Holy Blade

Obsah:

[odstavec] 1. KAPITOLA

Ale no tak, Nerthys, zapomněla si snad, co se stalo?"opakoval Teris stále ve snaze přesvědčit elfku - válečnici ke spolupráci.
"Ne nezapomněla."
"No tak vidíš. Chci jen vědět, jestli mám s tebou počítat."
"A-a-ano, počítej s mou pomocí." řekla Nerthys po chvilce váhání roztřeseným hlasem.

Teris byl syn loupežníka, který kradl kdesi ve Stormwindu. Málokterému zloději se to podařilo. Když byl však jeho otec chycen strážci, Teris se rozhodl kráčet v jeho šlépějích. Stal se také loupežníkem a okrádal kupce a bohaté měšťany v útrobách královského města a byl v tom lepší a lepší. Ovšem jednou se stalo to, co se stát muselo. Teris byl chycen, stejně tak, jako jeho otec. Dostal však na výběr. Mohl strávit 10 let ve vězení nebo se přihlásit do armády. Teris si zvolil druhou možnost a tak se stal členem elití skupiny zvané Holy Blade, kde se taky seznámil s Nerthys a ostatními svými přáteli.

Holy Blade byla vyslána do Tristfal Glades. Kdysi mocná Scarlet Crusade se odštěpila od Aliance, takže Stormwind neměl v severních zemích vůbec žádné mocenské postavení. A právě to měla změnit výprava Holy Blade.

Výpravě velel jakýsi Nanthes. Byl to rozený válečník. Necharakterní a podlý, nebál se nasadit životy vlastních vojáků, jen aby si zachránil ten svůj.

Celá výprava si vedla až příliš dobře. Dokonce zde postavili malé hradiště. Hluboko v horách těžili rudu a na polích kolem bažin pěstovali zeleninu.

Ovšem sláva Holy Blade netrvala dlouho. Tak jako se zapráší nepoužívaná zbroj, tak i toto svaté společenství usnulo na vavřínech. Brzy se museli postavit nové hrozbě. V osadě jménem Deathknell se tvořila nová armáda. Armáda čítající tisíce vojáků. Vojáků přepravených zničit vše, na co narazí.

Bitva trvala dlouho, a ač přes zjevnou převahu nemrtvých, bitva se chýlila ke konci ve prospěch Aliance. Bojovníci se rvali hlava ne hlava, ale najednou přišel On.

"Ukradl naši svatou dýku." Řekl Nanthes ve své skrýši svým druhům
"Ano."
"Povolal jsem Vás, aby jste mi ji přinesli nazpět."
"Uděláme proto vše, co bude v našich silách."

Teris, Nerthys a jejich přátelé zasalutovali a odešli z jeskyně.

Postava v černém plášti. Obklopena temnotou. Co, obklopena? Ona sama byla temná. Představovala temnotu. Ona byla temnota…

"Ještě je před námi dlouhý kus cesty. Navíc vysoko do hor. Utáboříme se zde a strávíme zde noc. Časně z rána vyrazíme." Rozkázal Teris svým následovníkům, "Postavte stany a založte oheň."

Všichni se odebrali ke spánku. Když se ráno probudili, byli připraveni pro boj. Pro boj, který by mohl být jejich posledním."

Temná postava se shrbila nad mrtvými těly nepřátel. Něco zamumlala a všichni vzplanuly ohněm. Pak přešla do Síně slávy, vrchního velitelství Holy Blade a vzala od tamtud z výstavní skříně dýku… Svatou dýku. Dýku, pro kterou by položilo život na tisíce paladinů.


"Vidíte? Tamhle je." Řekla Nerthys vojákům.
"Plán je takovýto. Obklíčit ho a nepustit ze spárů. Jinak je vše ztraceno. Rozuměli jste mi? Vše!"
"Ano, rozuměli. Jdeme na to"řekl potichu Terisovi Kapitán družstva vojáků.

Houf postav se rozeběhl proti nepříteli. Nepříteli, nad kterým mohli jen stěží vyhrát. Jejich odhodlání jim dodávalo sílu. Bojovali s nasazením vlastního života, jen aby zachránili cenný artefakt. Boj to byl velmi napínavý. Vojáci se bili hlava nehlava. Nemrtvý kouzelník za to se snažil vyvolat nějaké zničující kouzlo.

"Nenechte ho to vyvolat!" zavelel Teris.
Ale bylo pozdě. Nemrtvý stihl vyvolat kouzlo a všichni kolem něj odlétli pár metrů daleko.
"Jste v pořádku?! Do boje!" snažil se povolat zpět své muže. Ale marně. Jen málokdo se už zvedl.

Mezitím, co Nemrtví šel ukrást dýku, pár přeživších potajmo opustilo tábor. Měli velké štěstí, že přežili tak zničující útok. A ještě větší, že si jich nevšiml.

