Azshara & N'Zoth: Kdo se bude smát naposledy?

• Bellatrix
• 29.08.2018
• Battle for Azeroth

Tak už máme všechny tři Warbringers videa pěkně pohromadě. A jen málokoho tyto kratinké animované příběhy nechaly chladnými. Jaina Proudmoore nás okouzlila tesklivým námořnickým popěvkem, Sylvanas Windrunner vyvolala vášně, jaké WoW už dlouho nepoznalo, a nejnovější Azshara rozpoutala bouřlivé úvahy o dalších osudech našeho válkou zmítaného Azerothu. Kromě toho, že jsme měli možnost sdílet s Azsharou její poslední chvíle, než se stala podmořskou stvůrou, jsme dostali možnost blíže se seznámit s někým, jehož vliv se na tomto světě dosud projevoval pouze nepřímo. A jehož podobu jsme znali jen díky kartičce v Hearthstonu.

N'Zoth, poslední neporažený Starý bůh. Nejslabší, zato však nejvychytralejší. Skrytý, přesto však hrozivý. Šedá eminence pohrávající si s našimi osudy. Trpělivý manipulátor, který má všechen čas na světě, aby dosáhl svých cílů. A který má na své straně nejspíše nejmocnější čarodějku, jaká kdy kráčela po povrchu Azerothu. Nebo je to celé malinko složitější...? Dokázala by pyšná královna sklonit hlavu, spolknout svou pověstnou pýchu a skutečně se podřídit moci Starých bohů? Čeká na N'Zotha v budoucnu ošklivé překvapení?

 

V následujícím článku se budeme věnovat analýze Azshařina cinematicu, rozborem hry, kterou Azshara hraje, a spekulacím nad piklemi, které kuje N'Zoth. Popovídáme si o N'Zothově sídle a kde se nejspíš nachází, co znamenají kryptické vzkazy, na které ve WoW neustále narážíme, a jak dlouho si asi ještě budeme moci hrát na naši směšnou frakční válku, než přijde bouře, která nás všechny smete.

 

 

Královna je mrtvá, ať žije královna

Na samém počátku cinematicu jsme zastihli Azsharu v poněkud choulostivé situaci. Totiž v takové, kdy se jí celé její velkolepé impérium hroutí pod rukama – doslova. Její snaha zaštítit sebe a pár nejbližších poddaných před přílivovou vlnou vyvolanou Rozdělením světa je krásnou metaforou toho, jak zoufale nejspíš Azshara v ten moment touží udržet staré pořádky. Jenže je pozdě. Studna věčnosti, srdce společnosti i kultury nočních elfů, zanikla. A její imploze hrozí rozervat celý jejich svět na kusy.

V Azshařině tváři se divoce střídají bouřlivé emoce. Bezmoc. Na kratičký moment snad i strach. Smrtelná námaha. Ale nakonec nad nimi všemi převládne vzdor. Nenechte se mýlit, před vámi nestojí laskavá královna, která je ochotná obětovat život za své poddané. Azshara ani v okamžicích zkázy své říše nehodlá dovolit, aby nad ní kdokoli triumfoval. Ani samotná příroda. Její arkánová bariéra je aktem zuřivého vzdoru proti osudu, který ji a její impérium čeká. Osud však má tu nepříjemnou vlastnost, že mu uniknout nelze. Dílo zkázy je dokonáno. Bariéra vyprchává, město kolem ní se hroutí a nakonec vše pohlcuje hladový oceán. V něm však na Azsharu kromě nenasytné smrti číhá ještě něco jiného.

 

Zatímco poražená královna klesá do ponurého indigového ticha, někdo s ní připlouvá sdílet její poslední okamžiky. Rybka. Ale ne jen tak ledajaká rybka. Kdo si vzpomene, co nám o rybách vyzradila nechvalně známá Puzzle Box of Yogg-Saron?

 

Ryby znají všechna tajemství. Znají chlad. Znají temnotu.

(The fish know all the secrets. They know the cold. They know the dark.)

