Worgeni z Gilneasu

• Wrent
• 12.07.2010
• Cataclysm

Objevíte se uprostřed bitvy a ještě než se stačíte rozkoukat, už dostanete vynadáno od jakéhosi velitele na koni, který se se svým oddílem dát alespoň malou šanci stahujícím se obyvatelům. Město bylo napadeno Worgeny! Máte se okamžitě vydat za Plukovníkem Waldenem, který vám dá další instrukce. Jako správný občan Gilneasu samozřejmě poslechnete, avšak plukovník není ve stavu, ve kterém by mohl komukoli radit. Několik hlubokých ran na jeho těle bude pravděpodobně příčinou toho, proč se válí v blátě. Princ Greymane by o tom asi měl vědět...


Ten je stále zaměstnán bojem s Worgeny, proklíná Arugala a v tom zmatku se snaží zjistit, odkud se vlastně všechny ty vlkodlačí stvůry berou. Každá ruka, jež dokáže vládnout zbraní se hodí a tak jste i vy - původně uprchlíci - požádáni, abyste se připojili k domoobraně. Objevuje se však další problém. Obyvytelé se v důvěře ve své budovatelské schopnosti schovali ve svých domovech. Worgenů je však příliš mnoho. Musíte je dostat pryč... V tom všem zmatku se však nesmí zapomínat na budoucnost. Pro přežií budou potřeba zásaby a některé leží jen tak ladem v různých temných koutech.


Po krátké bitvě vás však princ Greymane tak jako tak posílá pryč s ostatními civilisty. Máte se hlásit u Gwena Armsteada a zkontrolovat stav uprchlíků. Princ vám bude krýt záda. Postupně se dostáváte až k samotnému králi Gilneasu, Gennu Greymanovi. Jelikož je jeho lid ve velkém ohrožení, je vítána jakákoli pomoc. A jedním ze silných spojenců by se mohl stát Lord Darius Crowley (že by reference na známého okultistu?). Byl jedním z Gilneasských šlechticů, avšak vedl vzpouru proti králi a byl uvězněn. I přes to všechno je však Crowley muž na svém místě a může velice pomoct s obranou Gilneasu. Vydáte se proto do vězení plného worgenů, abyste dostali bývalého nepřítele ke králi. Najdete ho, jak se svými spolubojovníky odráží dotěrné worgeny. Jeden z nich je velice těžce zranění a zatím se ho nepodařilo stabilizovat. Začnete tedy vězňům pomáhat a zabijete při tom další a další worgeny. Crowley nakonec souhlasí s tím, že se ke králi připojí a na vás zůstane, abyste tuto zprávu vyřídili. Navíc nyní má obrana města k dispozici zbraně, které rebelové shromáždili v jednom z domů poblíž.


Král Genn Greymane je sice velice překvapen, jak moc nebezpeční mohli rebelové být, kdyby všechnu svou výbušnou munici využili proti království, avšak momentálně není čas něco takového řešit. Musíte se vydat za Josiahem Averym, který střeží rebelskou munici. Jste však svědkem něčeho podivného. Člověk, který má podobně jako vy a téměř všichni ostatní spolubojovníci na sobě viditelné jizvy od worgeního kousnutí, se v hrozných mukách změnil na worgena. Moc si této zvířecí formy však neužil, protože byl okamžitě zastřelen dcerou lorda Crowleho.

Ta vám předá zbraně, avšak než tak může učinit, musíte vyčistit ulice, ve kterých se skrývají worgeni. Naštěstí její pes na ně má vyvinutý čich a ucítí větší množství chlupů na několik desítek metrů. A jak všichni víme, Worgeni mají chlupy po celém těle. Kdyby nepotřebovali vidět, možná by je měli i na očích... Když pak dostanete kanóny ke králi, musíte ještě před tím zachránit jednoho veledůležitého králova poddaného. Konkrétně jde o jednoho z nejlepších alchymistů na světě - o Krennana Aranase. Jeho lektvary dokáží možná i víc, než jen zachraňovat životy...


Král vám pro tuto akci dokonce půjčí svého koně, který je však tak chytrý, že jede bez jakéhokoli vašeho povelu a dokonce na ně ani nereaguje. Na Krennana narazíte, jak se obležen worgeny z posledních sil drží na větvy stromu. Necháte ho dopadnout na koně za sebe a vrátíte se ke králi. Kanónům už pak nic nebrání ve střelbě, která rozmětá tělo worgenů široko daleko a alespoň na chvíli vyčistí danou ulici. I tak však nezbývá jiná naděje než ústup na Greymane's Court, což je asi jediné místo ve městě, které můžete bránit, aniž byste byli v pasti.

