Hledání Pravdy

• Hanzik
• 22.09.2009
• Fan Fiction

Je krásný slunečný den a po stranglethornské džungli mezi stromy potichu našlapuje oranžový válečný raptor s mladou krvavou elfkou v sedle. Elfka byla oblečena do velice kvalitního a propracovaného černého brnění které bylo dost pevné aby zastavilo i ránu mečm a dost lehké aby se v něm mohla co nejlépe pohybovat. Raptor klidně prochází mezi stromy a elfka ostražitě pozoruje okolí z jeho hřetu. V keři opodál se něco pohne a elfka okamžitě vypálí tím směrem šíp ze svého luku. Šíp vletí do keře, ozve se jen velice nepříjemné zaskuční a z keře vypadne mrtvý murlock. Murlock nebylo to co elfka hledala ani to kvůli čemu si dávala takový pozor i když potkat murlocka uprostřed džungle není nic bezpečného ani pro tak schopného válečníka jako byla ona. Elfka seskočila z raptora a přistoupila k mrtvole murlocka, který odporně páchl rybinou. Vytáhla si tedy svůj šíp z jeho mrtvoly, otřela ho do spadaného listí a vrátila zpátky do toulce, který měla na zádech. Šípy musela šetřit, protože od nejbližšího města byla poměrně daleko a pomalu jí začínali docházet. Vyskočila tedy zpátky na raptora a pokračovala v pátrání.
       Hledala zde jednoho válečníka Aliance, kterého pronásleduje už po několik dní, ukradl jí totiž náhrdelník který měla za úkol donést jednomu ze svých informátorů v Undercity výměnou za informace o bitvě která se přehnala přes její rodný kraj. Elfka se jmenovala Zare a pocházela z jedné malé vesničky v Quel’thalasu. Jednoho dne se vracela z dlouhé cesty do Orgrimmaru a když dorazila zpátky do své vesnice, nečekalo ji zrovna milé překvapení. Vesnici našla vypálenou a zpustošenou, všude byl cítit nepříjemný zápach hniloby a po zemi se povalovala spousta mrtvých elfů. Zare nemněla ve vesnici rodinu, její otec a matka žili ve městě krvavých elfů v Silvermoon City a vedli obchod s bylinkami. Rodiče se Zare zřekli když se rozhodla, že se vyučí být lovcem, chtěli totiž aby se z ní stal kouzelník stejně jako z jejího bratra ale Zare na to měla odlišný názor. Její bratr žil v Tanarisu a dělal průzkum v jižních oblastech pouště a pomáhal zde vytvářet nějaké magické bariéry jako obranu proti čím dál častějším útokům podivných nestvůr. Ve vesnici měla spoustu přátel a vesnice jí velice přirostla k srdci. Ve vesnici nalezla pouze jedno tělo toho kdo to udělal, něčeho co dosud nikde neviděla a ani o tom neslyšela. Vypadalo to jako člověk ale na těle té nestvůry byla spousta podivných znaků které vyzařovali slabě modré světlo a měla podivné temně modré oči. Zare se tehdy rozhodla že vypátrá co se v její rodné vesnici stalo a patráni ji zavedlo až do stranglethornske jungle...