 

Na scénu přichází druhý protagonista, ač zpočátku jen zprostředkovaně. N'Zoth. Starý bůh, vězněný po milénia v ledové propasti, která nyní pozřela i Azsharu. Jejich setkání samozřejmě není žádnou náhodou: N'Zoth Azsharu pozoroval, nejspíš po celou dobu její vlády. Učil se o ní. Odhadoval ji. Poznal ji možná lépe, než se pyšná, do sebe zahleděná královna znala sama. A nyní k ní přišel s jednoduchou nabídkou. Může žít dál, pokud se mu podřídí.

Pokud by si ale snad někdo myslel, že Azsharu zlomila vyhlídka blížící se smrti a ztráta všeho, čím byla, šeredně by se pletl. Azshara se nikdy před nikým neplazila a teď na stará kolena s tím nehodlá začínat. Chce si uchovat svoji autonomii. A nenechá se vyděsit ani strašlivým hněvem prastarého božstva. Je totiž přesvědčená o tom, že má navrch: s ledovým klidem N'Zothovi vysvětlí, že to on potřebuje ji, ne obráceně. Bez její pomoci se může těšit na další nekonečná milénia uvěznění, kdy si bude moci možná tak povídat s rybami. A pokud se mu to nelíbí, může Azsharu klidně nechat zemřít.

 

Bluffovala noční elfka? Opravdu by byla raději mrtvou královnou, než živou služebnicí? To se asi nikdy nedozvíme, neboť N'Zoth na její podmínky přistoupil. Přinejmenším tedy zdánlivě. Na rozdíl od Azshary Starého boha těžko trápí ješitnost. Nejspíš by mu nedělalo nejmenší problém nechat Azsharu myslet si, že má navrch, že si svou pevnou vůlí vydupala výhodnější dohodu a že je nyní N'Zothovi rovnocenným spojencem. Důležité pro nás je, že se té chvíle utvořila aliance mezi dvěma nadmíru nebezpečnými bytostmi. Azshara N'Zothovi přislíbila svou podporu, neváhala s klidným svědomím poskytnout do jeho služeb své poddané, to vše výměnou za to, že zůstane královnou a bude moci pokračovat v tom, čemu zasvětila svůj život jako noční elfka: přetvořit svět k obrazu svému.

 

K obrazu svému

"Víš, co chci," říká N'Zothovi. Vzletné metafory stranou: co vlastně zpupná královna chce? Odpověď nám může poskytnout artefakt Sharas'dal, Scepter of Tides, který kdysi patřil právě Azshaře a ztratil se za Války prastarých, když jeho majitelka padla.

 

Azshara byla jezerem [Studnou věčnosti] doslova posedlá. Použila Sharas'dal, aby ovládla jeho tajemné energie. Azshara snila o tom, že promění svět v ráj – svůj ráj. To by však bylo možné, jedině pokud by ona a její Urození služebníci dokázali spoutat skutečný potenciál Studny věčnosti. Azshařina posedlost přetvořením světa ji zavedla přímo do spárů vůdce Plamenné legie, Sargerase. Královna s ním uzavřela dohodu výměnou za nezměrnou moc. A vše, co Sargeras žádal na oplátku, bylo to, aby Azshara a její poddaní pomohli přivolat jeho vojsko na Azeroth.

Tak to tedy vidíte. Královně Azshaře nevyšla jedna dohoda, ta se Sargerasem, a tak v další minutě uzavřela druhou, stejnou dohodu s další prastarou a téměř nekonečně mocnou bytostí. No není to ale šikulka. Díky tomu je pro nás ale zároveň velmi snadné odhadovat její motivy, protože jsou nesmírně průhledné. Nezměrná moc? Jasné. Možnost vládnout po boku někoho, kdo si chce podmanit svět? I to si můžeme odškrtnout. Zaprodání vlastních lidí této mocnosti? Že váháš! Podobnosti se kupí jedna na druhou. Pro Sargerase měla otevřít cestu jeho démonům, úkolem od N'Zotha bude nejspíš analogicky to, aby dostala jeho nohsledy a nakonec i jeho samotného z jeho vězení a na pevninu. Ve finále je jí ale nějaký hloupý chapadlatý N'Zoth ukradený: ona si chce splnit svůj sen. Sen, který si hřála na prsou ještě jako královna nočních elfů, ale který ji neopustil ani v mrazivých hlubinách oceánu.