Tam se Greymane konečně setkává s Crowleyem a plánují další postup. Crowleyho muži se opevnili v místní katedrále a tam se snaží odrazit asi největší množství worgenů. Crowley je jako správný velitel nemůže nechat osamocené a chystá se tedy vyrazit. A vás (pokud máte zájem) bere s sebou. Kůň veze také velké množství pochodní, které používáte ke zničení pronásledovatelů. Před katedrálo je však ohromné množství worgenů a obránci se mají co ohánět. Živé bytosti však nejsou jedinou věcí před katedrálou. Stojí tam také tři velká děla. Když si k jednomu sednete, můžete jednou ranou rozmetat klidně 25 worgenů. Tak proč tak neučinit...


Před katedrálou se pak od poručíka dozvídáte, že munice, kterou jste dnes za pár minut spotřebovali by v občanské válce vydržela možná měsíc. Počty worgenů se však stále zvyšují. Crowley uvnitř katedráli vám již neřekne nic víc, než: "Je čas se modlit!". Úspěšně se vám podaří odrazit další nájezd, když v tom...

AAAAAAAARRRRGGGHHHHHHHHHH!

Objevíte se na jiném místě, v jiném časovém úseku a v jiném těle! Jste uzavřeni na pranýři, avšak u vás stojí člověk, který vás informuje o tom, že "lék" zabral. Alchymista Krennan totiž vynalezl lektvar, díky nimž se worgenům vrátí jejich původní lidská mysl. Ačkoli worgenské tělo zůstává. Nyní je čas se s tímto údělem vypořádat...

[odstavec]

Pohroma v Duskhaven

Se zájmem si prohlížíte své nové tělo a pomalu zjišťujete, jak ho ovládat. Když je dostatečně odpočaté, dokáže vyvinout nadpřirozenou rychlost a zkosit tak nejednoho protivníka... Avšak... Nejsou worgeni schopni přeměnit se zpět do své lidské podoby? Nějak toho nemůžete docílit... Když jste v nejlepším, objevuje se člověk, který vám s viditelným odporem sdělí, že Krennanův lektvar nemusí fungovat věčně. Měli byste si s ním raději promluvit...



Krennan vám oznamuje to, co jste již čekali. Prokletí worgenů nemůže být nikdy úplně odstraněno, avšak alespoň vaše původní mysl zůstala. Ne ta druhá, divoká, krutá... zvířecí. Máte docela štěstí, že se vás podařilo vyléčit, protože vás worgen pokousal již před docela dlouhou dobou. V takových chvílích to už většinou bývá nevratné. Podobně jako smrt. V takovém případě by vám ani starý známý obří anděl s modrobílými křídli nepomohl... Aby bylo prokletí úplně pod kontrolou, je potřeba pokračovat v léčení. Přísady do lektvaru by měl u sebe mít poslíček kousek za městem...

Naděje umírá poslední, avšak pokud první dávka lektvaru nezabrala trvale, bude to s vámi asi hodně špatné. Což bude vlastně stejně. Přepravka s přísadami je rozbitá, poslíček mrtev, pravděpodobně kvůli podivné runové dýce, která mu trčí z těla. Ty runy vám něco připomínají - Forsaken! V tu chvíli váš zrak zaujmou dvě obrovské válečné lodě s potrhanými plachtami. Nemůžete na ně však zírat příliš dlouho, protože ze stínů se z ničeho nic vynoří nemrtvý zabiják... Je čas ukázat mu, co je to Worgen powa!



Starostka Duskhaven jménem Gwen Armstead je touto nemilou zprávou velice překvapena (ještě aby to čekala). Skalnaté pobřeží vždycky Gilneas chránilo před podobnými nájezdy. Zemětřesení Cataclysmu je však nejspíš tak moc změnila, že vytvořila pro Forsaken prostor pro invazi. Princ Greymane se prý zoufale pokouší nájezdníky zpomalit...

Na prince narazíte na okraji městečka, kde společně s několika dalšími ochránci Gilneasu stojí na kamenných valech a zuby nehty se snaží odražit nemrtvé nepřátele. Jejich hlavními zbraněmi jsou pušky a rapíry, avšak využívají vše, co mají po ruce. Princ vás samozřejmě bez větších servítek angažuje do boje. Mimo normálních nemrtvých, kteří vznikli oživením jednoho člověka, na vás však útočí i takzvaní hnusové, jenž vznikli sešitím několika těl dohromady. Zabít je opravdu není snadné, avšak se sudem střelného prachu se dají dělat věci. Stačí ho hodit hnusovi na hlavu a zakřičet na prince. Ten do sudu střelí přesně mířenou kulku a je po hnusovi. Nebo po vás... Ale na to se přijde...



