Honba za Pohromou - 3. část

Obsah:

[odstavec] 1. KAPITOLA - Krvaví elfové a Noční elfové ěkdo přichází!“ byla slova, která prořízla ticho, které zde dlouhou dobu panovalo. Skupina Krvavých elfů, vedená princem Kael´thasem právě provážela několik karavan přes Silverpineský les. Elfové potřebovali převést karavany přes řeku Arevass, což se nezdá jako těžký úkol. Jenže elfové museli čelit mnohým útokům nemrtvých. Karavana už vypadala celkem zuboženě, a Kailee nedokázala říct, jestli ještě vydrží cestu přes řeku. Kailee přemýšlela, jestli cizinci, kteří přichází, jsou další nohsledi Krále Lichů nebo někdo, kdo by jim mohl pomoct. Krvaví elfové byli dříve známí jako Vysocí elfové, ale to jen do doby, než jejich domovinu Quel´thalas zničila Pohroma a než se do Quel´thalasu vrátil princ Kael´thas. Princ Kael´thas, syn bývalého krále Anasteriana, vlil elfům do krve novou naději a společně se přejmenovali na Krvavé elfy, aby nikdy nezapomněli na krev, kterou museli jejich bratři a sestry prolít. Cizinci už se blížili, a dva z nich byli menší než ti ostatní. Jeden z těch menších seděl na nějakém zvířeti, ale Kailee z dálky nepoznala, co za zvíře to je. Když se skupina přiblížila, Kailee s překvapením zjistila, že ty dvě menší postavy jsou Noční elfové, jejich dávní předci, a ty ostatní vypadali jako nějací obři vytesaní z kamene. Mezi obry si ještě Kailee všimla dalších dvou Nočních elfů – mužů. Ty dvě ostatní byly ženy. Jeden šermíř okamžitě přišel ke Kaelovi a pravil: „Milorde, cizinci! Nevypadají jako nemrtví, ale…“ „Ishnu – alah, Noční elfové,“ pozdravil Kael. „Jmenuji se princ Kael´thas. Musím přiznat, že jsem překvapen, že Vás vidím zde. Ale ať už tu děláte cokoli, obávám se, že zde najdete jen smrt a temnotu.“ „Ishnu – dal – dieb, Kael´thasi,“ řekla jedna z žen. „Jmenuju se Maiev Shadowsong a tohle je Tyrande Whisperwind,“ a ukázala na ženu sedící na tom podivném zvířeti. „Hledáme mocného démona, který sem nedávno dorazil.“ „Zajímavé,“ řekl Kael´Thas. „Nevím nic o žádném démonovi, ale něco rozptýlilo nemrtvé poblíž Dalaranu. Pronásledují nás dnem a nocí. Musíme převézt tuto karavanu a najít úkryt na druhé straně řeky Arevass.“ Hmmm. Tak to bychom Ti mohli poskytnout naši pomoc, mladý Kaeli,“ řekla Tyrande. „Počkat - - na tohle nemáme čas,“ začala se vztekat Maiev. Tyrande na to nezareagovala a znovu se otočila ke Kaelovi. „Až budou tví lidé v bezpečí, pomůžeš nám v honu na démona, kterého hledáme?“ „Dohodnuto, milady.“ Okamžitě vyrazili. Krvaví elfové byli pomalejší, protože museli táhnout karavanu. Maiev byla zřejmě velice netrpělivá, protože když koukala, jak karavanu táhnou, velice se mračila. Kailee se ta žena moc nezamlouvala. Právě procházeli kolem jednoho domu, který se zdál neobydlený. Ještě aby byl, když z něj stoupají plameny, pomyslela si Kailee. Noční elfové už byli několik kroků napřed. Náhle se z domu vynořilo několik ghúlů a zřejmě nějaký nekromancer. „Chraňte karavanu!“ vykřikl okamžitě Kael. Noční elfové se otočili a okamžitě vyrazili za nimi. Kailee zavřela oči a v duchu začala formovat kouzlo. Kolem ruky se jí začal formovat bílý oheň. Zaklínadlem ho poslala na jednoho ghúla. Poté vytasila meč, přiběhla ke ghúlovi a jedinou ranou mu usekla hlavu. Další ghúlové se vrhli na Maiev. V ruce držela několik vrhacích nožů, které vhodila mezi ghúly. Ti zasténali, a Maiev poté vytáhla svou nejčastěji používanou zbraň, ostnatý, železný kruh a zasáhla jím nejbližšího ghúla. Daší dopadli stejně jako jejich společník. Kailee se chtěla vrhnout na nekromancera, ale zjistila, že