       Teď zpátky do džungle kde Zare stále pátrala po náhrdelníku. Právě procházela okolo velice známé Gurubashi arény, která se proslavila velice krvavými bitvami mezi všemi rasami když najednou se na ni vyřítil zpoza stromu nějaký velice páchnouci a odporně vypadající tvor. Byl to ghoul, Zare rychle seskočila z raptora a když k ní ghoul přiběhl nestihl ani zareagovat a skončil na zemi rozseknuty na dve poloviny. Ghoulove sou mala nemrtvá a neinteligentní stvoření takže zabít je není nic složitého ale dovedou být nebezpeční. Zare se vrátila k roptorovy, uvázala ho ke stromu opodál a dál pokračovala pěšky protože na zemi kousek od místa odkud na ni zaůtočil ghoul nalezla stopy v písku které tam zanechal neopatrný válečník kterého pronásledovala. Vydala se tedy po stopách a pátráni ji zavedlo až na pobřeží kde najednou stopy končily. Zare se posadila ke stromu a rozhodla se něco malého sníst i když věděla, že zlodějíček tu někde je. Jen se posadila a opřela se o strom v tom okamžiku měla na krku pritisknutou čepel dýky. Tu dýku poznala patřila tomu válečníkovy kterého pronásledovala. Byl to malý gnom, zlodějíček ze Stormwindu, který se živil okrádáním různých lidí jak od hordy tak od aliance. Zlodějíček vyklonil hlavu zpoza stromu a s dýkou stále pevně přitisknutou na krku elfky jí zašeptal do ucha:"Myslela sis, že mně dostaneš co elfko? Zřejmě si udělala velkou chybu, že jsi si začala zrovna se mnou." Zare zůstala klidná a odpovědela mu:"Já si nemyslím, že jsem udělala chybu. Myslím, že chybu si udělal ty..." S těmito slovy Zare velice obratně vyrazila zlodejíčkovy dýku z ruky a uskočila stranou. Gnom na nic nečekal a vyrazil proti ní. Zare nestihla včas uskočit dost daleko stranou protože gnom byl sotva polovični než ona a velice rychlý. Tak zare skončila s velkou ranou na boku ktera šíleně pálila ale v tuto chvíli měla jinou starost a tak Zare rychle vytáhla své dva meče a jen tak tak stihla odrazit další gnomův utok. "Mně nikdy nedostaneš elfko!" zakřičel gnom a znovu se rozebehl proti zare. Elfka byla velice oslabená ranou kterou utrpela a která silně krvácela ale myšlení měla pořád čisté. Když byl gnom těsne u ní vykopla mu do obličeje pěknou dávku plážového písku který byl všude kolem. Gnom se zapotácel a zakopl o kámen. Zare jen stihla odbehnout o kousek dál a připravila si luk a šíp. Když se gnom zvedl ze země vystřelila po něm a jednou velice dobře mířenou ranou mu způsobila ošklivou ránu na krku. Gnom padl na zem a velice krvácel. Zare k němu přistoupila a zaklekla ho aby se nemohl bránit. "Kde je ten náhrdelník co jsi mi ukradl?" zašeptala gnomovi do ucha. Gnom ze sebe nevydal ani hlásku a dělal že Zare ignoruje. "Dobře, zeptám se ještě jednou. Kam si dal ten náhrdelník?" Gnom znovu dělal že elfku ignoruje ale když mu nasypala písek do rány na krku zaskučel ale přesto řekl:"Klidně mě zabij ale ja ti stejně nic neřeknu!" a znovu odvrátil hlavu na stranu aby se vyhnul pronikavému pohledu elfky. "Copak ti stojí za to takhle trpet kvůli jednomu náhrdelniku?Stačí když mi ho vrátíš a já tě nechám jít, není na tom nic tak složitého ne? "Gnom nereagoval a stále s odvracenou hlavou hleděl někam přes moře. Zare už to nebavilo. Vytáhla z toulce jeden šíp a bodla ho gnomovi do boku. "Dobře! Klidně si ho vem jenom me prosím nech být!Tu pitomou věc mám tady v kapse..." zaječel gnom a vytahl zlaty náhrdelnik s velkým červeným drahokamem uprostřed. "No vidíš že to šlo..." řekla Zare a nechala gnoma jít...Gnom si rychle ovázal ránu na krku a utekl do džungle. Asi o půl minuty později byl z jungle slyset jen řev raptorů a gnomův jekot. Raptoři ucítili krev z jeho zranení a gnoma roztrhali. Bylo to celkem drsné ale Zare teď mšla jiné starosti. Velice krvácela z rány kterou utržela při boji s gnomem. Spěšně ovázala zranění a opatrne se proplížila džunglí zpět ke svému raptorovy. Vydala se do nejbližšího města které bylo ůplně na jihu stranglethornske džungle.