Zdá se, že samotné Duskhaven je už relativně v bezpečí, avšak Forsaken přistáli se svýmy loděmi přimo u domů několika místních farmářů. Už i tam se formuje domoobrana a je na čase zjistit, jak si momentálně stojí. Vede ji Lord Godfrey a ten nevypadá, že by byl z nestvůr (myšleno vás samozřejmě), které se připojili k jejich armádě, nějak unešen. Avšak jako pravý válečník dokáže rozpoznat a ocenit sílu, když ji vidí. Naštěstí není slepý... To znamená, že jediné, co musíte udělat, je tuto sílu využít a zabít tolik nemrtvých kolik zvládnete. V návalu emocí se rozhodnete vyslechnout i plačící matku, která stojí jako smyslů zbavená opodál. No nic, čas na záchranu tří dětí si najdete vždycky, zvlášť když nejsou úplně pitomé a sami se schovali před nájezdníky. (Tady se musím Forsaken jako pravý Horďák zastat, neříkejte mi, že by zabíjeli děti...) Godfrey pro vás však má i jiný úkol. Stavení, v jehož suterénu se schovává, je totiž ostřelováno katapulty. Ne, nemáte se těch katapultů zbavit, alespoň ne všech. Pouze převezmete nad jedním z nich kontrolu, vlezete si na "korbu" a zahrajete si na kámen. Necháte se totiž vystřělit postupně na obě dvě invazní lodě, kde zabijete kapitány, čímž Forsaken zabránite v palbě kanóny.



Útok je již téměř odražen, zbývá jen zbavit se velitelky. Je jí jedna ze Sylvanasiných věrných Dark rangerů, konkrétně Thyala. Vaše síly jsou však rozhodně pod její velikost. V nouzi vám však pomůžou věrné gilneánské dogy, které hraničářku doslova sežerou. Vítězně se tak vracíte do suterénu, avšak co se to děje?



Ozývá se ohromná rána a všichni padají, zem se třese, padá omýtka a je slyšet tekoucí voda. Co se to sakra děje? Vždyť zemětřesení Cataclysmu měla být již za námi... Tohle přece nemohli způsobit kanóny ani katapulty...



Běžíte ven, abyste zjistili, co se to vlastně děje. Tam, kde před chvíli stáli domy a kde na polích bojovali vaši muži proti nemrtvým, je nyní jen rozbouřené moře. Nejméně stovka vašich válečníků se teď topí. Vrháte se ve svém worgením těle do vln a snažíte se jich alespoň několik zachránit. Bohužel nemrtví již tolik vzduchu nepotřebují a tak s nimi občas musíte bojovat i pod vodou. Zem však stále není úplně klidná a i zbytek pobřeží se pomalu zatopuje. Není čas ztrácet čas, musíte uprchnout zpět do Duskhaven, které je alespoň o něco výš. I tam však musíš začít evakuace.



Dokonce i starostka poznala vážnost situace, přece jen moře nemáte za barákem každý den, a již organizuje úprk. Vy ji samozřejmě jako věrný pejsek pomůžete, musíte obejít vzdálenější kouty a usedlosti, abyste dali vědět všem obyvatelům Duskhaven i okolí.



S první osobou jste se již setkali - a možná proto vás k ní poslali. Nikoho totiž nechce poslechnout. Samozřejmě jde o dceru lorda Crowleyho, Lornu. Je stále ještě zdrcená z toho, co se stalo jejímu otci. Zemětřesení však způsobilo, že se uvolnila cesta z hor a na její panství se dostala jakási příšera. To ji však nevzrušuje tolik, jako podivní duchové vlků, které vídá okolo stavení. Vy však zjistíte, že tito duchové sem byli posláni, aby Lornu chránili. Ne však koně na pastvě. Je nutné je velice rychle zachránit, protože takové množství koní může urychlit evakuaci.



Druhou osobou je snad ještě tvrdohlavější a hlavně flegmatičtější osoba. Stará babička Wahl, která sídlí kousek od pobřeží. Přemlouvání babičky k evakuaci se zvrtne skoro ve sloužení. Při hledání knihy a sundavání prádla ze šňůry si říkáte, že je to vlastně konečně nějaká normální práce za posledních několik dní. Nic společného se smrtí... Avšak když zrovna hledáte babiččina oblíbeného kocoura, musíte se vypořádat s nemrtvým, který si na něm chtěl smlsnout.