ten už dávno shořel v plamenech, které vyvolal Kael. Vydali se tedy dál. Všude byly jen trosky a popel. Nikdo nepřežil… Právě procházeli kolem dalšího hořícího domu. Teď už byli opatrní – počítali s tím, že by tam opět někdo mohl být. A skutečně; po chvíli z domu vylezli další nemrtví a nekromanceři. Ke Kaileeině nelibosti z domu z domu vylezli i stvůry, které byly nazývány jediným slovem: hnus. Byly to tvorové sešití z těl několika dalších tvorů. Strašně páchli. Ale přestože jsou hnusní, páchnou, jsou neinteligentní a bůhví co ještě, měli jednu velikou výhodu: byli strašně silní. Kailee vytasila meč a okamžitě se proti němu rozběhla. Hnus měl v hrudi díru, z které šlo vidět jeho srdce, a Kailee s řevem a se znechucením meč zabodla právě tam. Hnus zařval a napřáhl na Kailee svou sekyru. Kailee s narůstajícím zoufalstvím vytáhl meč z hnusova srdce a rychle se překulila na druhou stranu. Sekyra se zabodla do země, a jak Kailee věděla, jen těžko se dala vyndat. V tu chvíli ji skolil prudký kopanec do zad. Rychle se otočila a poznala jednoho z nekromancerů, přes velký klobouk mu ale neviděla do obličeje. Nekromancer se zachechtal a poté začal něco šeptem odříkávat. A pak… Kailee usnula.
-----
„Kolik jich zmizelo?“ zeptal se Kael. Všiml si, že několik jeho bojovníků zmizelo poté, co je napadla Pohroma. „Dva, milorde,“ odpověděl Rommath. „Kailee, a ten druhý, před chvílí jsem s ním mluvil… Dharm.“ „Sakra, mí nejlepší bojovníci…“ zaklel Kael. „Rommathe, jdi se podívat do toho domu, ale buď opatrný, abychom nepřišli i Tebe.“ „Jistě, milorde.“ Rommath vešel do domu. Nemohl zavřít dveře, protože zde žádné nebyly. V předsíni nikdo nebyl, pouze tu hořelo. Rommath se opatrně přesunul do další místnosti. Kuchyně, usoudil. Zde opět nebyl nikdo. Jen několik věcí hořelo. Chystal se odejít, když náhle uviděl, že dveře jsou pryč. Nevěděl, jestli ho to víc překvapilo, nebo vyděsilo. Místo dveří zde byla jen hladká zeď. Rychle přeběhl k oknům. Nebyla tam žádná. „OTEVŘETE!!!“ zařval. Náhle se ozvala rána. Rommath se rychle otočil a zjistil, že jedna z židlí, které se v místnosti nacházeli, spadla na zem. Ale jak mohla spadnout? Nikdo kromě něj tam nebyl. Nebo byl? Rommath zvedl židli a pak si všiml, že dveře zde opět jsou. Plameny se náhle začali rozšiřovat všude. „Tak jo, tak jo, dostali jste mě,“ řekl Rommath a rychle utíkal z kuchyně. Dveřní otvor ven ale zde nebyly. Otočil se a zjistil, že dveře od kuchyně jsou opět pryč. Byly tu jen schody do dalšího patra. Chtě nechtě po nich začal stoupat. Když vyšel do dalšího patra, uviděl ještě nezaschlou krev. Následoval ji a na jejím konci našel… Kaileein ruksak. Byla to jediná místnost, a nikdo zde nebyl. Ani plameny. Popadl ruksak a běžel dolů. Plameny zde také zmizely, ale co ho potěšilo nejvíc, bylo to, že zde opět byly dveře ven. Rychle je vyrazil ven a vběhl mezi ostatní elfy. Naposledy se ohlédl na ten dům a uviděl, že plameny z domu znovu šlehají. 2. KAPITOLA - V Duskwoodu ailee se s trhnutím probudila. V zádech pocítila bolest, kterou nepocítila od dob, kdy ji elfská stráž uvěznila z důvodu útoku na Dar´khana. Zjistila, že ruce i nohy má spoutané. Ohlédla se za sebe a uviděla jednoho z členů jejich skupiny; Dharma. Byl také spoutaný. Kailee uslyšela kroky a do místnosti vstoupil ten nekromancer, který ji uspal. Tentokrát byl bez klobouku. Měl dlouhé, kudrnaté černé vlasy a bledou tvář. Byl to člověk. „Vítejte v mém domě v Duskwoodu,“ řekl nekromancer se zlověstným úsměvem. V Duskwoodu? To jsme ale v jiném kontinentu! „Jak jsi nás sem dostal?