        V přístavním městečku Booty Bay které bylo obydlené gobliny a různými obchodníky jí léčitel vyléčil ránu na boku a ona tedy mohla pokračovat do Undercity. Když už byla na odchodu z Boody Bay zastavil ji jeden troll zřejmě kouzleník. Byl oblečen v temně rudé róbě a na zádech měl pridělanou nějakou hůl. "Zdravím Tě elfko, jmenuji se Zalaran, nevíš kde by jsem mohl najít nějakého obchodníka s těmito věcičkami?" a vytáhl nejakou kost která byla celá pokryta ruznými runami a nápisi v jazyce kterému Zare nerozumněla. "Pokud hledáš nějaké takovéto kosti myslím, že je najdeš jedine na jednom místě. V Undercity, zrovna tam mám cestu jestli chceš můžu tam jít s tebou a pomoci ti hledat."odpověděla Zare. Troll se jen pousmál a řekl:"Bylo by mi ctí kdyby jsi mně doprovázela a pomohla mi s hledáním. Myslím, že do Undercity znám menčí zkratku."."Zkratku?":zeptala se Zare. Troll se zase jen šibalsky pousmál a začal kouzlit. Po chvili se mezi nimi objevila veliká svítíci koule. "Až po vás madam." řekl troll a ukázal na kouli. Zare tedy zavřela oči a vstoupila do té koule. Kdyz je znovu otevřela stála uprostřed Undercity a vedle ní troll. "Jen tak mimochodem, jmenuji se Zare." řekla a vykrocila smerem k obchodnikovi s ruzným exotickým zbožím. "Myslím, že tady by se mohlo nejít něco z toho co hledáš Zalarane.Já se nyní vydám vlastní cestou třeba se ještě někdy setkáme, sbohem.""Sbohem Zare rád jsem tě poznal.":řekl troll a pustil se do rozhovoru s obchodníkem. Zare vyrazila ke svému informátorovy. Jmenoval se Alfi, byl to jeden z dobře informovaných zlodějíčků kteří vědí snad o vsem co se kde stane.
        "Nazdárek Zare, rád tě zase vidím.Máš to co jsem chtěl?"spustil Alfi hned jak videl, že se k němu Zare blíží. Zare očekávala jeho otázku a tak pouze vytáhla z kapsy náhrdelnik a rekla: "Já mam a co ty, Alfi?" Netrpelivý nemrtvý skočil po náhrdelníku ale Zare uhnula takže Alfi pouze tvrdě dopadl na zeď a urazil si kus nosu. "No vidíš co děláš!Nejdřív informace potom odměna Alfi tak povídej." řekla se smíchem Zare. Nemrtvému chvíli trvalo nez našel uraženou část nosu ale nakonec tedy řekl, že jí poví všechno co ví.
        Alfi zavedl Zare do jeho malé chatrče někde v Trisfall Glades, zemi nemrtvých. Jeho chatrč byla malá a ztrouchnivělá. Byla skromně zařízená akorád tak pro potřeby nemrtvého. Dá se tedy říct, že skoro vůbec, všude se povalovala jen spousta všelijakého bordelu. Alfi přistoupil k jedné malé skříni v rohu místnosti, odsunul ji stranou a otevřel malý poklop, který byl pod ní. Oba dva společně sestoupili dolů do malé jeskyně.Byla temně osvícená dvěma svícny a téměř prázdná ažz na dve židle,stůl a truhlu, která byla v úplném rohu jeskyně kde světlo ze svícnu nevrhalo skoro žádné světlo takže nebyla téměř vidět. Zare už tu jeskyni znala, Alfi do ní vodil své hosty když s nimi uzavíral ruzné dohody.
        Zare se tedy usadila na starou, rozvrzanou židli a Alfi si sedl naproti ní.Chvíli jen tak seděli a ani jeden nic neříkali.Potom Alfi parkrát zakroutil ve vzduchu rukama a na stole se objevila nějaká kniha. Kniha vypadala velmi staře, byla celkem široká a v kožené vazbě."Tohle jsem nedávno koupil od jednoho obchodníka a stálo mě to pekný balík peněz proto jsem potřeboval ten náhrdelník aby jsem mohl zaplatit dluh který jsem si kvůli tomu udělal. Ten chlápek byl fakt divnej už zpočátku se mi nějak nezdál.Nejspíš to byl nejaký kouzelník asi warlock nebo tak něco."začal Alfi. "Potkal jsem ho náhodou v Eastern Plaguelands nedaleko Stratholmu když sem byl navštívit jednoho starého přítele. Nejdřív jsem ho chtěl radči obejít a nevšímat si ho ale zastavil mě a zeptal se mě jestli nechci něco koupit. No a tomu jsem prostě neodolal. Nabídl mi tuhle knihu, že prý se jí potrebuje zbavit. Nevím proč ale myslel jsem, že by se mohla hodit a pak si přišla ty a ptala ses na ty modrý lidi no a tak sem ji koupil." a podal knihu Zare. Zare knihu odevřela a začala v ní listovat. Z počátku nenašla nic zajímavého jen nějaké zápisky a různé čmáranice. Když už jí to pomalu přestávalo bavit a pomalu to vzdávala našla v knize ohořelý kus papíru. Na tom papíru byla nekreslená jedna z těch věcí kterou našla mrtvou ve své rodné vesnici v Quel’thalasu. Z druhé strany toho papíru bylo něco napsaného písmem podobným písmu v celé té knize ale kterému bohužel nerozumněla. "To mi je k ničemu když nevím co je tady napsáno. Alfi ty nevíš co by to mohlo být?"zeptala se Zare se zklamaným výrazem ve tváři.