Jako poslední musíte informovat rybáře z jihu. Jak brzy zjistíte to však není potřeba, jako správným námořníkům jim došla vážnost situace a již připravují loď, na které odplují. Bohužel je od toho stále zdržují (kdo jiný že?) Forsaken. Opět tedy přiložíte svou vlčí ruku k dílu a máte po starostech. Nyní je již opravdu čas na evakuaci...

Společně s celou vesnicí utíkáte k domovu králů - konkrétně na panství Greymanů. Královna stojí pod obrovským barevným oknem a vycházející slunce z ní tak dělá skoro bohyni. Avšak ona není ta, se kterou byste měli mluvit. Genn Greymane je nahoře ve své observatoři. Stoupáte po schodech a kocháte se majestátním výhledem. Když však promluvíte na krále, objeví se na obzoru další velké lodě Forsaken. Invaze pokračuje a nejen ta. Zemětřesení a povodně již dokonali svou práci v Duskhaven, celá vesnice je pod vodou. Král nemá jinou možnost než nařídit kompletní exodus, na pobřeží jsou jeho lidí příliš zranitelní. Nasednete tedy na kočár a jedete vstříc novým zítřkům...

[odstavec]

Nečekané shledání

Projíždíte okolo špičatých útesů a z pohodlí kočáru s hrůzou sledujete, co udělala Pohroma a hlavně Cataclysm zemětřesení Vaší zemi. Než se však stačíte vzpamatovat z tohoto šoku, uslyšíte padající kameny. Ale ne! Teď se ještě spustily laviny. Za zatáčkou však zjišťujete, že je příčina těchto dutých ran mnohem... ošklivější. Parta obrovskcýh špinavých ogrů totiž hází po vaší karavaně kameny. Nad útesem naštěstí ještě projedete bezpečně (na rozdíl od méně šťastných lidí, které slyšíte křičet dole), avšak na rovné cestě opodál vás již jeden z kamenů zasáhne a způsobí, že se váš kočár přenese do vodorovné polohy.



Naštěstí jste na tom dobře, musíte se postarat o druhý kočár, který na útesu jednoduše řečeno "nevybral zatáčku". Jaké štěstí, že pod ním je močál a tím i dopad do měkkého! Když se však přibližujete k páchnoucí bažině, zjišťujete, že slovo štěstí možná úplně nevystihuje osud obětí nehody. V bahně se totiž ukrývají krokodýli, kteří očividně tento "dar z nebes" velice uvítali. Několik lidí se vám však zachránit podaří...



Ogři, kteří na vás zaútočili, patrně nevzali na potaz skutečnost, že celá země čelí nájezdům Forskaen. Tato skupina slouží Korothovi, patrně nejhorší zrůdě celého Gilneasu. Pokud by se vám podařilo jeho poštvat proti nemrtvým, mohlo by to vaší věci hodně prospět. Takže... co kdybyste zabili několik jeho služebníku a ukradli mu jeho standartu? Staniž se. Korgotha ukradení jeho standarty velice velice rozlobilo a vy jste ji tak náhodou nechali zrovna u jedné menší armády Forsaken, která vás jela zabít. Nu což, je to krásný pohled na dva (v tomto případě spíš na jednoho obra proti několika), když se perou.




Uprchlíci se shromažďují v rybářské vesnici Stormglen, asi polovina jejích baráků je pod vaší kontrolou - zbytek okupují obří pavouci, kteří se berou odněkud z lesa. Když se s nimi vypořádáte ve vesnici, rozhodnete se zkoncovat to s nimi jednou provždy. Vyrazíte do Černého lesa a po tvrdém boji zříte pavoučí královnu ležet potupně na zádech.



Lorna Crowley je ve vesnici také, stále doufá, že se jí podaří najít svého otce, kterého jste naposledi spatřili při boji v katedrále. Po vesnici jsou rozházené útržky jakéhosi deníku, možná by se z něj dalo zjistit, co se zde stalo, když se projevilo Prokletí. Třeba se odsud ti lidé někam přesunuli... Po chvíli zkoumání deníku je to jasné. Ti, co přežili Prokletí odešli do hor, kde se přidali k ostatním v Tempest's Reach. Autor deníku, jakýsi starý muž Bradshaw, si uvědomil, že útoky worgenů najednou přestali a odešel do Černého lesa. Bydlel v jakémsi starém mlýně a myslím, že je čas ho prozkoumat...



Mlýn opravdu vypadá opuštěně a velice staře. Avšak... co to je? Jakási divná bytost, s jemně nafialovělou kůží, fialovými vlasy a s dlouhýma ušima... Chce, abyste přistoupili blíž. Prý pro vás má odpovědi na všechny vaše otázky, zná jedno místo, kde se vám jich dostane. Avšak tam se nedostanete, dokud vás budou sledovat nepřátelé. Jeden ze Sylvanasiných špěhů je vám prý na stopě a chystá na vás past. S talismanem, který jste od noční elfky (jak jste si po chvíli uvědomili) dostali, na vás nebude mít účinek (prý!).