Terisovi už začali docházet síly. Věděl, že pokud Ho teď nezabije, zemře. V tu chvíli se ohlédl po svých spolubojovnících. Všichni leželi na zemi. Bezvládně. V tě změti těl se snažil rozpoznat Nerthys. Nenašel. Domyslel si, že je také mrtva. V tu chvíli se rozzuřil. Cítil v paži protékající energii. Posilněn vztekem se zvedl a vystartoval mohutnou rychlostí proti kouzelníkovi. Šikovnou ranou zasáhl cíl do ledvin. Postava se začala kymácet ze strany na stranu omámena, neschopna jakékoli činnosti. V tu chvíli ucítil Teris příležitost a zezadu ukončil rázně lichův život.

Teris sebral mrtvé postavě kouzelníka světle zářící dýku a vložil ji do rukou Nerthys, která za tento boj zaplatila životem. Pochoval ji spolu s ostatními nedaleko od tamtud. Vzácný artefakt si nevzal. Pohřbil ho spolu s hrdiny, kteří bojovali proto, aby vnesli trochu Světla do nemrtvými zpustošených zemí.

"Tak a teď jsem úplně sám. Bez přátel. Bez domova…" [odstavec] 2. KAPITOLA

"Ale pane. Tu dýku jsme Vám přinesli. Všichni mí přátelé za to doplatili životem. Snad ji nechcete jen pro to zlato, co se z ní získá!"
"Hmm, a pro co jiného? Ta dýka má obrovsou cenu."
"Ano, má, ale tkaké má obrovskou moc. Poslal jste nás tam, abychom Vám jí přinesli. Netušil jsem, že ji chcete pro tohle. Tak pro tohle měla zemřít Nerthys?"
"Ano přesně pro tohle. Nebudu hajzl. Tady máš pár zlatých. Snad ti to vynahradí ztrátu."

Teris stál se sevřenými pěstmi na místě jako přikovaný a díval se na svého velitele.

"Víš. Svět se mnění a lidé s ním. Kdysi jsem byl mladý a urostlý válečník. Nic mně nerozhodilo. A teď? Lidé umírají jako mávnutím proutku."
"Ano"
"Slaboši. Ale ty si jiný. Si statečný. Nebojíš se ničeho. Ani meče, ani magie. To se mi na tobě líbí."
"O co Vám jde pane, smím-li se zeptat."
"Ahhhhhh, Máš to v životě ale těžké. Ale nejsi sám. Každého potkala nějaká tragédie."
"Ano s tím souhlasím pane."
"Ale teď, mi předej dýku!"

Teris chvíli zaváhal. Nechtěl se rozloučit s cenným artefaktem… Nakonec z něj vylezlo.

"To nemohu pane."
"Jakto že ne? Dej mi ji. Je to rozkaz!"
"Víte, Všichni mí přátelé zemřeli v boji, aby tu dýku získali. Jim patří největší obdiv a sláva."
"Ano? A co já s tím. Dej mi ji! Hned!"
"Říkám, že nemohu. Pane. Daroval jsem ji."
"Daroval si ji?!!!!!!!"
"Ano daroval. Za odvahu. Pohřbil jsem ji spolu s těmi, co za ni opložili svůj život."

Teris si uvědomil, že z tento rozhovor se brzy stane otevřenou hádkou, a tak měl ruku připravenou na rukojeti své dýky, kterou mněl za pasem.

"Jak si to mohl udělat?! Víš jakou má cenu?!!! Ty si ji prostě zahrabal do země s těma ubožákama, co neustály jedno pitomý kouzlo?!"
"Pane, dovoluji si Vám oznámit, že kdybyste tam byl s námi. Také byste ho neustál!"
"Jak se vůbec opovažuješ!!"
"Ano, opovažuji. Již nejste mým velitelem. A nikdy jste nebyl!"
"Týýý!…"

Tuto větu Nanthes už nedořekl. Sklátil se na zem mrtev ze zlatou dýkou zaraženou v srdci. Byla to ona, pro kterou vyslal celé torso Holy Blade. A tím je nechal prakticky zabít. Byla to ta dýka, po které se pídil celou dobu. Byla to chlouba celé Aliance. Celé Holy Blade.

"A můžeš si ji už nechat." Řekl Teris k Nanthesovu tělu a odešel.

Z celé Holy Blade, kdysi slavné skupiny, zbyl pouze on sám. Byl sám, v celém širém kraji, kde nalezl jen nepřátele. Nemohl se vrátit, byl to zloděj. Nebo býval vlastně. Už dávno zapomněl své umění. Stal se tím, čím vždycky opovrhoval. Stal se vojákem. Špatným vojákem. Vojákem, který nechal pobít všechny své přátele a zradil svého velitele. A navíc ho tížila samota. Již nemohl vydržet další noc plnou nočních múr sám.

Druhého dne se ranní kokrhání kohoutů již nedočkal. Na zemi jeho chatrče leželo jen bezvládné a chladné tělo, v němž kdysi proudila hrdá krev válečníků…


Naspäť do sekcie Povídky


Naposledy upravil/a Mordecay 23.12.2014 v 00:57:05.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.

Diskuze

voky 08.07.2011 00:34

hezkej příběh,ale smutný

Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet