stranu druhou slýchal, co jeho otec způsobil. To ve vás většinou vyvolá pochyby o vás samotných, zda nejste náhodou úplně stejní. Začnete si být nejistí sami sebou a tak se radši stáhnete do pozadí, protože co kdyby náhodou jste zapříčinili to samé, co vaši rodiče. Sečteno podtrženo, Garrosh neměl moc šancí si to v sobě srovnat, protože ve svém okolí ani neměl nikoho, kdo by mu řekl, že jsou jeho obavy zbytečné. A pokud to byla Geyah... věřili byste snad někomu, kdo nebyl ve vaší situaci? Já asi úplně ne.

 

This is Horde

Asi bych tu úplně moc nerozváděla lore, kdy co proběhlo, protože na to tu máme o Garroshovi samostatný článek. Jakmile se k němu dostal Thrall a hodlal ho odvést na Azeroth, bylo to něco, co v mladém orkovi způsobilo převrat. Bylo to, jakoby se zbořila hráz. Thrall byl prvním orkem, který k němu přišel a řekl: "Tvůj otec byl hrdina a odčinil, co způsobil." Možná se vám to taky stalo. K uším se vám donesla jen špína a když se k vám po dlouhé době donesl i ten chybějící střípek, bylo to jako když The Vanguard objevil Pandarii.

 

Když Garrosh dorazil do Orgrimmaru, viděl bohužel obě strany jedné mince: orky, kteří Groma Hellscreama znali a byla pro ně čest bojovat pod jeho vlajkou, ti druzí zpochybňovali Thrallovo velení a příchod mag'har orka jim na klidu nepřidal. Garrosh teprve teď viděl věškerý dopad toho, co jeho otec způsobil. Orkové sice našli domov na cizím světě, který sami napadli, bohužel Durotar byl poušť a v Ashenvale orkům Thrall zakázal usidlovat se. Na Draenoru jim bylo lépe a nemuselo to tak dopadnout. Z jedné strany je ohrožovala Aliance, z druhé Pohroma, která se znovu probudila. Byl rozhodnutý, že takhle to nenechá, i kdyby měl Thrallovi do jeho náčelnictví zasáhnout.

 

Situace se vyhrotila ve chvíli, kdy Thrall vzal Garroshe do Theramoru na mírové setkání s Aliancí, které se mělo uskutečnit už před lety, ovšem král Stormwindu byl na cestě přepaden a setkání se nikdy neuskutečnilo. Setkání by bylo skončilo podepsanou mírovou smlouvou, kdyby na město nezaútočili Twilight's Hammer. Varian si myslel, že to zinscenovala Horda, Horda si myslela, že to byla past nastražená Aliancí. A když se po bitvě vrátila Alianční i Hordská výprava domů, čekalo na ně nepříjemné překvapení v podobě Pohromy. Otevřená válka mezi oběma frakcemi se neuskutečnila jen proto, že si ani jedna strana nemohla dovolit vykrvácet v boji proti Králi lichů. A bylo to vlastně to jediné, co přerušilo mak'gora, souboj na život a na smrt mezi Thrallem a Garroshem.

 

Ani válka v Northrendu neprobíhala příliš dobře. Garroshe poznání toho, jak na tom Horda ve skutečnosti je, velmi poznamenalo a nehodlal se pustit toho, že to vše uvede na pravou míru a orkská rasa bude znovu silná a před nikým neskloní hřbet. Stal se bezohlednějším a krvelačnějším a to neuniklo pozornosti Varoka Saurfanga, který ho tehdy upozornil, že pokud se dá na stejnou cestu jako jeho otec po vypití Mannorothovy krve, ukončí to s ním. Ork to tehdy přešel výsměchem na Varokovu adresu. Ale Varok to nezapomněl. Zatímco Garrosh... kdo ví.

 

Make Horde great again!

Řekněme si to narovinu. Náčelnictví v Hordě není úplně stabilní post. Ne od chvíle, kdy odešel Thrall, kterého volala šamanská povinnost. V té chvíli Thrall vlastně udělal to, co Garrosh měl v úmyslu udělat násilím už po setkání v Theramore. Teď mohl vést Hordu tak, jak si to představoval a pozvednout ji. Udělat z ní konečně silnou frakci.

