Interview s Hemetem

• Javorovej
• 11.02.2010
• Fan Fiction

Osoba uznávána i zatracována. Trpaslík mnoha povolání. Přináší poznatky, vědomosti, ale i strach a zkázu. Dnešní rozhovor se bude točit kolem veleslavné osoby Hemeta Nesingwaryho. Jeho expedice se usadila v Sholazarské nížině, kde nyní studuje okolní faunu a pokračuje ve svých poznatcích. Hezčí krajinu jsem snad ještě nezažil. Tropické podnebí, džungle, rozmanitá zvířata a rostliny, ramenaté řeky a lovci. Tak působí okolí Nesingwaryho základního tábora. Redaktor (R), Hemet (H) R: Významný zoolog, objevitel, spisovatel a lovec. Jak jinak Vás, sire, představit. H: (smích) Ano, to ano. Řekl jste téměř vše, co mě vystihuje. R: A můžete přiblížit a nějak popsat Vaše jednotlivé obory? H: No, jako malý jsem strašně rád lovil vše s více, než dvěma nohama. Tenhle koníček mi zůstal až dodnes a stal se významným přínosem peněz pro mě a moji expedici. Co se týče titulu "Objevitel", tak takhle si moc neříkám. Většinu jsem objevil jen náhodou. Například můj poslední objev jsou Sholazarské nížiny. Tady jsme omylem ztroskotali a založili zde tábor. U zoologie je to trochu spojené s lovem. Nejdřív něco ulovím, pak to studuju, stáhnu z kůže, rozřežu či vykuchám a pak sepisuju poznatky o tom, co jsem to vlastně ulovil... R: Díky tomu máte po světě i spoustu nepřátel, jako jsou ochránci přírody. H: Bohužel, sláva si žádá různé oběti. R: Oběť myslíte i to, že na Vaši hlavu a celou expedici je vypsaná tučná odměna? H: Kolik to už dělá? Pamatuji se, že D.E.T.H.A. (největší ochranářská společnost na Azerothu, pozn. red.) na mě kdysi vypsala odměnu na několik stovek zlatých. R: Dnes to dělá něco přes sedm tisíc. H: (záblesk v očích) Tolik? A to je za jednoho člena či za moji hlavu? R: To je za jakoukoliv informaci, která povede k Vašemu dopadení. H: Velmi zajímavé. Určitě se najdou lovci odměn. Aspoň vyjdu ze stereotypu a místo rudých draků budu lovit něco humánnějšího. R: A můžete více nastínit proč Vás D.E.T.H.A. tolik nenávidí? H: Táhne se to už několik desítek let. Začalo to právě mojí mladou láskou, lovem. Tehdy jsem vyhubil téměř celej Badlands. A byl jsem na sebe pyšnej. Sice již v této oblasti skoro nic nežije a co žije, to pojde hlady, protože tu nic nesežene k jídlu, ale zase jsem zásobil celý svět prvotřídním výběrem kožešin, kůží, masem a jiným materiálem. R: A tím to všechno začalo? H: Ano, po pár letech jsem se odebral do Stranglethornu a zde pokračoval v lovu. Navíc jsem zde objevil dost architektonických památek a navíc jsem zde objevil i druhý svůj koníček. Spisovatelství. Určitě každý zná mé obsáhle dílo Zelené kopce Stranghlethornu. R: Ale dlouho jste tu nezůstal. Odebral jste se přes Dark portal do Nagrandu. Zde jste lovil Elekky a Clefthoofy. H: Ano, ale upřímně. Moc se mi nelíbili. Sice z nich byla hora masa, ale kdo se s tím má tahat. Než to stáhnete z kůže, rozporcujete, vykostíte, tak maso začne tlít a my to pak musíme obalovat v sósu a prodávat hordským putikám jako elfské speciality. R: Ještě, že jím jen v aliančních hospodách. Nedodáváte jim i tohle? H: To ne, oni by to poznali. To třeba Nemrtvým je jedno, co žerou. Nemají chuť. Kdybyste jim dali zmokvalé dřevo s červama a řeknete jim, že to je Gnóm, tak se budou i potom olizovat. Horší je to s Krvavýma Elfama. Ti chtěj ta svoje obalovaná jídla s růůůůůůůůůžovou omáčkou. Oni jsou úplně jinde, co se týče kulinářství. R: Zpět k lovu. V Nagrandu Vás to nebavilo jen kvůli clefthoofům a elekkům? H: I to byl podíl mého odchodu. Pokud jste někdy navštívil Outland, tak jste si zajisté všimnul, že tam části země poletují. No a jednou jsem takhle ulovil vzácné zvíře, které by mi hodilo jistý peníz. Co se ale nestalo. Zem se pak odlomila a i se zvířetem mi uletěla o kus dál. Bolely mě již nohy, a tak se mi pro něj nechtělo jít. Vykašlal jsem se pak na celej Nagrand. R: Tak proto jste se odebral do Sholazaru a zde pokračoval v expedici? H: Tak to přesně není. Jak jsem již řekl, objevili jsme se tu náhodou. Původně měla celá naše expedice dovolenou, kterou jsme vyhráli na trzích v Stormwindu. Měli jsme letět do horského areálu v Storm peaks. Stavět sněhuláky, iglů, lyžovat a tak. Ale, že jsme se tu ocitli, tak jsem radši. Objevil jsem zde spustu nových rostlin a jejich semínka využil pro rozšíření své soukromé botanické zahrady. R: Botanické? To stíháte i zahradničit? H: Ne každý den lovíme či plundrujeme. Dva dny v týdnu se věnujem zahradničení. Zušlechťujeme naši botanickou zahradu a já mám ještě kus odtud svoji malou farmičku, kde pěstuju různou zeleninu. To víte, bio potraviny dnes frčí a jsou vyhledávány. Zdárně konkuruju i kozlíku Šikulovi a získal označení Klas-A pro své výrobky. R: Konečně jste našel povolání, které nezasahuje do životního prostředí. To se D.E.T.H.A. musí líbit, ne? H: Kdepák. Museli jsme vytěžit polovinu lesa, abychom si postavili botanickou zahradu. Mládě či dospělé zvíře. Všechno pošlo. Jednou by je stejně něco sežralo nebo bych je postřílel. R: Tak to jistě D.E.T.H.A. musela zakročit. Já být jejich členem, tak dávno podniknu nějaké kroky. H: To již udělali. Nedávno mi zastřelili parťáka. Chudák Harold Lane. Ale co, kamaráda si najdu nového. Dokonce mám i pořadník na kamarády. Za pár dní začne konkurz a kdo ví, koho budu mít jako náhradu. R: Teď se nedivím, že Vás dost lidí nenávidí. Máte nehumánní jednání. H: A jsem na to pyšnej. R: Tím pádem Vám nebude vadit, když se opřeme i o velmi choulostivé téma, a to vymírání ohrožených a chráněných druhů živočichů. H: Kde jste vzal, že chráněných? R: V červené knize s obrázkem pandarena. H: Heh?!? Kdo je jejím autorem a co to je za knihu? R: Kolektiv autorů ochránců přírody. Je zde detailně popsán každý ohrožený druh. Například je tu nádherné zvíře. Prasopyskáč ocasokřídlý. H: Vyhuben a sežrán. R: Cože? No nic, pak je zde Elekk vysokostepý, Želvonoska žlutá, Vačice šavlozubá. H: Vyhubeno, sežráno. Kůže prodány a kosti vyhozeny. R: Víte o tom, že jste barbar? H: Děkuji, velmi rád to slyším. Poslyšte, v té knize je určitě popsáno, komu jaké okolí patří. Tam mi řekněte, hmmmm, komu patří třeba tady Sholazar. R: Nikomu, podle knížky je to neutrální prostředí. H: Tak zde nejsou zákony a platí zákon džungle. Takže lovit zde můžu. Víte, já si vybírám takové oblasti, kde jsou zákony Aliance či Hordy krátké. Badlands, Stranglethorn, Nagrand, Sholazar. Existují zde jen osady, ale těm je fuk, co se tu děje. Můj životní sen je udělat ze Sholazaru něco, co se mi povedlo s Badlands. Úplná devatace přírody. R: Tak jste mě opravdu sire zklamal. Až do teď jsem Vás měl za dobráka. Ale co jste nyní na sebe prozradil, tak budu upřímně rád, když Vás D.E.T.H.A. najde a dostihne. A budu upřímný. Úkoly Green Hills of Stranglethorn jsou děsné a nudné. Ani neděkuji za rozhovor a hned cestuji do Boreanu a udám Vaši pozici. H: (strach a zklamání v tváři) Nepostačí jako kompenzace tyto dva volňásky do botanické zahrady a soukromá prohlídka bio farmy? R: Ne, jste zrůda! H: A co degustace zdarma a výlet na lov draků? R: No, to už je jiná. Jste můj idol Hemete. -javorovej- PS: zřejmě se jedná o poslední interview (zatím).


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.