“ zeptala se. Nekromancer se zasmál. „Jednoduše. Uspal jsem Vás a poté zavlekl do toho domu hned vedle,a pomocí magie nás teleportoval.“ „A co s námi chceš dělat?!“ vyštěkl otázku Dharm. Nekromancer se znovu zasmál, a Kailee ten jeho smích už začínal vadit. „No, řekněme, že ten chlapec bude užitečnější jako nemrtvý, a ta dívka… bude užitečná na různé věci…“ a poté, co toto řekl, se k ní naklonil… a ona mu plivla do obličeje. Nekromancer zaklel a nakopl ji. „Nech ji na pokoji!“ zakřičel Dharm a spoutanýma nohama kopl nekromancera. V rukou nekromancera se náhle objevil meč. Zřejmě pomocí nějakého kouzla. Podle jeho pohybů s mečem neuměl moc zacházet. Napřáhl ho na Dharma a udeřil. Dharm nastavil své spoutané ruce a meč pouta rozdrtil. Dharm se rychle odkulil pryč. Z opasku u kalhot vytáhl dýku a pomocí ní zničil pouta na nohou. Nekromancer se znovu pokusil udeřit, ale Dharm lehce chytil čepel meče a vytrhl mu ho z rukou. Druhá ruka, ve které se nacházela dýka, udeřila do krku nekromancera ten se bezvládně sesul k zemi. Dharm se rychle rozběhl ke Kailee. „Jsi v pořádku?“ zeptal se ustaraně. „Jo, nic mi není,“ usmála se Kailee. Dharm jí pomocí dýky sundal pouta na nohou a na rukách. „Co budeme dělat teď?“ zeptal se nejistě Dharm. „Musíme se vrátit to Lordaeronu,“ prohlásila Kailee. „Pohybovali jsme se v okolí Silverpineského lesa, ale Kael a ostatní už mohou být jinde.“ „Ale jak se k nim dostaneme, Kailee?“ „Dokázala bych stvořit portál, který nás k nim zanese. Ale určitě ho neudělám zde. Pojď, tady nezůstaneme.“ Oba vyšli ven. Okamžitě je zahalila hustá noční mlha. Byly tu sice stromy, tráva tu rostla, žili tu i živí, ale… tohle místo mělo v sobě něco divného. Kdysi to nebyl tak temný les. Dříve toto území spadalo pod Stormwind, hlavní město lidí v tomto kontinentu. Města nazývaná Darkshire a Raven hill tvořila jižní území Elwynnského lesa. Do lesa ale přišla noční elfka jménem Velinde Starsong, a nesla s sebou Kosu Eluny. Poté se staly neznámé události a Velinde našla cestu do dolu nyní známý jako Roland´s doom. Co se s ní stalo poté, nebylo jisté, ale pravděpodobně byla zabita někým, komu se nelíbily její aktivitami. Kosa byla nalezena mužem jménem Jitters, který do dolu přišel se svou skupinou. Jitters spustil vyvolávací schopnost Kosy, a důl byl okamžitě zaplněn worgeny (druh vlkodlaků) a ti zabili celou skupinu, kromě Jitterse. Jitters s Kosou utekl, ale byl pronásledován worgeny po celém lese, který postupně temněl, protože s Kosy se postupně uvolňovalo prokletí. Ve snaze zbavit se svého pronásledování, zahodil Jitters Kosu poblíž usedlosti, která patřila rodině Yorgen. Jenže hned nato narazil na Černé jezdce z Deadwind passu. Před Jittersovýma očima Jezdci roztrhali rodinu Svena Yorgena. K smrti vyděšený Jitters utekl na Raven hill. Temnota v Duskwoodu zůstala, ale není jasné, jestli si Jezdci vzali Kosu k sobě na Karazhan. Lidé se poté proto přestěhovali do Sunnyglade, které se ale přejmenovalo na Darkshire, a potýkají se s nemrtvými a worgeny, kteří ohrožují jejich domovy. Mimo to se zde nacházeli i půl-elfové, což bylo pro Kailee zajímavé. Nikdy nevěděla, jak si má půl-elfy představit. Každopádně by bylo zajímavé potkat někoho, kdo má tělo jako elf, ale uši lidské. Sestra Sylvanas Windrunner, Vereesa, má děti půl-elfy. Vdala se totiž za lidského čaroděje Rhonina. Zendarin, bratranec Vereesy, který měl vždy špatný názor na nižší rasy, byl silně proti tomu a často Vereese říkal, že „spí se zvířetem.