Pokračujete tedy po cestě, přesně podle rad záhadné elfky, když v tom šlápnete do něčeho studeného - a nejdnou je chlad všude okolo vás! Vkročili jste do mrazivé pasti! Za stromem se najednou vynoří nemrtvá hraničářka a začne natahovat svůj smrtíci luk. Vy si však vzpomenete na talisman, a jediná myšlenka na něj stačí k tomu, aby se led roztříštil na tisíce kousků. Rychlý úder do tváře zbaví hraničářku toho mála života, který můžeme u nemrtvých očekávat.

Když se vrátíte k elfce, dozvíte se velice zajímavou věc. Prý jsou tu i ostatní jako vy, stejně zmatení stejně ztracení... Stejně chlupatí. Prý existuje místo, kam patříte. Tal'doren bylo kdysi posvátné místo, které patřilo druidům, jenž se měnili na vlky. Tam najdete odpovědi na své otázky. Naleznete někoho, kdo vám pomůže vyrovnat se s tímto údělem. Na starého přítele...



Vyrazíte tedy po cestě dál, když v tom uvidíte prastarý dutý strom, z jehož nitra vychází záře. Váš nyní mnohem lépe vyvinutý čich (nevěřili byste, jak hrozné je s ním žít ve společnosti lidí) registruje zvláštní pachy podobné tomu vašemu. Nakonec se odhodláte přiblížit a ačkoli se chvějete po celém těle, tak i vstoupit. Uvnitř se nachází tolik worgenů! Většina z nich obestupuje jednoho většího uprostřed, na němž bystrý pozorovatel rozezná rysy Dariuse Crowleyho. Poté, co se vzpamatujete z toho šoku, že nejste jediným normálně myslícím worgenem na Azerothu, si všimnete i několika nočních elfů, kteří postávají u jakýchsi svítících nádob. Vy si však jdete promluvit s Dariusem...



Noční elfové prý worgenům vysvětlili mnohé, nyní již víte, co jste vlastně zač a odkud se worgeni vzali. Avšak je čas vrátit se do práce a zachránit Gilneas před Forsaken. Sylvanasiny smrtonožky hledají kousek odsud nějaký mocný artefakt, pomocí kterého by mohli zahubit celé království. Musíte je zastavit! Vydáváte se tedy do lesa, abyste jich zabili co nejvíc.



Elfové totiž vlastní mocný artefakt, Scythe of Elune, který má s worgenskou historií mnoho společného. De facto se jím dají tito tvorové ovládat. Když Forsaken vrthli do Gilneasu, snažili se ho uchovat v bezpečí a několikrát ho přemístili. Nemrtví byli blízko, ale nikdy ne dost... až teď. Artefakt se nachází v truhlici v domě opodál, avšak okolo něj je spousta smrtonošek. Vy však máte plán, početná skupina worgenů na banshee zaútočí a vy ve chvíli, kde nebudou dávat pozor, vtrhnete dovnitř a vezmete artefakt.



Po návratu je však čas navrátit vašemu tělu lidskost, abyste se mohli v cizích městech pohybovat bez obav z toho, že by vás někdo považoval za zvíře a napíchl vás na vidle. Posbíráte několik zvláštních vonných bylinek a připravíte se na rituál. Abyste byli očištěni, musíte se napít ze všech tří nádob uvnitř Tal'dorenu. Tekutina v nich je bez chuti, to však neznamená, že by na vás neměla vliv. Namočíte rty do první z nich a pocíte záchvěv zdravého vzteku někde uvnitř vás, druhá nádoba ve vás naopak probudí vnitřní klid a konečně třetí způsobí, že jsou vaše pocity úplně v rovnováze.



A v tom... se proměníte na člověka. Cítíte, že jste slabší než ve vlčí formě a také víte, jak se do ní opět vrátit. Ale umíte se měnit na vlka a zase zpět!



V tu chvíli se však stane něco velice zvláštního, do prostoru dorazí další worgen. S až příliš povědomým mečem... Král Genn Greymane! Tak i ten byl proklet! Z Gilneasského lidského království se stává národ worgenů! Krátká diskuze mezi ním a Dariusem vás v tom usvědčí, staří nepřátelé nyní budou opět táhnout za jeden provaz. Forsaken totiž sami neodejdou...




Pokračování (snad) příště, momentálně stejně za worgeny nejde hrát.


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.