Alfi si od ni papírek vzal a prohlédl si písmo na druhé straně. "Ne promiň s tím ti opravdu nepomůžu ale možna vím kdo by mohl." a položil papírek na stůl.
"Kdo?" zeptala se Zare.
Alfi se na chvíli odmlčel a pak řekl: "Pokud vím tak tvůj bratr studoval staré magické úmění a mohl by znát i stará písma.Jak dlouho už se s ním nebavíš?Měla by si se s nim zase usmířit nemyslíš?" Zare byla ticho a promluvila až po pěkně dlouhé době. "Možná máš pravdu možná by jsem mšla ale proč?Najdu jiného kouzelníka který mi ty nápisy přeloži."Alfi se na ni jen zamracil a rekl: "Víš proč?Už jen z toho duvodu, že je to tvůj bratr a nemůžeš se s ním pořád jenom hádat.A taky proto, protože pochybuju že některý jiný kouzelník by ti tyto nápisy přeložil, neměl by pro to totiž důvod a kouzelníků kteří se v tomto vyznají na světě moc není."Zare sebrala knihu i s papírkem, hodila na stůl náhrdelník a odešla. Když už byla u dveří Alfi na ni ještě křikl. "Kdyby jsi si to přece jenom rozmyslela můžu ti zařídit cestu. Zepelin tš odveze až do orgrimaru a odtud wyverna až do Tanarisu. Staci kdyz rekneš své jméno. Oni už budou vědět co mají udělat."
       O pár hodin později už byla Zare na cestě do Tanarisu a prolétala právě na hřbetu wyverny nad Barrens když najednou za sebou slyšela známý nepříjemný zvuk. Letěl za ní gryf s trpaslíkem v sedle. Zare rychle strhla wyvernu stranou. Trpaslík na gryfovi po ní právě hodil blesk z kladiva jak to tito jezdci na gryfech obvykle dělají a zasáhl wyvernu do boku. Wyverna ztěžka doletela až do Crossroads kde propadla i s elfkou střechou místního obchůdku s oděvy. Když se Zare probrala okolo ní stáli rozrušení orkové a taureni kteří nechápali co se děje. Wyverna byla mrtvá ale Zare měla celkem štěstí měla pouze pohmožděné levé zápěstí a menší odřeniny. Chvíli na to padl jeden z přihlížejících orků mrtvý k zemy po tom co ho zasáhl do hlavy blesk z kladiva toho trpaslíka co sestřelil Zare. V malé vesničce ihned propukl pořádný zmatek. Všichni se chtěli někam schovat ale nekteří to štěstí neměli a trpaslík je zabil. Zare se rychle vyhrabala z trosek ze zbourané střechy a vyběhla na strážní věž. Při tom pádu se jí zlomil luk což byla docela škoda protože teď by se jí opravdu hodil. Zare si počkala na vhodnou chvíli a když gryf prolétal kolem věže hodila po něm jeden z vrhacích nožů které měla vždy u sebe. Měla štěstí. Trefila gryfa přesně pod křídlo a způsobila mu velice nepříjemné a bolestivé zranění. Gryf se vyplašil, schodil trpaslíka a uletěl. Trpaslík měl smůlu. Spadl totiž přímo mezi dav strážných kteří se sebehli, a okamžitě ho nekolika ranami zabili. Zare v Crossroads zůstala ještě několik dní dokud se jí alespoň trochu nezhojila zranění která utrpěla při pádu. Chvíli jí trvalo než se znovu mohla vydat na cestu protože musela nejdřív sehnat nový luk a nejlépe také nejakou novou wyvernu a nebo alespoň něco co nelítá. Luk nakonec sehnala v pristavnim mestecku Ratchet které leži na pobreží východne od crossroads a take si tam vypůjčila vlka. Nebyl to zrovna nejrychlejší dopravní prostředek ale stačilo to. Byla už skoro noc a Zare právě dorazila k výtahům do Thousand Needles. Přijela už bohužel pozdě Z bezpečostních důvodů jsou výtahy na noc zastaveny. Zare se tedy utábořila opodál u nějakých skal, rozdělala oheň a opekla si králíka kterého chytila cestou sem. Netrvalo to dlouho a Zare usnula.
        Nespala ale dlouho když ji z ničeho nic probudila obrovská rána a záblesk, který ji na několik vteřin oslepil. Když se vzpamatovala a rozhlédla se po okolí zjistila že právě začala jedna z bitev mezi hordou a alianci které jsou na denním pořádku po celé zemi.Opodál u výtahů stálo několik nojujících postav. Zare v nich rozpoznala asi 6 velkých taurenů, zřejmě válečíky kteří byli přpadeni aliancí. Ti taureni bojovali s asi 10ti válečíky z aliance mezi kterými bylo i nekolik kouzelníků Zare rychle vstala, uchopila do ruky luk a na záda si hodila toulec s šípy. Rozeběla se k nedalekému stromu odkud měla dobrý výhled na celý souboj. Přpravila si šíp a zrovna když se chystala vystřelit všiml si jí jeden z mágu který stál opodál bojujíci skupinky. Zare po ně rychle vypálila jeden šíp který za letu obklopila modrá zář a šíp si našel svůj cíl. Trefila mága přmo do hrudníku. Šíp se do ně zabodl a zář která ho obklopovala se pomalu vytratila. Mezitím co zabila jednoho z mágů si jí všimli další dva a tentokrát měla Zare věší problém. Jeden z nich byl totiž warlock, mág který se zabývá démonologií a černou magií. Mág po ní okamžitě vypálil velkou ohnivou kouli která jí naštětí netrefila a místo toho skácela strom za kterým se Zare schovávala. Zare obratně vytáhla z toulce další šíp který opět našel svů cíl. Warlock který stál opodál mezitím přvolal jednoho ze svých démonů, felhuntera a to byl pro Zare opravdu problém. Felhunter okamžitě vyrazil za Zare a ta jen tak tak stihla uskočt stranou aby se vyhnula jeho ostrému zobáku. Warlock který stál vzadu se jen dal do smíchu, něco zamumlal a Zare najednou zača zžírat nějaká kledba. Po celém těle se jí začli vytvářt ošklivé hnilobneé rány. Zare se snažila vystřelit na warlocka další šíp ale už bylo pozdě Felhunter jí srazil k zemi a zakousl se jí do ramene. Najednou se ozvala další rána a felhuntera smetla ohnivá koule. Na Zare se snesl paprsek bílého svěla a ta okamžitě cítila jak se jí hojí všechna zraněí. Po chvíli byla Zare znovu schopná vstát a bojovat ale už bylo pozdě Všichni alíci už byli mrtví včtně warlocka. Zare se posadila k ohořlému pahýlu stromu a rozhlížela se po okolí. Nikde už nikdo nebyl kromě dvou postav stojících opodál a něolika mrtvol. Všichni zřejmě odešli portálem který musel vytvořt nějaký mág a který se zrovna uzavíral. Postavy které dosud stály opodál kde Zare nemohla poznat kdo to byl teďvykročli směem k ní. Jak se pomalu přbližovali rozeznala v nich pouze to že jeden z nich je tauren a druhý nejspíš troll podle toho jak byl nahrbený. Teprve až když byli přmo u ní poznala Zare že ten troll je Zalaran kterého potkala v Booty Bay a který jí pomohl dostat se do Undercity ale toho taurena neznala.
       Troll se zasmál a řekl:"Jsem rád, že se znovu setkáváme mladá Zare i když za těhto nepříjemných okolností.Dovol abych ti přdstavil svého přítele Midnighta, je to shaman."
"Taky jsem ráda, že tě znovu vidím Zalarane a děkuji za pomoc."odpověděla Zare. Zare se od svích zachránců dozvěděa že shodou náhod také cestují do Tanarisu a dokonce i, že hledají stejného čověka takže se rozhodli, že budou cestovat spolu.Druhého dne ráno když se výtahy do Thousand Needles znovu rozjeli vyrazili na cestu...

...TO BE CONTINUED...

---

Naspäť do sekcie Povídky


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.