“ Náhle se z lesa po levé straně ozval výkřik. Z lesa se vyřítil lidský muž a za ním… Worgen. Kailee a Dharm okamžitě přispěchali na pomoc. Všimli si, že muž má několik sečných ran na hrudi, zřejmě od drápů worgena. Kailee vytasila meč a rozběhla se proti worgenovi. Stejně tak Dharm. Worgen si všiml blížícího nebezpečí a okamžitě se obrátil proti nim. Napřáhl svou tlapu, aby udeřil… a Kailee do ní sekla mečem. Jenže meč jí vylétl z ruky a s Worgenovou tlapou se nic nestalo. Buď měl kosti z oceli, nebo Kailee provedla mimořádně špatný úder. Spíše věřila té první možnosti. Dharm na poslední chvíli stačil svůj meč zastavit, aby mu také neulétl. Kailee se komžitě rozběhla pro ten svůj. Sebrala ho ze země a rozběhla k worgenovi. Ten měl potyčku s Dharmem. Kailee se skrčila co nejníže a vrazila worgenovi meč přímo do úst. Ten vydal dlouhý, bolestný sten. Když Kailee vytáhla meč z jeho úst, byl celý od krve. Worgen se bezvládně zhroutil k zemi. Mrtvý. Rychle přeběhli k muži. Ten se na ně bolestně podíval. „Vezměte si… mé věci…“ řekl a podal jim jeho tašku. „Vím… co se stane… když kousnou…“ s těmito slovy vytáhl dýku z opasku u svých kalhot a zabodl si ji do hrudi. Kailee se nelekla. Nic jiného se nedalo dělat. Věděla, že muž by se proměnil ve worgena. Koukli se do jeho tašky. Ležela zde mapa Duskwoodu, nějaké dvě knihy vázané v kůži (na první bylo napsáno Jittersův deník a na druhé Velindenin deník) a nějaké jídlo, které nevypadalo příliš staré. Všechno jídlo snědli. Kailee vstala a prohlásila: „Jsem připravená vytvořit portál.“ Dharm přikývl. Kailee zavřela oči, vztáhla ruce k nebi a začala za sebou rytmicky odříkávat děsivá slova. Vše trvalo několik minut. Nakonec se v prostoru otevřel kruh, který měl modro-fialovou barvu. Když do něj pohlédli, jako by vedl do prázdna… jako by neměl konce. „Portál nás vyhodí někde poblíž Dalaranu,“ řekla Dharmovi. Ten přikývl. Oba dva se tedy rozeběhli do portálu. Když zmizeli, portál za nimi se zavřel. 3. KAPITOLA - Nemilé překvapení rosky byly všude kolem nich. Plameny šlehaly z domů. Nemrtví pobíhající kolem. Tohle zbylo z dříve slavného města mágů. Kailee a Dharm právě zahlédli skupinu několika Aliančních vojáků. „Promiňte,“ zavolala na ně Kailee. „Nevíte, kde je princ…“ Jenže než to Kailee stihla dopovědět, vojáci se na ně vrhli. „To jsou ti zatracení elfové!“ křičeli. „Utekli!“ Kailee a Dharmovi nezbyla jiná možnost, než s nimi bojovat. Kailee vytáhla meč a přejela prsty po čepeli meče. Jak postupně přejížděla prsty po meči, začal planout bílým ohněm. Dharm s magií neměl zkušenosti, a proto se musel spolehnout na svůj obyčejný meč. Kailee s výkřikem udeřila mečem po jednom s vojáků. Meč prorazil vojákovo brnění a zaryl se hluboko do jeho hrudi. Druhý už byl mrtvý, díky Dharmovi. Kailee se naklonila k vojákovi, kterého skoro zabila, nastavila mu špičku meče ke krku a zeptala se: „Kde je Kael´thas?“ Voják se jen zasmál, chytl Kaileeiny ruce stlačil je dolů. Meč se zaryl do vojákova krku. S malým zachroptěním padl k zemi a vydechl naposledy. „Skvělé!“ zařvala vztekle Kailee. „Teď je budeme muset hledat po celém Lordaeronu!“ „Tedy… jdeme?“ zeptal se nejistě Dharm. „Ano.“ Při prohledáváni ruin Dalaranu narazili na pár nemrtvých, lidí a… „Worgen? Tady?“ Právě se k nim řítila bytost podobná vlkovi postavenému na dvou nohách – vlkodlak. „Nemáme čas, musíme utíkat!“ prohlásila Kailee. Dharm se beze slova rozběhl pryč a Kailee za ním. Worgen samozřejmě běžel okamžitě za nimi. „Tera onno elota!