 

Já přišla na oficiální servery až za dob Cataclysm. A v komunitě Hordy to pěkně vřelo. Hráči se rozdělili na dva tábory. Ti, kteří Garroshe respektovali a ti kteří si dělali seznam "still better warchief than Garrosh" (basic campfire!). Garrosh s Aliancí pěkně zatočil, ale... utrpěla skutečně Aliance nejvíc? Garrosh chtěl, aby Kalimdor patřil kompletně Hordě, a tak jsme měli hořící Ashenvale a tak podobně. Horda však trpěla i zevnitř, a když přišli Zandalari, Vol'jin byl nucen vyhledat pomoc u Aliance, protože Garrosh o tom odmítal slyšet. V té době to udělalo na jejich vztahu znatelný škrábanec. 

 

Pokud jste dlouholetí hráči nebo jste hráli alespoň od Cataclysm či Mists of Pandaria, pak jste Garroshe zažili. Byl náčelníkem sice jen dva datadisky, ale stačil nakopat oběma frakcím. Aliance utrpěla za dob Cataclysm, ale Horda dostala za MoP mnohem větší nakládačku. Vzpomínáte na Landfall, kdy Garrosh získal Divine Bell a začal měnit vojáky Hordy na sha? Wow, kde jsem to jen viděla? *poškrábe se na hlavě a vzpomene si na pití Mannorothovy krve*

 

Co si budeme povídat, Vol'jin to už nějakou dobu sledoval a ne úplně s tím souhlasil a... Garrosh si taky všímal, že trollovi se ty pikle moc nelíbí. A tak za ním poslal vraha, který jej bodnul do zad. Ale fuj, Garroshi, tohle je orkská čest? Kam se to podělo? Dle Garroshe byla správná Horda ta prapůvodní, složená jen z orkských klanů. Taureni byli moc mírumilovní, nemrtví byli mrtví obyvatelé Lordaeronu, teď do toho hrabiví goblini, příliš jemní krvaví elfové a trollové? Ti se provinili už jen tím, že byli pod Vol'jinem, který se mu dovolil říct: "Garroshi, čéčé, laskavě zařaď zpátečku." 

 

Garrosh si tedy udělal svou "pravou Hordu" pouze z orků a tím pěkně nakopal všem ostatním spojeným národům, které bojovaly pod vlajkou Hordy. Alianci se zase nelíbilo, že Garrosh přizabil následníka Stormwindského trůnu, nelíbilo se jim ani to, že někdo byl schopen po mnoha tísících letech vykopat srdce starého boha Y'shaarje. Takže si to shrňme, Garrosh se vždy obával, že by svůj lid dohnal na temnou cestu tak jako jeho otec. Grom se napil jen Mannorothovy krve, byl zmanipulovaný. No, Garroshi, mám takový menší list toho, do jakých extrémů jsi tu svou touhu zdokonalit, posilnit a osamostatnit Hordu, dohnal. Začal jsi měnit vojáky Hordy na Sha. Nechal jsi zabít Vol'jina... tedy pokusil ses. Thralla jsi málem zabil před lety taky a to tě z Garadaru vytáhl. Vykopal jsi srdce Starého boha, kterého před mnoha tisíci lety zabil sám Aman'thul a Vytepaní srdce našli a zakopali. Zkazil jsi údolí, které v podstatě vystavěli už Titáni. Obrátil ses zády k ostatním rasám Hordy. No jej, to je seznam. Úplně nejlépe to však vystihl Taran Zhu, která se Garroshovi postavil. "Tvůj otec vládl mocí, kterou svět ještě neviděl. A kde je teď?"

Ano, pravda bolí. Hrozně moc naštve. A mimochodem, kdo z vás říká, že Garrosh nemá srdce? Ale ano, má... však visí nad jeho trůnem B-). Garrosh to myslel dobře. Chtěl Hordu pozvednout, chtěl z ní udělat frakci, která se nikomu nebude klanět, frakci, která bude hrdá a mít svou čest. Jenomže čím více dělal kroky, tím více byly radikální a logika pokřivená. Dovolím si zde citovat Adurnu: "Však on to nemyslel zle, len to zrobil na p*ču."

 

...a stejně nám všem nakopal zadek

Warlords of Draenor byl datadisk o tom, jak se Garrosh rozhodl, že národům Azerothu naklepe kokosy. Ponížili ho, předvedli ho před soud a on prohrál. Jeho orkská čest byla raněna. A tak se za pomoci Kairoze vydal na alternativní Draenor. A teď, když jste se prokousali tou psychologií a shnuli jsme si všechno, co o Garroshovi víme, nadejde ta mnohem zábavnější část.

 

Pamatujete na ten krásný cinematic k Warlods of Draenor? Já ho sem musím hodit, protože tolik feels člověk jen tak nedostane.

Proč se Garrosh rozhodl zrovna takhle? Proč zrovna alternativní Draenor? Proč se ukázal zrovna na Throne of Kil'jaeden, aby zabránil svému otci napít se Mannorothovy krve? Pokud si dokážete dát dvě a dvě dohromady, musíte poznat, že v tom bylo něco mnohem hlubšího, nejen to, že to byla ta nejlepší šance sjednotit orkské klany a vytvořit z nich Iron Hordu. Garrosh se vrátil do toho místa v čase, kde začalo všechno jeho trápení a zničené mládí, do bodu, které mu pokroutilo psychiku a způsob, jakým vnímal svět a sám sebe.

 

Co když to opravdu nedělal jen proto, aby se Azerothu pomstil za veškerá příkoří? Co když se chtěl vrátit a zvrátit to, čemu před tím zabránit nemohl? Co když alespoň v jednom světě a nějaké časové lince chtěl mít pocit, že se to všechno nestalo, že to všechno byla jen noční můra? Možná... Všechno to jsou jen dohady, ale jak byste se zachovali vy? Kdybyste se mohli vrátit v čase, neudělali byste to samé, co Garrosh? Myslím, že všichni máme v životě nějaký ten bod, od kterého se to všechno veze. Takže i toto mohl být mnohem osobitější důvod, proč se Garrosh na Draenor vydal.

 

Ve článku jsme mluvili o tom, že Garrosh chtěl z Hordy udělat silnou a nezávislou frakci. A víte, že se mu to vlastně povedlo? Založil Iron Hordu. Jeho otec byl stále naživu, Iron Horda byla obávaná a složena pouze z orků. Čeho nemohl dosáhnout na Azerothu, toho dosáhl na Draenoru.

 

Uvědomujete si i ten příběhový detail, kdy Garrosh zemřel Thrallovou rukou v Nagrandu? Garrosh jej ještě před válkou v Northrendu vyzval na mak'gora. Tento souboj nekončí, dokud nezemře jeden ze soupeřů. Pouze Pohroma je od sebe odtrhla. Po létech se tedy konečně znovu setkali a my se dozvěděli, jak by souboj skončil už tenkrát. I když... Thrall možná byl mocným šamanem, ale ne tak mocným, jakým se stal během Cataclysm. Kdo ví, jak by to tehdy dopadlo. Protože... ale to nikomu neříkejte, při mak'gora jsou věci jako kouzla zakázány. Thralle, jsi cheater.

 

Tehdy jsme se smáli. Haha, Garrosh se chtěl pomstít Alianci i Hordě na Azerothu a selhal. No... ani ne. Ve WoD to vypadalo jako malý detail, ale my už tehdy věštili, že s Gul'danem bude problém. Khadgar se ho snažil dohnat už na Draenoru, ale neuspěl. Plamenná legie na alternativním Draenoru? Pff, klidně, to už tu bylo. Švanda přišla ve chvíli, kdy Gul'dal utekl na náš Azeroth. A otevřel portál v Sargerasově hrobce, nasměroval Legii na Azeroth, který tak dlouho hledala. Na Broken Shore zemřel Varian Wrynn, Tirion Fordring, Vol'jin a náčelnictví bylo předáno Sylvanas. Spousta bojovníků z řad Aliance i Hordy zemřela. Celý Azeroth utrpěl ohromné ztráty. A úplně nejhorší věc, Sargeras zabodl svůj meč do samotné planety a pravděpodobně zranil i spící Titánku v ní. 

 

Sečteno, podtrženo, Garrosh nám stejně nakopal prdel. Ale opravdu hodně. Všechny nás to pěkně bolelo a jeho pomsta se nakonec povedla. Nějaká Iron Horda? Dobře. Ale co když Garrosh viděl mnohem dál? Co taková Plamenná legie? Nobody expects Legion inquisition! 

 

Na druhou stranu... Legii jsme porazili. Porazili jsme Sargerase. A můžeme za to možná vděčit právě i Garroshovi. Protože jak již řekl Illidan Stormrage: "Sometimes hand of fate must be forced."

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.