 

Azshara ze svého rozpadajícího se paláce pozorovala zánik své říše. Odmítla však uvěřit, že by zemřely i její sny o ráji. Odmítla uvěřit, že svět, který kdysi měla na dosah ruky, se jí rozpadá pod nohama.

 

Její zdánlivá porážka nejen, že ji neoslabila, ale díky tomu, že si ji N'Zoth vyvolil za svého prostředníka, od něj získala moc ještě větší, než jakou dosud měla. Dostala prostředky, aby svůj sen mohla konečně proměnit ve skutečnost.

Azshara byla velmi dlouho nečinná (přinejmenším tedy z pohledu nás hráčů). Teď v Battle for Azeroth si to však vynahradila stonásobně. Ještě jsme ji ani koutkem oka nezahlédli, a ona už se nás snaží rozložit zevnitř. Má své agenty, a nadto velmi schopné agenty, na Kul Tirasu i Zandalaru. Ví tedy o všem, co se kde šustne, a pilně se také snaží zvrátit průběh událostí ve svůj prospěch. Je jasné, že se chystá na uskutečnění svého snu. Chce zpátky svět, který jí podle jejích deziluzí právem náleží – vždyť kdysi se její impérium rozpínalo po většině tehdejšího světa. A chce si znovu vychutnávat pocit, že je jeho svrchovanou královnou. Co na tom, že po cestě bude muset obětovat trochu toho času a úsilí a vypomoci N'Zothovi s jeho droboučkým problémem jménem titánské vězení? Však ono se to už nějak zařídí... A pak už bude mít vše, po čem kdy toužila.

 

Azshara však také má takový drobňoučký problém. A ten její se jmenuje 'N'Zothovi nesejde na tom, po čem toužíš, ty trubko'.

 

N'Zoth daruje... a může i brát?

N'Zoth postavil svou kariéru na zneužívání. A ne, nemyslím to zneužívání, za které po vás půjde policie. (Tenhle vtípek se mi v kontextu N'Zotha asi pěkně vymstí, protože je mi jasné, že většina z vás internetových úchyláků teď myslí na hentai.) Ač nejslabší z původní čtveřice Starých bohů a také první, na kterého si Titáni došlápli, je teď jediný, který přetrval. Všechny jeho eskapády totiž vždycky spadly na někoho jiného, kdo od nás následně dostal na kokos. A milý N'Zoth zatím vesele unikal našim mečům a dokonce i myšlenkám – obyvatelé Azerothu totiž na rozdíl od nás nemají k dispozici WoWpedii a většina z nich, nejspíš kromě pár mágů a učenců, nemá o existenci posledního Starého boha ani tušení.

A co se týče jeho kariéry ve zneužívání, uvažte to: po pádu Yogg-Sarona si přisvojil Smaragdovou noční můru (Emerald Nightmare). Zneužil Xavia, aby ji pro něj rozšířil do hmotného světa, a když jsme jej následně porazili, neměli jsme důvod se domnívat, že za Pánem Noční můry stál ještě někdo jiný. Zneužil Deathwinga, který následně, posílen jeho mocí, začal rozsévat po Azerothu oheň a smrt. Deathwing měl přivodit Hodinu soumraku (Hour of Twilight), okamžik, kdy se Staří bohové osvobodí ze svých pout, znovu si přisvojí Azeroth a na něm nastane nová éra jejich hrůzovlády. (Více o N'Zothově ovládnutí Deathwinga se dočtete ve třetím svazku Kroniky.) A opět – jakmile jsme porazili Deathwinga, oslavovali jsme to jako vítězství. Nic netušíce, že jeho pán stále žije a stále plánuje naši zkázu.

 

A ještě dávno před Deathwingem využil N'Zoth naši bělovlasou krasavici. Pod záminkou, že jí umožní splnit její sen, si ji připoutal k sobě svou mocí. Zajisté tak neučinil neuváženě. Jelikož ji dle svých vlastních slov sledoval po celé milénium, znal její pýchu i ambice. A takové ženě by jistě nesvěřil velkou moc, kdyby existovala možnost, že by ji jednoho krásného dne mohla využít proti němu, vymknout se jeho kontrole a začít dobývat Azeroth po svém. Dozajista jí její novou moc odměřil právě tak, aby uchlácholil její mocichtivou povahu a vyvolal v ní představu, že se s ní teď nikdo (snad kromě něj) nemůže věřit. Zároveň se ale musel pojistit proti tomu, aby se mu díky nabyté moci jednou mohla vzepřít. Buď ji tedy neučinil tak silnou, jak by mohl, aby pro něj nepředstavovala riziko... nebo z její hypotetické rebelie pražádné obavy nemá. Její současná podoba i moc vzešla z jeho vlastní. Co když si N'Zoth stejně tak snadno může vzít oboje zpátky? Co když ve chvíli, kdy ji už nebude potřebovat nebo kdy mu začne být nepohodlná, zkrátka jen zvrátí vše, co do ní vložil, a hrozivá královna nag opět bude vydaná na milost a nemilost bezedné mořské hlubině, tentokrát definitivně?

(Za tuto teorii děkujeme jednomu z našich čtenářů, Dalkenovi.)

 

Odpověď na tuto otázku se pravděpodobně dozvíme spíše dříve než později. A to ve chvíli, kdy se s Azsharou utkáme jako s posledním bossem v dalším raidu. Bosse ve World of Warcraft může potkat v zásadě dvojí osud: buď jsou zabiti, nebo uprchnou a nějakou dobu žijí na vypůjčený čas, než si pro ně přijdeme do dalšího dungeonu nebo raidu. Pokud Azshara skutečně padne napoprvé, bude to vzhledem k tomu, jak dlouho jsme čekali na její příchod do hry, dost hloupé. Doufejme tedy, že to tak nebude. V takovém případě nás královna nag buď nějak rafinovaně převeze a vezme kramle, nebo bude potřebovat asistenci. Může počítat s N'Zothovou pomocí proti hrdinům Azerothu? Nebo tehdy nastane onen moment, kdy se veškeré lživé dohody zhroutí a N'Zoth usoudí, že mu Azshara už je jenom přítěží, protože si nedokáže poradit s pár mrzkými smrtelníky?

Spící město

Bez ohledu na události raidu s Azsharou (což bude pravděpobně Nazjatar, jak naznačují prostý selský rozum i údajné leaky budoucího obsahu WoW) nebudeme mít po jejím poražení, ať už definitivním nebo částečném, ani zdaleka vystaráno. Jak totiž víme díky item #128827, N'Zoth se již od Legion pomalu, pomaličku osvobozuje ze svého vězení. To jsme shodou okolností mohli vidět i v cinematicu*. Jeho vězením i sídlem je podmořské město Ny'alotha, o kterém nám toho už spoustu napovídala Puzzle Box of Yogg-Saron i item #128827. Víme, že jde o potopené město na dně oceánu, že zde "vládne pouze spánek" a "kráčejí tu šílené věci", že jde o město "prastarých, strašlivých, nespočetných hříchů". No, do katalogu cestovní kanceláře bych asi vyzdvihla spíše jiné kvality, ale aspoň víme, co nás čeká, až se tam jednoho krásného dne podíváme. A opět, bude to spíš dříve než později. S největší pravděpodobností v rámci téhož datadisku, který právě hrajeme.

 

Bystrý fanoušek WoW jménem Vorsa se totiž podíval na mapu z první Kroniky, která zobrazuje území a sídla jednotlivých Starých bohů, a přenesl zjištěnou oblast na mapu současného Azerothu. Na základě umístění záchytných bodů, konkrétně Studny věčnosti (dnes Maelstromu) a Suramaru se mu podařilo určit, že Ny'alotha by měla ležet přesně mezi Kul Tirasem a Zandalarem. Jaká to ale náhodička, že jsme v Battle for Azeroth zavítali zrovna sem!

Dokonce se nám už dostalo náznaku, za jakých okolností N'Zoth povstane. Kultista Twilight's Hammer, ogr jménem Ogmot, si do svého Ogmot's Dream Journal zapsal:

 

Včera v noci mít Ogmot sen o veliké bitva. Dvě flotily se srazit v oceánu krve. Pod loděmi se svíjet stíny, a povstávat. Povstávat.

 

Jak Kul Tiras, tak Zandalar jsou pověstné svými flotilami. Můžeme tedy očekávat námořní bitvu, logicky v oblasti mezi oběma kontinenty? Kde k naší velké smůle číhá prastaré zlo...

A stačí jen málo, maličko. item #128827 nás varovala zas a znovu. "Poslední vězení slábne. Skoro už úplně zmizelo, jako by ani neexistovalo. Ale trhlina je rozlehlá a sahá hluboko. A kdesi na jejím dně se probouzí. Něco se změnilo, poslední vězení je oslabené. Musíme se připravit."

 

Na co přesně se ale musíme připravit?

 

* Není na 100 % jisté, že město ze cinematicu je opravdu Ny'alotha. S jistotou můžeme říci jen to, že jsme viděli část Černé říše (Black Empire), která pokrývala Azeroth v době, kdy mu vládli Staří bohové. Ohledně Ny'alothy nebylo potvrzeno, zda šlo o N'Zothovo sídlo už předtím, kdy byl ještě svobodný, nebo zda se toto město stalo jeho vězením až po poražení Titány. Je však pravděpodobné, že když už se Blizzard konečně rozhoupal odtajnil N'Zotha, že nám k němu nádavkem přidal i tajemnou, dosud neviděnou Ny'alothu.

Válka o Azeroth

Navzdory tomu, jak jsou (nebo by alespoň měli být) Staří bohové nám mrzkým smrtelníkům stěží pochopitelní, jejich motivy nakonec nejsou o nic méně enigmatické než motivy třeba právě královny Azshary. Všechno to nakonec skončí u absolutní vlády, u Hodiny Soumraku, u navrácení starých pořádků, kdy Azeroth byl jejich svrchovaným panstvím. Z Azshařina cinematicu čiší N'Zothova touha po obnovení Černé říše, po znovuzrození slávy jejich nečistého impéria.

 

A nesmíme zapomínat ani na Pány Prázdnoty (Void Lords). To oni vyslali Staré bohy do hmotného vesmíru, aby pro ně našli a nakazili spící duše světů, snící Titány. Jedním z nich je i Azeroth – planeta, na které žijeme, je vlastně embryo, které má zrodit toho nejmocnějšího Titána, jakého kdy kosmos poznal. A tato Titánka může buď odvrátit katastrofu a odepřít Pánům Prázdnoty náš vesmír, nebo jim propadout a stát se nástrojem jeho zkázy.

 

Pokud Staří bohové skutečně bezpodmínečně slouží Pánům Prázdnoty, můžeme usuzovat, že N'Zothův plán bude právě pokus o zkažení spící Titánky. Která byla nedávno příhodně zraněna a oslabena a kterou se zoufale snažíme vyléčit za pomoci azeritu. (I když já vím, vy ho sbíráte pro svůj gear. Myslíte vy vůbec na tu chudinku Titánku? Ne, vy myslíte jenom na sebe. Shame on you.)

 

Ale zpět k tématu. Je možné, že N'Zoth bude vyžadovat nebo dokonce potřebovat Azshařinu asistenci? Nelze to vyloučit. Osobně se však spíš kloním k názoru, že Azshara bude jen další Xavius – volavka, jejíž řádění poslouží k tomu, aby odlákalo naši pozornost od skutečného nebezpečí. Od N'Zothova osvobozování z jeho vězení.

 

A pak začne ta skutečná válka o Azeroth.

Kruh z hvězd

Už dlouho si lámeme hlavu nad tajuplným "kruhem hvězd", o němž hovořil Il'gynoth v Emerald Nightmare.

 

Abyste jej nalezli, utopte se v kruhu hvězd.

(To find him, drown yourself in the circle of stars.)

 

Nemůže být nejmenších pochyb o tom, že je řeč o N'Zothovi – Il'gynoth je manifestací Noční můry, které nyní vládne N'Zoth. A v okamžiku své smrti se jeho poslední slova obrací ke svému pánovi a k Ny'alothě. Co má ale být zač ten kruh hvězd, hergot?

Nejčastěji se spekuluje o tom, že by mohlo jít o úkaz nacházející se v Deepholmu, který se skutečně nedá nazvat jinak než jako "kruh z hvězd". Jakou ale může mít souvislost s N'Zothem? Jde snad o nějaký latentní portál, kterým lze projít do N'Zothovy snové říše, do spící Ny'alothy? Pravda, Deepholm je sféra, která byla za doby Deathwingova životě pevně svázána s černým Aspektem – Aspektem země. A Deathwing, jak víme, zase měl silné napojení na N'Zotha. Je toto ta souvislost, kterou hledáme? Možná. Zároveň bychom ale neměli opomíjet, nakolik Azshařin cinematic překypuje kruhovými motivy. Které zajisté nebyly zvoleny náhodou.

 

Azshařina koruna, která jí spadne z hlavy po jejím pádu do hlubin. Oko ryby, v němž se několikrát zrcadlí samotná Azshara. A nakonec celá myriáda rudých očí, které nám poprvé ve WoW částečně odhalí N'Zothovu podobu.

Za zmínku stojí i barevná paleta, u níž začíná být v průběhu cinematicu čím dál tím víc patrné, že reprezentuje N'Zotha: červená a růžová barva. Stejné barevné schéma najdeme i u hvězdného kruhu v Deepholmu.

Jenže něco tu tak úplně nesedí. Připomeňme si ještě jeden zápis z Ogmot's Dream Journal:

 

Probudil mě její křik. Rozechvěl mě šepot. Požehnání Mistrů! Ogmot teď chápe! Dveře. Cesta. Naše... Naše... Blázen! Kruh nás všechny probudil!

 

Tady onen "kruh" dost přestává znít jako reálné místo a spíše začíná vzbuzovat metaforickou představu. S tím by korespondovala Xal'atath se svou poznámkou: "Tato nicotná šarvátka není nic víc než rozptýlení pozornosti. Skutečná bitva se blíží, neboť kruh se uzavírá." Stejně tak Il'gynoth trvá na tom, že "kruh je skoro uzavřen". Jde tedy o metaforický kruh, o sérii událostí, kterými na sebe nevědomky přivodíme zkázu? První chybou, kterou jsme učinili, mohlo být použití Pilířů stvoření (Pillars of Creation), pokud lze věřit Il'gynothovi:

 

Pět klíčů nám otevře cestu. Pět pochodní nám ji osvětlí.

(Five keys to open our way. Five torches to light our path.)

 

I Ogmot psal o otevření dveří a zpřístupnění cesty, v souvislosti s oním tajemným kruhem. Uzavíráme tedy kruh sami chybnými, ač dobře míněnými rozhodnutími? Napřed Pilíře stvoření, teď vedeme nesmyslnou válku, která jen odvádí naši pozornost od skutečného nebezpečí... Kruh se uzavírá, naše zkáza se blíží. Ale pokud jde skutečně o metaforický kruh, co s ním mají k čertu co dělat ty hvězdy?

 

A další věc – není nikomu podezřelé, že ono záhadné "Abyste jej nalezli, utopte se v kruhu hvězd." zní jako rada? Proč by nám Il'gynoth radil, kde najít jeho pána? Proč by nám usnadňoval odhalení toho, kdo se doteď tak mistrně skrýval? Proč by nám poskytoval vodítka k jeho vypátrání?

Jaký je ale tedy smysl té poznámky?

Azshara vs. N'Zoth: Kdo s koho?

Ale nakonec – záleží na tom vůbec? Stejně všichni víme, jak to skončí. Vypořádáme se s Azsharou, ať už jednou či víckrát, vrátíme se k dalšímu válčení mezi sebou, protože jinak to prostě neumíme, a než se nadějeme, budeme mít na zápraží N'Zotha. "Pěkně prosíme, jen dvě chapadýlka si ohřejeme a hned zase půjdeme..."

 

Pořád ale zbývá otázka, jakou bude mít dohoda mezi Azsharou a N'Zothem dohru. O rovnocenné spolupráci totiž nemůže být ani řeči a už vůbec ne o tom, že by Azshara těžila z N'Zothova finálního plánu. Ona chce vládnout světu, chce jej přetvořit k obrazu svému a chce, aby se jí všichni klaněli a uctívali svou svrchovanou královnu. Ale pokud si představím podobu světa v době, kdy mu vládli Staří bohové... Takový svět je zcela mimo naše chápání. I Azshařino. V takovém světě nebude místo pro nic lidského, pro žádné uctívání a rozhodně ne pro ráj, který si Azshara vysnila. Bude to pustina chaosu, zakalená vším nečistým, co Staří bohové představují.

 

Azshara v některý moment pochopí (pokud už nepochopila), že její a N'Zothovy cíle nejsou v žádném ohledu slučitelné. Dovede ale N'Zotha přechytračit? Ano, druzí Staří bohové sice smrtelníky kdysi podcenili a doplatili na to, ale N'Zoth by měl být ten, který neduhem špatného úsudku rozhodně netrpí. Jeho by nemělo být možné doběhnout. To on pokaždé doběhne všechny ostatní. Osobně tedy sázím na něj. I s ohledem na to, že Azshařina arogance a její sebejistota, že z dohody s N'Zothem pro sebe vytřískala to nejlepší, bude dozajista jednoho krásného dne znamenat její nevyhnutelný pád.

 

I N'Zoth však může být později překvapen... Jen ne Azsharou, ale někým jiným.

Mise Padlého Titána

Ještě jste nezapomněli na Sargerase, že ne? Pokud se bavíme o nebezpečí, které hrozí Titánce-Azerothu, pak nesmíme zapomínat na toho, kdo už v dobách, kdy byl vesmír ještě mlád, dedikoval veškerou svou existenci zhacení plánů Pánů Prázdnoty. Sargeras nehodlal za žádnou cenu dopustit, aby hmotné univerzum napadla zhoubná sněť Prázdnoty. Byl kvůli tomu ochoten vyhladit veškerý život ve vesmíru. A těsně předtím, než byl po svém poražení uvězněn, se pokusil ublížit Azerothu – dle mého názoru proto, aby Titánku zabil a znemožnil tak Pánům Prázdnoty zkazit její spící duši. Titánka však stále žije, zato je nyní kvůli jeho zásahu zraněná a zesláblá. Snažíme se ji sice vyléčit azeritem, co to jde, ale bude to opravdu stačit? Co když N'Zoth už dávno pracuje na jejím ovládnutí?

 

Sargeras i jeho žalářník Illidan sice zdánlivě opustili příběh WoW, ale ať mi nikdo netvrdí, že s nimi Blizzard ještě něco nechystá. Blizzard nemá problém využít i mrtvé postavy, pokud je chce dostat zpátky do příběhu, natož ty, které jsou dosud naživu. A rovněž ať mi nikdo netvrdí, že Sargeras se své mise jen tak vzdá. Zřekl se kvůli ní všeho, čím byl. Věnoval jí veškerou svou existenci. Nenechá ji ladem jenom proto, že jsme ho na čas zastavili. Argus was merely a setback, abych tak řekla.

 

A Illidan zase přísahal ochraňovat Azeroth za každou cenu. Co mu tedy bude zbývat jiného, když zjistí, že jeho rodné planetě hrozí nebezpečí ze strany N'Zotha a Pánů Prázdnoty, kteří plánují nakazit Titánku v nitru tohoto světa svou zhoubnou mocí? Illidan zrovna nevyniká trpělivostí a už vůbec není známý tím, že by (pokud zrovna není uvězněn) jenom seděl na zadku a hloubal, co dělat. Ne, Illidan by šel rovnou do akce. A vzhledem k tomu, že náš ultra edgy lovec démonů naprosto s klidem šel nejenom proti Padlému Titánovi, ale i proti prvotnímu naaru, kterému dal na kokos takovým způsobem, že se to jen tak nevidí... Tak nevím nevím, na koho bych si vsadila v tomhle případě.

 

Pokud vás budoucí osudy Sargerase a Illidana zajímají hlouběji, doporučuji obsáhlejší článek na toto téma – Co bude s Illidanem po událostech Antoru.

 

Pokud jste dočetli až sem, z celého srdce vám blahopřeji a budu ráda za vaše příspěvky do diskuze. Komu fandíte, N'Zothovi nebo Azshaře? A jakou lumpárnu očekáváte od N'Zotha, až nás konečně poctí svou chapadlatou přítomností?

Související články:

Královna Azshara v Battle for Azeroth

Na kus řeči s Xal'atath, Blade of the Black Empire

Šílený Ogmot a jeho vize

Co bude s Illidanem po událostech Antoru

Kněžka a bohyně: Tajemství Tyrande a Elune

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.