“ zařvala Kailee a namířila prstem na Worgena. Worgena jako by něco udeřilo a odletěl několik metru zpět, ale vzápětí se k nim vyřítil znovu. Náhle však zaslechli zavytí. Otočili a spatřili… Koltiru. Krvavý elf-rytíř smrti pod vedením Arthase. „Co ty tady děláš?“ zeptal se nevlídně Dharm. „A kdepak máš toho svého Thassariana?“ „Ten prohledává okolí, stejně jako já,“ řekl Koltira a tajemně se usmál. „A co zde hledáte?“ „Však víš, další válečníky do naší armády.“ Koltira si povzdechl a poté řekl: „Teď vás nechám být, ale příště už tak hodný nebudu…“ „Co si to dovoluješ?!“ zařval Dharm. To ty bys měl prosit o milost! Já tě nenechám odejít…“ S těmito slovy se k němu Dharm rozeběhl. Koltira vytáhl svůj meč a namířil ho na Dharma. Dharm se okamžitě zastavil. Koltira se zasmál kdákavým smíchem a poté odešel. Trvalo několik minut, než se Dharm mohl znovu pohybovat. „Musíme hledat dál,“ prohlásil Dharm. Hledali několik hodin, ale nikoho nenašli. Nikdo kromě nemrtvých a Aliance. Bylo to až po několika hodinách, kdy zahlédli skupinu několika postav. Když se přiblížili, zjistili, že to jsou krvaví elfové a nějaké plazí potvory. „Kailee! Dharme! Mysleli jsme, že už vás nikdy neuvidíme. Tohle je lady Vashj,“ ukázal na plazí ženu. „Je to velitelka těchto nagů. Aliance má na nás spadeno, a proto se přesouváme přes portál na planetu, která se dříve jmenovala Draenor, ale byla zničena a nyní se jí říká Outland. Zde bychom měli najít Vashjina vůdce lorda Illidana.“ Kailee přikývla. „Z Draenoru pochází orkové, že?“ „Přesně tak. Jdeme tedy?“ „Ano.“ S touto skupinou se Kailee cítila bezpečněji, i když nagové jí stále trochu naháněli hrůzu. Věděla ale, že jsou to jejich spojenci. Konečně znovu našla své přátele. 4. KAPITOLA - Přes Temný portál obrá, jste všichni připraveni?“ „Ano, pane!“ Právě se chystali projít portálem, který je zavede do Outlandu. „Já a Vashj budeme bránit portál, aby jste přes něj mohli projít. Snažte se být rychlí, ano? Dobrá, můžeme vyrazit. Dám vám jasné znamení, a poté se vyřítíte do portálu.“ Vashj a Kael se vydali ven z obrovské dřevěné budovy, ve které byli. Dlouhou chvíli čekali, když se náhle ozvalo dunění rohu. „Za Quel´thalas!“ zařval kdosi a vyřítil se z budovy. Když přišla řada na Kailee, vyšla ven, ale neběžela. Kolem se nacházelo několik strážných věží. Přemýšlela o tom všem. Právě se chystá opustit svůj rodný svět. Co budou na Outlandu dělat? Její myšlenky přerušila jasná, fialová záře portálu. Rozběhla se a zavřela oči. Nový svět a nový život ji čeká. Kto je vlastne Jitters? Dozviete sa to v článku o Jittersovi.
<--- naspäť na 2. časť | | pokračovať na 4. časť --->

Naspäť do sekcie Povídky


Naposledy upravil/a Mordecay 05.11.2010 v 16:16:28.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.

Diskuze

Sajn 12.08.2010 20:33

Však já čekám, kdy se objeví nějaká ta kritika A díky

Petanurban 11.08.2010 11:43

já vím že to tu slyšíš asi často ale je to prosté užasné. když to hraju jen tak to projedu je to nic ale tady to číst je lepsi mozna i nez to hrat

Sajn 10.08.2010 18:55

Bohužel, poslední část bude trvat trochu déle, musím si ještě projet nějaké mise z Warcraft 3, abych mohl napsat kompletní události z Northrendu :-)

Sajn 10.08.2010 18:47

Děkuji vám všem

Ony 10.08.2010 18:31

Mě se to velmi líbí, jen tak dál

feor 06.08.2010 08:53

prekvapivo je to zaujimavejsie citat ako hrat je tam aj pomimo misis takze dobre

Sajn 05.08.2010 19:52

Thx :-)

Mordecay 05.08.2010 16:35

Ako stále 5 hviezdičiek

Sajn 05.08.2010 16:00

Až dopíšu poslední díl, přeložím deník Velindy a Jitterse a pak udělám článek o samotné Velindě :-)

Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet